Kněžna parádnice – 09 – Pomsta lyfemek

Toto je 9 díl z 11 v seriálu Kněžna parádnice

O včerejším sexuálním trápení služebnictva paní kněžna nevěděla, s výjimkou kuchaře a komorné, které nechtěně sledovala.
Přesto ale věděla, že situaci s druhým pramenem a lyfemkami musí vyřešit dříve, než se vše zvrhne do celozámeckých orgií.

Jako první se rozhodla řešit podivné sny knížete o lyfemkách, protože jí na něm záleželo více než na ostatních.
Zapředla s ním proto rozhovor na toto téma a společně je napadlo, že by se mohla převléci za lyfemku a dopřát knížeti to, co mu ve snu odepírají.
Zavolali tedy šikovného trpaslíka a chtěli po něm, aby pro ni vyrobil obleček, ve kterém by vypadala jako lyfemka.
Trpaslík musel hlavně vymyslet, jak připevnit ocásek, což bylo to nejsložitější.
Nejdříve navrhl jeho připnutí na anální kolík, když však uviděl výraz kněžny, okamžitě tento nápad zavrhl a nakonec ušil speciální kalhotky s pevným pasem, na nějž byl ocásek připevněn.
Celý obleček tak tvořily pevné kalhotky s trčícím ocáskem a v rozkroku jen s mašličkami, dále celotělový těsný a tenký catsuite ve fialové barvě, opět s dírou v rozkroku a čelenka s oušky.

Večer si kněžna tento obleček oblékla, a když se prohlédla v zrcadle, zaplavila ji směsice rozporuplných pocitů.
Bylo to divné a nepřirozené, přesto však vzrušující a celkem i pěkné.
A když si takto klekla na všechny čtyři před knížete, cítila se vyzývavě, zato pan kníže nevěděl, jestli sní či bdí.

Podobně jako ve snu k ní přistoupil a zasunul již stojící úd do jejích úst, chytil ji za ouška a sám si dirigoval intenzitu kouření.
Chvílemi zrychloval a pak zase zpomaloval, velmi si to užíval.
Rozálie byla překvapivě vzrušená, i když se jí kníže vlastně vůbec nedotýkal, její bradavky i vlhká studánka toužily po doteku.
Po nějaké době vytáhl kníže úd z jejích úst a zasunul ho konečně zezadu do její studánky, a pak znova a znova, přirážel a držel ji přitom za boky.
Pod jeho razantními přírazy jí poklesly ruce a svezla se hlavou do peřin. Bradavky se třely o prostěradlo a Rozálie brzy vybuchla v mohutném, živočišném orgasmu.
Ani kníže už moc nepotřeboval, stačilo pár posledních rychlých přírazů a začal stříkat dávky semene do jejího nitra.

Vzápětí kněžna usnula a po nějaké době si uvědomila, že kolem její postele stojí tři lyfemky.
„Tak ty sis chtěla hrát na jednu z nás,“ řekly. „No tak pojď,“ dodaly.
Luskly prsty a kněžna měla najednou kolem krku obojek se třemi řetízky, každá lyfemka vzala jeden z nich a vlekly ji pryč.
„Pojď do našeho skleněného paláce, tam se krasavici, jako ty, bude líbit,“ smály se jízlivě.

Brzy dorazily do jejich paláce, kde bylo samé sklo a zrcadla.
Kam se kněžna podívala, tam viděla svoje odrazy.
Na každém odraze měla jiné oblečení. Viděla se z různých pozic, zepředu, zezadu, shora i zespodu. Tam trčel zadek, tam prsa, ruka, noha nebo bříško.
Vše se vzájemně odráželo a míchalo, deformovalo se dalšími a dalšími odrazy, až vznikala šílená kombinace nepřirozených kousků těl, což už nebylo kněžně příjemné, nebylo to totiž vůbec pěkné.
Lyfemky ji dlouho vodily na vodítku po jejich paláci, až ji dovedli ke kleci, v níž byla zavřená Ofélie.
I ona byla úplně nahá, i ona měla trčící ocásek, na rozdíl od ní však jako součást análního kolíku.

Tento podivný sen se nezdál jen Rozálii ale i Ofélii. I jí se zdálo, že klečí nahá na všech čtyřech v kleci s análním kolíkem a když k ní přivedli kněžnu, tak se strašně styděla.
Jedna lyfemka jí nasadila škrabošku na oči a od té chvíle už Ofélie nic neviděla. Lyfemky se rozesmály, že teď si přijdou užívat jejich druzi, „a my zatím půjdeme za panem knížetem,“ rozesmály se.

I knížeti se zdálo o lyfemkách, „tak paní kněžna si hrála na jednu z nás,“ smály se. „To jí jen tak neprojde. A ani tobě…“
„Jessstli sssi násss chceššš ussssmířit, musssíššš ssse dnesss usssspokojit sssám,“ syčely na něj, jedna přes druhou.
Střídaly se a vždy mluvila ta, ke které byl otočen zády, protože se rychle otáčel, a marně se snažil některé zasunout úd do úst.
Nakonec pochopil, že mu nezbude nic jiného, než je poslechnout. Vzrušený už byl a tak začal masíroval svůj penis.
Přetahoval předkožku, přitom se otáčel, aby je alespoň viděl.
Nyní se už usmívaly a líbilo se jim to, kníže postupně zrychloval a když cítil, že už bude, postavil se k jedné z nich, aby ji alespoň postříkal, když už nic jiného.
Když na ni dopadlo semeno, zmizela. Stihl se ještě otočit na druhou a třetí, i je zasáhlo stříkající semeno. Po jeho dopadu však také zmizely.

Mezitím přišli k Ofélii v kleci druzi lyfemek.
Ofélie je přes škrabošku neviděla, jen cítila, jak jí jeden strčil úd do pusy a druhý zajel do její kundičky, oba začali rytmicky přirážet.
Byla úplně vyplněná, i anální kolík se v ní třel. Kvůli škrabošce nevěděla, jestli ji stále paní kněžna sleduje nebo už ne, a tak se stud míchal s rostoucím vzrušením.
To nakonec převážilo a Ofélie dosáhla orgasmu, oba údy však pokračovaly dál v přirážení, to už ale obě ženy, sdílející stejný sen, konečně tvrdě usnuly.
Ráno se obě probudily, ponížené a zmatené z toho, co se jim zdálo, obě přemýšlely, zda jde o znamení nebo varování.

Pod vlivem tohoto snu navrhla kněžna knížeti, aby zavolali Ofélii, ať jim řekne, co ví o lyfemkách.
Kníže souhlasil a tak pro ni poslali, měla však čas až pozdě večer.
Setkali se tedy po večeři.
Setkání obou žen provázely jisté rozpaky, protože si obě vzpomněly na sen, který o sobě měly, byť samozřejmě nevěděly, že ho měla i ta druhá.
Kněžna se začala vyptávat na lyfemky. Byl to dlouhý a rozpačitý rozhovor. Nakonec všichni tři připustili, že se jim o nich zdává, ale ani jeden neprozradil všechny detaily.

Ofélie jim vyprávěla, že se kdysi věřilo, že první semeno do půdy musí být to od hospodáře.
A nešlo o žádnou rostlinu nebo plodinu, mělo jít o jeho vlastní semeno, jenže hospodář se přitom nesměl údu dotýkat, to bylo tehdy považováno za nečisté.
A tak se hospodářova údu při tomto obřadu musely dotýkat různé ženy, nesměla to být jen jedna, nemělo se vlastně vědět, která hospodáře přivede k vrcholu. Proto ho obcházely a každá se mu věnovala jen chviličku, dokud jeho semeno nedopadlo na zem.
Později používaly nejen ruce ale i ústa a tyto ženy v lidových pověstech postupně přetransformovaly do lyfemek a získaly i další schopnosti sexuální magie.

„Zajímavá pověst, ale jak se těchto nepříjemných snů zbavíme?“ chtěl vědět kníže.
„Nezbývá, než tento dávný rituál uskutečnit v praxi, pan kníže je hospodář a k tomu musíte najít aspoň tři ženy,“ řekla jim Ofélie.
Kněžna rozhodla, že bude jednou z nich a hned se zeptala Ofélie, jestli se také zúčastní. Ofélie po chvíli váhání souhlasila.
„Ale kdo bude ta třetí,“ přemýšleli. „Ještě je tu komorná, kuchtička a další služebné,“ řekla kněžna. „Zkusíme zjistit, jestli některou z nich netrápí podivné sny.“
Pak se ještě kněžna zeptala Ofélie, co ví o Li Féninu vejci a jaká je spojitost s Polyxenou. O tomhle Ofélie noc nevěděla, nicméně slíbila, že se to pokusí zjistit.

Po odchodu Ofélie na sebe manželé koukali trošku zaraženě a přemýšleli, co dál.
Vidina starého rituálu jim přišla zajímavá, kníže byl z toho trochu vzrušený a stejně tak i kněžna.
Přesto kníže zapochyboval, zda je vhodné, aby se takového rituálu aktivně zúčastnila kněžna, přeci jen není vhodné, aby klečela na všech čtyřech mezi služebnictvem.
Rozálie argumentovala, že i jí se o lyfemkách zdálo a že chce pomoci ochránit ho před těmito sny a lyfemkami, nakonec se dohodli, že to ještě promyslí.

Cestou zpět do archívu přistihla Ofélie opět kuchaře s komornou. Jejich setkání mělo přibližně stejný průběh jako včera.
Kuchař nejdříve hladil komornou po nohou, pak jí vyhrnul sukni, chvíli ji plácal, poté do ní ve stoje zezadu vnikl, poměrně rychle dosáhl vrcholu a spokojeně odešel.
A stejně jako minule zůstala komorná vzrušená a neukojená a tak si opět lehla na zem a pokračovala rukou.

Komorná měla zavřené oči a své okolí moc nevnímala, proto si blížící se Ofélie vůbec nevšimla.
Ofélie si klekla ke komorné a začala ji jemně hladit na prsou, takže to zpočátku komorná ani nevnímala jako něco vnějšího, postupně si ale uvědomila cizí doteky, oči přesto neotevřela, tajemno ji lákalo.
Ofélie pokračovala v hlazení jejích prsou, druhou rukou přidala k její ruce řádící v rozkroku a pomalu ji nahradila.
Projížděla jejím rozkrokem, komorná uvolněnou rukou šátrala kolem sebe, až narazila na Oféliinu nohu a jela po ní nahoru, aby oplatila laskání.
Když narazila na kalhotky, byla poněkud zaražená, přeci jen čekala nějakého muže.
Podlehla však kouzlu okamžiku a zasunula své prsty do Ofélie, která se mezitím přesunula tak, že obě ležely vedle sebe a vzrušovaly jedna druhou.

Komorná vzrušovaná předtím kuchařem dospěla brzy k orgasmu, který byl nečekaně příjemný díky ženské něze.
Teprve poté otevřela oči a s překvapením hleděla na Ofélii.
Přísnou paní ředitelku rozhodně nečekala, ale pokračovala v jejím hlazení.
Pro Ofélii to bylo poprvé, kdy do ní pronikly jiné prsty než její, navíc ženské, a její pocity byly nepopsatelné.
Chvěla se rozkoší, stejně jako ve svých nedávných snech, jenže tentokrát to bylo reálné.
Nechybělo jí při tom ani bičování, plně se oddala dotykům komorné, která trochu apaticky projížděla její kundičkou a kroužila kolem poštěváčku.
Ofélie vycházela vstříc jejím prstům a nezadržitelně se hnala k orgasmu.
Po něm se upravila a řekla: „Až budeš chtít příště naplácat na zadek, tak přijdeš za mnou a ne za kuchařem,“ a odešla spát.

Také komorná se vrátila do svého pokoje, před usnutím se dlouho převalovala.
Byla poněkud zmatená průběhem dnešního večera. Začalo to plácáním od kuchaře a skončilo vzájemným něžným uspokojováním s Ofélií, sama nakonec nevěděla, co se jí líbilo více.
Když konečně usnula, zdálo se jí, že je lyfemka. Stála spolu s dalšími v kruhu okolo nějakého muže a střídaly se pusou na jeho údu.
Každá mu ho jednou vsála do úst a hned poté přenechala místo další.
Střídání jednotlivých úst způsobovalo prodlevy a pusou ho uspokojovat musely, protože měly místo rukou i nohou kopýtka.
Kvůli tomu bylo tempo pomalé a komorná, stejně jako ostatní lyfemky, cítila místo vzrušení spíše škodolibou radost, že toho muže trápí a zdržují jeho vyvrcholení.
A všechny cítily zklamání, že tímto mužem není jejich Pán, tomu by totiž posloužily lépe a radostněji.

Navigace v seriálu<< Kněžna parádnice – 08 – Vliv druhého pramene na služebnictvoKněžna parádnice – 10 – Rituál lyfemek >>
4.6 20 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Vynikající pokračování. Tahle sex-fantasy je výborná a těším se na další pokračování.

Bob Romil

Magický rituál, „modrý“ pramen a záhadné lyfemky z mýtických příběhů. Hezky se to vyvíjí.

Denis86

Tahle povídka mě baví číst a ta zápletka s těmi lyfemkami je pozoruhodný nápad .

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x