učitelka a žák

Rošťák 09

Toto je 9 díl z 18 v seriálu Rošťák

Očekával se příjezd pana Vladimíra, na který se ale těšila nejen Magda, ale potají i Anita.
Dcerka pomáhala s úklidem v domě a tvářila se neutrálně, zatím co v hlavě se jí honila mámina rada si najít někoho staršího. Pozvaného Vláďu zametla pod koberec a zkoušela si představovat starší muže z širého okolí.
Probírala vesnici dům po domu a do fantazie nakonec zahrnovala všechny sousedy, táty od rodin, nebo i už dostudované mladíky. Nemohla si vybrat, ale sama naznala, že jí tohle přemýšlení dělá velmi dobře na kachýnku.

Smetala schodiště před setřením. Trhavě vířila prach, protože tyč smetáku v ní probouzela nové choutky.
I když sex v jejich obydlí nebyl žádným tabu, přeci jen si samohoňku nechávala do ústraní. Smetávala smítka schůdek po schůdku, tu a tam si přihladila svrbící rozkrok a když byla skoro až dole, vystrašeně se rozhlédla kolem.
Vzduch byl čistý. Ben venku promazával branku, mamina nikde zvědavě nekontrolovala a tak hodila nožku k zábradlí a zajela ručkou za kalhoty a prstem projela mokrou úžlabinu.
Přesouvala se nenápadně do jiného světa, ve kterém bylo dovoleno všechno. Jak starší pánové pro mustr, tak sex s matinkou nebo bratrem. Projížděla puklinou, snila a když jí rudla líčka, pusinka musela pomáhat vydýchávat sladký tranzstav.

„Anito?“ vyrušila ji z masturbační chvíle nervózní mamina.
„No?“ vystřelila rukou z kalhot dcerka, drapla smeták a okamžitě rozvířila špatně zametený prach do stran.
„Za chvíli jsou tu. Teď mi volal, že vyjeli o vlak dřív a jdou z nádraží pěšky k nám. Neblbni a pohni. Ježiši, já nemám nic hotový!“ zaúpěla vytrémovaná Magda a znovu odběhla k bohatému pohoštění, které od rána zvládla připravit i když se jí zdálo stále všeho málo.
„Jo však jo, to se stihne,“ vyvrátila oči dívčina a schovávala zarudlý obličej, aby mámu ještě víc nerozčílila.

Věděla, že mamině na dnešním dnu dost záleží a nechtěla jí kazit vzácnou chvíli.
Rozmetávala prach a slídíla po očku k bratrovi okýnkem v chodbě.
Viděla, jak jeho hubené tělo hopsá okolo zrezlých pantů a jeho ruce se snaží o dokonalou práci. Vždy, když přikápnul olejíček, zkusil branku zavřít a otevřít, aby zjistil, že jedna kapka je málo.
Pohled na něj byl zábavný, protože klučina nepatřil k zručným kutilům. Naopak i z takhle jednoduché práce dokázal udělat záležitost na celé odpoledne.
Hleděla na jeho ruce, které ji tolikrát prohmatávaly na těch správných místech a nebýt máminy nervozity, už by si ho odtáhla do pokoje a nechala se znovu přeříznout.
Myslela na tu chuť spermatu, která jí onehdá tolik zachutnala, jenže to už se dostávala do stavu, kdy se přestávala ovládat. Šilhala chtíčem, ale dál bojovala se smetákem. Práci flinkala, jen aby mohla brzo zmizet do pokoje a uhasit si mezinožní peklo.

„Ha!“ skočil na ni zezadu Ben.
„Ty seš blbej,“ lekla se Anita a zůstala stát jako zkoprnělá.
„Ale, nedělej se,“ smál se brácha a dál se na ni tiskl.
„Hej, přestaň. Vláďa je už na cestě sem a já to nemám hotový! Pusť,“ handrkovala se Anita, ale přesto cítila, jak ještě víc vlhne, protože Ben si otíral mastné ruce přímo na jejím poprsí.
„To si budeš muset převlíct,“ smál se pobaveně brácha dvěma mastným otiskům na dívčím hrudníku.
„Ty seš blbej, fakt,“ ztišila hlásek ségra a cítila jak pozvolna začíná přistupovat na jeho hru.

Namáčkla se na něho, hleděla si k prsům, které ještě stále promazával olejový kutílek a v dlaních svírala smeták.
Dlouhou tyč, která jí připomínala všechno možné, jen ne násadu na koště. Jezdila ručkou nahoru dolů, jako by smeták učila onanovat, aby zbývající práci dodělal sám a ona mohla odtáhnout bráchu do soukromí.
„Nech toho, ty potvůrko!“ zaševelil Ben do ouška rozdychtěnky.
„Proč?“ provokovala už Anita naplno se sladkým úsměvem.
„Protože tohle,“ nakousnul větu brácha a namáčkl si k bouli ségřinu ručku.

„Proboha, co tady děláte? Anito! Bene! Dělejte něco! Ježiši Vláďa je už skoro tady a vy si tu…jděte od sebe! Ne, že mi to zkazíte!“ vyváděla hysterická Magda, která je přichytla při činu.
Rozháněla potomky tak dlouho, že ani nepostřehla jak krasopisně Benovi stojí. Jeho pérko se opět tlačilo skrze teplákovku a pohled škemral o trošku toho poňachňání.
Pevně si přidržoval Anitu okolo pasu a pobaveně rukou bránil nervózní mamině v odtržení.
Díky trčáku ho zase bavilo jít si tvrdě za svým a bylo mu jedno, že v zatáčce se už udýchaně otíral zpocený Vláďa, doprovázený dcerou.
„Bene, nech toho, sakra! Ještě musím dodělat spoustu věcí. Teď není vhodná doba, slyšíte? Oba dva!“ skučela Magda a hlídala oknem branku, protože strachy z ostudy zmírala.

Ben se nevzdával. Věděl a v dlaních jasně cítil ztvrdlé matčiny bradavky, protože její tělo si dopřával zároveň s tím sestřiným. Obě ohlazoval a promačkával pouze s tím rozdílem, že mladá držela a zralá ho navztekaně proklínala. Užíval si téhle chvíle, zapíral se nohou o schod a cítil se jak paša. Matinka nadávala a kroutila se a Anita se o něj třela a ohlazovala mu prdelku.
„Pane bože a už jsou tady! Bene!“ hodila Magda všechnu vinu na hošíka a ostře dala najevo, aby okamžitě skončili a chovali se jako bratr a sestra.

Branka tentokrát nevrzla, což klučinu potěšilo. Nedocházelo mu, že mu ocas trčí přímo ke dveřím. Tento dům byl doposud jen jeho útočištěm a mohl si zde dělat, co jen chtěl.
Najednou zíral na chodníček vedoucí ke dveřím, po kterém se pomalu blížil Vladimír s dívkou zhruba stejně starou jako byla Anita. Oknem hleděl na dvojici, ocas mu stál, ségra mu škubala za ruku a za ním vyjekávala nervózní Magda.
„Slyšíš, sakra? Mazejte nahoru, já vás omluvím. Nějak to okecám. Zmizte! Okamžitě!!!“ vyžduchla syna na schodek a silným plesknutím po zadnici ho pobídla k úprku do schodů.

Zvonek už drnčel a Magda se naposledy upravovala u zrcadla. Jedním okem hlídala oba puberťáky, druhým visela na klice u dveří a srdce se jí rozbušilo nervozitou. Až když Anita zamávala na důkaz, že jsou už bezpečně daleko, Magda otevřela a hlasitě přivítala oba návštěvníky.
Vláďa se usmíval a láskyplně sledoval hbitou Majdičku, která poskakovala a snášela všechny dopředu připravené laskominy. Seznamoval ji s dcerkou a sám očekával příchod Magdiných potomků.
„Oni jsou nahoře, trošku se zdrželi. Hned jsou tu, omluvte je,“ křečovitě se usmívala matinka a bylo jí jasné, že právě teď synátor beztak zase skvostně háže zadečkem a dcerka zespodu krásně přiráží.
„Tak za nima zajdi nahoru, Marky. My jsme mysleli, že jsou úplně pryč, tak to je fajn. Jdi nahoru po schodech,“ pobízel stydlivou dcerku Vláďa jako by byl u sebe doma.
„Ne, ne, oni jsou hned tady, počkej. Pokud ti to nebude vadit teda. Co? Nebude?“ málem zkolabovala Magda nad Vladimírovou okamžitou zabydleností, protože incestní mladá láska by byla tímto málem prozrazena.

Zaháněla vetřelecké nápady a přesvědčovala návštěvu ke strpení. Jediné, co ji uklidňovalo byla sama Markéta, velmi tichá a nevýrazná dívka, pihovatá hnědovláska, nijak extra hezká a doslova neprůbojná.
Cokoli chtěla a potřebovala, sdělovala tatínkovi šeptem. Věčně se nahýbala a vyptávala se na dobroty před sebou.
Vláďa po ní jen syknul souhlas k ochutnání a dál dělal, že k němu dívčina snad ani nepatří. V tomto Markéta byla absolutně vhodná, protože její tichošlápství značil velký strach a tudíž nezájem o okolní dění.

Sourozenci nahoře byli tím pádem v bezpečí. Ben si ségru podával zezadu, dlachnil ji kozičky a zuřivě přišukával po každé zmínce o Vláďovi.
Anita vycítila, že soka v lásce brácha nemusí a když chtěla přidat v tempu, stačilo se o skoro nastěhovanci pouze zmínit.
Vyslovené jméno mámina nového přítele stačilo k výkonu šicího stroje. Dívka se držela parapetu v pokojíku, nohu měla opřenou o desku stolu a špulila kachýnku v dokonalému přibodnutí.
„Vláďa na náš asi už čeká,“ uchichtla se Anita, protože orgasmus měla za sebou ihned poté, co vyběhli schody a zapluli do pokoje.
„Já ti dám Vláďa!“ vyštěkl Ben, stoupl na špičky a vymrskal zadečkem pěkných pár temp, které Anitu dostávaly zase do ráže.
„Co proti němu máš? Bude pěkně šukat maminku,“ uchichtla se zase provokatérsky dívčina.
„Drž hubu!“ zuřil už klučina a přiťukával spodkem proti mokrému žlábku.
„To tam tedy přijdeme pěkně udýchaní. Já spokojená a ty nevystříkanej,“ smála se nahlas Anita, protože ji začaly bavit hloupé provokativní řečičky.

Ben se vzpínal na špičkách, sprostě oštěkával provokující ségru a snažil se ze všech sil si netrhnout ostudu. Myslel na mamku, která dnes prožije noc s brzkým přistěhovalcem a žárlivě si ségru podával naprosto bez ohledu. Mířil k děloze, chystal si bičíkovce, ale duchem byl o patro níž, pod máminou sukní. Překusoval naprázdno, nervózně se olizoval a tak moc se soustředil na sourozenecký mrdanec, že mu to tentokrát trvalo déle, než obvykle.
„No hurá,“ zajásala Anita, protože mezerou mezi stehny jí konečně plivalo malými čůrky bráchovo semeno.
„Buď ticho,“ napomenul ji Ben, schovával si nářadíčko a utíral zpocené tělo do ségřina trika.
„Jasný. Jen si posluž, stejně se musím převlíct,“ proměnila se ochotně v ručník a počkala si až se Ben otře dosucha.

Dolů sešli oba zároveň. Čistí, spořádaní, ukázkově upravení a u stolu spustili oba stereo výmluvu s omluvenkou. Vláďa jen chápavě přikyvoval a občas šlehl zvláštně zlostným pohledem směrem k Markétě.
Pihatá holčina mírným přikývnutím souhlasně přitakala, chápavě se na tátu podívala a natáhla ruku pro další chlebíček. Nahlas se neprojevovala. Ani si moc osazenstvo neprohlížela. Pouze očima vybírala nejhezčí z chlebíčků a sledovala hladinu limonády ve sklenici.
Občas nuceně přitakala na všetečné otázky náhradní rodiny a zase se věnovala sama sobě i svému světu.

„Je divná, co?“ zašeptala Anita matce v kuchyni, když ji pomáhala odnášet talíře od oběda.
„Hm, taky mi přijde. Nemluví, jen kouká, nezapojuje se, ale třeba se jenom stydí. Však ona se rozpovídá. Vem si ji do parády,“ navrhovala Magda.
„Já? Tuhle? Mami. Ať se jí ujme Ben. On jako kluk na ni bude mít větší vliv,“ skoro se až pokřižovala Anita, protože právě tyhle tiché holčiny neměla díky své divočejší nátuře moc v oblibě.
„No tak neblbni, dokážeš si představit tu ostudu, kdyby se jí brácha ujal?“ zaťukala si Majda na čelo.
„No jo, tak já ji prubnu,“ vyvrátila oči v sloup poslušná dcerka a když vešla s dezertem do obýváku, prosebně vyslala pár signálů o pomoc nevycválanému bráchovi, navzdory svým slibům.

Ben se snažil pochopit svou další úlohu. Srkal přeslazené kafe a hleděl na pihovaté nic, které ukrajovalo z řezu sousta ostrou vidličkou a ládovalo se tak, že i poslední dřevorubec by se styděl.
Vladimír musel dcerku pod stolem upozornit mírným kopnutím do kotníku, takže si Ben konečně mohl prohlédnout dvě obrovská kukadla. Černé panenky, lemované modrou krajkou a obšité dlouhými hnědými řasami.
Markétiny oči se na tátu zadívaly zprvu nechápavě, pak zamrkaly na důkaz pochopení a jen co se propnula v zádech a narovnala kulatý hrb, dál dojedla svoji porci čokozákusku způsobně. Uzobávala a míchala horký kofein, ale stále se tvářila znuděně pokaždé, když ztratila nasazenou tvář nadšené návštěvnice.

Trapné ticho zachraňovala Majda s Vláďou a omladina se navzájem pouze okukovala. Až později po obědě Anita rozebrala zaklesnuté ledy a pozvala skoro sestru do pokojíku k dívčím drbům, ke kterým se automaticky připojil i Ben.

Navigace v seriálu<< Rošťák 08Rošťák 10 >>

Autor

4.2 37 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
shock

Markéta se původně jmenovala Monika! Je třeba usjednotit se na jednom jméně 🙂 jinak čekám, že v dalších dílech si i ona přijde na svý.

dedek.Jeff

Představ si Shocku, že se tato chyba táhne již od původního zveřejnění na starém eFenixu a nikdo si toho nevšiml. Ani já, při nové korektuře. Máš pravdu, že v 7. díle se jmenovala Monika.
Teď už to nebudu opravovat, ale slibuji ti, že v dalším díle jí ponecháme jméno Markéta.

Junior

Tak jsem zvědavej jak to dopadne s Vláďovou dcerou v pokojíčku u Anity. Těším se na pokračování.

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x