Rošťák 18

Toto je 18 díl z 18 v seriálu Rošťák

Když otčím se skorodcerou odešli na procházku, mamina se ujistila, že dům je opravdu prázdný a vběhla do jídelny, kde se Ben ládoval snídaní. Nejdřív nebyla schopná slova, protože se v ní hromadil veškerý vztek ze synovy noční návštěvy. Jeho drzost, sobectví i bezohlednost se v ní umocnilo touhou po věčně nadrženém hubeném tělíčku, takže práskla dveřmi a chvíli mlčky posílala k Benovi hromy a blesky. S rukama v bok zaujala bojovný postoj, protože nejdřív mu chtěla vynadat do bezvědomí.
Ale pohled na nic neřešícího klučinu, který se potutelně usmívá a cpe si do pusy dvě cherry rajčátka zaráz ji nakonec odzbrojil.

„Tohle přece nemůžeš, Bene. Tohle už bylo moc,“ posadila se na židli vedle něho.
„Co jako?“ poposedl na sesličce synek a natáhl ruku k nakrájeným paprikám.
„No to co sis v noci… no, jak… proboha vždyť tam ležel Vladimír! Nebo to sis nevšiml?“ znovu zamračila obočí Magda.
„Všim a co?“ uchechtl se Ben a zalil zeleninové sousto hltem kávy.
„Do prdele a dost! Takže takhle ne! Okamžitě přestaneš bejt takovej fracek nebo máš nadobro utrum, slyšíš?“ poskočila Majda a vykřičela na něj všechen nahromaděný vztek.
„Tak to teda nemám. Nebo chceš, abych mu o nás řekl?“ snažil se zachovat klid Ben a zákeřně se ušklíbl.
„Tak tohle ještě chybělo. Výhružky. Tak víš co? Jdi. Jdi a řekni mu všechno. Nebo počkej, tady máš telefon a zavolej mu to. Vyslepič všechno, ale pamatuj na to, že tohle, ani tohle už v životě mít nebudeš!!!“ rozštěkala se mamina s nadzvednutou sukní a ukazovala synkovi chomáč schovaný v kalhotkách zároveň s perfektně úzkou prdelkou.

V Benovi hrklo jak ve starých kukačkách. Potřeboval se cítit na koni a teď viděl odhodlanou matku, která měla jasně navrch.
Byla rozezlená, odhodlaná a dokonale věřil tomu, že i kdyby chtěl prásknout vše skoro nastěhovanému cizákovi, tak by to bylo mamině jedno.
Vypadala, že je ochotná klidně i zničit počínající vztah, jen aby s ním měla celou věc provždy vyřízenou.
Civěl na schovanou bobřici, chvíli zase do zlých očí a nechal se sprchovat rozezlenými slinami, které na něj mamina ze shora prskala. Vědomí, že by tuhle huňatinu už nikdy nemohl ani osahat, ho dostalo do deprese. Svraštil obočí, roztesknil pohled, jídlo nechal jídlem a s koktavou omluvou se pokoušel znovu k máme přiblížit.

„Už jsem řekla! Ty mě nebudeš tlačit do kouta? Nejsem tvoje hračka, ale tvoje matka, chápeš to?“ pokračovala v deptání Majda.
„Mami proboha!“ zaúpěl Ben, protože právě ten fakt, že jde o maminku, mu stavěla ohon v opravdu nepravou chvíli.
„No vida. A teď si představ, že si ho můžeš jít leda tak vyhonit, ale hlavně, že budeš žalovat. Takže si je jdi najít a můžeš si dělat dobře na těle i na duši,“ promlouvala k jeho trčáku matinka, uhladila si sukni a odkráčela do obýváku jako královna.

Synek si konečně přiznal, že přestřelil. Pro jistotu polykal fráze o mladistvé nerozvážnosti, protože mu bylo jasné, že by to jako omluvu máma nepřijala.
Potichu cupital až k ní. Byl rozhodnutý neustoupit a omlouvat se do bezvědomí, jen když mu bude nakonec odpuštěno. Klečel u ní na zemi, držel ji za ruku a přenášel na ni své nervové vibráto. Hlas se mu skoro třásl když vedl dlouhý monolog o své neschopnosti a stoprocentním ponaučení. Sliboval neustále dokola, že to bylo naposledy a od teď bude jen poslušným hochem, který jí bude dělat nejen dobře, ale i samou radost.
Dlachnil jí ručku, hladil koleno a když jí položil rozčepýřenou hlavu do klína, Magda konečně zjihla. Prsty mu projela neupravené kudrny a hlasitě si povzdechla.

„Mám já to s tebou trápení,“ špitla dojatě.
„Nebudeš mít. Už nikdy mít nebudeš, slibuju a přísahám ti!“ opakoval pořád dokola hošík.
„Už tolikrát jsi sliboval, že ti nejde věřit,“ zpochybňovala jeho slova máma.
„Ne! Teď to bude už doopravdy! Jen mě nepřipravuj o to… tamto…“ bál se říct na rovinu Ben neskutečnou touhu po zralém pekáči.
Pokusil se jí věnovat pár pusinek na kolena a když viděl, že matka drží, rukou pomaličku zajížděl pod sukni.
Už zase cítil krásně macatá stehniska pod dlaní a rázoval si to přímo k tomu chundelatému zvířeti v kalhotkách.
Magda vrtěla hlavou a zkoušela slovy protestovat. Ale díky tomu, že se přitom pohodlněji uvelebovala do sedačky a stehna roztahovala, mohl synek jet dál bez přestání.

„Nech mě. Zlobím se na tebe,“ otočila hlavu Majda směrem ke zdi a hrála krutý nezájem.
„Mami, teď už nemůžu přestat. Dovol mi to, prosím,“ kňučel Ben jak malé štěně a dál se pokoušel prohlazovat až ke kotrči.
Když se jej dotkl konečky prstů, Magda nahlas sykla. Mělo to znít jako protest, ale nakonec z toho stejně vyšel projev vzrušení.
Pro jistotu mu ruku odtáhla a dál uraženě sledovala obraz na zdi. Začala ji bavit jeho dotěrnost a bojácnost v jednom.
Nemínil se matkošuku vzdát, což jí imponovalo i rajcovalo zároveň. Těžko si sama přiznávala, že z těch kostnatých synkových ruček je totálně mokrá. Takže hrála dvojí hru.
Hřejivé doteky přijímala s velkým gustem i když nahlas mu odepírala další mrouskání.

Ben byl celý zoufalý. Skoro až brečel, protože takhle tvrdě rozhodnutou maminu viděl poprvé. Zatím mu pokaždé roztála v náruči, ale bylo mu jasné, že s výhružkou o žalování to prostě přešvihl.
„Nikdy bych to mami nikomu neřekl. Nikdy! Nechtěl bych tě ztratit a bylo to jenom z mojí blbosti. Prosím, věř mi! Hlavně mi řekni, že bude všechno jako dřív. Já se polepším, nebudu dělat žádný potíže, slibuju!!!“ skučel jak meluzína a přitom se dral rozčepýřenou hlavou pod sukni.
Jazykem rejdil po stehnech a naslouchal tlumeným vzdechům i slovům.
Zaslechl maminu, která mu naposledy dávala céres, ale podle roztažených stehnisek pochopil, že může zajít, kam jen chce. Bohužel, nedokázal se zcela ovládnout, takže se dostal zase do stavu, kdy se o vše bál. K jazykové slasti zbrkle dopřál máminu tělu i pár nepříjemných dloubanců bezohledných loktů, kolenem jí přišlápl palec u nohy a chvat, kterým strhával kalhotky i s pár chloupky na huňatém bobru.
Už zase to byl zbrklý klučík, deroucí se k rýze, ze které vzešel.
„Krásně voníš. Krásně nevyšukaně. Chceš ho tam, že jo?“ trtkal naprázdno máminu nohu.
„Nechci,“ pokusila se Magda synka navést na správnou cestu, ale nenechal ji ani dopovědět.
„Mami! Proboha, netrap mě! Já udělám cokoli. Nech mě zasunout!“ dorážel jak vosa.
„Do háje, Bene!!! Mlč chvíli! Chci to zase tak, jak v noci! Takhle jsem to myslela,“ vyvracela oči Majda.
„Jo! To bylo super! To je dobře. Pojď, otoč se,“ vyskočil na nohy synátor a aktivně jí pomáhal natočil krásně macaté tělíčko.

Tentokrát se skoro až třepal chtíčem. Bylo to jako poprvé už jen proto, že téhle šukačce na spadnutí předcházel ten šílený strach. Postával nad hroší zadnicí, čekal až se mamča uvelebí a chystal si tykadélko na prdelní průzkum.
Musel se jí přidržet, když viděl kousek kalhotek, který uvízl mezi stehny. Celé byly stažené, prdel krásně svítila, ale rozkrok gatěk stále ještě vázl u pičky. Byl to neskutečný pohled.
Prdelisko olemované květinkovými bavlňáky, krásně naznačovalo, kde končí masitost a začínají tučná stehna. Měl ji celou pro sebe. Držel ji za boky, ohlazoval a zase se vracel k tajemné rýze, která skrývala tu úžasně těsnou skulinu. Roztáhl tu svátost a nahlédl k čokověnečku při denním světle.
Chloupky, které chránily kačici před zmrznutím, vedly od pysků až k hnědé dírečce, u které jich rostlo už jen pár. Nebýt těchto jedinců, prdelka by byla krásně hladká. Přesto byla neskonale rajcovní a chtivá.

Beník olízl prst, zlehka se dotkl análního věnečku a Magda se vzepjala na zadní. Musel ji ujisťovat, že se brzy dočká a jako důkaz zaťukal mokrým žaludem přímo u branky.
Reakce ale byla úplně jiná. Magda se přetočila na zadnici, usadila se před ním a najednou měla silně navrch. Neslyšela, neviděla, chmátla po trčícím bodátku, zasunula si ho do pusy a sála tak šikovně, až se Ben nedokázal ovládat.
„Mami, jestli to chceš do zadku, tak přestaň, nebo po tomhle stříknu. Fakt. Otoč se!“ skuhral blahem a opět se ujistil, že maminka bude mít nad ním převahu už asi pokaždé.
Nastal čas, kdy se prostě musel naučit trpělivosti, takže jen co se mu hrošice otočila znovu prdelí, věděl, že nebude nic prodlužovat. Jen se v rychlosti sehnul, protáhl brázdu jazykem, k zádeli vecpal prst, prozkoumal těsnost a už se tam hezky dral svým žihadýlkem. Projel tmavým tunelem až nadoraz a rozklepala se mu kolena.

„Jen vydrž! Vydrž do mýho konce!“ řičela Magda přes rameno.
„No to ale dlouho nepůjde, mami! Já jsem z tebe úplně vedle!“ poskakoval za ní jak hadrový panáček Ben.
„Prostě vydrž!“ zajela si mamina ručkou k pyskům, propíchla si kundici třemi prsty a rozjela si mlaskavé libido, aby dohnala jeho vzrušení.
„Ježiši, nesvírej mě!!! Tohle mi nedělej, mami!“ skučel synek, protože Magda mu ohůnek slisovala prdelní silou.
„Mlč! Pomalu se přidávej, slyšíš? Pomalu!!!“ navigovala si ho po svém máma a ke třem prstům v díře přidala pevný palec na poštěváku.
„Pomalu, to se vám řekne pomalu. Jenže vy ty díry máte tak slastný,“ hudroval s naběhlými žilami na krku klučina.

Magda jeho remcy nevnímala. Soustředila se na svůj orgasmus, vyháněla ho z pysků prsty za doprovodu kundího deště a sbírala si veškeré síly v bříšku, aby se konečně prohnula v pase a zaječela slastí.
V zadnici cítila poslušného synka, který jí s rajcovním sykotem protahoval komín a čekal na jakékoli znamení, při kterém se mohl vycákat do poslední kapky. Koule se mu lepily při každém táhlém zásunu k matčině chlupatici a žalud dostával zabrat pokaždé když si povyjel až k brance.
Celý anální zázrak byl doprovázen sladkým matčiným hekáním, takže Ben se už slušně kousal do rtů a prsty zarýval do jejího bůčku.

„Já už budu, připrav se!“ rozkmitala Magda ruku pomalu až u ramene.
„Jsem! Už dlouho jsem připravenej, mami!“ kvílel prosebně synek.
„Ještě, zasuň, počkej, jo, už to bude, už bu…“ rozhekala se Majda.
Konečně přišla Benova chvíle.
Jasně viděl, jak se mu matinka třese v rukách, u koulí mu cukala právě udělaná chundelka a tak mohl znovu rozpohybovat svůj sexy zadeček a dobodat se k výstřiku.
Zrychlil tempo, párkrát zajel do těsného neznáma a už ržál jak arabský hřebec.
Všechno sperma teklo do černého vesmíru, ocásek byl v ráji a kouličky se vyprazdňovaly jedna radost.

Když vysílením padl na mámina záda, podebral ještě její vemena do dlaní. Zbožně mnul bradavky mezi prsty, ohlazoval je od podpaždí po dvorce a vydýchával se do faldů, úplně zničený.
„Nezapomeň na slib, cos mi dal,“ hlesla za sebe pořád ještě klečící Majda.
Odpovědi se nedočkala. Synek jen mlčky přikyvoval, takže cítila jak souhlasí i přesto, že je po prdelním zážitku nadobro odzbrojený. Dohlazoval celou mišelinskou krásu a nerad se loučil s pohodlným lehátkem.
Protože ale slíbil poslušnost, nakonec vstal, upravil se a věnoval matce pár vděčných pohledů za to, že na něj přeci jen nezanevřela. Magda pobaveně zvedla ukazováček, aby ho s humorem ještě jednou pokárala a odebrala se do koupelny, kde pod sprchou snila o Vladimírově brzkém návratu a troše toho dospěláckého poňahňání.

Navigace v seriálu<< Rošťák 17
4.2 35 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
dedek.Jeff

Další seriál skončil a leckteří čtenáři si oddychnou. Řada dalších se bude nerada loučit s osobitým stylem Alimediny tvorby.
Nezoufejte, i když už Alimeda nepíše, v archivu se přesto něco najde.

Harai

Až se dostanu do systému, tak se po něčem podívám.

Junior

Pěkné zakončení, jen škoda, že nevíme co dělal otčímova dcera, ale to už je jen na naší fantazii. Je velká škoda, že už Alimeda nepíše, ale když se najde něco v archivu tak to potěší.

Harai

Cítil jsem to stejně jako ty a zkoušel jsem Alimedu ukecat na dokončení seriálu,ale nechtěla.
Navrhla mi, abych ten poslední díl napsal já, ale po pravdě – píšu jinak než ona a nebylo by to ono. Asi bych styl dokázal okopírovat, ale to se mi zase nechce…

Junior

No je škoda, že někteří autoři zde rozepíšou seriál a pak už ho nedopíší. Ale život není jednoduchý a tak to i beru jako fakt.

5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x