Zoja povýšila. Ze sekretářky mistra v plechárně se stala šéfovou skladu hutního materiálu s vlastní kanceláří. Ráda se stěhovala ze zatuchlého kutlochu, kam neustále pronikal hluk a pach zpracovávaného kovu a chlapi ji tam chodili obtěžovat svými dvousmyslnými poznámkami a i přes montérky a tlustý svetr, co nosila, ji svlíkali očima.

Na novém pracovišti ji, bohužel, uvítala stejně hnusná kancelář v budce na kraji rozlehlého skladu. Byl zde též jen jediný zaměstnanec, mladý muž Vojta Zinek, který tam svým jménem krásně zapadal. Byl to devatenáctiletej kluk, který zde čekal, až si na něj vzpomenou vojenští páni a dostane povolávací rozkaz na vojnu.
Zatím se nic nedělo, a tak si tu žil poklidným životem. Tu a tam ho někdo obtěžoval s vyskladněním materiálu pro víceméně stagnující výrobu, což učinil většinou ochotně a rychle, aby se vetřelce zbavil a mohl zase upadnout do poklidné letargie a posilujícího spánku.
A tak zatímco venku skomíral socialismus, tady vládl klid a mír jak v pozemském ráji.

***

A do tohoto prostředí klidu a pohody nastoupila Zoja. S rázností a aktivitou, sobě vlastní, vycídila kancelář, vymetla prach i pavouky, vyhodila prázdné flašky rumu po svém předchůdci a začala se seznamovat s chodem skladu. Vojta byl přístupem nové šéfové poněkud vyplašený, neboť nečekal takovou aktivitu, na níž nebyl zvyklý, ale nakonec se shodli a spřátelili. Koneckonců nikdo jiný tu nebyl a oni byli jak dva ztracenci na opuštěném ostrově.

Zoja navíc padla mladíkovi do oka. Zachovalá žena po čtyřicítce, štíhlá, ale se správnými proporcemi na patřičných místech, přátelská, milá… co víc si mohl přát?
„Nerada bych měnila stávající fungování skladu, ale zašívat se tu nebudeš. Jestli chceš, usídli se u mě v kanclu, ať jsi stále po ruce a bude to,“ navrhla mu hned poté, co ho přistihla pochrupovat mezi balíkem tažené oceli DN 12mm a U profilů č. 80.

Vojta tak učinil a nakonec byl rád vnadné šéfové nablízku. Zoja necítila ve Vojtovi manýry chlapů z dílny a začala nosit ženštější oblečení než předtím. Aspoň do práce vždy přišla za dámu a do pracovního se převlékala až v kanceláři. Že tím vzbuzuje u Vojty erotické vášně ji ani ve snu nenapadlo.

***

Uběhl měsíc a Vojta se radostně usmíval nad premiemi, kterými ho Zoja obdarovala.
„No co? Seš tu na všechno sám, tak si to zasloužíš,“ usmívala se také, neboť i ona si oproti minulému místu finančně polepšila.
Vojta ale věděl své. Bývalý vedoucí, díky alkoholismu, potřeboval hodně peněz a prémie inkasoval místo Vojty on. Proto ho přístup Zoji mile překvapil. Ze své skrýše vytasil placatku rumu a nabídl i jí.
Zoja se neupejpala, byla zvyklá na lecjaké pití, a tak ji svorně vypili.

Z radia zrovna zněla nějaká táhlá píseň a Vojta vyzval Zoju k tanci. Ploužili se po kanceláři a vzájemně se přidržovali, aby nespadli, jak už měli trochu v hlavě.
„Víte, že se mi líbíte, paní šéfová,“ osmělil se Vojta.
„Říkej mi Zojo… a pokud budeme sami, tam mi i tykej,“ nabídla mu Zoja a vyšpulila rty k potykacímu polibku.

Vojta si podruhé dodal odvahy a v polibku vyjel ven i jazykem. Zoja byla zaskočena, nevěděla, jak zareagovat a to už byla v silném objetí jeho paží, ústa měla rozevřená a kmitání jeho jazyku ji úplně odzbrojilo.
Vyšla mu vstříc a líbali se divoce a vášnivě.
Vojta ji rukama jel po těle, sevřel zadek, pak zase sahal na prsa a snažil se jí dostat na holou kůži.
Zoja, opilá i vzrušená si zakázala myslet, že Vojta je stejně mladý jako její dcera a poddala se jeho touze. Nechala se svlékat, sama mu stáhla triko i montérky a v ruce sevřela tvrdý horký ocas. Začala ho honit a sledovala, jak se objevuje naběhlá fialová hlavice žaludu a ocas se celý cuká touhou stříkat.

„Prosím… vezmi ho… do pusinky,“ sténal Vojta a tlačil Zoju za ramena do kleku.
Ta s tím neměla problém, stáhla mu předkožku, olízla žalud a nato ho vsála do pusy, sevřenými rty kouřila a čekala na výstřik. Ani s polykáním neměla problém.
„Ah… ah,“ stále rychleji Vojta vzdychal a pak už Zoja ustala v kouření a polykala proud semene valící se jí do krku.
Ten toho měl, pomyslela si a laskala se s povadajícím ocasem, jako s milovanou hračkou.
„Doufám, že teď uděláš dobře mně?“ otázala se, když vstala a Vojta sebevědomě kývl.

Zoja se přesunula na omšelý otoman v rohu, kde rád pospával zpitý předchůdce, nechala si stáhnout kalhotky a pak roztáhla nohy, aby ji Vojta mohl ochutnat.
Ten si počínal velmi dobře, jazykem kmital na všech správných místech a sál tekoucí šťávy. Fazolku klitorisu mnul mezi rty a Zoja ječela, že se zblázní, ať už ji ho tam vrazí…

Jelikož ptáka už měl tvrdýho, přiklekl na pohovku a pomalu do ní vnikl. Projel celou pochvou až dorazil o dno.
„Ohhh… to… je… pořádnej… čurák,“ zasténala Zoja, jak ji celou vyplnil.
Vojta jí prohmátl prsa, krásně plná a měkká s tvrdými trčící bradavkami.
„Oooch… oh… oh… úúú,“ kroutila se pod ním, jak ji projížděl tvrdě a hluboko prudkými přírazy.
„Ano… uuuu… uuuž… bu… důůů,“ vyluzovala a Vojta ji sjížděl ještě rychleji.
„Jo… jo… budu… budu,“ funěl i on a pak pustil stavidla semenovodu.

Zoja vzápětí strnula v křeči vyvrcholení a cítila mohutné dávky semene rozlévající se jí v klíně.
Vojta v ní zůstal zaražený a též si vychutnával tu chvilku, než mu z ní ocas vypadl povadlý a vycucaný.
Zoja si vytírala ven tekoucí semeno kapesníčkem a tiše mohla doufat, že ji neoplodnil. Příště si musí vzít gumu. Tak jako manžel doma. Prášky kvůli zdraví nebrala a tělísko jí přineslo jenom komplikace.

Když se oblékli, dohodli se, že spolu občas zase můžou šukat, ale aby se Vojta netěšil, tak ne každej den.
„A kup si šprcky,“ zněl poslední požadavek Zoji a pak už jim padla.

***

PO MĚSÍCI…

Vojta měl známost. K Zoje měl důvěru, a tak se jí svěřil i s tím, že se nedávno na diskotéce seznámil s jednou holkou, vrstevnicí, po pár schůzkách už spolu šukali a ta holka prý je úplný tornádo.

„No, tak teď už nebudeš mít na mě sílu, co?“ šklebila se Zoja, ale za chvíli už slastně hekala, jak jí Vojta zezadu dokazoval, že chuť i síla na ni ho neopustila.
Raboval jí kundičku mocnými přírazy a Zoja čuráka cítila hluboko v těle, což jí přinášelo nevýslovnou rozkoš a tření bylo také silné a spalující.

„Úúúúh… bože… jooo… stříkej… božeeee… jsééém,“ křičela a Vojta plnil gumu semenem a dál přirážel do stahující se kundy a rukama jí svíral v dlaních prsa.
„Jo, abych nezapomněla, jdeš za týden na podnikej ples, ne? Dáme si ploužáček,“ svůdně se na něj usmála, protože tanec natěsno milovala a tření stehna o kundičku ji přivádělo skoro k orgasmu.
„Jdu, ale s Markétou, takže budu pod dohledem. Chodíme spolu chvíli, tak se jí budu muset věnovat. No, třeba to vyjde,“ odvětil Vojta jakoby omluvně.

***

PLES

„Ach… lásko… ještě… ještě chvilku… vydrž,“ poskakovalo štíhlé tělo na ležící postavě.
Muž pod ní oddaloval svůj vrchol jen s velkým sebezapřením a mačkal a svíral rukama její vnady až skoro bolestivě.
„Už… too… oooo… nevydržííím… kurváááá,“ zaječel a udělal se. Nemohl tomu už zabránit.
Dívka odsedávala jak šílená, ale pak vyjekla a zhroutila se na něj. Také to stihla. Pochva teď nasávala dávku semene, ale prášky to spolehlivě jistily. Snad…

Pak dívka rozsvítila lampičku a v pokoji na posteli leželi Vojta a Markéta.
Po zemi se válely šaty a oblek, jak si ještě před plesem dali dostaveníčko u Vojty doma.
Rodiče měl na chalupě, takže volného bytu plně využívali, jakmile byla příležitost. U Markéty to nešlo. Tam všemu a všem vládla matka, generálka.

„Hele, a kam to vlastně jdem?“ pohlédla na něj, když opouštěli byt.
„No, na Střelnici… tam má náš podnik ples,“ opáčil Vojta.
„Fííha. Tak to tam bude moje máma. Vona tam taky dělá… i táta.“
Vojta pokrčil rameny. Půlka města tam pracovala, na tom nebylo nic divnýho.

Prošli vchodem, odložili si v šatně a pak šli na balkon, kde měli rezervovaný stůl.
Markéta hned sjížděla pohledem davy lidí v přízemí, až zajásala: „Hele. Tamhle jsou naši.“
Vojta očima hledal Zoju, až pohledem zamířil, kam ukazovala Markéta. Právě ji našel!

4.8 41 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborná povídka z dob minulých. No a že bude mít matku i dceru jsem odhadl hned jak bylo v povídce o tom, že má dceru jeho věku. No život občas dělá takové kotrmelce.

Shock

Maličko jsem zabloudil do své autobiografie a sex se šéfovou jsem tehdá opravdu měl. Ta „přidaná“ dcera byla snadno odhalitelná – potřeboval jsem nějak umotat konec 🙂