Kristýnka 59 – Dohazovač

Toto je 59 díl z 61 v seriálu Kristýnka

V úterý jsem zavolal Petrovi a domluvil se s ním, že si druhý den zajdeme na pivo.

„Tak jak?“ zeptala se Kristýna.
„No nevím, uvidíme.“
„Takže tomu moc šancí nedáváš?“
„Počkej až se s ním uvidím, pak ti dám vědět.“

Nadešla středa, večer.
Seděl jsem v hospodě u stolu a čekal až dorazí Petr. Pozdravili jsme se, vypili jedno pivo a bavili se o ničem. Objednali jsme si nějaké panáky a řeč se stočila i k Lence, respektive ke všem holkám.
„To ti řeknu,“ začal Petr, „máš tu nejlepší ze tří sester.“
„Jak to myslíš?“
„S Lenkou to bylo fajn, sex byl skvělej, ale to její chování…“
„A co Jana?“
„Hele nevím, tu jsem nevyzkoušel, ani jsem po ní nezatoužil.“
„Aha. A víš, že je Jana těhotná?“
„Fakt nekecej. A jak je na tom Lenka?“
„Proč se ptáš?“
„Jen tak, doufám, že je v pohodě. Občas si na ni vzpomenu, ale jsem na tom teď líp.“
„Ale jo, je. Počkej, povídej…“
„To víš, našel jsem si lepší.“
„Ale, to mě zajímá…“

„Tak koukej,“ řekl a vyndal z kapsy telefon.
„Dobrý, tak to gratuluju, pěknej kousek,“ pochválil jsem jeho výběr.
„Dík.“
„To chce zapít,“ navrhl jsem a objednal další panáky.
„A co ty?“
„Co by, požádal jsem na dovolený Kristýnu o ruku.“
„Ty vole, tak tohle není na panáka, ale rovnou na flašku.“

Na stole přistála další runda panáku, tentokráte objednaná Petrem.
„Hele a tys třeba neuvažoval, že by ses vrátil k Lence?“
„Popravdě, možná prvních čtrnáct dnů, ale jen kvůli sexu…“
„Tak to jo.“
„Hele a proč se vůbec ptáš?“
„To neřeš.“
„Lenka tě poslala?“
„Ne, ta, kdyby věděla, že s tebou takhle piju, tak by nebyla nadšená.“
„Jo jasně, takže tě k tomu přemluvila Jana nebo Kristýna. Ale spíš bych to tipoval na Kristýnu.“
„Dobře, přiznávám, měl jsem prozkoumat terén…“
„Ty vole, neser. S Lenkou nechci mít už nic společnýho.“
„Tak to asi nepůjde,“ řekl jsem polohlasně a spíš jen pro sebe.
„Co tím myslíš?“

„Je v tom. A s tebou.“
„Jak v tom? A jak se mnou?“
„Je zbouchnutá a je to tvoje.“
„Kecy, kdo ví, s kým to má… každou chvíli po někom vyjížděla…“
„No, když myslíš. Pokud vím, tak je v pátým měsíci. Prej k tomu došlo u nich na chatě, když si přišla vydlužit šprcku…“
„A do prdele…“
„Tam to asi nebylo, když je těhotná.“

Petr nic neříkal, jen objednal další panáky. A sám je dal na ex.
„To nebylo, aspoň myslím. Tenkrát jsem ji napustil asi třikrát, ale ona to chtěla… Sakra, co já teď s tím? Vždyť si za to může sama, že jo? Do prdele… Proč já? Sakra, že já ji nenechal dřív…“

Nechal jsem ho chvíli jeho myšlenkám, potřeboval to nějak zpracovat.
„Myslím, že by sis s ní měl alespoň promluvit.“
Petr se na mě zničeně podíval.
„To asi jo.“
„Hlavně opatrně. A dobře to promysli, stejně se s tím už nic dělat nedá, krom vaší domluvy.“
„To máš pravdu.“

Ještě chvíli jsme popíjeli a povídali, než jsme se rozešli domů.
Kristýna na mě čekala na gauči.
„Tak jak?“ vyptávala se, sotva jsem za sebou zavřel dveře.
Odpověděl jsem pokrčením rameny a snažil se vysvléknout a přitom neupadnout.
„Povídej, jak to dopadlo,“ naléhala a šla mi pomoc. „Fuj, z tebe to táhne…“
„No co, obětoval jsem se za tvou sestřičku. Tolik jako dneska jsem toho za večer ještě nevypil.“
„A co? Chtěl by Lenku zpátky?“

Bez odpovědi jsem se došel opláchnout do koupelny a pak se zřítil na gauč.
„Nevím,“ začal jsem, „dobrá zpráva je, že se sejdou.“
„Vidíš, aspoň něco,“ řekla nadšeně Týnka.
„Já bych se z toho moc neradoval. Povídal, že s ní už nechce mít nic společného. A to, že se sejdou, je jen kvůli tomu, že je Lenka v jináči.“
„Tys mu to řek?“
„Jo.“
„Aha. A ty to teda moc nevidíš, co?“
„Už má jinou, tak se k Lence asi nebude chtít vrátit. Navíc, kdyby spolu byli jen kvůli dítěti, tak to nebude dělat dobrotu.“
„Hmm, na tom něco bude. A co teď?“
„Já půjdu spát. Mám toho nějak dost.“
„To jsem nemyslela. Co s Lenkou?“
„Nech to na zítra, já fakt na to dneska nemám.“
„Dobře, tak jdeme spát.“
Sotva jsem lehl do postele, tak jsem usnul jako špalek, ani nevím, jestli se Kristýnka o něco pokoušela nebo ne, ale s tím alkoholem v krvi to bylo stejně naprosto zbytečné.

Po flámu s Petrem jsem byl druhý den v práci k nepotřebě, nemohl jsem se soustředit. Kolega, a docela dobrý kamarád v jedné osobě, si toho všiml a hned se začal vyptávat. Něco málo jsem mu řekl a on se hned začal vyptávat na Lenku.
„Jestli chceš, tak tě s ní seznámím, to není problém. Ale mysli na to, že je těhotná.“
„Na to právě myslím,“ odpověděl mi.
„A tobě by nevadilo, že to není tvoje,“ sondoval jsem.
„Vadilo, nevadilo. Zatím se ani neznáme, tak co.“
„To je pravda, ale nerad bych, aby jí zase někdo ublížil.“
„Jasný. A fakt je tak nadržená?“
„Jo, ale jestli ti jde jen o sex…“
„O ten snad jde vždycky, ne?“
„Ale aby nešlo jen o něj.“
„Neboj.“

Vrhli jsme se ještě na práci, abychom si zasloužili nějakou výplatu.
„A kdy mě s ní seznámíš?“ zeptal se ještě kamarád, než jsme vyrazili domů.
„Nevím, musím to nějak naplánovat, ale neboj, nejdýl příští týden.“
„Fajn, už aby to bylo.“

Domu jsem dorazil dřív než Kristýna. Naházel jsem tedy včerejší oblečení do pračky, aby nám nezasmradilo celý byt, a dal se do přípravy něčeho k snědku.
S jídlem jsem se ale rozhodl počkat na Kristýnu, stejně měla každou chvíli přijít.

Po půl hodině se přihnala jako velká voda a hned mezi dveřmi na mě začala chrlit informace, že Petr volal Lence, jak je z toho Lenka naměkko, jak se na něj zase těší, že se k sobě zase vrátí, a tak podobně.
Vypadalo to, že Lenka svým nadšení strhla i Kristýnu.
„Doufám, že si krotila její nadšení,“ poznamenal jsem, „jestli si včera poslouchala, co jsem říkal, tak Petr povídal, že s ní nechce mít nic společného.“
„No jo, já se snažila, ale moc to nešlo. Třeba až ji uvidí, tak to dají znovu dohromady…“
„Nevím, ale já bych si být vámi nedělal žádné iluze. Včera vypadal docela odhodlaně.“
„To bylo včera, sejdou se dnes. Měl celou noc a celý den na přemýšlení.“
„No právě.“
„A co ty? Ty bys nechal těhotnou holku na holičkách?“
„A ty bys chtěla, aby byl s tebou někdo jen kvůli dítěti?“ vrátil jsem jí otázku.
„Hmm, asi ne,“ odpověděla po chvíli rozmýšlení.
„Nevím, ale Petr měl s Lenkou dost trpělivosti. Vezmi si jenom to, jak vyjížděla po mně, a to u toho byl Petr i ty.“
„Já vím, ale stejně bych jim to přála. A třeba se Lenka změní…“
„Já bych jim to přál taky. A myslet si, že se Lenka změní, to je dost naivní. Lidi se nemění,“ zakončil jsem to oblíbenou hláškou dr. House. „A pojď se najíst.“

Seděli jsme u stolu a mlčeli, každý sám se svými myšlenkami.
„A víš aspoň, kde se mají potkat?“ přerušil jsem ticho.
„Jo vím,“ odpověděla, „proč?“
„No, že bychom jí přišli morálně podpořit, kdyby to náhodou potřebovala.“
„Ty tomu moc nevěříš, viď.“
„Nevěřím, protože jsem s Petrem mluvil, ale rád bych se mýlil.“

Dojedli jsme, uklidili nádobí a vyrazili za Lenkou.
Cesta přes město se nám trochu protáhla. Když jsme došli ke kavárně, kde se měli sejít, zahlédli jsme, jak spolu Lenka s Petrem odchází a drží se za ruce.
„Vidíš, já ti to říkala a tys mi nevěřil,“ rýpla si Kristýna.
„Fajn. Promiň,“ omlouval jsem se, „ale stejně si myslím, že by to chtělo nějaký záložní plán.“
O tom, že bych možná o někom pro Lenku věděl, jsem raději zamlčel.

Druhý den mě ráno čekala škola a odpoledne zase práce.
„A neměl bys aspoň její fotku?“ vyzvídal kámoš Pepa v práci.
„Vydrž, zkusím se podívat,“ odpověděl jsem a hledal v telefonu nějakou Lenčinu publikovatelnou fotku.
Konečně se mi povedlo asi dvě najít.
„Ta je super, ty její kozy,“ komentoval to Pepa, „tu chci…“
„A vem si, že je má teď ještě o něco větší.“
„Nekecej… A co ji baví?“
„Hlavně a především sex.“
„A dál? Přeci se s ní nebudu bavit o sexu na prvním rande.“
„Ještě filmy a počítače…“
„Tak to by šlo. To se budeme mít i o čem bavit.“
„A jaký filmy?“
„Nevím, já chodím s její ségrou a ne s ní.“
„Jasný. A kdy nás seznámíš?“
„Nevím. Včera jsem ji viděl s bejvalým, jak se vedli za ruce, ale jestli se k sobě vrátili, to netuším. Třeba se to dozvím dneska doma.“
„Tak až budeš něco vědět, tak mi aspoň napiš zprávu.“
„Fajn.“

Doma na mě čekal uvítací výbor. U stolu seděla Lenka celá ubrečená a Kristýna ji utěšovala.
„Ahoj holky,“ pozdravil jsem.
Kristýna místo pozdravu jen zvedla hlavu a zakroutila s ní. Lenka místo toho spustila ještě větší pláč a u toho nadávala na všechny chlapy. Rychle jsem se rozhodoval, co dělat.
Pantomimou jsem Týnce naznačil, že jdu ven a aby dala vědět, až se to uklidní.
Už jsem byl zase na odchodu, když za mnou vyběhla.
„Petr se s ní naposledy vyspal a pak jí definitivně odkopnul,“ šeptala mi mezi dveřmi, „a Lenka je z toho úplně hotová.“
„Aha.“
„No právě.“
„Předpokládám, že Lenka chtěla útočiště, aby nemusela být sama.“
Kristýna přikývla.
„V tom případě nemá cenu, abych šel pryč. A co teď?“
„Netuším.“
„Nech to na mně, něco zkusím.“
„Cokoli, hlavně ať se to povede.“

Šel jsem zpátky dovnitř a sedl si vedle Lenky. Vzal jsem ji za ruce. Zvedla hlavu a podívala se na mě uslzenýma očima.
„Mám ho dojít zmlátit?“ zeptal jsem se.
„To mi nepomůže,“ zavzlykala.
„A co by ti pomohlo?“
„Já nevím…“
„Měl bych pro tebe jeden návrh.“
„Jaký?“
„Teď si skočíš do koupelny, trochu se upravíš, namaluješ…“
„A proč?“
„Protože slzy ti nesluší. A protože seš hezká holka, kterou by chtěl každý,“ snažil jsem se ji povzbudit.
„Ale…“ nadechovala se k odpovědi.
„Žádný ale, prostě to udělej. A já vás vezmu obě ven někam na večeři, abys přišla na jiné myšlenky.“
„Já vám nechci dělat křena…“
„Dobře. Zkusím teda někomu zavolat, aby sis měla s kým povídat, a půjdeme ve čtyřech.“

Kristýna se na mě nevěřícně podívala a tiše formulovala otázku.
„Ty o někom víš?“
Jen jsem přikývl a pokračoval k Lence.
„Tak co ty na to?“
„Já nevím… já se na to necítím…“
„Žádný řeči, jdi se chystat, já to mezitím zařídím,“ nakázal jsem, podíval jsem se na hodinky a dodal, „máš na to čtyřicet minut.“
Lenka jen mlčky seděla.
„Tak šup, myslím to vážně.“

Konečně se aspoň Kristýna pohnula. Vzala Lenku za ruku a ta se nechala poslušně odvést do koupelny.

Vzal jsem telefon a si zatelefonovat do ložnice.
„Ahoj Pepo,“ pozdravil jsem.
„Čau, co je?“
„Máš ještě pořád zájem?“
„O co?“
„Spíš by ses měl ptát o koho.“
„Aha. Myslíš tu tvou těhuli?“
„Jasně, Lenku.“
„Že se ptáš.“
„Tak v tom případě za hodinu v té restauraci u náměstí.“
„Ty vole, tak to mám co dělat. To sis nemohl vzpomenout dřív?“
„Nemohl. Teď jsme to domluvili. Ale varuju tě, opatrně, ten její se s ní vyspal a dal jí kopačky. Takže žádný nátlak, žádný narážky, jasný?“
„Chápu.“
„Máš jen jednu šanci, tak to neposer. Teda jestli o ní opravdu stojíš.“
„Rozkaz, takže za hodinu.“

Jeden hovor vyřízený, ještě zamluvit místa v restauraci, ale to v týdnu nebýval problém.

Kristýna vběhla do ložnice, popadla pár věcí a hned zase zmizela. Vyřídil jsem zamluvení stolu a šel si sednout na gauč a čekat, až holky vyjdou z koupelny. Po půl hodině jsem už začínal být netrpělivý a chtěl jít zaklepat na dveře koupelny.
Už jsem se pomalu zvedal, když v tom se otevřely dveře.
Málem mi vypadly oči z důlků. Lenka učesaná, nalíčená, po pláči ani památky. Sukně, punčocháče, k tomu upnuté tričko. Netušil jsem, že těhotenská trička mohou být tak sexy.
Ani Kristýna se nenechala zahanbit, šla v podobném duchu, jen to tričko mělo pořádný výstřih. K mé nelibosti přes to přetáhla mikinu, Lenka svetřík a mohli jsme vyrazit.
Vzal jsem holky kolem pasu, z každé strany jednu a zamířili jsme na městskou. Užíval jsem si ten pocit mít dvě pěkné holky takhle blízko.

Přicházeli jsme k restauraci a venku už netrpělivě postávala Pepa.
Lenka se naklonila k sestřičce a evidentně už v lepší náladě jí pošeptala: „Hele, támhle postává nějaký zoufalec… takovej prcek a ještě trochu při těle… nedivím se, že ho tu nějaká nechala jen tak stát…“
Jen jsem se pousmál. Dál jsem se dělal, že se rozhlížím po doprovodu pro Lenku.
„Tak kde ho máš? Nepřišel, viď.“
„Ale přišel. Je to ten, zoufalec, ten prcek…“ použil jsem její slova.
Kristýna se rozesmála.
„Já jdu pryč, nepotřebuju, abyste si ze mě po tom všem ještě dělali srandu,“ rozčilovala se Lenka.
„Ale nech toho. Trochu jsem mu o tobě vyprávěl a chce tě poznat, tak to nekaž. Vždyť nikdo neříká, že si s ním máš něco začít.“

Došli jsme k restauraci.
„Ahoj,“ pozdravil Pepa.
„Ahoj,“ odpověděl jsem. „Tak holky tohle je Pepa.“
„Ahoj,“ špitla stydlivě Lenka, takhle jsem ji ještě nezažil.
„Ty musíš být Lenka,“ ujal se slova Pepa.
„A ty Kristýna, že jo,“ ujišťoval se.
„Tak pojďte dovnitř, ať tu zbytečně nemrzneme,“ vyzval jsem je.

Vzal jsem Kristýnu za ruku a vstoupil jako první.
Pepa nabídl Lence rámě, ta se do něj po chvíli váhání zavěsila a následovali nás. 
Sedli jsme si ke stolu a objednali si něco k pití, s ohledem na Lenku nealko.
Postupně se prolamovaly ledy a Lenka zjišťovala, že Pepa je docela fajn společník. Když došlo na objednání jídla, nezávisle na sobě si vybrali to samé.

Lenka se zvedla, aby si odskočila, jak se říká, přepudrovat nos a Kristýna jí šla doprovodit.
„Tak co?“ zeptal jsem se Pepy.
„Super,“ odpověděl, „je to fakt super baba.“
„Tak to jsem rád. Hlavně opatrně a pomalu,“ varoval jsem ho.
„Jasný, netlačit na pilu… Umím jednat se zklamanýma holkama…“
„Fajn. Tak to hlavně neposer, doma bych měl peklo i já, koho jsem to splašil.“
„Neboj.“

Už jsem to nechal být, protože se holky pomalu vracely ke stolu.
„Zdá se mi to, nebo si Lenka sedla k Pepovi blíž?“ pošeptal jsem Týnce.
Jen se usmála a vzala do ruky telefon. Všiml jsem si, jak sebou Pepa trhl a v obličeji měl překvapený výraz.

V tom mi pípla zpráva na telefonu. Lekl jsem se, až mi telefon upadl na zem.
Sehnul jsem se, abych ho zvedl a pod stolem jsem si všiml, jak Lenka laškuje nohou s Pepu. Už jsem chápal jeho překvapený výraz. Zvedl jsem telefon a podíval se na zprávu.
Je to dobrý. Pepa se jí líbí, psala Kristýna.
Jen jsem přikývl a v rychlosti odpověděl.
Vím, osahává ho pod stolem.

Kristýna málem vyprskla překvapením pití. Ale než se Lenka stihla zeptat, co se děje, už před nás číšník pokládal talíře s jídlem.
Po jídle následoval i zákusek. Osahávání pokračovalo už na obou stranách stolu, jak u mě a Kristýnky, tak i u Pepy a Lenky.

Kristýnka se ke mně naklonila.
„Jestli tohle vyjde, tak ti splním každé přání.“
„To beru,“ odpověděl jsem a dal jí pusu.
„Nechte toho vy dva,“ ozvala se Lenka.
„No co, tak nezáviď a dělej to taky,“ odpálkovala ji Týnka, „chlapa vedle sebe máš, líbí se ti, tak co?“
„To je pravda,“ řekla Lenka a políbila Pepu, který zůstal jako zkoprnělý tím, jaký to vzalo obrat.

Ještě chvíli jsme seděli a povídali si. Když došlo na otázku placení, Pepa galantně zaplatil za Lenku a já to zatáhl za nás s Kristýnkou.

Před restaurací hned Lenka hlásila: „My se jdeme ještě projít.“
Kristýnka se s ní tedy rozloučila.
„A přijdeš přespat?“
Lenka se koukla na Pepu.
„Asi ne,“ řekla s úsměvem.
„Kdyby něco, tak volej.“
„Neboj, ozvu se ti.“

Lenka s Pepou vyrazili do nočního města a my s Kristýnou na městskou.

Doma jsem stihl naprosto negalantně zaběhnout do koupelny dřív ne Kristýna. Nějak mě to vypité nealko tížilo. Ještě jsem se rychle ošplouchnul a uvolnil místo Týnce. Než se stihla dát do pořádku, hodil jsem na sebe jen kraťasy na spaní, z lednice vytáhl láhev vína a nalil dvě sklenky a rozvalil se unaveně v křesle.
Týnka vyšla z koupelny zabalená jen do županu a s ručníkem na hlavě. Chvíli na mě koukala.
Sotva udělala pár kroků, ručník se jí rozmotal a spadl na zem. Nechala ho ležet a sedla si na gauč. Natáhla se pro skleničku, župan se rozevřel a já měl výhled na její dokonalá prsa.
Opřela se, upila vína a přehodila nohu přes nohu. Odhalila i hlaďounkou kundičku.
V penisu mi zacukalo a na šortkách pomalu rostla boule.
Kristýně to samozřejmě neušlo. Zajela rukou pod župan, promnula si ňadra, až se jí vzpřímily bradavky, pak sjela k rozkroku, prstíkem projela mezi závojíčky a zakroužila kolem dírky.
Po očku jsem ji sledoval a čekal, co se z toho vyvine. Odložila skleničku, pohodlněji se usadila a roztáhla nožky od sebe. Předváděla mi svou štěrbinku v celé její kráse. Znovu si pohrála jednou rukou s bradavkami a druhou s vlhnoucí kundičkou.

Vzrušující představení způsobilo v mém klíně hotovou bouři. Vztyčený stožár trčel volnou nohavicí ven a chvěl se v očekávání věcí příštích. Kristýnčino tiché vzdychání mě málem přesvědčilo k nějaké akci.
Nakonec sama sklouzla z gauče na zem a po čtyřech se pomalu blížila ke mně. Silueta vystrčeného zadku byla nádherná. Hlavou se přiblížila k mému kopí a hladově ho vsála mezi rty. Chvíli po něm klouzala nahoru a dolů.
„Aahh…“ nezadržel jsem sténání.

Neušlo mi, že u toho sama masturbuje. Mlaskání vlhké škebličky nešlo přeslechnout.
Jednu po druhé vsála do úst i mé koule. Dívala se mi u toho do očí pohledem plným chtíče a touhy. Předklonila se.
Ocas se dostal mezi její ňadra. Oběma rukama je stiskla k sobě, aby ho tam uvěznila. Sedla mi na kolena a pokrčené roztažené nožky zapřela o opěradla. Vystavovala přede mnou své kozičky i rozevřenou štěrbinku. Jednou rukou se mě přidržovala a druhou zajela do jeskyňky. Po chvilce prsty vytáhla celé lesklé a olepené. Prsty pokrytými vlastní šťávičkou mi začala kreslit po hrudníku. Nevynechala ani mé citlivé bradavky.

Když mi začala roztírat svou vlhkost po ocase, už jsem to nevydržel.
Chytil jsem ji za zadek a nabodnul ji na sebe. Jedním prudkým pohybem jsem v ní byl až nadoraz. Obličej jsem zabořil mezi její ňadra, jako bych se tam chtěl zadusit. Líbal jsem je, olizoval, mazlil se s nimi, žužlal jsem a okusoval bradavky, chvílemi je sál jako malé dítě. Kristýnka mi vycházela vstříc pohyby pánve. Vlnila se, kroutila a nadzvedávala. Třela se hladkou kundičkou o můj podbřišek. Přitiskla se ke mně a já cítil její horké tvrdé bradavky.
Finále se blížilo mílovými kroky, tedy alespoň to moje. Objal se ji a narazil ji na sebe.

„Ooohhh…“ vyhekl jsem a vyslal na zteč desítky miliónů dobyvatelů v několika vlnách.
Snažil jsem se popadnout dech.

Kristýnka se postavila. Přitiskl jsem jí dlaň na vykropenou kapličku a roztíral po ní, co z ní teklo.
„Tak teď abych šla znova do sprchy,“ povzdechla si.
Otočila se a šla směrem ke koupelně.
Cestou se ohnula pro spadlý ručník a vyšpulila na mě lesklou mušličku celou olepenou od spermatu. Než se stihla narovnat, byl jsem u ní. Prsty jsem rejdil uvnitř.

Narovnala se. Nedal jsem jí šanci jít do koupelny, raději jsem ji vzal do náručí a odnesl do ložnice na postel.

Navigace v seriálu<< Kristýnka 58 – Těhotná LenkaKristýnka 60 – Oslava >>
4.8 40 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Skvělé pokračování.
Teď jen neybývá než doufat, že se Lenka poučila a pokud jí to s Pepou vyjde tak se nevrátí do svých kolejí exhibicionistky a holky, která vyjede po každém chlapovi kterého potká.
Těším se na další pokračování a doufám že se doyví jak to s Lenkou a Pepou pokračuje

strelec

Ač se tento seriál poměrně dlouhý,stále má grády.Je prostě super a těším se na další pokračování.Díky

Junior

Hmm. Tak blíží ke konci. O tom tady píšeš skoro rok a stále přidáváš díly, ale chápu že nápady mohou docházet, nebo je chceš použít v jiných povídkách.Ale zase tenhle seriál i s Bejvalkou mají už 66 pokračování. 😉

Junior

No, ale nějak jsi zapomněl, že i při té snižující se frekvenci publikuješ nové povídky a série. Znáš nás čtenáře my by jsme chtěli zajímavý nekonečný seriál s neopakujícími se zápletkami a díl pokud možno jednou týdně. 🙂 Je mi jasné že taková představa je nesplnitelná. A i když Kristýnku zakončíš určitě vymyslíš nějaké nové seriály nebo povídky a potěšíš nás jimi.

Dojič

Kdy už konečně Tomáš vohne lenku?

Junior

Já doufám, že nikdy a nebo to bude konec seriálu.

Harai

Cítím v tom silnou ironii, ale nebylo by to tak špatné 🤣

Junior

Nemyslím si, že by jsi zrovna tohle myslel vážně. No takovýto grupáč už jsi měl šanci třeba na chatě, nebo po návratu z dovolené. Tak proč by to mělo být zrovna teď jinak. 🙂

Last edited 3 měsíců před by Junior
Bob Romil

Kamarád taky rád 🙂 a snad bude Lenka spokojená.

Denis86

Parádní pokračování

Lukasei

Suprové pokračování připravovaného příběhu až do posledního detailu! Autorovi smekám, protože čekání na každý díl se opravdu vyplatí a je radost ho číst! Vždycky se těším na nové díly, tak snad seriál ještě chvíli vydrží a bude pokračovat ve skvělém vyprávění. Přikláním se k názoru autora, že příběhy každý s každým do tohohle seriálu nepatří a jen by ho kazili. Výborná práce Trysky a těšíme se na další příběhy až vyjdou!

Lukasei

Ještě bych chtěl dodat, že pokud by seriál skončil, snad nás autor nenechá dlouho čekat a přijde opět s nějakou bombou jako je Krystýnka a Bejvalka…

Junior

nás nenechává čekat. Mezi jednotlivými díly přidá občas nějakou povídku nebo malou sérii.
Pokud máš nápad jak by Kristýnka měla pokračovat můžeš zkusit navrhnout Tryskymu a on se rozhodne jestli to do série zapracuje nebo ne. Návrhy na povídku lze vkládat zde

19
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x