Výhra v loterii

Nikdy jsme nic nevyhráli. Matka stále sbírala a posílala obaly od jídel a kdečeho, kde se něco dalo vyhrát, až otec dostal od někoho k narozeninám los, který změnil celý náš život. Vyhrál totiž první cenu v podobě několik set miliónů korun.

Po prvotním šoku bylo rozhodnuto. Matka se svou sestrou a jejími dětmi odcestovaly na cestu kolem světa, jak vždycky snily, zatímco já s tátou, jsme zůstali doma s tajným přáním, užít si svobodu a samotu s milióny po kapsách.

***

„Hele, Martine, seš už dospělej chlap… Co ty a ženský? Měl´s už nějakou,“ řekl hned druhý den otec u večeře.
„No jasný. Nejsem panic, jestli se ptáš na tohle,“ hned mi začalo svítat. „Ty chceš nějakou babu, viď? A nevíš, jak to navlíct?“
„Jo… to bych chtěl. Myslel jsem zajít někam, kde to dělaj třeba s masáží… anebo si pozvat nějaký holky z escortu,“ děl otec zamyšleně. „Ber to tak, že tu jsme sami a tohle není nevěra, abys sis nemyslel o mně něco špatnýho. Jde jen o povyražení, když na to teď máme.“

„Jasan,“ kývl jsem a začali jsme na netu shánět nějaký ten escort. Ale o ford rozhodně nešlo.

***

Ze zánovního peugeota vystoupily dvě děvy a hrnuly se k našim vrátkům. Naštěstí nevypadaly na první pohled jako kurvy a otce ve dveřích slušně pozdravily.

„Dobrý večer,“ zašveholila černovláska. „Jsem Anička a asi pro tebe a tady Evička pro ňákýho zajoucha, nebo co?“
„Nejsem zas tak nezkušenej,“ vyšel jsem jim z ústrety a blondýna Evička se usmála.
„Vypadáš dobře, jak se jmenuješ?“
„Martin,“ odtušil jsem, uražen za toho zajoucha.

V domě jsme se hned rozdělili. Já s Evou šel do pokojíčku, táta s Aničkou zůstali v obýváku.
„Jak to budeš chtít?“ zajímalo Evu a začala si odkládat.
„S mazlením a pak ti ho narvu do zadku,“ řekl jsem, ale Eva jen odfrkla.
„Tak na to zapomeň. Anál nedělám… nóóó… musel by sis hodně připlatit. A líbat se taky nebudeme.“

Vytáhl jsem z kapsy balík tisícovek. „Bude to po mým, kolik?“
Eva vykulila oči, hned předla jak kočka a hodila částku. Chvíli jsme se dohadovali, ale pak spokojeně shrábla vějířek bankovek a plně se mi oddala.
Zezdola znělo hlasité vzdychání a sténání, a tak jsme je napodobili.

Eva byla skutečná profesionálka. Líbat uměla skvěle, pak mi jela po těle a pomazlila se snad s každým kouskem mýho těla.
Ptáku věnovala zvláštní péči. Stáhla předkožku, jazykem objela žalud, chvíli ho cumlala a pak ho vsála do pusy a začala rytmicky kouřit. Mazlivé sevření rtů a teplý dech fungovaly a pták mi ztvrdl na kámen.
„Teď nasadíme pláštěnku,“ usmála se a sáhla po kabelce.
„Žádná pláštěnka,“ broukl jsem.

Jen vzdychla a pak na mě nasedla. Pomalu ho do sebe pouštěla a ten pohled byl pro mě nesmírně vzrušující. Ještě nikdy jsem neměl takovou kočku a když vidíte, jak do ní zajíždíte vlastním pérem, jak jí roztahuje pysky a mizí v ní…

Když konečně dosedla, měla ho v sobě až po kořen. Začala odsedat a hlasitě sténat, jak si to sama užívala. Nadskakovala na ocase, hekala a sténala a já si vychutnával mnutí a mačkání pevných prsou a tvrdých bradavek.
Sklonila se a chvíli jsme se líbali, než se zase vztyčila a rukama zapřenýma o mou hruď jela dostih, kde cíl už byl blízko.
„Ah… ah… joo… už… ááááh,“ dosedla naposled a udělala se.
„Budúúú,“ vykřikl jsem a nato ze mě rychle sjela, rukou mě dodělala a vytlačila ze mě celý obsah koulí.
Bylo to nádherné uvolnění.

Než jsme pokračovali, vytáhla nějaké vlhké ubrousky a pocintaného ptáka mi očistila.
Pak teprve ho znovu začala zkušeně kouřit a hrála si s ním tak hezky, že mi zas brzo stál.
„Jdem na zadek!“ a čekal jsem, až se mi nastaví.

Předtím mi ale dala tubu lubrikantu, abych si potřel ocas i její zadek.
„A pomalu, prosím,“ poprosila a zapřela se pevně rukama o postel.
Tlak svěrače byl po chvíli pomalu překonán a za jejího tlumeného sténání jsem do ní vnikal v celé délce. Držel jsem ji v pase a užíval si pevné sevření střev.
Eva hlasitě vzdychala, ale nezdálo se, že by ji to až tak moc vadilo. Zrychlil jsem přírazy.
„Och… ne… tak… rychle… och… och,“ sténala, ale nebral jsem na ní ohledy.
Zrychloval jsem a mrdal ji fest zadek až do vystříkání. Proud semene jí plnil střeva, což nebylo nebezpečný a Eva změnila bolestné sténání za slastnější.

Když bylo hotovo, šla do sprchy. Dole se také domrdalo a my s tátou byli spokojení, jen o pár tisícovek lehčí. Ale kdo by se tím trápil.

***

Ukázalo se, že peníze jsou opravdu všemocné. Stačilo je ukázat a ženy ochotně roztahovaly nohy. Ne všechny, pochopitelně, ale uplynulo čtrnáct dnů a táta vyšukal půlku ulice a nasadil tak parohy všem sousedům.

Já měl jen jeden skalp v podobě Jarmily, bydlící o dva domy vedle a s níž jsem chodil na základní školu. Dosud jsme byli jen kamarádi, ale nyní jsem jí natvrdo nabídl deset tisíc, když mi dá.
Sice se mi moc nelíbila, a tak jsem to dělal spíš pro prdel. Kupodivu souhlasila a tak jsem ji, ke svému překvapení, v jejím pokoji připravil o panenství. V jejích devatenácti letech!

Až do poslední chvíle se chovala normálně. Celkem obstojně mi kouřila péro, sama hezky reagovala na lízání kundičky, špunty na prsou jí pevně stály a pak roztáhla nohy a se slovy „pojď… prosím,“ mě do sebe pustila, já přirazil a cítil, jak trhám nějakou zábranu…

Jarmila hlasitě bolestně vyjekla a měla to za sebou. Protahoval jsem ji strojovým rytmem úzkou pochvu a semeno jí vypustil na břicho. Stopy krve byly nepatrné, ale ona přisvědčila, že byla panna a že mi děkuje. Tím to skončilo.

***

Na škole jsme měli jednu super učitelku. Učila francouzštinu a byla to rodilá mluvčí. Česky mluvila perfektně, jen s mírným přízvukem. Jmenovala se Michelle a byl to přesně ten typ krásné, temperamentní Francouzky v nejlepším věku.
Odhadovali jsme ji na nejvýš pětatřicet a každý si určitě potají třel ocas, kdykoliv kolem prošla na svým vysokých podpatcích, úzké sukni nad kolena a za ní se táhl odér vzrušujícího parfému.
Prsa velikostí odpovídala její štíhlé postavě, prostě celkově byla dokonalá. Jemnou oválnou tvář lemovanou dlouhými hnědými vlasy zpřísňovala brýlemi, ale nebylo proč. Autoritu měla. Všichni totiž na hodinách mlčeli a hltali její tělo. Teda, hlavně kluci. Holky se tvářily neutrálně i když v ní možná viděly nežádoucí konkurenci, ač nebylo proč. Učitelka, nám studentům, byla nedostupná.

Zkusil jsem na ni jít oklikou, přes studium.
„Slečno učitelko, potřeboval bych si s vámi domluvit na… ehm… doučování,“ zastavil jsem ji jednou na chodbě.
Na oslovení „slečno“ si potrpěla, a i teď se na mě usmála.

„Pokud vím, ovládáš jazyk dobře. Rozhoduji se mezi jedničkou a dvojkou.“
„To jo. Ale přece jenom… chci dál francouzštinu studovat na vysoký a třeba jet i do Francie,“ kroutil jsem se a rudl při pohledu na tvář mé erotické bohyně.
„Chceš písemný doučování nebo konverzaci?“
„Spíš to mluvení… eee… konverzaci.“
„Demain a troisieme dans cabinet,“ pronesla lakonicky a odplula chodbou pryč.

Čurák mi v kalhotách vířil a „kurvafix“, začal právě zvonit konec přestávky. Už si ho nestihnu na záchodě vyhonit.

***

Natěšený na zítřek jsem se přihrnul domů, ale tu něco nehrálo!
Táta už byl z práce doma a v předsíni byly dámské tenisky. Všude byl ale klid a dům byl prázdný.
Zato v dílně za garáží se děly věci! Ona už to vlastně dílna nebyla a táta si tam zřídil vlastní kutloch. Měl tam stůl, počítač, starý gauč a říkal tomu pracovna, někdy taky trucovna.

Už za dveřmi jsem slyšel nezaměnitelné zvuky šukání.
Ten táta teda jede, říkal jsem si. Jestlipak takhle brousí i mámu?
S tvrdým ocasem venku z kalhot jsem poslouchal ženské sténání i tátovo funění, které se násobilo, zrychlovalo a za chvíli oba vyvrcholili.

Při výkřiku „Jooo…stříkeeej,“ jsem ztuhl.
Poznal jsem ten hlas. Byla to Jarmila!
„Ta děvka!“ zasyčel jsem, ocas mi povadal a já se šoural pryč.
„No co! Slyší na prachy, koneckonců, co je na tom špatnýho. Sama mi taky zadarmo nedala,“ mudroval jsem a šel na zahradu.

O dvě zahrady dál jsem spatřil její mámu, jak věší prádlo. Nevěděl jsem, jestli ji už táta taky přetáhl, ale co. Zkusit se má všechno a odebral jsem se zkusit štěstí.
Paní Nyklíčková bylo normální mamina po čtyřicítce. Ničím nevynikala a bylo vidět, že Jarmila nemá být po kom hezká. Snad jen ty kozy stály za pomuchlování… no a kunda pochopitelně.

Po zazvonění přišla hned otevřít.
„Jé… ahoj Martine. Jdeš za Jarmilkou? Museli jste se minout, protože ona šla k vám,“ šveholila.
„Dobrý den. Já ale jdu za váma.“
„Za mnou? Co potřebuješ?“

Vytáhl jsem svazek bankovek.
„Znáte to?“
Úsměv z tváře jí zmizel.
„Tak o tohle ti jde? Nejdřív fotr, teď syn… myslíš, že jsem děvka? Co si sobě vůbec myslíš?“
„Takže to znáte,“ ušklíbl jsem se. „Ano, jde o prachy, ale děvku z vás nedělám. Buď berte, nebo nechte ležet. Mně je to fuk. A jestli vám jde o Jarmilu, ta si teď vydělává slušnej balík… ale to vás asi nezajímá.“

Paní Nyklíčková zrudla, ztuhla a pak se tiše řekla.
„Peníze se hoděj vždycky, ale proč jdeš za mnou? To se ti tak líbím?“
„Jo, líbíte. Žena v nejlepších letech je i nejlepší milenkou,“ zalhal jsem a ona to schlamstla i s navijákem.
„No… já nevím, kdy se dcera vrátí… je u vás, jo? No, tak snad v prádelně… kolik mi dáš?“
„Tři tisíce a když i orál, tak čtyři.“
„Já… ale nevystříkáš se mi do pusy… ano?“ smlouvala podmínky.
„Postříkám ti kozy,“ kývl jsem.

V prádelně se žena svlékla a já doufal, že kouřením mi ho postaví, protože nic vzrušivého jsem bohužel na ní neviděl.
Dřepla si, začala ho cucat a já zavřel oči, představoval si Michelle a hned to bylo lepší. Ztvrdnul mi docela rychle a když to ze mě šlo, zamířil jsem ptáka na kozy a hezky jí je postříkal. Žena byla spokojená a hned nasadila kuřbu číslo dvě. Erekce se spolehlivě dostavila, žena vstala a vášnivě jsme se v objetí líbali. To bylo hezký.
Mnul jsem v rukách ty její dudy. Byly velké a pěkně těžké. Bradavky měla tvrdé a funěním dávala najevo, že se jí to líbí.
Začal jsem se jí dobývat ke klínu.
„Počkej,“ sama si stáhla legíny i kalhotky. Mezi silnými stehny se skvěl černý prales.

Pokračoval jsem tedy v lesním průzkumu a narazil na bažinu, pěkně hlubokou a stále tekoucí.
„Óóóhh… anooo… joooo… úúúh,“ funěla mi do ucha a její ruka svírala ocas a popotahovala ho ve svém rostoucím vzrušení.

Přirazil jsem ji ke zdi a pozvedl za stehno. Docela to šlo. Více se rozkročila, pomohla mi zaměřit správný cíl a pak mi ocas obemklo vlhko a teplo. Žena slastně vydechla a pevně mě sevřela za zadek.
Rozjel jsem kopulační pohyby a užíval si kundu téhle zralenky, matky spolužačky. Hezky jsme se rozjeli. Muchloval jsem se s jejími mléčnými vaky až jsem pevně dorazil a trhavě se do ní vyprazdňoval.
Žena mě pevně tiskla k sobě a pravděpodobně se také udělala.

Když jsme se oblékli, vytáhl jsem čtyři tisíce. Vzala je bez mrknutí oka a poděkování.
Venku u vrátek, když zamykala, řekla jen tiše.
„Když zase budeš chtít, přijď,“ a zmizela v domě.

Před naším domem jsem narazil na Jarmilu.
„Co ty tady?“
Trochu se lekla. „Ahoj… ee… hledala jsem tě… nešel bys do kina?“
Byla to samozřejmě výmluva, a tak jsem se, i k její úlevě, vymluvil, že už něco mám.

***

Slečna Michelle mě očekávala. Seděla v kabinetě za stolem a opravovala písemky.
„Máš za jedna,“ oznámila mi. „Fakt nevím, proč to doučování.“
„Nooo… přece jenom… aspoň konverzaci… na procvičení,“ nevěděl jsem, jak to navlíct.
„Dobře. A o čem se budeme bavit?“ ukončila práci, pohodlně se opřela a dala si nohu přes nohu.

Odhalené koleno samo o sobě na mě působilo tak eroticky, že jsem ho fixoval očima, což u Michelle vyvolalo nepatrné pousmání.
„Tak mi řekni něco o svých budoucích plánech, o životě… řeba svůj životopis,“ navrhla.
„Jsem jako dívka, kterou zajímáš a potřebuje o tobě vědět víc.“

Nadechl jsem se a rozjel řeč na dané téma. Michelle mě poslouchala, jen občas korigovala mé přeřeky nebo nedokonalou výslovnost. Když jsem domluvil, mlčky souhlasně kývala hlavou.
„Crois que toi intéresse autre chose que conversation,“ vypálila náhle a probodla mě pohledem.
„Avoir vérité,“ odvětil jsem zoufale. „Toi la femme que j´aime!“
Nehnula ani brvou a dokonce se mírně usmála. „Cela ne se peut pas!“
„Que je sache,“ sklonil jsem hlavu.
„Tak abychom si to shrnuli. Ty mě miluješ i když víš, že to nikdy mezi náma nemůže dopadnout?“ přešla do češtiny.

Bože, ten její přízvuk! Úplně mi zvedal péro i když zbytečně.
„Nemůžu si pomoct… Chtěl jsem být s váma o samotě…a nabídnout tohle,“ a vyndal jsem z tašky svazek dvoutisícovek.

Chvíli na tu hromádku ohromeně zírala.
„Neudělal jsi kvůli mně banku, že ne?“
„Vyhrál jsem v loterii… Nechci si vás kupovat, je to jen nabídka za to… co bych chtěl,“ došly mi slova.

Ozvalo se zašustění. Zvedl jsem pohled a spatřil Michelle bez halenky, jen v podprsence.
„Kolik dáš, když ti je ukážu?“ řekla klidně a mile se usmívala.
Vytáhl jsem dvoutisícovku a položil před ní na stůl.
Stáhla ji do šuplete, rozepnula si sponku a uvolnila ven své kozičky. Byla krásně kulatá, s menšími narůžovělými dvorci a mírně stojícími bradavkami.
„Můžu si sáhnout?“ a vytáhl další bankovku.
Stáhla ji opět do šuplete a kývla. Obešel jsem stůl a jemně, pak pevněji, promnul její poklady. Jak byly krásně měkké a přitom pevné. Čurák mi napnul kalhoty a já tam ucítil její ruku.

„Vyndej si ho,“ vybídla mě a pak zírala, jak vystřelil ven napnutý stožár.
„Vezmeš ho do pusinky?“ otázal jsem se, ale Michelle zavrtěla hlavou.
„Můžu ti to udělat rukou, ale víc opravdu ne. Prostě se s tím smiř.“

Postavila se a nasměrovala mě ke dveřím, které ještě pohotově zamkla.
„Postříkáš dveře. Tuším, že toho máš v sobě hodně,“ stála přitisknutá za mými zády a rukou mi honila tvrdý ocas.
Bylo to božské. Cítit její prsa, zabodnutá do mých zad a ocas v ruce mé nedosažitelné lásky.
Držela ho pevně a strojově honila, jako kdybych si to dělal sám. Druhou rukou mi prohrábla kulky, ale vše má svůj začátek i konec. Cítila, jak ocas mohutní, jak zrychluju dech, ona zrychlila pohyby a pak výstřik a ještě… a ještě jeden.
Mohutné výrony zasáhly dveře a stékaly po nich k zemi. Zbytek skapával po její ruce na koberec.
Stále ho držela a jemně rukou mnula až do povadnutí.
„Les carottes sont cuites,“ pronesla a sáhla do kabelky.
„Jo… a zazvonil zvonec,“ zabručel jsem v odpověď a přijal podávaný kapesníček na utření.

Pak setřela semeno na koberci a hlavně tu nadílku na dveřích. Spotřebovali jsme na to celý balíček.
„Za kolik si ceníš mou ruční práci?“ otázala se potom s úsměvem.
Dostala čtyři tisíce, čímž mě celé doučování přišlo na osmičku.
„Tím to končí a už mě nevyhledávej,“ nastavila mi tvář.

Mlaskl jsem ji tam polibek a (ne)uspokojený šel domů.

***

Když se máma vrátila z cest, z kopejtka už si nešlo vyhodit tak snadno a navíc matka-bankéř měla o vydávanejch penězích dost přesnej přehled…

Autor

4.1 45 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborná povídka. Je vidět, že peníze jsou mocné afrodisiakum. Jsem zvědavej, kdy někdo začne vandrovat do té francouzštiny. 🙂

mezonek

Francouzstina tu je opravdu hodne kostrbata (slusne receni), ale ocenuji jeji pouziti a navic nijak nesrazi vyborny dojem z povidky.

Zonty

Tak tohle bylo spíchnuté asi dost narychlo… Vzhledem k jiným povídkám Shocka určitě.

Shock

Jako obvykle. Cizí jazyk je mi cizí a zbývá jen doufat, že celkový dojem to nekazí. Prostě jsem tu francouzštinu tam potřeboval 🙂 Slova o spíchnutí mě trochu mrzí. S každou povídkou si dost hraju, ale snažím se o jiné styly psaní. Tady to ale mě samotnému tak vyznívá, že jsem to psal narychlo. Tak se dodatečně omlouvám.

Bob Romil

Mě to nepřijde „narychlo“ spíchnuté. Jen tu prostě není spousta popisných odstavců z cestopisů, historie, rodových linií a podobně, na což je u Shocka většina lidí zvyklá. Povídka je více zaměřená na akci. Většina psavců to má tak, že občas vyleze povídka odlišná stylem nebo zaměřením. I autor občas potřebuje změnu. Asi by se dala víc vybudovat příběhová linie, ale tady o ní moc nešlo, právě z důvodu velké výhry a něčeho na způsob „rychlých prachů“. Možná by mohl být i druhý, ryze dámský díl z cest po světě 🙂

Denis86

Tvoje tvorba je zajímá Shocku a tahle nová povídka je originální podle všech uspěchná ale mě se i tak líbí

Tramp

To se ti tedy moc nepovedlo. Hodně mizerná povídka.

Miso

Dobry

Ket

Tak Shocku u tehle povidky budes mit asi nejvic komentářu 🙂
Tve povidky mam nejradsi ze vsech, ovšem i me prisla takova rychla, uspechana, nedotáhnuta. Ale mozna me jen nebavi téma peněz… i kdyz prachy vládnou svetu. 🙂

shock

Povídka je dotáhnutá a promyšlená. Tentokrát je to jen a jen o bohapustém mrdání syna a otce, když jsou doma sami a mají neskutečný prachy…. Samozřejmě, že se tématem a zpracováním nezavděčím všem, to je normální a proto děkuji všem za komentáře. Příště třeba vyjde něco, co se bude líbit 🙂

10
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x