Ten nečekaný a vzrušující zážitek se zasnoubenou Monikou jsem nedokázal pustit z hlavy. Chtěl jsem být znovu v ní, chtěl jsem ji úplně celou a byl jsem kvůli tomu ochotný upustit od svých věčných zásad, že se o zadané holky nezajímám. Když jsme se během dalších dnů na bytě potkali, dělali jsme, že se nic nestalo. Normálně jsme se pozdravili, stejně jako s ostatními jsme prohodili pár slov nebo jsme řešili, kdo zrovna do bytu něco dokoupí. Z našich pohledů se v žádném případě nedalo odhalit, co se před pár dny odehrálo. Kdyby mi ale někdo dokázal, byť na jedinou vteřinu nahlédnout do hlavy, dozvěděl by se všechno.
Kdykoliv jsem ji zahlédl, projela mnou vlna vzrušení. Když jsme kolem sebe prošli, měl jsem chuť ji přitisknout ke stěně a tvrdě do ní proniknout. Snažil jsem se myslet na něco jiného, nějak se odreagovat. Ale v Moničině případě jsem prostě najednou cítil ohromné neuspokojení toho, po čem jsem toužil. Co jsem s tím ale mohl dělat? Myslím, že se na to snažila zapomenout, že to brala jako své velké selhání, ke kterému došlo kvůli nadrženosti a souhře okolností. Neměl jsem pochybnosti o tom, že Pavla milovala a opravdu si jej chtěla vzít.
Nepovažuji se za žádnou sexuální mašinu, co by holky jen využíval. U Moniky jsem se ale cítil silně predátorsky. Chtěl jsem se jí zmocnit a udělat cokoliv, na co budu mít zrovna chuť. Nechtěl jsem jí narušovat vztah, nechtěl jsem randit se starší holkou. Podvědomě jsem tušil, že v osobním životě jí jako stále nevybouřený puberťák nemám co nabídnout. Vždyť je to holka, co se má vdávat! Tahle nevýhoda se ale měla v posteli stávat mou výhodou. Tušil jsem, že jsme oba přemýšlející lidi, kteří se do většiny věcí nepouští po hlavě. Ale tady jsem ztrácel půdu pod nohama. Snažil jsem se rozptylovat, vysportovat to, koukat po jiných holkách. Ale nešlo to.
Další večer jsme se znovu potkali poté, co zabalená v županu vyšla ze sprchy. Já mířil do kuchyně a nebylo kam utéct, střetli jsme se pohledem.
„Ahoj,“ co jsem to proboha řekl? Proč ji zdravím, když už jsme se dneska viděli?
„Ahoj Tome,“ usmála se rozpačitě.
Pohlédl jsem jí do očí a ona pohledem pronikla do toho mého. Nemám rád kecy o intuicích, osudu a kdoví o čem. Ale tady jsem to najednou cítil. Chtěla to. Chtěla mě. Ten pohled mluvil za vše a já ho pochopil, i když jsme nevyřknuli žádná slova. Byl to zcela iracionální pocit, ale já tušil, že je vzájemný. Že tu starší, rozumnou, ale v posteli extrémně náruživou holku prostě stejně jako mě paralyzuje chtíč. A dává rozum stranou.
Pak už jsme neřekli nic. Rychle jsem se vrátil do pokoje, lehl si na postel a usilovně přemýšlel.
Uběhly možná dvě minuty a dveře do mého pokoje se otevřely. Díky onomu vnitřnímu hlasu jsem nebyl překvapený, že to byla Monika. Dveře za sebou hned zavřela a poté i zamknula. Neřekli jsme ani slovo. Já ležel na posteli, ona v modrém županu a s mokrými vlasy mířila ke mně. Pak mě ale přece jen překvapila. Stoupla si na postel, mírně nadzvedla spodní okraje županu a mířila na mě. Teda na můj obličej.
Najednou jsem na něm měl její stydké pysky. Opřela se rukama o čelo postele a prostě si na mě sedla.
Vyplázl jsem jazyk a poprvé ji ochutnal. Byla ještě mokrá ze sprchy, ale její vůni i chuť jsem přesto vnímal. Projel jsem jí špičkou jazyka celou kundu a dráždil ji, jak nejlépe dovedu. Potichu zasténala a začala se na mě pohybovat, regulérně mi ojížděla pusu a tiskla se na mě, takže jsem měl za chvilku celý obličej mokrý a ulepený. Šíleně mě to vzrušovalo a nepřestával jsem. Chvilku přirážela vchodem své kundičky na můj jazyk, chvilku si užívala kroužení jazyka na poštěváčku. Na nose mě lechtaly její zrzavé chloupky a já to mezitím už nevydržel, sjel si rukou mezi nohy a začal bezostyšně masturbovat.
Když si toho Monika všimla, otočila se o sto osmdesát stupňů do šedesát devítky. Teď jsem měl před obličejem její kundičku i zadek, který jsem bleskově poplácal, až se zatřepal. Rozhodně ji bylo za co chytit. Hned na to jsem cítil, jak můj stojící pták mizí v její pusině a dostává se až na mandle. Byla zkušená a zručná.
Vydechl jsem a s vyplazeným jazykem jí rozkoš oplácel. Kouřila úžasně, v hodně rychlém tempu, jazykem mi projížděla péro a zároveň ho sála do sebe, u toho mi mačkala koule a pánví přirážela proti mému jazyku. Museli jsme být potichu, v pokojích kolem nás byli všude spolubydlící. Přesto jsme se tichému vzdychání ubránit nedokázali. Bylo hrozně sexy slyšet její tiché vzdechy, tlumené mým vlastním pérem v její puse.
Rukama jsem jí zatlačil na zadek a ona se tak na posteli rozkročila a vyšpulila se pěkně na mě. Nebylo, nač čekat. Vysoukal jsem z těsného sevření, zezadu k ní přistoupil a žaludem rozhrnul pysky. Jen krátký dotek stačil na to, abych zase pocítil její horkost. Vstoupil jsem do ní, přitom pevně držel její boky a začal si prorážet cestu. Monika se prohnula ještě více, jednou rukou si tvrdě zmáčkla vlastní půlku a vydala ze sebe zvuky, které už by mohl někdo zaslechnout.
Přirážel jsem do ní a oba jsme se sladili na společný, nám vyhovující, rytmus. Byla poddajná a vášnivá, zneužívala mě stejně, jako jsem to dělal já s ní. Užíval jsem si její tělo, každý kousek, který byl teď můj. Pryč byly výčitky svědomí, její snoubenec Pavel jako kdyby neexistoval. Teď na tohle nebyl čas ani prostor, místnost se zúžila na náš vzrušující sexuální svět, jehož jediným cílem bylo vzájemné uspokojení.
Po chvilce mě Monika znovu svalila na postel, otočila se a vlhkou kundou na mě nasedla. Bylo krásné vidět, jak mé péro mizí v jejích útrobách, měl jsem na ni super výhled. Chloupky a velké pysky vytvářely opravdu ženský a dospělý dojem, přestože byla jinak Monika po obličeji ještě stále spíše dívčí. Kombinace ženskosti a mladistvosti mě přitahovala, přestože jsem jinak nikdy po starších nekoukal.
Péro jsem měl vlhké, dotyky našich pohlaví vydávaly mlaskavý zvuk a já se zároveň nemohl nabažit pohledu na její velká prsa. Málokdy se mi však Monika dívala do očí, většinou je měla zavřené. Jako kdyby měl být střet našich pohledů už moc intimní či niterný.
Opřená o ruce za sebou se na mně zrychleně pohybovala. Její poměrně velká stehna tvořila pevnou a stabilní základnu pro rychlé přírazy. Místy jí stačila jen jedna ruka, to aby si tou druhou mohla opakovaně projíždět klitoris nebo si pevně zmáčknout bradavky. Věděla, co má ráda a uměla za tím jít.
I když jsem moc chtěl, nedokázal jsem takové tempo vydržet. Pohled na nadrženou Moniku mě prostě definitivně vyřídil. Stačilo pár dalších pohybů, pár okamžiků, kdy její kundička svírala můj žalud a dráždila přetahováním předkožku, a já jsem věděl, že se udělám.
Můj zrychlený dech a upřený pohled Monice prozradil, jak na tom jsem. Slezla ze mě a stejně jako před pár dny mi péro chytila pevně do ruky a zkušenými pohyby mě dodělala do konce. Husté bílé stříkance pokropily nás oba, pár jich dopadlo na její zarostlý podbřišek, který vypadal jako z nějakého vkusně natočeného pornofilmu. Neubránil jsem se úsměvu a spokojenému oddechování, které se mísilo s Moničiným pohledem, jenž naopak mnoho nenaznačoval.
Chvilku jsme naproti sobě jen tak leželi, Monika v ruce stále svírala můj nástroj, který se postupně zmenšoval, a stále nevydala ani hlásku. Najednou se bez varování zvedla, své tělo opět zabalila do županu, lehce se pousmála a z pokoje zmizela stejně rychle, jako se tam objevila. Zůstalo jen ticho a můj zmatený výraz.
Zatímco jsem ze sebe utíral zbytky našeho předchozího počínání, v hlavě se mi honily nejrůznější myšlenky. Byl jsem šťastný, že je její touha stejná jako ta má. Těšilo mě, že i přes očividnou oddanost partnerovi opakovaně podlehla volání pudů. Vůbec jsem z toho ale nebyl moudrý.
***
Před víkendem odjela Monika domů a já mohl jen domýšlet, jak asi vypadá jejich společný čas s Pavlem. Dokáže na mě zapomenout? Nebo se užírá výčitkami, které narušují i jejich vztah? Zvládne s tíhou nevěry žít, nebo mu všechno vyklopí. Začal jsem si představovat, jak se na mě její snoubenec nasupeně vhrne a bude mi vyčítat, že jsem zkazil vše, co dlouhé roky budoval. Musel jsem se při té představě pousmát, a přitom jsem tušil, že vina je na obou stranách. Nebalil jsem ji, ani jsem ji nelovil nijak intenzivně. Prostě jsem šmíroval a pak ji ošukal. A pak podruhé, kdy si o to v podstatě sama řekla. Já byl nezadaný, moje zodpovědnost tohle nebyla.
V neděli večer jsem zaslechl bouchnutí dveří a mohl jen domýšlet, kdo ze spolubydlících asi přijel. Díky telefonování jsem však poznal, že je to Monika, zatímco ostatní spolubydlící byli buď stále pryč, nebo zrovna někam zmizeli. Mám se zase o něco pokusit? Co z toho bude?
Bez jakéhokoliv plánu jsem se následujících deset minut zbytečně zdržoval v kuchyni, několikrát jsem umýval už čistý talíř nebo koukal do ledničky jako do televize, aniž bych měl v plánu cokoliv jíst. Vyloženě jsem čekal, jestli dorazí do kuchyně. A přišla.
Zaskočená z toho, že mě vidí, se na prahu znatelně zastavila.
„Nevěděla jsem, že jsi tady. Ahoj,“ pozdravila mě rozpačitě.
„Jaký byl víkend?“ zeptal jsem se a hned si uvědomil, že to znělo jízlivě. Kde se to ve mně bere?
„Super. Byla jsem s Pavlem, musíme už pomalu začít zařizovat svatební povinnosti.“
„Aha,“ reagoval jsem neurčitě.
Po pár dalších neutrálních reakcích v kuchyni zavládlo ticho. Monika si ukládala věci do skříněk a možná doufala, že odejdu. Nic jsem sice nedělal, ale stále jsem na ni zíral. Vypadala skvěle jako vždy, její nadmutý hrudník opět přitahoval mou pozornost. Můj pohled vnímala a reagovala nepřirozeně, nedokázal jsem však odhadnout, jestli je jí to nepříjemné, nebo naopak znovu stupňujeme vzrušení.
„Takhle to dál nejde!“ řekla rázně.
„Co?“
„Tohle všechno. To, co bylo a je. Zase mě svádíš pohledem. A nedělej, že bys mě teď nechtěl,“ pokračovala rozhodně, a přitom se mi upřeně dívala do očí.
„Chtěl. A divíš se? I tobě se to očividně dost líbilo…“
„Líbilo. Neříkám že ne…“ hlas se jí zlomil a Monika si neklidně sedla ke stolu. Udělal jsem to samé a lehce ji pohladil po ruce. Najednou jsem odhodil onen chtíč, tohle byl opravdu chápavý a naslouchavý dotyk. Nechtěl jsem, aby to přerostlo v cokoliv nepříjemného. Rukou neuhnula.
„… já Pavla opravdu miluju. A chci si ho vzít. Jenže…“
„Jenže co? Neuspokojuje tě?“ odtušil jsem.
„Právě že ano. Moc, baví mě to s ním. Je to jiné než s tebou. Ty jsi takový živočišný, on více rozhodný a jistý. Obojí je super.“
„Ale?“ naslouchal jsem dál.
„Ale mně se asi zbláznily hormony. Chci to pořád.“
Mlčel jsem, poznal jsem, že chce ještě ve vysvětlení pokračovat.
„Ne každý víkend má na mě čas a to odloučení, kdy já jsem tady a on daleko, mi prostě vadí…“
„Vždyť už za pár měsíců doděláš školu,“ namítl jsem.
„Já vím, tím se taky uklidňuju. Nevím, co se to se mnou stalo.“
„Co myslíš?“ znovu jsem se zeptal.
„Dříve mi sex stačil třeba jednou dvakrát týdně. Ale posledních několik měsíců je moje libido úplně jiné. Mohla bych to mít stále, klidně několikrát denně. Vůbec mi ta frekvence nestačí… Pavel to ví, snaží se co nejvíc může, proto jsme si taky začali volat… Však víš, vždyť jsi mě načapal. Když někde vidím trošku sympatického chlapa, cítím, jak vlhnu a myslím na prasárny. Koukám na zvrhlý porno a tak.“
„Asi se potřebuješ ještě vybouřit,“ zasmál jsem se.
„Ale já přitom nechci! Nemůžu se té svatby dočkat… ale potřebuju sex.“
V místnosti se rozhostilo ticho. Pozoroval jsem Moniku, která vypadala, že je ráda, že mi to konečně mohla říct. A mě to taky těšilo, protože ono nevyřčené mezi námi, které bylo zatím zabalené jen do nadrženosti, prostě znamenalo až příliš mnoho otazníků.
„Pavel se o ničem z toho nesmí nikdy dozvědět.“
„Vždyť to je jasný,“ uklidňoval jsem ji, „nemusíš se fakt bát. Já si tě vzít nechci.“
„A já snad tebe jo?“ vyprskla smíchy.
„Co s tím teda budeme dělat?“ nebavilo mě to chození kolem horké kaše.
„Musím do svatby vydržet. Pak už budu Pavlovi věrná, budeme spolu bydlet, budu ho mít k dispozici… Ale do té doby to prostě potřebuju. A nechci to střídat. Takže prostě chci, abys za mého snoubence pravidelně zaskakoval, když budu tady…“
Změnila tón, zdálo se, že už je zase tou sebejistou a sebevědomou Monikou, která si mě omotala kolem prstu.
„Budeme mít ale základní pravidla, Tome. Jestli je nechceš nebo nebudeš respektovat, máš smůlu.“
„Vždyť už jsem ti říkal, že se na mě můžeš spolehnout.“
„To doufám. Nebudeme si psát na sociálních sítích, nebudeme si psát smsky. Nikomu o tomhle neřekneme, nikdy. Naši spolubydlící se to nesmí dozvědět, vždycky musíme být potichu. Prostě nevymýšlej kraviny a užijeme si oba,“ dopověděla svůj plán.
„Jasně.“
„Od začátku prostě počítej s tím, že to brzy skončí. Jakmile dodělám školu, už se mě nikdy nedotkneš a na tohle všechno zapomeneme.“
„Jasně podruhé,“ reagoval jsem.
„Když člověk s někým bydlí, tak ho dokáže docela dobře odhadnout. Jsi sice puberťák, ale nejsi žádný blbec. Tak pokud budeš někde balit nějaké další holky, vždycky měj prosím kondom. Já ho nesnáším a nechci pak Pavlovi něco vysvětlovat.“
Napadlo mě, s kolika holkami se mi asi tak podaří vyspat, zatímco budu s Monikou udržovat takovýto vztah. Vždy jsem měl buď dlouhodobější známost, nebo něco jednorázového. Ale že bych šel od holky k holce, to se rozhodně říct nedalo. Šance, že bych se svou povahou někoho dalšího sbalil, se blížila nule.
„Prostě tajný, dobrý a pořádný sex. Platí?“
„Platí,“ souhlasil jsem, a přitom mě nenapadlo nic lepšího, než ji dlouhým pohybem pohladit po stehně. U stolu jsme totiž seděli velmi blízko sebe.
„Nech toho, co když někdo přijde?“ pokárala mě Monika, ale zároveň neudělala nic konkrétního pro to, abych s tím přestal.
Věděl jsem ale, že se na bytě může každou chvíli opravdu někdo objevit. Proto jsem nehodlal ztrácet čas. Rukou jsem zajel ještě kousek výše a ihned ji zastrčil za okraj Moničiných přilehlých legín. Kalhotky mi taky dlouho nepřekážely a už jsem jí jen takhle u stolu, jako by se nic nedělo, nenápadně prsty projížděl kundu. Během chvilky už mi jeden prst rejdil v ní.
Hrozně mě u toho bavilo ji pozorovat. Jak má zdánlivě nevinný výraz, jak se tváří, že se nic neděje. Přitom ale ztěžka dýchala a na židli se dost hýbala. Přidal jsem druhý prst a prstil ji s maximální intenzitou. Postupně vlhla a přirážela proti mně, přestože mě samotného trošku začala bolet ruka – odpor gumy od legín a nepohodlná pozice udělaly své, ale teď jsem přestat nemohl.
Podlaha v kuchyni lehce zaskřípala, jak sebou Monika šila a s ní se hnul celý stůl i židle, na kterých jsme seděli. Protože byla zkušeně roztažená, přidal jsem poslední třetí prst. Má ruka ji dokonale zaplnila a Monika do toho krásně vzdychala.
„Ano, udělej mi to… Ještě!“ nařídila mi a já bez protestů pokračoval.
Když se brzy nato udělala, neslo se kuchyní jedno dlouhé zakňučení. Prsty jsem z ní pomalu vytáhl a namířil je k její puse. Přijala je, začala je ihned cumlat a ochutnala tak vlastní šťávy. Přitom se mi soustředěně dívala do očí, ve kterých byla značná nadržená jiskra.
„Chtěl bys ho za odměnu vykouřit?“ usmála se.
„Chtěl,“ odpověď na sebe nenechala čekat ani vteřinu.
Za chviličku už jsem stál opřený o linku a dřepící Monika pode mnou mi se sexy pohledem rozepínala kalhoty. Její pusu už jsem z předchozího zážitku znal, ale tohle bylo přece jen jiné. Měl to být jenom můj moment, teď byla na řadě ona. Kalhoty i trenky mi stáhla až ke kolenům a před obličejem se tak na ni usmívalo mé už naplno stojící péro.
Takovou soustředěnou péči o můj žalud jsem ještě nezažil. Olizovala jej, cumlala, sála, projížděla ho jazykem z každé strany, dráždila uzdičku a zasunula si jej do pusy, kdy mě její rty příjemně stahovaly. Byla opravdu důkladná a zdálo se, že ji to opravdu baví. Přitom se mnou udržovala permanentní oční kontakt, který ve mně probouzel o to větší touhu a vzrušení.
Jakmile usoudila, že její péče byla již dostatečná, mohla pokračovat. Skvěle sladila honění rukou a kouření, můj pták mizel hluboko v její puse a já sledoval možná vůbec to nejlepší a nejpříjemnější orální představení. Když mi začala nadšeně olizovat naběhlé koule a u toho ještě zrychlila honění, pomalu se mi začaly svírat břišní svaly a blížil se můj okamžik. A ona to vycítila.
„Chtěl by ses mi udělat do pusy?“ zeptala se. Tahle erotická komunikace mě bavila, zároveň jsem ale nebyl schopný reagovat jinak než důrazným přikývnutím.
„Čím jsem starší, tím víc mám sperma ráda…“ upozornila mě před tím, než mé péro znovu zaplnilo její pusu. Pak už jen vyplázla jazyk, chytila mě ještě pevněji a čekala na to, co ze sebe vystříkám. A rozhodně toho nebylo málo. Všechno jsem jí vysemenil do pusy, cokoliv zůstalo na rtech, to ihned olízla. Nakonec mě vysála do poslední kapky a já spokojeně oddechoval. Přivodila mi naprosto božský orgasmus a já musel uznat, že její zkušenosti prostě byly poznat.
V momentě, kdy její rty pořád spočívaly na mém vadnoucím péru, se ozval zvuk klíče v zámku. Naši spolubydlící se vraceli domů. Trhli jsme sebou a ihned hasili požár. Monika si utřela pusu a začala umývat čistou skleničku, aby působila přirozeně, já si natáhl zpátky kalhoty a chystal se z kuchyně odejít, zatímco jsem už v chodbě slyšel hlasy našich kamarádů.
„Tak zase příště,“ pošeptala mi na rozloučenou. Oba jsme se onoho „příště“ už nemohli dočkat.
Hodně vzrušující příběh . Přečteno jedním dechem . Až je mi líto , že je konec tohoto nádherného příběhu . Je to příběh čistého chtíče . Už se těším na další skvělé a vzrušující pokračování . Rozhodně zasloužených 5* 😀
Také musím říct, že se mi povídka velmi líbí a to hlavně díky tomu, že to má i příběh s není to jen „čistá akce“. Prostě ten příběh k tomu patří „Ahoj já jsem Hans a přišel jsem vám opravit kabelovou televizi…“.
Jinak jsem velmi zvědavý kam se budou kroky studenta dále ubírat.
Díky za pochvalu! Ten příběhový background je pro mě i jako čtenáře strašně podstatný, jen tak se dokážu do situace vcítit, a proto s tím takto pracuji i u dalších povídek. Na dalším díle pracuju, bude to zase trošku něco jiného…