Režisér

ČÁST 1: NOVÁ POSILA

Oknem zasvitlo ranní slunce a muž se probudil. Chvíli koukal do stropu a pak pohlédl vedle na spící tělo přikryté přikrývkou až po bradu. Náhle pocítil ranní touhu a zároveň pocit močení.
„Zatracená prostata,“ zamručel a vstal, aby si ulevil.
Erekce a touha byla tatam.
Když se vrátil do postele a nezafungovala, ani když se dívka probudila a uvítala ho líbezným úsměvem.
„Že ty mi chystáš snídani do postele?“ řekla. „To já se ti pak taky něčím odměním,“ dodala mnohoznačně, odkryla deku a odhalila své tělo oděné v saténové košilce, která byla na těle spíše pro okrasu, než jako pyžamo.
„Snídani si udělej sama a vstávej… od devíti je zkouška,“ otočil se muž na patě a ložnici opustil.
Dívka se přestala usmívat a vyprskla za ním neslušnou nadávku.

***

Radumil Barbaross byl známý divadelní a filmový režisér. Jak se jmenoval skutečně, nikdo nevěděl. Jeho příšerný pseudonym musel být výplod nějakého chorého mozku, leč pod tímto jménem ho znal celý svět, co znamenají prkna, nebo tak nějak.

V raném mládí skládal a zpíval kuplety na trzích a poutích. Vypracoval se, kuplety za něj zpívali jiní, on je jen tvořil a za stržené peníze si zakoupil filmovou kameru a natočil svoji první grotesku.
Pak přišel zvukový film a kolosální úspěch s komediálním dramatem „Vichr z hor,“ který ho, do té doby neznámého režiséra, vynesl mezi elitu.
Později přesedlal na divadelní režii a filmoval, jen když ho scénář opravdu zaujal.

To již poznal, že v jeho postavení si ho kdekdo předchází, zejména herci a herečky, aby je obsadil. Nebyl teplej, takže muži mu mohli nabídnout peníze. Zato ženy… ty mohly a mnohdy i rády nabídly i něco jiného, vábivějšího.
Postelí mu tak prošlo mnoho věhlasných jmen, že by vydalo na telefonní seznam.
Že byl ženat? Kdo by na to bral ohled. Měl tajný byt, kde s vybranou herečkou probral její kvality ohledně nabízené role a většinou skončili u náročně pojaté milostné scény, kterou bylo nutno nacvičit s patřičným důrazem a hloubkou.
Některé dívky si oblíbil a ty pak měly výsadní postavení v obsazení hlavních rolí u filmu i v divadle.
Ostatní na ně žárlily, ale více s tím nezmohly. Mohly jen doufat, že i ony jednou u pana režiséra uspějí.

***

Nyní postavení druhé dámy, první dámou byla jeho manželka, měla Jonatána Fabiánová, vlastním jménem Dobromila Babáčková. Bylo jí pětadvacet let a pan režisér s ní sdílel lože již druhý rok.
Z bezejmenné herečky s rolemi „dívka v davu,“ či „dívka s deštníkem jdoucí v pozadí,“ z ní doslova vypiplal prvotřídní divadelní divu, neboť odhadl správně její talent. Koneckonců talent a šikovnost, jakým se mu dostala do postele i její výkony, byly nesporné.

Nyní ho již trochu nudila, neboť mu nic nového nepřinášela, její nároky na role i honoráře se zvyšovaly a Radumil přemítal, jak se jí zbavit. Intelekt dívky nijak nepřevyšoval běžný průměr, takže usoudil, že postupné puštění k vodě bude tím nejlepším řešením. Tedy hlavně pro něj.

***

Na jevišti bylo ten den nabito. Byl zde celý herecký ansámbl i vzduch jiskřil podivnou atmosférou. Něco se chystalo, ale nikdo nevěděl co.
Až vešel do popředí sám ředitel divadla Ctirad Vídeňský, doprovázený mladou pohlednou dívčinou.
Muži zvědavě zvedli obočí, ženy, cítící v ní nevítanou konkurenci, se zamračily.

„Vážení kolegové, představuji vám novou posilu našeho souboru, slečnu Valerii Amelii Marii Kampfenwagenovou,“ vyslovil pomalu, ale správně, jak si dlouho předtím nacvičoval.
„Je to elévka, takřka bez zkušeností na velké scéně a doufám, že ji přijmete mezi sebe. Pod vedením zde režiséra Barbarosse, jistě brzy nabyde patřičných zkušeností… ehm… Valerie, mohu?“ otočil se k dívce, který kývla. „Mám svolení vám sdělit, že slečna Valerie je zde na přímluvu Edgara Kolčakovského, kterého vám samozřejmě blíže popisovat nemusím, víme o koho jde, že? Přesto vás on i slečna Valerie žádají, abyste na to nebrali ohled a nežádají se pro ni žádná privilegia. Nyní máte zkoušku, jak vidím. Odpoledne jste zváni k banketu, který pro vás pan Kolčakovskij zařídil, abyste lépe mezi sebe přijali jeho… jeho… neteř… eh, co říkáte?“ naslouchal dívce, která rychle něco říkala. „Totiž milenku… pardon… schovanku.“

Ředitel odešel a jeden herec po druhém k dívce přistoupili a podali jí ruku na seznámení.
Pak nastala zkouška. Valerie Amelie Marie Kampfenwagenová usedla do hlediště vedle režiséra a pozorovala děj. V této hře pro ni zatím žádná role nebyla.

***

ČÁST 2: PŘED NĚKOLIKA MĚSÍCI (ZÁMEK NEUSCHWEINEREIN)

Když Norbert Kampfenwagen von Wagensdorf ochořel a u jeho lůžka dlela jeho šestnáctiletá dcera Valerie Amelie Marie, rozhodl se, že jí musí zajistil lepší život, než by ji čekal, až si dům a vše co mělo nějakou cenu, rozeberou věřitelé. Ano, všichni ti, od nichž si půjčil peníze na svou léčbu. Nyní umíral a nebylo mu již pomoci.
Povolal si svého přítele, c.k. ministerského sekretáře Edgara Kolčakovského a měl s ním delší rozmluvu mezi čtyřma očima.
Ten pak s jistým uspokojením odcházel s podepsanou listinou a očima doslova probodával mladou Valerii, když se s ní loučil.
„O vašeho otce bude nyní postaráno tak, aby odcházel z tohoto věta důstojně, jak se patří. Vy se nyní můžete přesídlit do mého domu. Až do vaší zletilosti jsem ustanoven vaším poručníkem, mladá dámo.“

***

A tak se Valerie zabydlela v domě svého poručníka společně se svou komornou. Otec zemřel v péči sester Karmelitánek a opravdu o něj bylo s láskou pečováno do poslední chvíle. Nikdo netušil, že ač umírající, byl muž stále plný tělesné touhy a mladá sestra Eutanázie mu vykonávala uvolnění svými ústy.

Vždy, když přišla, zamkla dveře, odkryla přikrývku a někdy již povstalý úd začala honit, pak ho vzala do úst a strojovými pohyby hlavou ho sála a rukou mu třela jemně koule a masírovala rýhu od koulí k zadku. Tohoto umění byla znalá už léta, kdy poskytovala tělesnou útěchu zbožným mnichům, kteří se ve špitále vyskytovali na výpomoc.
Muž spokojeně vzdychal a zrychlovat dech, až uvolnil svou dávku a zalil sající sestře ústa spermatem. Ta vše spolkla, očistila mu povadající úd kmitajícím jazykem a pak ho zase zakryla přikrývkou.

Méně často docházelo i k vlastnímu styku, kdy sestra na muže obkročmo usedla a žilnatý velký ocas mlaskavě do sebe zavedla až po koule.
„Ách… dobrý bože… to je onoooo,“ skoro se zalykala slastí, jak si to užívala.
Muž byl celý zpocený a zchvácený, ale též plný rozkoše z tření a masáže nadržené kundy jeptišky.
„Jsi skvělá, nádherná,“ funěl a rukama ji mnul prsa. „Budu stříkat!“
„Ano… stříkej,“ sténala Eutanázie a zrychlila odsedy.
„Flop… flop… flop,“ znělo mlaskavě místností, které doplňovalo hlasité sténání a vzdychání.
„Už… budu… Kristova děvkooo,“ funěl muž s výstřikem na krajíčku.
„Ještě… chvilku… úúú… áááh… joooo,“ svíjela se sestra a vyvrcholila.
„Áááhhh,“ zachrčel muž, v extázi jí zmáčkl bolestivě prsa a trhavě se do ní vyprazdňoval.

Když se uklidnili a vydýchali, změnila se Eutanázie zase v upjatou sestru.
„Děkuji ti,“ zafuněl znaveně muž.
„Já vám taky,“ odvětila dívka. „Dobrou noc.“

***

Při jednom takovém vášnivém dostaveníčku však muž dostal zástavu srdce a uprostřed milování zemřel.

Edgar Kolčakovskij se stál správcem veškerého jeho majetku a s blížící se plnoletostí jeho schovanky se těšil i na něco víc. V době příprav jejích narozenin se vytasil se smlouvou, sepsanou s jejím otcem před dvěma lety, kde stálo, že po dosažení plnoletosti, odevzdá Valerie Amelie Marie Kampfenwagenová panenství svému poručníkovi, který se dále postará o její hmotné životní zajištění. Tato slova byla ve smlouvě zapsána drobným písmem a otec si to pořádně nepřečetl, protože to by nikdy nepodepsal, zoufala si Valerie. Jen tak zažít své „poprvé“ s mužem, jehož nemiluje, se jí příčilo, ale jelikož nemohla nic dělat, vše podrobně probrala se svou komornou, jež byla zároveň i její důvěrnicí.

***

Oslava narozenin byla pro Valerii skutečně velkolepá. Edgar penězi nešetřil, protože sám byl natěšený na chvíli, kdy si konečně utrhne ten něžný kvítek, jenž si tu pěstuje už dva roky.
Valerie svou nervozitu zaháněla alkoholem, že se jí zdařilo se opít a jako hadrovou panenku ji komorná uložila a střežila její neklidný opilecký spánek po celou noc.
Edgar si tak musel na svoji velkou chvíli ještě počkat.

***

Byl krásný letní den a Valerie si s komornou vyjela do lesa a mířily k lesovně Marienhof, kde paní lesní pekla úžasné borůvkové koláče.
Valerie k ní jezdila ráda a vždy si příjemně popovídaly, o životě, o starostech, o lásce… Zvlášť v ní byla Valerie dosud nezkušená a byla ráda za každou radu a informaci. I o jejích měsíčních potížích a co s tím, ji musela zpravit komorná.
Zkrátka, po lásce Valerie toužila, ale zároveň se obávala té chvíle, kdy se jí muž poprvé zmocní a vstoupí do ní.

***

V lesovně místo paní lesní zastihli jen facíra Helmuta Kempinka. Facír, to je takový myslivecký panáček, který facíruje světem, nějaký čas předstírá práci a výpomoc a pak se zase posune o myslivnu dál. Hlavně, když se dobře nají, napije a má střechu nad hlavou.

Helmut byl vysoký urostlý muž, věkem se blížil ke třicítce a nyní měl na starosti naštípat hromadu polen v kůlně. Pro mysliveckého mládence práce nevábná, ale nikde není kůrka chleba zadarmo. Nyní, znaven prací, odpočíval.
Když spatřil vzácnou návštěvu, ožil, a jal se dámy bavit. To mu naopak šlo velmi dobře.
„Paní lesní bělí u potoka na louce prádlo. Přijde s kvíčerkem. Nechcete, vzácná slečno, zatím se mnou jíti lesními pěšinami pozorovat srnčí zvěř?“
Valerie očima vyhledala komornou, která jen souhlasně kývla.
„Aspoň si chvilku odpočinu,“ pomyslela si a jak osaměla, slastně se v sednici na lavici natáhla.

***

Helmut vedl Valerii lesem tak, že brzy ztratila orientaci. A jak stále mlel a mlel, dokázal v ní probudit netušené pocity. Cítila se v lese zcela ztracená a on je ten pravý muž, o kterého se může opřít a který ji vyvede ven. Pociťovala i lehké vzrušení a když spolu usedli do mechu, aby si odpočinuli, projel ji tělem podivný záchvěv slasti.

Helmut ji dál sváděl sladkými slůvky a pak ji políbil. Nejprve něžně, pak silněji a Valerie sama mu vyšla vstříc neumělým líbáním. Brzy si osvojila správnou techniku, rozevřela ústa a za vzájemného proplétání jazyků zvolna uléhala na záda, Helmut jí začal vyhrnovat šaty a rukou jí zajel do klína. Pysky byly jen lehce otevřené, ale vlhká už byla.
„Uvolni se, neboj se,“ zašeptal a Valerie pomalu dávala nohy od sebe.

Helmut na ni nalehl a přes slabý protest, že ne… že nechce, nasadil ocas na sevřenou štěrbinu a zatlačil. Pronik pokračoval až po překážku.
„To… bolí,“ zazmítala se Valerie a pak vykřikla, když Helmut prudce přirazil a ocas zajel do hloubky klína.
Párkrát přirazil a panenská pochva poprvé poznala rozměry a pohyby tvrdého ocasu. Sevření poševních stěn bylo silné, Valerie jen bolestně sykala při těch několika přírazech a pak jí semeno vypustil na břicho. Na ocase měl stopy krve.
„Tys byla panna?“ otázal se překvapivě.
„Ano… vadilo ti to?“ pípla Valerie.
„Pojď, vrátíme se.“
Helmut neodpověděl a dvojice se vrátila, právě když z lesa se vracel pan lesní a od potoka jeho paní.

Valerie se s nimi přivítala, ale hned rozloučila. Cestou domů komorná musela vyposlechnout celý příběh ztráty panenství s facírem Helmutem. Tahle si to rozhodně nepředstavovala.
Komorná pro Valerii našla nějaká slova útěchy, ale sama si vzpomněla, jak přišla o věneček. Stalo se to v seníku s poklasným, když ještě sloužila na zámku. Že si ji také nevzal zrovna láskyplně, netřeba dodávat.

***

Když se Edgar konečně rozhodl dívku odpanit a naplnit tak jeden z bodů smlouvy, Valerie už nebyla tak vystrašená. Při styku s Helmutem sice cítila jen bolest, ale komorná jí vysvětlila, že tak to poprvé bývá, ale pak už je to mnohem lepší a slastnější. Valerie se uklidnila a začala na Edgara pohlížet s větší přívětivostí.

Edgar byl muž se vším všudy. Cílevědomý, pracovitý, galantní, dobře situovaný, zkrátka ideál. Bylo mu už přes čtyřicítku, ale to bylo jen číslo. Na jeho těle zevnitř i zevně to nemělo pražádný vliv. Pravda, nebyl to žádný svalnatý junák, ale mezi nohama měl něco, co ženám přinášelo mimořádnou radost a rozkoš.
Jeho ocas nebyl ani tak dlouhý, jako spíše široký, což znamenalo silné tření o poševní stěny a silnější orgasmy.

Když ulehli do lože, vášnivě a divoce se líbali, váleli se po sobě a pak si ji Edgar rovnal na všechny čtyři.
„Co se děje?“ nevěděla Valerie, co zamýšlí.
Muž ji zezadu prudce nabodl na ocas a rozjel rytmické přírazy a mnul jí prsa, menší sice, ale krásně pevná.
„Ah… ah… to… je… onooo,“ sténala a kroutila se Valerie ve spalující rozkoši a první silný orgasmus jí projel tělem.
Edgar byl poněkud překvapen snadností proniku i reakce dívky, ale dál neúprosně do ní zarážel ocas, dokud se sám neudělal a nevystříkal ji semenem.
„Netušila jsem, že je to tak krásné, i když je to poprvé,“ hrála si Valerie na pannu, jak jí poradila komorná.
Edgar mlčel a vydýchával se. O jejím panenství si myslel svoje a dumal, kdo měl tu drzost ho předejít.
„Nu což. Již je to žena zkušená a i to se počítá,“ řekl si a znovu si ji vzal a Valerie se nijak nebránila.

***

Čas plynul. Přes naplněný bod smlouvy spolu souložili i nadále a žili jako manželský pár. Samozřejmě jen naoko a jen v soukromí.
„Budeš herečkou,“ sdělil jí Edgar jednou při večeři. „Mluvil jsem s ředitelem jednoho divadla a přijmou tě. Musíš ale absolvovat kurzy. Naučit se chovat, mluvit, zkrátka, tak jak to na jevišti chodí. Učitele už jsem ti zařídil. Jsi hezká, mladá, půjdeš z role do role a uchytíš-li se u filmu, uděláš velkou kariéru. Co říkáš?“
„Chceš se mě zbavit, co? Už ti v posteli nejsem dost dobrá?“ rozezlila se Valerie.
„Špatně mě chápeš. Zavázal jsem se tvému otci, že se postarám o tvůj další život. Ale ten není v nicnedělání a blahobytu. Navíc za mé peníze. Musíš si na život vydělávat, jak to dělám já a všichni okolo. Máš-li jinou představu o své budoucnosti, prosím. V ničem ti nebráním,“ ušklíbl se Edgar.

Valerie tedy začala studovat herectví a pod vedením lektorů zaznamenávala značné pokroky. Talent nesporně měla.

Po určité době lektoři oznámili Edgarovi, že více dívce nemají co předat.
Ten zvedl telefon a měl rozhovor se Ctiradem Vídeňským, přítelem a ředitelem divadla „Pod hradbou“ o angažmá své schovanky Valerie, čerstvě vystudované herečky.
„Jaké má doporučení?“ zajímalo ještě ředitele.
„Doporučení najdeš v obálce. Ještě dnes ho dostaneš. Myslím, že je více než dostačující,“ odvětil Edgar a zavěsil.

A tak se Valerie stala členkou divadelního souboru. Musí se někdy postavit na vlastní nohy. Jinak to v životě nejde.

***

ČÁST TŘETÍ: OBJEV HVĚZDY

Režisér Barbaross mladou herečku Valerii hned zapojil do svých her. V již zaběhnutých inscenacích alternovala s Jonatánou, která to nesla s nelibostí, zvlášť když sama musela přiznat, že ta mrcha má talent a hraje to dokonce líp. Poznal to i Radumil a v několika hrách pak Valerie hrála nastálo, místo Jonatány.
Vrcholem byly i přípravy na další představení, kde Valerie získala hlavní roli a Jonatána se mohla pominout.

Na Radumila už nefungovalo žádné erotické svádění a třebaže se mu Jonatána sama drala do kalhot a kouřila mu péro jak pominutá, zůstával Radumil neoblomný.
„Ber to tak, že Valerie je ve všem lepší, prostě lepší!!!“ vmetl jí jednou do tváře, když se ho zase snažila obměkčit svými výkony v posteli.
Jonatána to pochopila poněkud jinak, urazila se a druhý den zmizela z divadla a k jeho úlevě i z jeho života. Nyní se Radumil mohl zaměřit na Valerii celou svou osobností.

***

„Valerie, mám pro tebe skvělou roli v chystaném dramatu. Potřeboval bych to s tebou ale probrat v soukromí. Mohu večer přijít?“ navštívil Radumil dívku v šatně během krátké pauzy.
Ta teď skoro neslézala z jeviště, zvlášť když se musela rychle naučit a nazkoušet role po zmizelé Jonatáně.
„Jistě… stavte se,“ odvětila Valerie a dumala, co zas na ni zkouší.

Už dávno prokoukla jeho zájem o ní a rozhodně se to netýkalo hereckého umění. Její hvězda stoupala i tak a brzy zaclonila přední dlouholeté hvězdy souboru, což jí na popularitě mezi kolegy nepřidalo. Po straně se o ní šuškalo, že je rozhoďnožka a proto jí režisér tak přeje. Co mohla dělat? Vyvracet to nemělo smysl, práce ji bavila a zatím ji úplně pohltila.
Režisérova ostřížího zájmu se však vyhnout nešlo.

***

Navečer se Radumil objevil v jejím bytě s kyticí i láhví skvělého vína. I Valerie si dala záležet na svém zevnějšku a nechala hospodyni připravit občerstvení, neboť tušila, že zdržení pana režiséra jistě nebude krátké, ať už za ní jde s jakýmikoli úmysly.
„Je šance, že tato role z tebe udělá hvězdu prvotřídní velkosti, milá Valerie,“ začal Radumil hned poté, co si připili na další úspěšnou spolupráci. „Nejde totiž o divadlo, ale film. Ano, mám skvělý scénář a ty tam budeš hrát hlavní roli, tedy… přijmeš-li to, pochopitelně.“
Valerie byla potěšena i zaskočena zároveň a dál poslouchala režisérovo tlachání o roli a celém filmu.
„Pro roli by to však chtělo zvolit si nějaký pseudonym. Tvé jméno není moc libozvučné a hlavně, těžce vyslovitelné,“ děl Radumil. „Co třeba… no… Hekla Islandya?“
„Cooo?“ protáhla Valerie. „Islandya? To jako ten ostrov? A co ta Hekla?“
„Někde jsem to slyšel,“ kroutil se Radumil. „Zní to libozvučně, ne?“
„Hekla? To jako, že hekám? No, nevím,“ nesouhlasila Valerie, ale Radumil ji dál přesvědčoval, že pseudonym je důležitý. Stejně, jako ho měla Jonatána, ač byla Dobromila.

Poté se zase zavedla řeč na chystaný film a Radumil začal vyprávět, že do něj hodlá natočit i na tehdejší dobu odvážné erotické scény.
„Ukážeš tam prsa, budete se s partnerem milovat pod dekou, jen budete vzdychat a sténat… jak to bývá doopravdy. Máš snad patřičné zkušenosti?“
„No… ano. Nedělejte ze mě nějakou puťku,“ zvedla obočí Valerie. „Jsem sice nezadaná, ale pannou již nejsem, pokud vás to zajímá.“
„Já jen potřebuji vědět, že se na tu roli hodíš a patřičně se jí zhostíš. Pak se staneš velkou hvězdou,“ přisedl si Radumil k ní a vzal ji kolem ramen a ševelil.
„Ty scény jsou nejdůležitější a já jako režisér mám svou představu, kterou je třeba vyzkoušet.“
Měl svoji osvědčenou metodu, kdy mu ženy podléhaly a ani Valerie nebyla výjimkou.

Zprvu se v objetí líbali. Pak, po zbaveni šatů, jí Radumil nalehl mezi nohy, hladce do ní pronikl a hlubokými přírazy ji plenil úzkou kundičku.
„Oáááh… anooo…“ sténala Valerie slastí a užívala si přírazy i polibky na prsou, které jí Radumil neopomenul laskat.
Když si ji po chvíli vzal vkleče zezadu a cítila pronik ocasu z jiného směru, silný tlak, tření a rytmické přírazy až na dno pochvy byly tak slastné, že se to nedalo vydržet. Po stranách přirážejícího ocasu jí vytékaly potoky šťávy.
„Oááhhh… božeeee… oooh… áááách,“ kroutila se, jak jí silný orgasmus trhal tělo na kusy a zezadu jí pleskaly o zadek stálé přírazy tvrdého ocasu.
„Jo… jooooo… jseeem,“ trhavé výstřiky semene jí plnily pochvu a tvrdý ocas začal pomalu vadnout a opustil roztaženou kundičku.
„Bude z tebe velká hvězda,“ slyšela znavená dívka jakoby zdálky a hluboce usnula.

***

ČÁST ČTVRTÁ: HVĚZDA STOUPÁ VZHŮRU

Film neměl tak oslnivý úspěch, jak se všeobecně očekávalo, ale o Valerii se mluvilo a psalo dost a nabídky jen pršely.
Radumil žárlil na její úspěch a snažil se prosadit jako její manažér a stále rozhlašoval, že má na jejím úspěchu lví podíl. Valerii to vadilo, ale zatím se ho nedokázala zbavit. Ani v posteli. Radumil jako milenec byl vášnivý a takřka nenasytný. A byl to i dokonalý učitel. Co všechno jí ukázal a naučil!

První zkoušku skládala ústy, kdy sála jeho ocas až do výstřiku, kdy lepkavé semeno spolykala. Radumil jí vysvětlit, že to je pro muže tak vzrušující věc, že žena s těmito zkušenostmi okamžitě stoupne v jeho očích. Když ji obdobných způsobem vylízal v klíně, přivodil jí orgasmy a krásné rozkoše.

Další neznámou milostnou technikou bylo zavedení ocasu do zadku. Když to udělal poprvé, myslela si, že právě umírá. Radumil jí plenil střeva opravdu důkladně, zato když se choval něžně a opatrně, zažívala slastné pocity.
To, že si ji v bytě bral, kde se mu právě zamanulo, znamenalo i naučení se mnoha polohám, ve stoje, na stole, v sedě, z boku a klasická poloha byla jen jednou z mnoha, nikoli hlavní.

***

Byl večer. Valerie zasypávala jeho nahé tělo polibky a Radumil jí mnul prsa a laskal křivky těla. Valerie mu klesala po těle až mu ocas vsála do pusy co nejhlouběji a sevřenými rty ho rytmicky sála až Radumil zachroptěl a z cukajícího ocasu vytryskla dávka semene. Vše spolkla a dalším kouřením přivedla znovu k erekci.
Poté se vystřídali a Radumil se sklonil k jejímu klínu, houštinou chlupů jazykem zajel mezi rozevírající se pysky a polaskal plátky závojíčků.
„Ach… oááááhhh,“ vykřikla Valerie v bouři rozkoše a cítil jak celá teče.
Byla z toho celá v transu i když ji Radumil za chvilku projížděl svým žilnatým pérem a vnikal do ní až po kořen. Nohy jí držel za kotníky roztažené a bral si ji tvrdě a nekompromisně. Valerie jen hekala a sténala a jeho přirážení ji zaplavovalo vlnami slasti a omamné rozkoše.

První orgasmus se dostavil u Valerie, která silnými poševními stahy přivedla k výstřiku i Radumila, že z ní vyjel a semeno jí vystříkal na nahé tělo.
Chvíli se ještě hladili a mazlili, až Valerie položila pro ni důležitou otázku.
„Kdy se rozvedeš?“
Radumil ztuhl. Na tohle se ho neptala žádná z milenek. Žádná ho nechtěla jen pro sebe.
„Nelze se rozvést. Nemůžu to udělat.“
„Tak nelze? Já zase nemusím s tebou spát!“ vstala Valerie a začala se oblékat.
„Počkej, uklidni se, Valerie. To je vše jinak…poslouchej. Felicia nemá ani potuchy o našich schůzkách. Ona je tím, kdo přinesl víc do naší domácnosti a… nemohu ji opustit. Ztratil bych všechno, domov, důstojnost, své postavení, všechno… co jsem celý život budoval. Tak to prostě je. Tebe miluju, s ní žiju, ale nelze se s ní rozvést.“
Valerie si hryzala ret.
„Tak poslouchej. Já se tu zahazuju s ženáčem, který se nikdy nerozvede a šlapu si tak po štěstí. Chci mít rodinu, děti, normální život. A když mi ho nemůžeš dát, tak už se nemusíme scházet!“
„Tak takhle ne, holčičko!“ rozčílil se Radumil. „Já z tebe udělal hvězdu Heklu Islandyu. Ty mi vrátíš všechno, co jsem do tebe vložil! Nebudeš mít žádný vztah, děti, dokud ti to nedovolím, rozumíš?! A spát se mnou budeš, sotva lusknu prsty a teď přilez a hezky mi ocumlej ptáka…ať vidím, že jsi poslušná kurvička!“

Lesk očí a divý výraz ve tváři Valerii vyděsil, že opravdu mu ocas začala sát, až povstal a dál ho vykouřila až k výstřiku, který spolkla a celého mu ho jazykem olízala do čista.
Radumil pochvalně mručel, že když nebude poslušná, zná mnoho způsobů jak nehodnou holčičku zkrotit.

Po jeho odchodu začala Valerie chladně uvažovat, jak z celé té šlamastyky ven.

***

Domovní zvonek naléhavě vyzváněl, ale dvojice v ložnici ho nevnímala.
Žena v posteli se opájela slastí, jak se muž ležící na ní zaobírá jejími vnadami.
„Jo… jooo… tahej za ně… anoooo,“ vzdychala žena.
Prsa měla pevná, na ten objem a i když ležela na zádech, nerozlila se jí po těle. Muž jazykem sál a laskal trčící bradavky a rukama jí prsa mačkal a tahal za ně, což ženě přivádělo silnou rozkoš.
Pak na ní okročmo usedl a ptákem jí projížděl mezi kozy. Žena si je sama sevřela, aby muž cítil sevření jako by mrdal kundu.
„Líbí se ti to?“
„Jo… ale tvoje píča je ještě lepší,“ funěl muž a přirážel do úzké spáry mezi prsy.

Pak z ní slezl a zabořil obličej do mokrého klína. Srkavě vylizoval sladkou šťávu a žena jen slastně vzdychala a rukama si sama přejížděla a mnula prsa.
„Anooo… to… je… skvělý… jooo,“ sténala.
Když jí muž promnul mezi rty klitoris, stiskla mu hlavu, jak do svěráku a vykřikla ve vyvrcholení: „Panebože… joooo!“

Sotva stisk uvolnila, muž do ní vnikl a zajel do ní jak po másle až po koule. Ona je vydechla a nohama ho objala kolem pasu.
„Mrdej mě… jooo… chci tooo… máš… ho… krásně… tvrdýho… jak… ze železa,“ úpěla slastí.
Muž strojově přirážel do čvachtající kundičky a žena ječela, úpěla a vzdychala narůstající rozkoší.
Jejich vrchol se blížil, když vtom je zaujal zvuk zvonku u vchodových dveří.
„Kurva, kterej blbec!“ naštvala se žena. „Rychle… dodělej mě… už… budu!“

Muž jel jak fretka a naštěstí se oba stihli dodělat, protože to měli opravdu na krajíčku. Pak žena vstala, přehodila přes sebe župan a šla otevřít.
„Dobrý den, přejete si?“
„Dobrý den, jsem Valerie,“ promluvila nevítaná návštěvnice a žena ji přerušila.
„Já vím kdo jste… já jsem Felicie Ondráčková. Co hledáte u nás doma? Asi sháníte mého muže?“
„Ne. Jdu za vámi. Promluvit si jako žena se ženou,“ řekla Valerie a žena otevřela dveře dokořán: „Tak pojďte dál.“

Usadili se, žena nabídla občerstvení a Valerie si ji nenápadně prohlížela. Manželka režiséra byla hezká žena, takový typ krev a mlíko, udržovaná, jemná a zároveň i energická.
Nyní byla poněkud nervózní a jak si Valerie povšimla, pod županem byla nahá.
„Přišla jsem vám oznámit, že váš muž má poměr s herečkami. S některými. Ne najednou, ale postupně. Nyní ho má se mnou,“ pronesla Valerie bez obalu a sledovala údiv v její krásné tváři. Tohle Felicie nehrála.
„Prosím?“
„Tak jak říkám. Snažila jsem se ho zbavit, ale on mi svým vlivem může zničit kariéru a navíc, nehodlá se rozvádět. Má prý pro to své důvody. Vy jistě víte, o co jde. Ano, podlehla jsem mu, ale to se stalo už dávno. Nyní se ho, jaksi, nemůžu zbavit a přišla jsem za vámi, abych…“
„Abych vám pomohla? Co si myslíte? Vtrhnete do domu, označíte se za milenku mého muže a chcete, abych si s ním promluvila, že už ho nechcete? Zařiďte si to sama! Milenky mého muže mě nezajímají! Odchod!“ prudce žena vstala z křesla, až jí povolil uzel županu a odhalil tak pohled na její klín.
Bílé stopy semene na černých chloupcích byly nepřehlédnutelné. Valerie dům opustila bez výsledku. Ondráček alias Barbaross měl své milenky, jeho žena evidentně také a žili tak asi spokojeně, bez důvodu se rozvádět.

***

Všechno bylo ale jinak. Felicie sice měla skutečně poměr se svým osobním trenérem, kdy svou štíhlost a pružnost si udržovala sexem, ale o avantýrách svého muže neměla ani potuchy. Předpokládala, že sice v jeho branži není o svody nouze, ale on, že si netroufne cokoli začít, neboť nebyl tím, kdo vlastnil veškerý majetek. Jak byla naivní!

***

Režisér Alfréd Ondráček alias Radumil Barbaross přišel rozvodem o vše a zůstal o žebrácké holi. Valerie Amelie Marie Kampfenwagen alias Hekla Islandya dál stoupala po společenském žebříčku a jako slavná herečka se posléze vdala a dala přednost rodinnému životu.

Autor

4.3 34 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborná povídka z divadelního a filmového zákulisí.

Shock

Mám tu čest jednoho takového protřelého režiséra znát…. To mi poskytlo námět na povídku.

Zvědavý

By mne zajimalo, koho vseho neznas, nebo co jsi jeste nezazil… Protoze snad znas vsechny, vsude jsi byl a vsechno zazil.

Shock

Jeden čas jsem se motal okolo filmu. Tam jsem zažil ty sexy mejdany, jak už jsem psal a viděl i tohoto režiséra v „akci“ s jednou herečkou. Jeho asistent mi pak o něm leccos pikantního řekl. Osobně jsem s ním „hovořil“ jen 2x :-). Pak jsem šel na ČVUT a tam zažil taky věci, co jsem zde psal…. Jo a to ještě nepíšu co zažívám teď 🙂

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x