Toto je 3 díl z 11 v seriálu Rošťák

Beník se mámy držel jako klíště. Odmítal se vzdát jejích křivek a umíněně si opakoval, že díky téhle první odvážné zkušenosti celou věc požene dál. Sledoval zezadu máminu šíji, nahlížel k tváři a chvíli počítal chloupky na broskvové pleti. Kochal se zatočenými řasami, usmíval se nad špičatým nosíkem a konečně po letech si všimnul i krásně ostře řezaných plných rtů.
Představoval si jaké barvy v líčení by se k mámě asi hodily.
Zmalované paničky ho vždy dostávaly do extáze, takže v duchu jí pudroval oční víčka fialovým odstínem a rty několikrát pečlivě přetahoval rudou rtěnkou, která určitě zanechá krásný kroužek za jeho žaludem.

Až po delším detailním zkoumání se mohl pustit do opatrného a ručního průzkumu. Magdino pravidelné odfukování naznačovalo, že spolykané tablety konečně začaly působit. Až dosud, i přes snahu utlumit se prášky, Majda nenašla jedinou chvíli, při které by ji nikdo nerušil. Ben tuhle spavou chvíli ctil. Nešlo mu však jinak, než opatrně odkrýt mámino tělo a sledovat tu zralou krásu hezky zblízka.
Dával si veliký pozor, aby se spící královna neprobudila. Zlehka se nadzvedl, poklekl a zapřený rukami do matrace pozoroval každý faldík, či prosvítající žilku.
Měřil si krásné stehno. Sousedilo s tím, o které se před chvílí třel. Avšak stále v sobě brzdil nově narůstající chtíč a dál uctíval mámino spokojené odfrkování. Proto se snažil nevnímat neposlušnou tkaničku, která se znovu hlásila o slovo.

„Teď ne. Však ono to brzo půjde. Brzo zasuneš. Ale teď si lehni. Jsme tu jenom na čumendě, pamatuj na to,“ promlouval konejšivě k nepokojnému klacíku Ben.
„Jen se otřít. Nevzbudil bych ji. Jen trošku nech žalud, aby se pokochal tou krásnou ženskou. To stehýnko bylo výborný. Zkus ji obejít, nebuď na mě zlej!“ hučel nervózně pidižvík a odmítal si lehnout, i za cenu další ostudy.
„Nebudu tě poslouchat! Nebudu!“ nešťastně vrtěl hlavou Ben a prsty si zacpal uši, aby se dál mohl ovládat.

Když vnitřní hlas utichl, mohl synek opět střežit mámin spánek.
Plížil se pomalu z postele a zlehýnka našlapoval, aby ji nevzbudil. Obešel ji a když přiklekl k obličeji uvědomil si, že škemrající vnitřní hlas přeci jen poslechl. Něco ho silně táhlo. Nedokázal popsat jestli je to pouze chtíč a nadrženost umocněná dalším zážitkem, nebo snad to zakázané ovoce, které chutná nejlíp.
Možná snad právě tahle žena ztělesnila všechno, co jej do téhle chvíle dokázalo odzbrojit a vyburcovat ke všem lotrovinám, takže se zase ozval neposlušný hrbol v teplácích.

„Jen mě vytáhni. Podívám se a zase mě můžeš uklidnit. Prosím. Jen nakouknu. Taky se chci podívat. Shora dostávám impulsy k tomu, že jsem kousek od nádhernýho kusu, tak mě vytas!“ hulákal tvrdolín, už pěkně naplno.
„Nic! Už jsem řekl! Žádný okukování! Slíbil jsem, že budu hodnej. Tuhle ženskou poslechnu. Ta je jediná, která za to stojí,“ kousal si nehty nervózní Ben.
„Však já nechci nic dělat. Jen se podívám. Víš, že spí, tak proč se brzdíš? Copak já tě někdy zklamal? Vytáhni mě!“ tlačil na osemeněnou látku tepláků žalud.
„Tak jen na chvilku. Ale jenom chvilku, slyšíš? Pak jdeš zpátky do tmy!“ hudroval nevrle klučina, který právě doopravdy cítil, že to NĚCO mu zase kazí slib.

Přistoupil k matce blíž, znovu si ji prohlédl a pomalu velmi opatrně tahal na světlo vypružence.
Asi poprvé za jeho honimírské éry se bál přistižení. Musel si dokonce přiznat, že tahle nenápadnost ho docela slušně bavila, ba i vzrušovala. Ovšem slib byl slib, proto se těšil, až svého nezbedu zase schová a nechá mámu na pokoji.
Chtěl ji vidět zase čerstvou, veselou a odpočatou, takže se snažil respektovat její klid na lůžku.
Potichu si stáhl tepláky pod zadek, zatnul obě půlky a vytáhl žížaláka ven. Ten důležitě trčel a sledoval strop.
„Musíš mě sklonit dolů! Nic nevidím. Ukaž mi ji!“ křičel netrpělivě žilňák.
„Pane bože, ty se navotravuješ! Tak ale honem!“ nervózně mlaskl Ben a podebral si ohon u kořene, aby mohl žaludové oko namířit k mámě.

„Ta je krásná! Jé. Víš co je hloupý? Že pořádně nevidím přes tu koženou vrásku. Pořád ještě kousek mi chybí k dokonalému obrazu. Stáhni ji ze mě,“ volal žalud o pomoc, protože předkožka mu opravdu překážela.
„Řekls chvilku! Viděls ji a teď zpět do gatí,“ nesouhlasně protestoval klučina.
„Né, počkej! Sakra, neviděl jsem ji! Jen zahlídl! Přísahám! Ukaž mi ji pěkně celou a pak mě schovej!“ vztekal se překrvený ocasník.
„Pane bože! Tak dobře, ale jen chviličku. Abys ji nevzbudil,“ podřepl mámě k tváři Beník a pomaloučku sroloval kůžičku ke kulkám.
„Tak tohle je paráda! Až jsem se orosil, sleduj!“ hulákal žalud.
„Taky se docela potím, kámo,“ souhlasně přikyvoval synek a stíral krůpěje potu z čela.

Tváře mu hořely a náhle zjistil, že se mu nechce končit. Máma spala dál a nerušeně oddychovala. Nehnula ani brvou, když jí syn zastínil obličej vytaženým lulinem. Jeho orosený žalud byl pár centimetrů od rozkošně špičatého nosánku. Stačilo se víc přiblížit a její sny by vstřebávaly šulínčí vůni, kterou by zapřádaly do uměle vyvolaného spánku.

Pan Jahoda se napínal k prasknutí a na hlavě se mu srážely kapky čiré sladkosti. Stačilo jen pootevřít pusinku a brnknout o jeden z malinových rtů. Tyhle plné a smyslné peřinky ho neskutečně lákaly. Měl co dělat, aby se ovládl když žalud zase hystericky ječel na celou ložnici a prosil ho, aby se svému chtíči konečně poddal.
Ben se snažil mámu nerušit, ale ten uřvaný prokrvenec mu masíroval mozek tak, že se nešlo dál ovládat.

Stáhl předkožku, zašilhal blahem a dával mámě čichnout k mladému hrotu. Kroužil žaludem okolo nosu, mířil ke skvostné pusině a očima brouzdal po celém těle.
Z pod peřiny vykukovalo lýtko a kousek stehna, které před hodnou chvílí krásně potřel semenem. Bříško se zvedalo zároveň s hrudníkem, kde se dmuly ještě stále ukázkové čtverky.
Moc dobře věděl, že má mamina kakaové dvorce. Mnohokrát už ji šmíroval, když zjistil, že mu slídění spolu s dlaní na tykadle dělá dohromady moc dobře.
Snažil se rozpoznat místa, kde se pod tenkou látkou citlivé bradavky asi schovávaly a jen těsně nad nimi kroužil volnou rukou. Teď by stačilo jen trochu víc se natáhnout a už mohl obě prsa držet pevně v dlani.
O to víc se však potil, protože mu stačilo pomyšlení, že se zase chová neukázněně.
Poprvé v životě měl potřebu splnit slib a respektovat mámino přání, ale současně v něm vítězil chtíč. Najednou se mu znovu chtělo onanovat v této mimořádně rajcovní situaci. Už ani nerozlišoval, co jej vzrušuje víc. Zda zakázané ovoce a nebo nevědomost spícího objektu jeho zájmu. Bez přemýšlení přetahoval dál předkožku. Kapky na žaludu se po jedné občas táhle zhouply a ocas začal pomalu téct.

Ben hleděl na zavřenou pusu a prosil očima, aby se máma probrala, protáhla a zívla si. Ihned by tuhle chvíli využil a vystříknul přímo na jazyk, kterým tolik let otci ukázkově olizovala celý lofas i s koulemi. Taky by si to moc rád dopřál.
Funěl, potil se a valil oči. Kolena měl mírně pokrčená a přidržoval se v boku. Prožíval neskutečná muka, protože měl zvláštní chuť se dostat ještě dál, než před chvílí. Už netoužil pouze onanovat a být tak zlobivým synkem. Přál se proměnit v nadsamce, který matku tak slastně obšoustá, že už nikdy nebude chtít jiného. Každý milimetr přiblížení pro něj navršovalo odvahu dílo dokonat.

Už se skoro dotýkal rtů a spermie štěbetaly jedna přes druhou, aby si udělaly v chaotickém výletu pořádek. Každý chtěla být první a dotýkat se jako vítězka měkkých rtíků.
Ben začal trošku přihekávat a sám sebe plašil. Mísil se v něm pocit touhy, strachu, odvahy i pokory. Přidržoval se rukou čela dřevěného letiště a přimrdával ve vzduchu nad Magdinou tváří.
Kuličky se mu větraly, bimbulín létal sem a tam a zadeček už zase rejdil jako králíkovi při připouštění.

Dokonce ani krátké matčino zavrtění ho už nedokázalo zastavit. Jen co peřina zašustila, matinka si přes ni přehodila nožku a objevila se tak unikátní zádelnice, Ben se znovu bleskově rozhonil. Když Magda spokojeně zamlaskala a pusa se pootevřela, protože spánek chvílemi dokáže být i slyšet, bral to synek jako impuls a pozvání.
Tuze si přál projet rty aspoň žaludem a dodával si odvahy. Třeštil oči, olizoval se a když se rozhodl, že mezi zoubky zajede na drzo jako nezvaný host, už skoro tančil po špičkách.
Sehnul se, uchopil fialového plnokrevníka pevněji do dlaně a pár milimetrů od maminkovské pusinky se to stalo.
Zachrčel, zašilhal a nevydržel. Semeno z něho vyjelo, ani nevěděl jak a steklo přímo k levému koutku. Hustý šlem spermosmetany visel na Magdině puse, houpal se a zároveň s úlevou odpočíval.
Ben byl kousek od kolapsu. Zhluboka dýchal a nevěřícně koukal na stále spící matku, ozdobenou mrdkortěnkou.

Uklízel chvatně neposluchu zpátky do teplákového vězení a sehnutý zblízka pozoroval svůj výtvor. Nabral jej na prst a nepatrně natáhl až k druhému koutku. Malinová pusa se rázem roztřpytila a synek mohl konečně spokojeně odejít.

Už si nechtěl k mámě přilehnout. Bál se dalšího pokušení. Pochopil, že budoucí dny budou pro něj utrpením a potřeboval si srovnat v hlavě všechny myšlenky. Jakoby těmito zážitky s matkou opravdu dospěl.

Zavřel se u sebe v pokojíčku, v poklidu zaplul do postele a tam pak dlouze přemýšlel, jak si máma hned po probuzení pochutná. Velkým otazníkem pro něho bylo, jak se k němu bude chovat, až se nerušeně prospí a bude skutečně odpočatá.

Navigace v seriálu<< Rošťák 02Rošťák 04 >>
4.1 33 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Raketak

Super se to rozvíjí. Jen tak dal. 😎

Junior

Výborné pokračování. Hezky to autorka protahuje a napíná nás. Těším se na další pokračování.