Přívěsek

Hudba duněla a maturitní večírek vrcholil. Jindra tančil, či spíše se vláčel s profesorkou biologie, která mírně řečeno přebrala. Teď se k němu tiskla a něco opile blábolila, ale Jindra ji neposlouchal. Byl rád, že může její tělo osahávat i na jinak nepřístupných místech a to mu zvedalo ptáka v kalhotách.

Jitka Mařasová nebyla jejich profesorkou, ale patřila k těm několika málo mladším a půvabnějším, které snižovaly vysoký věkový průměr profesorského sboru. I proto byla pozvána na maturitní zábavu, kde však účinky „pozvání na panáka“ přesáhly únosnou úroveň. Tehdy se jí zmocnil Jindra a snažil se ji trochu provětrat na parketu.
Dusný vzduch však Jitku neosvěžil, zato se jí zvedl žaludek a rychlým během zamířila na záchod a táhla Jindru za sebou.

Tam zrovna naštěstí nikdo nebyl, takže Jindra nevzbudil veřejné pohoršení a uzavřel se s Jitkou v kabince, leč k žádného zvracení nedošlo, neb se jí jaksi zázračně ulevilo.
„Jste v pohodě?“ optal se a Jitka se usmála, ale nestačila odpovědět, neboť na WC vešly nějaké dívky.

Jak to na dámských záchodech bývá, drbaly spolu o sto šest, i během potřeby a pak si ještě dávaly do pořádku líčení.
„Jo a Karel po mě normálně vyjel a sáhnul mi na zadek, tak sem mu řekla, ať vodprejskne, ale von, že ať nejsem netýkavka,“ pohoršovala se jedna.
Druhá se zachichotala.
„Já viděla Jirku jak se líbá s Danou… vona je vo hlavu větší, to byl obrázek… jo a viděla si Jindru s Mařaskou?“
Dvojice v kabince zpozorněla.
„Je úplně našrot a von ji tam vláčí po parketu, málem třikrát upadli. Pak ji někam vedl ven. Co myslíš?“
„Říkala Edita, že ji prej vomakával, tak jestli ji venku nepřefikne…“
„Mařaska a sex? Ta je studená jak led. To je normálně stará panna a ani neví, na co ji má,“ smála se ta první.
„To moje kočička možná nějakýho kocoura vyzkouší… třeba Martina?“ ozvala se druhá.
„A já Luďka… slyšela si? Prej má strašně dlouhý péro.“
„Tak jdem… začali hrát ploužáky,“ a dívky konečně opustili umývárnu.

Jindra se taky pohnul, aby mohli jít, ale Jitka se k němu ještě víc přitiskla a přisála se mu na ústa. Ona těm blbkám ukáže, jakej je led!
Jindra otevřel ústa a přijal její kmitající jazyk a zaútočil svým. Rukama ji sáhl na prsa a zmáčkl. Pak to samé udělal se zadkem.
Jitka převzala iniciativu. Usadila ho na mísu a uvolnila mu ven ocas. Pak si dřepla a vzala ho do pusy.
Sála ho opravdu důkladně, až měl mžitky před očima. Její rudě namalované rty mu svíraly ptáka a strojově po něm jezdily a kmitající jazyk laskal citlivá místa.
„Chmmm… mlask… už je… hezky tvrdej,“ usmála se Jitka, vstala a začala si kasat šaty.

Jindra jí zase rozepnul zip na zádech, aby se dostal na její prsa. A tak zatímco Jitka dosedala na ztopořenýho ptáka, její prsa se ocitla v zajetí dlaní, kdy je mačkal a mnul.
„Oh… oh… oh… oh,“ rytmicky na něm hopsala a ptáka měla v sobě zaraženýho až po kořen.

Bylo to dlouhá doba, kdy si takhle užívala sex a navíc v kabince na záchodě jí to přišlo vzrušující až rajcovní. A že ten kluk je student a ona profesorka? Za pár tejdnů škola končí a nikdo se nic nedozví.
Jindra byl zcela naplněn slastí. Před očima mu hopsala prsa a na řetízku kolem krku zavěšený zlatý přívěsek, jakýsi ornament se vsazeným tmavě červeným kamenem a on si ho tak mohl pořádně prohlédnout. Více ho však zajímala plná pevná prsa.
Jitce nebylo ještě ani třicet let, neměla děti a byla mladá žena krev a mléko, žádná modelkovská vyzáblina. Prsa měla krásně kulatá a Jindra jazykem laskal dvorce a kmital špičkou na rozinkách bradavek.
„Už… asi… budu,“ zavzdychal a Jitka sebou trhla.
„Nesmíš do mě…“ sesedla a ocas si zasunula do pusy.
Stačilo pár tahů, Jindra vyjekl a proud semene ji prýštil do pusy. Něco spolykala, zbytek podržela v puse a pak vyplivla do mísy.
„Fuj… tenhle sajrajt musím polykat,“ vztekala se a šla si vypláchnout pusu.
Pak zkontrolovala, zda je vzduch čistý a Jindru vyexpedovala ven.
„Pojď se mnou,“ zamířila do šatny.

Když osaměli, postavila se proti němu a vlepila mu facku.
„Za co?“ chytil se za tvář.
„Za svedení profesorky. Byla jsem opilá a tys toho zneužil. Tak na to rychle zapomeň, stejně jako já,“ oblékla si slušivý kabátek a šla domů.
Jindra jen sledoval její štíhlé nohy zakončené teniskami, které vyměnila za lodičky v nichž protančila celý večer.
Pak vzdychl, otočil se a vrátil se ke svým spolužákům.

***

V pondělí jel ze školy a protože bydlel až na konečné tramvaje, pozoroval, jak ve voze ubývá lidí. Zahlédl i pár hezkých holek, které s blížícím se létem odkládaly bundy a svetry a vytahovaly halenky, trika a sukně. Žádnou podobnou Jitce však nezahlédl. Ne, že by hezkých děvčat bylo málo, ale zážitek s ní měl zatím natolik utkvělý v hlavě, že buď ona, nebo žádná jiná. V sexu pochopitelně.
Pomalu vstal, neboť se blížila konečná, když na zemi něco zahlédl. Byl to řetízek s nějakým přívěskem. Zvedl to a ztuhl. Tohle přece už viděl. Ornament se vsazeným tmavě červeným kamenem… To měla na krku Jitka! Ale ji tu neviděl. No co, asi si to koupila i nějaká jiná holka. Tady se jí přetrhl řetízek a sklouzlo ji to z krku. To se stává.
Cestou domů zašel do zlatnictví řetízek opravit.

„To je pozlacené stříbro, mladý pane,“ řekla žena za pultem. „Ten řetízek není zlatý. A je to nějaká stará výroba, řekla bych předminulý století… je to jemná práce a ještě ten ornament. Máte hezkou starožitnost. Řekla bych, že to má svou cenu. Jinak ten řetízek bude za tři sta. Mám to napsat? Bylo by to pozítří…“
Jindra kývl a zaplatil stovku jako zálohu.

***

Večer, jako jindy brouzdal po internetu. Zašel i na instagram, až náhle ho zaujala hezká žena trochu podobná Jitce. Vypadala starší, ale i tak byla hezká, taková „vyzrálá“. Psala, že s ztratila přívěsek, rodinnou památku a byla by ráda, kdyby jí ho případný nálezce vrátil. Následoval jeho popis, který se přesně shodoval s tím, co měl teď na stole.
Jakmile měl opravený řetízek doma, ženě odepsal, že ho má a chce jí ho vrátit. Žena ihned zareagovala a ještě ten den se domluvili a odpoledne Jindra zvonil na dveře na udané adrese.

Otevřela mu žena z instagramu a pozvala dál.
Jindra se jí představil, ona mu nabídla pití a vyslechla si celý příběh nálezu šperku.
„Takže v tramvaji? Asi jak jsem si stahovala svetr, se řetízek přetrhl…“ dumala.
„Bydlím na konečný a vůz už byl prázdný, jinak bych si ho možná ani nevšiml,“ řekl Jindra a dodal. „Jo a ten přívěsek jsem už viděl. Úplně stejnej. Tak já půjdu.“
„Počkejte… a co odměna?“ vyprovázela ho žena. „Co byste chtěl jako nálezný?“

Co bych chtěl, nemůžu nahlas říct, pomyslel si pro sebe Jindra a řekl.
„Jsem rád, že jsem byl ve společnosti krásné ženy a že se vám vrátila rodinná památka.“
Žena zrudla, ale nic už neřekla a pak se v zamyšlení vrátila k přívěsku a vzala do ruky mobil.
„Ahoj, babi, můžu tě navštívit?… jo… co nejdřív.“

***

Jindra seděl na židli, blaženě vzdychal a zíral na dlouhé hnědé vlasy hlavy, rytmicky se se mu pohybující v klíně. Sevřené rty mu kouřili ptáka a Jindra se blížil k vrcholu. Už předtím ocas zažil vlhké teplo, sevření a masáž kundy a nyní už se to nedalo dlouho vydržet.
„Už… už… stříkááám,“ hekl a rty se ještě pevněji sevřely a veškerý obsah koulí mizel v jejích ústech. Pak se žena zvedla a vše běžela vyplivnout do umývadla.
„Fuj… blee… to je pachuť… kde mám vodu? Aha… tady,“ rychle se napila.

Jindra si zapínal kalhoty a zadíval se na pijící Jitku. Přes její sliby, že už se neuvidí, skončil o pár dní později v jejím kabinetu, kde jí vyšukal kundičku a ona mu vykouřila ptáka i s vyvrcholením. Ani se ho neptala, jestli ji chce, nebo ne.
Prostě si ho pozvala, zamkla a zahopsala si na něm. Zjevně byla vyprahlá po sexu a Jindra jí přišel vhod. Premiéru si odbyli na večírku, proč složitě hledat někoho dalšího.

Teď si zapínala halenku a na krku měla ten přívěsek s kamenem.
„Tenhle tvůj přívěsek jsem nedávno našel v tramvaji. Úplně stejnej,“ poukázal na něj.
„Mám ho od narození. Prý od kmotry… jinak o něm matka nic neříkala,“ pokrčila Jitka rameny.
„Je to vzácnej šperk, řekli mi ve zlatnictví. Pak jsem na instagramu našel ženu, která ho ztratila. Trochu se ti podobala. Tak jsem jí ho vrátil.“
„To seš hodnej kluk,“ pochválila ho Jitka a změnila téma. „Jestli chceš, stav se pozejtří.“
Jindra kývl, otevřel dveře, a jelikož chodba byla prázdná, vyšel ven a odešel jakoby nic.

***

Eva seděla naproti své babičce a sledovala upřeně její tvář.
„Ten přívěsek, co jsem od tebe dostala v den narození, jak je vzácný?“
„Proč se na to ptáš? Dědí se v rodině už od tvé prababičky. Nemám ponětí, jakou to má hodnotu. Asi je to zlato a nějaký drahokam, ty ho chceš prodat?“
Eva zavrtěla hlavou.
„Ne… jen když je to takový unikát, jak to, že existuje ve více exemplářích?“
Babička trochu ztuhla.
„Těžko říct, děvče. Já nevím, kde k němu má matka přišla…“
„Ne, ne,“ skočila jí Eva do řeči. „Říkala jsi mi kdysi, že je to jedinečný rodinný šperk a že se v rodině předává v ženské linii od dob tvé matky. A stejný šperk nosí nějaká žena, která je mi prý i trochu podobná. Není to zvláštní?“

V tu chvíli se babička rozplakala.
„Věděla jsem, že to jednou vyjde na světlo. Ten šperk je skutečně dvojí. Máš ho ty a tvoje sestra.“
Teď zase zkoprněla Eva.
„Já….já…přece ..nemám sestru?“
„Máš. Jmenuje se Jitka, ale dosud se nám dařilo ji před tebou tajit. Je to rodinná tragédie… teď ale se minulost ozývá… ó bóže,“ štkala babička.

Eva pak překvapeně poslouchala, že má má mladší sestru Jitku. Jejich matka se dostala do svízelné životní situace a svěřila Jitku na výchovu své bezdětné sestře. Zkrátka, nemohla se starat o dvě děti. Po pár letech se ale sestra přestěhovala na Slovensko a doslova zmizela. Přestala s rodinou komunikovat. Veškeré pátrání vyšlo do ztracena a Jitku, svou druhou dceru, navždy ztratila. Teď se Jitka zázračně objevila.
„Tys ten druhý přívěsek viděla?“ ptala se.
„Ne… ale znám někoho, kdo ho viděl,“ kývla Eva, rozhodnutá Jindru vyhledat.
„Pokud ho nosí opravdová Jitka, na rameni má, stejně jako ty, tmavou pihu. Jestli se, holky, dáte po letech dohromady, můžu v klidu umřít. Škoda, že se toho nedožila máma,“ znovu se babičce zaleskly v očích slzy.

***

Vyhledání Jindry nebyl pro Evu takový problém. Zašla na gympl, kam řekl, že chodí a normálně si na něj počkala.
Pak musela přejít pohvizdování jeho kamarádů, když na něj zamávala a on k ní hned zamířil. Gymplák a čeká na něj starší kočka…to se hned tak nevidí.

„Ahoj, Jindro,“ oslovila ho a před zraky kámošům mu líbla pusu. A rozhodně ne maminkovskou . Ať zírají.
„Můžem jít někam stranou?“ dodala tiše.

Procházeli parčíkem a Eva mu sdělila, proč ho vyhledala.
„To není problém. Ten přívěsek nosí naše profesorka biologie, Jitka Mařasová se jmenuje.“
„A opravdu je to tenhle?“ odsunula límeček halenky a nastavila dekolt.
„Jo, přesně.“
„Tak dík. Myslím, že se nevidíme naposled. Jen mi dej na sebe číslo, ať se příště nedostaneš do řečí, že máš něco se starou ženskou,“ usmála se Eva.
„Nejsi stará, to jsou jen kecy,“ nesouhlasil Jindra, zahlásil jí číslo na mobil a pokračoval za svými kamarády. A na ni, i co chtěla, v podstatě hned zapomněl. Měl svých starostí dost.

***

„Dále,“ reagovala Jitka na zaklepání na dveře kabinetu.
Právě doopravila písemky a nyní se balila, že vyrazí k domovu.
„Dobrý den,“ vstoupila dovnitř žena, která jí byla trochu podobná. Jitka ztuhla. Tu ženu neznala, ale byla jí nějaká povědomá.
„Dobrý den. Přejete si?“
Eva se rozhodla jít do toho naplno. Tohle musela být ona.
„Jsi Jitka Mařasová, dcera Dagmar Mařasové, rozené Tichánkové z Kojčic u Prostějova. Jenže tvou skutečnou matkou není Dagmar, ale Alena Rudlíková… A já jsem Eva Rudlíková… tvoje sestra.“

Jitka nebyla schopná slova. Tohle všechno byla pravda, až na tu sestru.
„To bude nějaký omyl. Já nemám sestru.“
„Máš a tohle je důkaz,“ natáhla Eva ruku s přívěskem, který měla Jitka zavěšený na krku.
Ta si ho ihned sejmula a nevěřícně je porovnávala.
„Já věděla, že tě odněkud znám,“ hlesla a sedla si na židli. „Jak jsi vešla. Někoho mi připomínáš.“
„Rozdělili nás ve dvou letech. Asi máš na tu dobu ještě nějaký vzpomínky,“ podotkla Eva a jala se jí vysvětlit celou tu pohnutou rodinnou historii. Jen nález přívěsku přešla pár větami a Jitka se sama ani nijak nevyptávala.

Později navštívily i babičku a ženy dokázaly spolu navázat sesterský vztah.

***

Jednoho dne Eva zavolala Jindrovi.
Ten zrovna trávil čas u Jitky a zatímco spolu hovořili, ona ho laskala a vtiskávala polibky všude po těle. Když mu začala kouřit ptáka, už se to nedalo vydržet.
„Jo… prosím tě… musím… ooh… končit… jo… zavolám… ooh,“ vzdychal do sluchátka a Eva na druhé straně se jen ušklíbla.
Asi nemá čas a zamyslela se nad tím, kdy ona od rozvodu vlastně měla chlapa? Neměla! S tím musí něco udělat, nebo se stane zapšklou starou pannou.

***

„Jsem ráda, že sis na mě udělal čas,“ přivítala Eva Jindru o dva dny později. „Jde o poděkování, žes mi našel sestru a o uzavření celé té naší rodinné historie.“
„Ale… to jen ten přívěsek jsem našel a… jinak nic,“ blekotal Jindra, nic nechápal a vlastně už na všechno skoro zapomněl.
Eva ho uvedla do pokoje, kde se stůl prohýbal pod pohoštěním a dvěma láhvemi vína.
„Sedni si a jez,“ usadila ho Eva do sedačky a sama zručně otevřela šampus.

Docela dobře se bavili a když čas pokročil a Jindra se chtěl zvednout k odchodu.
„Někam spěcháš? Ještě nenastal zlatý hřeb,“ řekla Eva a vstala. „Počkej tady.“
Jindra osaměl, dopil víno, když mu pípl mobil. Byla to Jitka. Zase se dožadovala sexu.
„Bože… ta je k neutahání,“ pomyslel si Jindra a než stačil napsat odpověď, vrátila se Eva, dlouhé vlasy měla rozpuštěné a na sobě jakési lehké letní šaty nad kolena a bez ramínek.
Jindra otevřel ústa a Eva se mile usmála.
„Tohle je můj vděk za všechno… vezmi si mě a dělej si se mnou co chceš,“ uvolnila si zip, šaty jí sjely z těla a stála před ním nahá.

Ve věku dvaatřiceti let měla plnou postavu, pevná prsa a v klíně pruh ochlupení, neboť od rozvodu jí kundičku nikdo neobdělával, aby se kvůli tomu případně holila.
Jindra vstal a Eva ho za ruku odvedl do ložnice, kde se svlékl a nahý k ní přilehl pod přikrývku.
„Už si měl holku, že jo?“ ujistila se Eva.
Když přitakal, tak dodala: „Slib mi, že ve mně nezůstaneš a včas ho vyndáš, nebo si nasaď gumu.“
„Jo… vyndám ho,“ slíbil jí a začali se líbat.

Po divoké výměně jazyků jí v polibcích přešel na prsa, s kterými se mazlil, mnul je a mačkal a jazykem objížděl dvorce a sál tvrdé bradavky.
„Chceš vykouřit?“ špitla Eva a jakmile přikývl, svezla se mu do klína a pak už cítil teplý dech a dotyk ruky i úst na tuhnoucím ocase. Jazykem mu polaskala žalud a uzdičku a volnou rukou mu mnula koule, které i líbala a mnula mezi rty a druhou rukou ho střídavě honila a sála sevřenými rty. Za chvíli byl ocas připraven pevný a tvrdý.
„Můžeš si kleknout a otočit?“ zeptal se Jindra a Eva hned poslechla.
Tekla jak horská bystřina a mocně toužila, aby už ji konečně protáhl tvrdým čurákem.
Jindra za ní přiklekl, roztáhl půlky a prsty jí promnul pysky a klitoris.
„Ááách… júúúú,“ vydechla Eva slastně a vzápětí prsty nahradil tvrdý ocas a pronik do pochvy.
„Anooo… Božeee… úúúúh,“ zasténala Eva, jak ho cítila hlouběji a hlouběji v sobě.
Pysky se roztáhly, poševní svaly ho naopak sevřely, ocas v ní začal jezdit jako píst a oba naplnil slastnými pocity.
Jindra do ní pronikl až po kořen a hned začal přirážet. Zakoušel nové pocity, prostě každá kunda je jiná.

Eva vyrážela steny a vzdechy a byla celá bez sebe prožívanou rozkoší. A když ještě jí zezadu mačkal prsa a brkal prsty o bradavky, zvyšovalo to její slast do maxima.
„Já… já… už budu,“ sténala a dál vnímala neúnavné bušení a pohyby ocasu v pochvě.
„Já… taky,“ hekal Jindra a věděl, co má dělat a pak ho něco napadlo.
Těsně před výronem z ní vyjel a zajel jí ocasem do pusy.
„Kuř… už budu,“ začal jí přirážet do pusy.
Eva poslušně držela sevřené rty, Jindra náhle zachrčel a chytil ji za hlavu.
„Joo… polykej… éééh.“ vzdychal a vyprazdňoval se jí do pusy trhavými dávkami.
Eva se snažila vymanit ze sevření, ale nakonec musela semeno spolykat.

Když se ocasu konečně zbavila, svalila se na bok a hlasitě oddechovala. Nejenže se nestihla udělat, ale ještě to sperma bylo hnusný.
Jindra vycítil, že všechno není v pořádku a jemně ji dlaní hladil po těle.
„Neboj… já se polepším.“
„Hm… opravdu?“ hlesla Eva a přijala jeho polibek.
Aspoň si ochutná, co do ní sám pustil.

I proto líbání asi brzy ukončil a přesunul se jí mezi nohy.
Klín a klitoris zvaly k polaskání a Eva vzdychala, sténala a hekala slastí a uvolňovala šťávy v celých proudech. Záblesky orgasmu tu sice byly, ale věděla, že takto se neudělá.
Zatahala ho za vlasy, aby se znovu líbali a pak se sklonila k jeho ocasu. Mazlivě ho kouřila, sála, cumlala a lízala a pak do sebe přijala s doširoka roztaženýma nohama. Bylo to krásné slastné spojení. Tření a masáž zaraženého ocasu v překrvené kundě byla velmi intenzivní.
„Božeee… už… budůůů,“ sténala Eva a konečně dosáhla svého vrcholu.
Stahy pochvy Jindra nevnímal a dál ji mrdal rytmickými přírazy.

Náhle si její nohy zapřel o ramena a pronikl do ní hluboko, až jen hekla a vykulila oči.
„Ahh. nee… roztrhneš mě!“ vykřikla, ale tvrdý čurák do ní zajel až po koule.
Jindra počkal, až si na něj přivykne a pak přirážel jen pomalu. Kolem zaraženého ocasu jí vytékaly šťávy a ve tvář se jí rozjasnila prožívanou rozkoší.
Jindra teď už přirážel stále rychleji. Když ji pak vkleče držel za stehna a narážel na ocas, byla Eva už ušoustaná. Prožila několik orgasmů za sebou a po tak dlouhé době ji to zcela odrovnalo. Jindra na ni nalehl v klasice a sérií rychlých přírazů se na ni dodělal. Semeno jí vypustil na břicho a bylo hotovo.

Eva byla uspokojená na dlouho. Do koupelny pajdala pomalým krokem jak kachna a kundička ji celá bolela.
„Bylo to hezký, ale nebudeme v tom pokračovat. Vlastně se nechci ani dál vídat,“ sdělila Jindrovi svou představu při loučení.
Ten přikývl. No co? Zamrdal si se starší ženskou, teď půjde na vejšku a stejně ještě musí brousit nenasytnou Jitku.

***

„Tak kdy mi ho konečně představíš?“ ptala se Eva jednou v kavárně Jitky, když jí v superlativech sdělovala nejnovější postelové zážitky se svým milencem.
Sestry před sebou neměly žádné tajnosti a byly vlastně nejlepšími kamarádkami.
„No… on je o dost mladší… Vlastně i proto je dobrej, ale na rodinnej život to nevypadá,“ krčila rameny Jitka. „Navíc na podzim jde na vejšku… takže i mě to skončí.“
„Koho sis to nabrkla?“ smála se Eva. „Nějakýho školáka?“
„No… vlastně jo… studenta od nás. Už odchází, takže se neprovalí zakázanej vztah učitele se studentem. Hele, mám jeho fotku,“ vytáhla ji z kabelky a Eva němě zírala na usmívajícího se Jindru.