Těžké časy 02 🇨🇿

Tereza se posadila na postel a rozhlédla se po stroze zařízeném pokoji. „Tady budu teď doma,“ povzdechla si. „Třeba napíšu ten román, který tak dlouho plánuji.“
Vzala připravené učebnice a vydala se na první hodinu. Chlapec už na ni čekal ve svém pokoji. Krátké seznámení bylo poznamenáno rozpaky z obou stran. Tereza si uvědomovala upřené pohledy, kterými propaloval slabou blůzku. „Příště si vezmu něco, čím ho nebudu provokovat. Takhle by to nešlo.“

„Začneme angličtinou,“ rozevřela učebnici. „Kde jste skončili?“
„Tohle mě nezajímá,“ vyprskl Pavel. „Radši mi řekni, v kolika ses poprvé vyprstila?“
Tereza na něho vytřeštila oči. „Nepřeháníš to trochu?“ zvolila přísný tón. „Jak se to chováš?“
Pavel pokrčil rameny a ušklíbl se. „Matka říkala, že mě máš poslouchat. Tak to vybal, kdy sis poprvé udělala dobře?“

Tereza se odmlčela. Marně hledala východisko, nakonec jí nezbylo nic jiného, než přiznat pravdu. „Nevím to přesně, chodila jsem na základku.  Proč tě to zajímá?“
„Já honím od deseti. Ale s mrdkou to bylo až později,“ pochlubil se chlapec.

„Proč musím tohle poslouchat? Nic špatného jsem přece neudělala. A teď sedím v pokoji s puberťákem, který se chlubí onanováním,“ posteskla si v duchu.

„Teď už se můžeme vrátit k učení?“ povzdechla si.
„Ještě ne. Už jsi jí měla chlupatou?“

„Je stejný jako jeho matka. Nedá mi pokoj, dokud nezjistí všechno. Raději to nebudu protahovat, stejně si prosadí svou.“

„Bylo to takové chmýří,“ zamyslela se. „Houštinku jsem tam měla až později.“
„Pochlubila ses s tím někomu?“
„Jak to myslíš?“
„Když mi začaly růst chlupy, tak jsem se pochlubil mámě,“ vyhrkl Pavel.
„Co ti na to řekla?“
„Nevěřila mi. Musel jsem jí to ukázat.“

„Kdybych přemýšlela, tak jsem se do téhle situace vůbec nedostala. Proč tohle musím poslouchat?  Vždyť ani nevím, kolik mu je. Nemíním tohle probírat s pubertálním klučinou. “

„Jak jsi starý?“ zeptala se raději opatrně.
„Osmnáct.  Byl jsem ale dlouho nemocný, tak teď všechno doháním.“
„Vypadáš mladší,“ povzdechla si Tereza při pohledu na jeho vyhublou postavu.
„Počkej, až ti ukážu péro. To změníš názor. Máma říká, že když mi stojí, tak ho mám většího než táta.“

Tereza raději nepřemýšlela, jak o něm může matka takové věci vědět, ale bylo jí jasné, že tahle rodina má svoje tajemství. „Má potřeby, s kterými už mu nemohu pomoci,“ vybavila si slova jeho matky. Se zatajeným dechem začínala chápat, o co se jedná.

„Honím si ho skoro pořád. Máma říká, že až si najdu holku, tak to přejde. Má pravdu?“ otočil se k ní zvědavě Pavel.
„Úplně ne. Většina lidí masturbuje i potom, co si někoho najdou.“  
„Ty taky?“ vyptával se zvědavě.
„Občas,“ připustila neochotně.

„Proč jsem to vůbec přiznávala?“ vnímala chlapcovy nadržené pohledy, kterými propaloval tenkou halenku a proti své vůli cítila tuhnoucí bradavky. „Nechápu, jak jsem to mohla nechat dojít tak daleko.“

„Chybí ti sex?“
„Teď zrovna ne,“ ušklíbla se.  
„Klidně tě ošukám,“ navrhl dychtivě.
Tereza se mu rozčileně zahleděla do očí. „Tohle už nikdy nechci slyšet. Je ti to jasné?“ pronesla důrazně.
„Máma říkala, že máš dělat to, co chci já!“
„Určitě tím nemyslela tohle,“ přeměřila si ho přísně. „Jsem tvoje učitelka, uvědom si to.“

„Co když je ale sex přesně to, proč si mě najala? Pohovor by tomu napovídal,“ blesklo jí hlavou. Náhle zpozorovala pod stolem podezřelé pohyby. Odsunula židli a strnula. Z rozepnutého poklopce chlapci trčel ztopořený ocas, který potají proháněl. „Je fakt velký,“ bylo první, co ji napadlo. „Chudák holka, která bude trochu těsnější. S tímhle jí musí natrhnout kundu.“

„Tohle si dělej v soukromí,“ snažila se udržet si nadhled.
„Můžu si dělat, co chci. Radši mi ukaž kundu.“
Zalapala po dechu, s tímhle nepočítala. „Laskavě toho nech,“ okřikla ho.

Pavel k ní výhružně zvedl obličej. „Řeknu to mámě,“ vykřikl rozčileně. Tereza sledovala naběhlou žílu na jeho čele a začínala se ho bát. Na krátkou chvíli si připustila, že mu ukáže přirození. Než se však odhodlala, chlapec se zalykáním vyvrcholil.  Husté sperma dopadalo na podlahu v krátkých intervalech a jeho ruka zoufale kmitala ve snaze vyždímat ze sebe mrdku do poslední kapky.  
„Máma říkala, že mě máš poslouchat,“ postěžoval si zklamaně, když se vzpamatoval. Než se vzpamatovala, odběhl z pokoje pryč. Zírala upřeně na loužičku semene, která se leskla na podlaze a začínala pochybovat, jestli zvládne pokračovat ve výuce za těchto podmínek.

„Myslela jsem, že jsme se na něčem domluvily,“ objevila se v pokoji Ludmila. „Pavel si mi právě stěžoval, že odmítáte vyhovět jeho požadavkům.“
„Váš syn přede mnou právě onanoval,“ ohradila se Tereza. „To snad nemusím snášet.“
„Pravidla jsou nastavena jasně. Pokud s tím máte problém, ukončíme smlouvu, vy nám vrátíte peníze a rozejdeme se.“

„Ty peníze potřebuju. Nemůžu naše připravit o střechu nad hlavou. Tohle chvilkové ponížení mi za to stojí,“ přesvědčovala se Tereza v duchu. „Byla jsem jenom překvapená, nic víc,“ sklopila pokorně hlavu.

„Jsem ráda, že jsme si to vysvětlily. Máte štěstí, že se synovi líbíte. Přesto vás musím potrestat,“ oznámila jí Ludmila přísně. Zamyslela se a po chvíli se jí tváří rozlil spokojený úsměv. „Dostanete výprask, abyste pochopila, že máte poslouchat.“

Kývla ke stehnům, Tereza se přes ně se zahanbením přehnula a s vystrčeným zadkem čekala na první ránu, která dopadla vzápětí. Vyjekla a se zaťatými zuby čekala na další, Ludmila se však zarazila.  „Na holou to bude lepší,“ zamyslela se. Neurvale stáhla Tereze kalhotky do půli stehen a další rána už dopadla s mlasknutím na holou kůži. Palčivá bolest však měla na Terezu opačný účinek. Třela se kundičkou o Ludmilina stehna a proti své vůli začínala vlhnout.
„Tobě se to líbí,“ konstatovala překvapeně Ludmila, když ucítila vlhko na stehnech. Ponížená Tereza potlačila vzlyk, který se jí dral z úst. „Musím to vydržet. Ať si dělá co chce, musím to vydržet,“ přesvědčovala se. Po následující ráně ucítila, jak dlaň sklouzla do jejího rozkroku.
Zahanbeně přijmula cizí prst ve své kundičce, místností se během okamžiku rozléhalo hlasité čvachtání rozdychtěného přirození. „Úplně tečeš,“ odsoudila ji Ludmila.  Tereza útrpně přijímala laskání, které však netrvalo příliš dlouho. „Nezasloužíš si, abych tě udělala. Za trest si pomůžeš sama, až se  vrátím.“

Odešla a Tereza poslušně čekala na její návrat se staženými kalhotkami. Tváře jí hořely ponížením. „Chovám se jako děvka a nejhorší je, že se mi to líbí,“ pomyslela si zahanbeně.

To už se ale vrátila Ludmila se synem. „Teď můžeš pokračovat,“ přikývla, zatímco Pavel nadšeně sledoval nahou Terezu, která  se sklopenou hlavou čekala na povolení k masturbaci.
Vyprostila se z kalhotek a s úlevou zabořila ruku mezi stydké pysky. V tento okamžik jí bylo jedno, kdo ji přitom pozoruje. Vzrušení ovládlo její mysl, vystavovala mokrou kundu, roztahovala pysky, šukala se prsty stočenými do kornoutku a se zalykáním se blížila k vyvrcholení.
„Ať si strčí prst do zadku. Říkala jsi, že se jí to líbí, tak ať to udělá,“ zaslechla Pavla.
Poslušně si roztáhla půlky a bříškem prstu obkroužila svraštělý anální věneček. Prstem zvlhčeným kundošťávou pronikla nedočkavě dovnitř a slyšela, jak chlapec spokojeně zaryčel.

Orgasmus byl překvapivě silný, Terezu už nepřekvapil pramínek čiré tekutiny, která skropila pohovku. „Dvakrát za sebou se mi to ještě nikdy nestalo,“ uvědomila si zahanbeně. Opatrně vyprostila prst ze zadku a zrudlá rozpaky nahmatala zmuchlané kalhotky. „Dnes budeš za trest chodit bez nich,“ vytrhla jí je z ruky Ludmila. „Pevně doufám, že jsi pochopila pravidla.
Tereza beze slova přikývla. Upravila si sukni a snažila se nevnímat chlapcův upřený pohled.

„Po obědě jedeme s Pavlem k lékaři, budete mít osobní volno,“ oznámila jí Ludmila, která se náhle vrátila k vykání. „Nevzdalujte se z pozemku, ostraha má pokyn zadržet vás.“

Když se potom Tereza procházela udržovaným parkem, všimla si všudypřítomných kamer, které sledovaly její každý krok. Posadila se na lavičku a zahleděla do dáli. Nechala příjemný vánek, aby ovíval její tvář a zavzpomínala se na dospívání, kdy v podobném parku přišla o panenství.
„Tenkrát bylo všechno tak snadné. Věřila jsem, že svět na mě čeká a dopadlo to takhle…“ vybavila se jí vzpomínka na ponížení, které nedávno prožila. „Třeba je to jenom sen, z kterého se probudím,“ napadlo ji, ačkoli věděla, že to není pravda. Den se pomalu chýlil ke konci a ona se otřásla chladem.