Kněžna parádnice 05 – Ples

Toto je 5 díl z 9 v seriálu Kněžna parádnice

Další den se na zámku konal ples a tak všude panoval všeobecný zmatek a shon, jak vrcholily přípravy.
Paní kněžna neměla moc času na parádění, během příprav jí stačily lososové šaty, které sahaly vpředu těsně nad kolena a vzadu až na zem. Vrstvené a nařasené šaty působily velmi rafinovaně, protože neměly ramínka a končily těsně nad poprsím, takže měla odhalená ramena i krk, který zdobilo Li Fénino vejce. To vejce, které získala za tajemných okolností z obrazu Polyxeny a které přineslo jejím předkům v ženské linii tolik rozkoše i starostí.

Když dohlédla na všechny přípravy, vrátila se do svých komnat a začala se převlékat do večerních šatů. Svlékla si lososové šaty a stáhla bříško korzetem, čímž zvýraznila prsa. Bílé kalhotky s krajkami zakrývaly půl zadečku, na nohy natáhla černé punčochy a byla připravená na speciální plesové šaty.
Plesové šaty byly opravdu speciální, dvorní trpaslík je doslova postavil jako dřevěnou konstrukci potaženou látkou. Stejně jako její předkové měli i oni na zámku různé kuriozity, podivné tvory v panoptiku a mezi nimi i trpaslíka, mužíčka asi půlmetrového vzrůstu, manuálně velmi zručného a vynalézavého. Paní kněžna mu poručila vyrobit co nejširší šaty, s průměrem aspoň dva metry a tak trpaslík sestrojil dřevěnou konstrukci ze dřeva a obručí a vše potáhl látkou.

Trpaslík pyšně předváděl šaty a paní kněžna se v korzetu a spodním prádle nasoukala do bizarní konstrukce. Vypadalo to nádherně, ale sotva udělala dva kroky, něco křuplo a kousek šatů se ohnul, takže se musela vysoukat z šatů.

Trpaslík konstrukci opravil, paní kněžna se znovu nasoukala do šatů, opět udělala dva kroky a zase něco upadlo. A tak to pokračovalo několikrát, až to paní kněžnu přestalo bavit.
„Nejlepší by bylo, kdybych byl pod tou konstrukcí, abych viděl, co se děje,“ navrhoval trpaslík.
„Dobře,“ souhlasila unavená kněžna a ani ji nenapadlo, že jí bude moci okukovat nohy, rozkrok nebo zadeček.
Vlastně o něm nikdy nepřemýšlela jako o muži, spíše jako o hračce. S trpaslíkovou pomocí pod šaty už to šlo lépe, jak paní kněžna chodila, musel tady přitáhnout šroubek nebo tuhle povolil pružinku, až se mu nakonec vše podařilo zprovoznit.
Přesto ale bylo pod šaty stále co upravovat, takže pod nimi musel trpaslík zůstat celý večer a tak paní kněžna pomalu popocházela sálem nebo opatrně tančila s trpaslíkem pod šaty.
Jak se tam různě pohyboval, nechtěně se hlavou i rukama dotýkal jejího klína nebo zadečku. Paní kněžna nejdříve uhýbala, po pár sklenkách vína ji to začalo vzrušovat a tak se snažila o cílené dotyky, to už ale zase uhýbal trpaslík.

V průběhu večera se samozřejmě bavila i s manželem.
„Co to máš za nový šperk?“ zeptal se spíše ze zdvořilosti.
„Li Fénino vejce, památku na moje předky,“ odvětila poněkud překvapeně, protože vůbec nečekala, že si nového šperku všimne.
„Cože?, lyfemky vejce?“ nerozuměl jí pan kníže.
„Jaké lyfemky?“ nerozuměla zase paní kněžna.
Oba byli zaražení ale po chvíli rozpaků si pověděli svoje příběhy.
Kníže o snových žínkách, které ho svádí a kněžna o záchraně Polyxeny před vzbouřenci.
Podobnost jmen je zaujala a společný zájem zjistit, co za tím vším vězí je ještě více sblížil.

Když se přiblížil konec plesu, odešli spát, výjimečně do společné ložnice, kde se paní kněžna ráda zbavila obrovských šatů, korzetu i punčoch a spát šla jen v kalhotkách.
Usnuli společně v posteli, oba mírně opilí a velmi unavení, takže na milování neměli ani náladu, ani sílu.

Ráno se kníže probudil jako první, tentokrát se mu sice o lyfemkách nezdálo, ale i tak měl lehkou ranní erekci. Navíc ho vzrušil pohled na Rozálii.
Ležela napůl na boku a napůl na bříšku, z peřin vykukoval jen zadeček v krajkových kalhotkách a stehna.
V mírné kocovině, aniž pořádně věděl, co dělá, se opatrně, aby ji neprobudil, třel údem o její zadeček. Šimrající krajky umocňovaly jeho příjemné pocity. Nakonec zasunul úd mezi kalhotky a zadeček, z jedné strany se třel o kůži a z druhé o krajky.
Jeho úd byl mírně zmáčknutý lemem kalhotek, což bylo také vzrušující, zvláště v kombinaci s tím, že ji stále nechtěl probudit. Proto údem pohyboval opatrně a spíše pomalu, takže trvalo docela dlouho, než se vystříkal pod kalhotky na zadeček, poté raději rychle odešel.

Rozálie byla celou dobu vzhůru a jenom dělala, že spí.
Byla zvědavá, jak to dopadne a vědomí pouhého objektu jeho vášně jí bylo příjemné a vzrušovalo ji. Také tření se o zadeček bylo příjemné a tak nenápadně přesunula ruku pod kalhotky a namáčkla se na ni svým lůnem. Tím se její libé pocity zintenzivnily. Pomaličku zasunula jeden prstík do pochvy a třela se na těch nejcitlivějších místech, stále jinak nehybná, jakoby spala.

Když kníže vyvrcholil a odešel, pokračovala v pohybech prstem. Horké sperma pomalu chládlo na jejím zadečku a lepilo kalhotky ke kůži, což bylo nepříjemné a hlavou se jí honily pocity příjemného zneužití. Zasunula do sebe další dva prsty, překulila se na bříško a přirážela zadečkem proti vztyčeným prstům a netrvalo dlouho a také dospěla k vrcholu. Svůj orgasmus vykřičela do polštářů.
Zbytek dne oba manželé odpočívali, procházeli se a povídali si, spřádali plány na rozluštění dávných záhad, o ranních událostech ale mlčeli.

Během večeře kníže Rozálii nenápadně naznačil, že se mu nedávno oblečené beruškové šaty líbily a že by si je večer mohla zase obléci.
To ji velmi mile překvapilo. Bylo to vlastně poprvé, co se vyjádřil k jejímu oblečení a proto si hned po návratu do pokoje převlékla beruškové šaty a čekala na knížete.
Těšila se na jejich milování. Ranní zážitek byl sice zajímavý, ale nebylo to úplně ono a tak byla i lehce nadržená.
Když kníže přišel, začal ji hladit pod šaty, což ho velmi bavilo.
Jednou rukou jí hladil kolena a vnitřní stranu stehen, druhou bříško a prsa, jemně kroužil kolem bradavek. Rozálie vrněla blahem a tak pomalu zajížděl i pod kalhotky a zasunoval do ní jeden prst, pomalu a něžně jím pohyboval dovnitř a ven. Když dostatečně zvlhla, přidal druhý a poté i třetí, různě jimi kroutil do stran, nezapomínal přitom ani na bradavky.

Stále byla oblečená, což ho vzrušovalo více, než kdyby byla nahá. Kalhotky však překážely pohybům jeho prstů. Proto je stáhl ke kotníkům, díky tomu mohl zintenzivnit svoje pohyby.
Rozálie začala přirážet proti jeho ruce pánví a z úst jí vycházely slastné vzdechy.
Tento způsob dráždění ho velmi bavil a silně vzrušoval. Na jednu stranu by takhle rád pokračoval až do konce, na druhou stranu se jeho vztyčený úd hlásil o slovo skoro až bolestivě. Neváhal, vykasal Rozálii šaty a nalehl na ni, jeho úd do ní snadno zajel.

Rozálie ho radostně objala, roztáhla nohy a pokrčila kolena, kníže se přesunul do mírného kleku, rukama hladil její prsa a pomalu zajížděl údem dovnitř a ven.
To mu bylo velmi příjemné, ať už sevření při plném zasunutí nebo naopak jemné šimrání, když byl skoro venku.
I pro Rozálii bylo velmi vzrušující cítit jeho postupné prodírání se dovnitř a ven, stahování a roztahování, nadzvednutím zadečku se nastavila do co nejpříjemnější polohy. Začala prudčeji přirážet proti jeho pohybům, hlasitě vzdychala a zmítala sebou v milostných křečích, jak se nezadržitelně blížil její orgasmus. Vlny rozkoše procházely jejím tělem, ztrácela nad sebou kontrolu a z distinguované kněžny se stávala živočišná samička.
A té už chybělo jen pár rychlých přírazů a pak s hlasitým zaúpěním vybuchla v orgasmu, který zalil celé její tělo vlnou rozkoše a štěstí.
Vyčerpaně odpadla a jen zdálky vnímala, že i pan kníže do ní právě stříká svoji dávku…

Navigace v seriálu<< Kněžna parádnice 04 – Co se stalo před lety…Kněžna parádnice 06 – V archivu >>
4.2 24 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Skvělé pokračování. Těším se na další pokračování.

Denis86

Těším na další pokračování

Bob Romil

Zajímavé pokračování, kde příběhová linie odpočívá a vládu převzala akční složka. Jen by fakt bylo zajímavé vidět, jak by se chudák trpaslík musel potácet při kněžnině chůzi, natož při tanci 🙂

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x