Kristýnka 37 – Dovolená začíná

Když jsme dorazili na hotel, bylo něco kolem třetí hodiny. Na recepci nám dali klíč, instrukce ke stravování a poslali nás na pokoj. Když jsem zjistil, že ho máme až nahoře v šestém patře, rovnou jsem zavrhl schodiště. S kufry se mi fakt tahat nechtělo. Došli jsme k výtahu a nastoupili dovnitř.

Výtah nebyl moc prostorný, zvládli jsme se nasoukat dovnitř výtahu a ještě zbylo i trochu místa. Kristýnka stála zády ke mně u stěny se zrcadlem a já si tak mohl prohlížet její pěkně tvarovaný zadeček. Jen sáhnout jsem si nemohl, když mezi námi byly naskládané kufry. Týnka se o ně opřela, nebo spíš si na ně napůl sedla. Vyhrnula si sukýnku a prohlížela si svou kundičku v zrcadle. Naštěstí i já měl docela slušný výhled. Naslinila si prsty a pohladila si natěšenou štěrbinku.
„Hmm, já fakt budu asi trochu exhibicionistka…,“ řekla do ticha výtahu spíš jen tak pro sebe.

Můj nevybouřený utěšitel na její hrátky okamžitě zareagoval a postavil se do pozoru. A mě napadlo, že tohle rozhodně nebude odpočinková dovolená. Naneštěstí pro mě výtah zastavil. Jeli jsme sice až nahoru, ale do šestého patra to netrvá tak dlouho.

Kristýnka si urovnala sukni a já vyndal kufry na chodbu. Týnka našla náš pokoj, odemkla dveře a já i se zavazadly, jí následoval. S úlevou jsem postavil kufry dovnitř. Kristýnka se otočila a zavřela za námi. Na nic jsem nečekal a přitiskl ji ke dveřím.
„Co je?“ ptala se Týnka překvapeně.
„Nic, ale kdo to má vydržet?“ odpověděl jsem jí otázkou.

Na víc protestů jsem jí nedal šanci, ostatně ani ona nebyla proti. Osvobodil jsem tvrdolína z jeho vězení a nadzvedl Kristýnce sukni. Rozkročila se a vystrčila na mě zadeček. Dotkl jsem se hrotem meče ústí její pochvičky a jedním pohybem zasunul. Byla tak vzrušená a nadržená, že to nebyl vůbec žádný problém. Rukama a hlavou se opírala o dveře, zatímco já držel její půlky a pravidelnými nájezdy plenil její svatyňku. Sténala tak, že to určitě muselo být slyšet po celé chodbě.

Pohled na její sevřenou zadní branku mi vnukl nápad. Zajel jsem do její prcinky a chvíli v ní zůstal bez hnutí. Z kapsy jsem vylovil Venušiny kuličky. Opustil jsem kundičku, což se setkalo se nesouhlasem, prsty nabral její šťávičku a začal ji roztírat kolem zadní branky. Pootočila hlavu a podívala se na mě. Jen jsem se usmál.
Vzal jsem kuličky a nacpal je do uvolněné mušličky. Sám jsem se ale začal tlačit do nastavené prdelky. Její zvědavý pohled se měnil v pohled plný vzrušení a očekávání. Stačilo malinko zatlačit a byl jsem uvnitř. Než jsem se nadál, sama proti mně začala přirážet. Její vzdychání zesílilo. Tenká stěna, jež oddělovala šidítko od mého nástroje, mi umožňovala vnímat i kuličky pohybující se uvnitř. Ten zvláštní pocit mě spolu s těsným sevřením zadečku přiváděl téměř k šílenství. Přestával jsem se kontrolovat. Pevně jsem ji držel za boky a tvrdě prznil její zadeček. Oba jsme hlasitě vzdychali.
„Oohhh… anooo…,“ sténala Kristýna.
„Jooohhh…, už…,“ statečně jsem jí přizvukoval.
„Nee…, ještě, vydrž…“
„To… ooohh… nedááá… ahhh…“
Naposledy jsem přirazil a vypustil celou svou zásobu.

Stále zaražený v jejím análku, jsem se snažil popadnout dech. Dobyvatel změknul a vyplazil se ven. Za ním se vyhrnul bílý potůček, který kapal na podlahu. Týna se vzpamatovala, rychle si přitiskla ruku na roztaženou dírku a vratkým krokem zamířila na toaletu. Já se zatím s úlevou zřítil na postel a jediné, co jsem byl schopen udělat, bylo, že jsem ze sebe shodil kraťasy a kapesníčkem se očistil. Se zavřenýma očima a rukama za hlavou jsem relaxoval.

Ani nevím, jak dlouho to trvalo, než Kristýnka vyšla ven z koupelny.
Všiml jsem si jí, až když se ozvala:
„Tys mi dal. Tohle asi hned tak nerozchodím.“
Otevřel jsem oči a podíval se na ni. Stála tam opřená o futra, v jedné ruce kuličky, v druhé pomačkanou sukni, vlasy rozcuchané, obličej zbrocený potem. Bylo příjemné vědět, že jsem ji takhle odrovnal já.
„To máš za ty provokace,“ odpověděl jsem s úsměvem.
„Jaké provokace? Já o ničem nevím?“ kontrovala s úsměvem na rtech.
„Aha, tak to se mi asi něco zdálo.“
„Nejspíš. A třeba ještě stále spíš.“

Odlepila se ode dveří, sukni i kuličky odhodila na zem, oběma rukama uchopila okraj trika, přetáhla si ho přes hlavu a mému lačnému pohledu nabídla své výstavní tělo. Smyslným krokem popošla k posteli. Lehla si ke mně a položila nožku přes mé stehno. Prsty začala rozepínat knoflíčky mé košile. Rozhalila ji a dlaní mi začala přejíždět po hrudníku. Sklonila hlavu a líbala mě všude, kam dosáhla. Plnými doušky jsem si užíval její pozornosti. Hbité prstíky brzy doputovaly do rozkroku a pohrávaly si s unaveným hádkem.

Kdo by mohl takovým hrátkám odolat? Chvíli to sice trvalo, ale její snaha brzy přinesla své ovoce. Bojovník, znavený předchozím výkonem, se opětovně zvedal a připravoval k nové akci.
„Asi bychom ho měli dojít pořádně očistit,“ navrhla Týnka s pohledem namířeným do mého rozkroku.
„Asi jo,“ souhlasil jsem, i přesto, že se mi nechtělo se zvedat.
Vzala mě za ruku a pomohla mi, se postavit. Do koupelny mě vedla za tvrdý ocas. Pustila vodu, klekla si a něžně smývala veškeré pozůstatky dovádění u dveří. Když se jí zdálo, že je vše v pořádku, něžně ho vzala mezi rty.

Zničehonic se postavila.
„Tak a teď půjdeme ven,“ zavelela.
„Teď? A takhle?“ divil jsem se.
„Jo, teď. Chci vidět moře.“
„Aha.“
„Tak šup, vezmi si plavky, ručník a jdeme.“
„Rozkaz. A co budeš mít na sobě ty?“
„Co asi. Plavky a šaty.“
„Hmm,“ řekl jsem trochu sklesle, „a neříkala si náhodou, že budeš chodit celou dovolenou naostro?“
„Neříkala. Jen jsem řekla, že mám jen dvoje kalhotky a že tedy budu chodit bez nich.“
„No jo, to jsem si mohl myslet. Že mě to nenapadlo hned, že místo kalhotek budeš mít plavky.“

Rozesmála se, když uviděla mé zklamání.
„Dostala jsem tě.“
Vyběhla z koupelny, otevřela svůj kufr, vyndala z něj šaty a plavky a zamířila zpět do koupelny. Já, i když trochu zklamaný, jsem ji napodobil. Hodil jsem na sebe plavky, kraťasy a košili, do tašky sbalil ručník, krém na opalování a pro jistotu i nějaké peníze.

V tom vyšla Týnka z koupelny. Učesala se, zvládla i trochu make-upu a ty její šaty. Nemohl jsem se na ni vynadívat. Jen jsem tam stál s otevřenou pusou a hltal její tělo. Sehnula se, aby zvedla to, co před tím zahodila na zem. Tenká látka se napjala přes její zadeček a já si tak zjistil, že si ze mne celou dobu dělala srandu, plavky na sobě rozhodně neměla. Všimla si mého pohledu.
„To bych ti přece neudělala…“
Na odpověď jsem se nezmohl.
„Na,“ řekla a podala mi ručník i plavky.
Schoval jsem je do tašky a dál na ni jen zíral.
„Tak můžeme jít?“ zeptala se a táhla mě ven z pokoje.

Před hotelem jsme se rozhlédli a vybrali přímý směr k moři. Procházeli jsme centrem městečka, kde téměř všechny obchody byly zavřené, nebo zrovna otevíraly. To se ostatně dalo čekat, odpolední siesta ještě neskončila. Naštěstí se nám povedlo najít alespoň jeden krám se zmrzkou. Po tom výkonu na pokoji, jsme si nějaké občerstvení zasloužili.

Trochu jsem se zasnil. Na dovolené, s taškou přes rameno, se zmrzlinou v ruce, sexuálně ukojený a objímající svou holkou. V danou chvíli mi vůbec nic nechybělo. Před pár desítkami minu jsem zažil ten snad nejúžasnější začátek dovolené. V duchu jsem si představoval, jak bude asi naše dovolená pokračovat. Ani jsem si neuvědomil, že má ruka bezděčně hladí Kristýnku po zadku. Samovolně sklouzla mezi půlky. Stačilo málo, šatečky se vyhrnuly a prstíky zkušeně polaskaly vlhké lapličky.

„Tady a teď?“ vytrhla mě ze zasnění Týnka, „seš si jistý?“
„Cože?“ vrátil jsem se do reality.
„Myslím tvou ruku.“
Plně jsem si uvědomil, kde mám prsty a co tam zrovna dělají. Rychle jsem ruku vyndal, urovnal její šaty a vrátil ji na bok.
„Ale tos nemusel, mě se to líbilo.“
„Tak já ji tam zase vrátím,“ nabízel jsem.
„To je na tobě.“
Pomalu jsem přesunul ruku na zadeček, když v tom se zpoza rohu vynořil houf lidí.
„Ach jo, tak nic. Asi máme pro tuhle chvíli smůlu.“
„To nevadí, my si příležitost určitě najdeme,“ prohlásila slibně Kristýna a pustila se do zmrzliny.
Už jen z toho, jak ji lízala, se mi postavil.

Došli jsme po promenádě na pláž. Stačilo už jen sejít ze schodů, jen při pohledu na tu masu lidí, kde se na písku rozvalovala hlava na hlavě, mě nějak přešlo nadšení.
„Chceš zůstat tady, nebo půjdeme zkusit najít něco jiného?“ zeptal jsem se.
„Asi bych možná zůstala i tady, stejně než něco najdeme, museli bychom zpátky.“
„To je taky pravda, navíc na průzkum bude dost času,“ poznamenal jsem.
„No vidíš,“ souhlasila Týnka.

Sešli jsme dolů na pláž a já začal rozkládat deku, abychom si měli kam lehnout. Na deku jsem vyndal z tašky ručníky a zatím co jsem se svlékal do plavek, Kristýnka se rozhlížela po pláži.
„Copak? Hledáš něco, nebo snad někoho?“
„To ne, jen bych si ráda na sebe někde v klidu vzala plavky.“
„Opravdu?“
„Jo, nemusím se tu hned první den vystavovat úplně nahá,“ řekla a sehnula se pro svou osušku.

Polkl jsem a zůstal na ni koukat.
„Na co tak koukáš,“ ptala se, když si všimla mého výrazu.
„Na tebe.“
„A proč?“
„No myslím, že teď už se klidně můžeš převlíct tady.“
„Jak to myslíš?“
„Při tom předklonu bylo vidět úplně všechno.“
„To je jasný, že když tady vedle mě sedíš, tak že mi koukáš pod šaty. Navíc tobě se ukážu ráda kdykoli, ale místnímu osazenstvu se nebudu předvádět hned první den.“
„No tak dobře. V tom případě kolem tebe podržím osušku.“
„Tak fajn.“

Stoupl jsem si, hodil si přes ramena osušku a objal Kristýnu. Ta byla v mžiku nahá, ono také stáhnout šaty netrvá dlouho, a začala na sebe natahovat plavky. Když jsem viděl, jak se do toho souká, bylo mi jasné, proč s tím, tolik nadělala.
Když byla konečně oblečená, otočila se na mě a zeptala se:
„Tak co, jak se ti to líbí?“
Jednodílné plavky byly pro mne trochu zklamáním. Ne, že by jí neslušely, ale neměla se za co stydět, tak jsem nechápal, proč se navlékla zrovna do tohohle.
„Ale jo, sluší ti…,“ řekl jsem nakonec.
„Jen?“ vytušila, že má odpověď měla mít pokračování.
„Dvoudílné by ti slušely víc.“
„Aha. A hlavně bys mě mohl líp okukovat, viď,“ uhodla bez zaváhání mé myšlenky.

Dala mi rychlou pusu a vyklouzla ven z mého objetí. Předklonila se, aby sebrala své šaty. Plavky těsně obepínaly její křivky. Dokonce to vypadalo, jako by jí byly menší. Dokonale kopírovaly kontury jejího zadečku, a jak byla v předklonu, nemohl jsem si nevšimnout kundičky. Pružná látka zdůrazňovala každý detail. Strčila šaty do tašky a otočila se na mě.
„Koukám, že se ti moje plavky přeci jen líbí,“ řekla laškovně Kristýnka, aby dodala váhu svým slovům, ještě mi přejela dlaní po tuhnoucím nástroji lásky, jako by se chtěla přesvědčit, že je to opravdu ono. Tiše jsem vzdychl rozkoší.
„Líbí,“ souhlasil jsem.
„Tak a jde se do vody,“ zavýskla nadšeně Týnka a rozběhla se k moři.
Jak utíkala, ani nevím proč, jsem si vzpomněl na Pobřežní hlídku. To nejspíš ten zadeček k nakousnutí, vlající vlasy a poskakující ňadra pod plavkami. Bez meškání jsem zahodil osušku a vyrazil za Kristýnkou do vln. Vystavil jsem tak erekci všem na oči. Stejně nemělo cenu čekat, až to odezní, při tom množství spoře oděných žen, by můj stav nemusel jen tak přejít.

Když mi do vody zbýval už jen krok, jí už sahala po pás. Udělala ještě několik kroků a pak se úplně zastavila. Jak jsem se blížil, začala na mě cákat. Snažila se mě celého zmáčet dřív, než se k ní dostanu. Zbývaly mi asi jen tři metry, ona si uvědomila, že mě cákáním nezastaví a tak se dala znovu na ústup. Skočil jsem po hlavě do vody a pod vodou se k ní snažil doplavat. Moje štěstí bylo, že jsem neměl v cestě nikoho jiného, takže když jsem narazil na nohy, byl jsem si jist, že jsou její. Vynořil jsem se a sevřel ji v náručí. Přitom se samozřejmě její štěrbinka dostala do blízkosti mého nadržence.
„Teda, tebe ty mé plavky nějak sebraly,“ zhodnotila můj stav.
„No to víš. Jsou tak těsné, že odhalují komplet všechno.“
„A proč myslíš, že jsem si je vzala?“ rozesmála se.
„Ty..! Takhle provokovat…“
„A proč ne?“ řekla naprosto nevinným hlasem, „jsme přeci na dovolené.“

Místo odpovědi jsem se přisál na její ústa a prsty zaútočil na její štěrbinku. Zpočátku jen tak přes plavky, ale nedalo moc práce dát je stranou a vrazit dovnitř dva prsty. Zaklonila hlavu a vyhekla rozkoší i překvapením. Nehodlal jsem jí dopřát žádný oddech a zručně ji prstil. Pro jistotu jsem pomalým krokem postupoval hlouběji do vody, abychom se vzdálili z doslechu.

Nabodnutá na mé prsty, se rty pevně sevřenými, aby potlačila hlasité sténání, nohama obtočenýma kolem mého pasu a rukama kolem mého krku, se blížila k vrcholu.
„A… aaahhh… nechceš tam zasunout něco… ooohhh… jinéhoooohhh…?“ dožadovala se změny.
„Nejsem proti. Myslíš, že to půjde?“
„Když to nezkusíme, tak to nezjistíme,“ prohlásila sebevědomě.

Převzala iniciativu a už lovila v mých plavkách. Nahmátla to, co jí už přineslo tolik rozkoše, a zamířila s tím do svého přístavu. Byla vzrušená natolik, že ani mořská voda to nestačila odplavit, tak jsem mohl bez problému vplout a zakotvit. V příjemném objetí jsme se nechali nadnášet vlnami a vychutnávali si nenáročné splynutí.
„Tak vidíš, že to jde,“ komentovala to Kristýna.
„To je pravda,“ souhlasil jsem, „jen mám takový pocit, že z toho asi nic nebude.“
„A proč?“
„Po tom dovádění na pokoji, už asi nebudu mít nabito.“
„Aha. No to nevadí, tak si to necháme na večer, třeba do té doby doplníš alespoň část zásob.“
„S tím souhlasím, ono to stejně bude lepší, už se po nás lidi začínají nějak divně koukat.“
„No jo, máš pravdu,“ řekla, když se kolem sebe rozhlédla.

Elegantně ze mne sklouzla a urovnala plavky sobě i mně.
„Tak co?“ ptala se, „Jdeme z vody, nebo si zaplaveme?“
„Já bych si zaplaval. Stejně takhle z vody nemůžu.“
„A proč ne? Vždyť už jsi takhle šel do vody.“
„No právě, nemusím tu být hned první den za věčně nadrženého úchyla.“