Dva týdny z prázdnin 06

Veronika, sousedka z vedlejšího domu, který přiléhal zahradou a nenápadnou společnou brankou mimo ulici, původně ani neslyšela hlasité zvuky doprovázející to, co se u Zuzaniných a Janiných rodičů odehrávalo. Oba pozemky nebyly z nejmenších a okna domů dělilo dobře pět set metrů, takže i v létě, kdy se větralo o sto šest, málokdy dolehly zvuky až k nim či naopak. Veroničiny důvody tak byly čistě zištné, zjistila totiž, že jí doma došla mouka a naprosto banálně si prostě chtěla zajít k sousedům, u nichž s manželem několikrát do roka společně grilovali nebo poseděli pod pergolou u vína.

A okno do obýváku bylo blíž, než vstupní dveře, takže se jednoduše mínila naklonit a požádat o výpomoc některou z obou dcer – že jsou rodiče na dovolené, jí samozřejmě bylo známo.

Rozhodně ale nebyla připravena na to, co tam uvidí.

Ve svých osmatřiceti samozřejmě měla i sama Veronika za sebou leccos. Ještě před svatbou stihla nasbírat pár vztahů a vyspala se s každým z nich nejméně jednou, pak nějaký čas držela manželský slib a vystačila si s tím, co měla doma. Jenže muž, dobře o deset let starší a v práci úspěšný manažer, chodil domů často utahaný jak štěně, a postupem času četnost sexuálních radovánek řídla, nemluvě o jejich zkracující se délce.

V posledních letech to tak obvykle skončilo u toho, že se manželovi musela podbízet a k tomu dávat průchod jeho choutkám, které byly – vzhledem k velitelskému postavení ve firmě vlastně logicky – spíš submisivně zaměřené. Veronika neměla problém s tím sehrát roli té dominantní, ale vadilo jí, když se jí partner s hlasitým funěním vystříkal na holeně a nárty, zatímco jí klečel u nohou, a na soulož vlastně ani nedošlo.

Kompenzovat si to zkusila jen jednou a vlastně náhodou, když ji cestou z vánočního večírku začal balit taxikář a ona, příslušně ovíněná, laškovala tak dlouho, až ji nalákal do trojky s kolegou. Kolegové byli nakonec hned tři a Veronice to zásadně nevadilo, horší bylo, že ani tahle zkušenost za moc nestála a orgasmus si musela stejně vybojovat sama prsty potom, co se na ní ti tři gerojové postupně, leč poměrně rychle oddělali.

Od té doby žádné extrémy nevyhledávala a smířila se s tím, co má, nebo spíš nemá doma. Jednou nebo dvakrát týdně se v koupelně obstarala vibrátorem, obvykle tehdy, když byla doma sama, a když dostala párkrát za rok opravdu hodně velkou chuť, zvládla to i v kabince nákupního centra nebo na záchodě na benzínce.

To ale bylo hodně zřídka, jakkoli měla sex pořádně ráda.

Teď zírala do okna a nevěřila vlastním očím. Ty dvě sousedovic holky, které si dobře pamatovala ještě jako malé cácorky, si tady užívaly tak perverzním způsobem, jaký znala jenom z porna, jedna druhé viditelně dělala dominu! Přitom to byly vlastní sestry! Jedna už je na vysoké, ale ta druhá, mladší, snad ještě teprve na střední, blesklo jí hlavou, a na dobře půl minuty úplně zamrzla, takže došlo k nevyhnutelnému, a obě dívky si jí všimly.

Nastalo trapné ticho. Zděšená Jana ještě pořád hlasitě oddechovala po výprasku, pevný a relativně rozložitý zadek pořádně rudý od ran uštědřených před chviličkou Zuzanou, a její starší sestra na pár desítek vteřin taky úplně vypadla ze své role.

Jestli sousedka tohle povypráví po návratu našim, moc nadšení nebudou. A jestli si to nenechá pro sebe a poví to doma tomu svému uštvanému ředitýlkovi, tak bude nakonec ostuda v celém širokém okolí, blesklo jí hlavou.

Musela najít řešení a musela ho najít rychle.

„Ahoj Veroniko, co tady děláš?“ usmála se na kamarádku svých rodičů, jako právě nedržela v ruce jezdecký bičík a jakoby před ní nestála její mladší sestra úplně nahá, nešpulila na ni kundičku zmáčenou několikerým orgasmem a anál ozdobený půlkami seřezanými skoro do fialova.

O tom, že přímo pod oknem leží k topení připoutaný Marek, taktéž nahý a navíc s parádně ztopořeným ptákem, naštěstí nečekaná návštěva zatím evidentně nic netušila.

„No holky…“ zakoktala se Veronika. „Co tedy… co tady blbnete?“ Musela si odkašlat, protože měla z tohohle trapasu sucho v krku. „To si nemůžete aspoň zavřít okna, nebo…?“ Najednou nevěděla, co říct, a měla sto chutí se otočit na podpatku a zmizet.

Zuzana, sama jak ji pánbůh stvořil, nehleděla nalevo napravo a kula železo, dokud je žhavé. Nesmí odsud vypadnout, než si pojistíme, že nikomu ani necekne, umanula si v duchu.

„Popravdě řečeno jsme nikoho nečekali, teda alespoň ze strany od vás,“ uculila se a nakročila k oknu, nahé tělo vlnící se v horkém vzduchu, malá ňadra s tvrdými bradavkami trčícími vpřed.

Veronika zareagovala, jak se dalo očekávat, couvla od okna, v obličeji rudá jako rak.

„Já přišla jen pro mouku, ale vidím, že jdu nevhod, takže jako bych tu nebyla,“ blekotala, až se sama sobě v duchu divila. Je ti osmatřicet, ty dvě jsou skoro o polovinu mladší, a že si tady užívají, z toho se snad nezblázníš, napomínala se v duchu, zatímco se otáčela k odchodu. Ale sestry a takhle spolu, připomněla si perverznost situace a ucítila kromě pohoršení taky zasvědění tam dole v rozkroku.

„Ještě moment,“ zavolala ale Zuzana z okna, a Veronika se bezmyšlenkovitě zastavila.

„Já bych byla ráda, Veroniko, kdybys zašla na chvilku dovnitř,“ usmála se na ni mladičká sousedka svůdně jako klubko hadů. „Potřebovaly jsme se tě stejně na něco zeptat, a když už jsi tady…“

Veronika nasucho polkla. „No to já radši přijdu někdy jindy holky, přeci jen po tom, co jsem viděla…“ zkusila se nervózně zasmát, ale moc jí to nešlo.

„Já bych byla radši, kdybys šla hned,“ ušklíbla se Zuzana a vytáhla pomyslný trumf. „On tu totiž poměrně nedávno byl na návštěvě taky Mirek. A mám z toho v mobilu jedno docela pěkné video, možná že bys ho chtěla taky vidět.“

Byl to od ní čistočistý blaf, ale nebyla dnešní a všimla si, jak po ní Veroničin manžel při sousedských setkáních občas nadrženě civí – jako ostatně skoro všichni chlapi. Takže se prostě rozhodla sehrát to hop anebo trop!

Veronice se zastavilo srdce. Ten vůl, pomyslela si vyčítavě. Jasně, že téhle hubené a opálené sexbombě (kolik jí může být? třiadvacet? čtyřiadvacet?) nemohl odolat. Tím spíš, když on sám je ke všemu v posteli totální beta, došlo jí okamžitě, a v duchu si nadávala, že mu doma nedopřála to jeho úchylné potěšení častěji. Když ale ona by sama taky dávala spíš přednost tomu nechat se seřezat, posteskla si pro sebe. Hned se ale vzpamatovala. Jestli ty dvě čúzy, tedy hlavně ta starší, to je nejspíš pěkné kvítko, mají Mirka na kameře, může z toho být pořádný průser – vždyť té Janě bylo sotva dvacet, jestli vůbec, a jemu přes padesát!

Opatrně se otočila zpátky k oknu.

„No já sice video nemám, ale viděla jsem toho taky dost,“ usmála se trochu studeně. „Takže to máme takříkajíc fifty-fifty, ne? Vy si to necháte pro sebe, já taky, a Mirka si doma zpucuju sama, to mi můžete věřit!“

Zuzana se uznale usmála, tohle byla řeč podle jejího gusta. Navíc jí dokonale vyšla vysoká sázka na nízkou kartu, a to se jí líbilo ještě víc.

„Deal done, neboli domluveno. Ale Verčo, myslím to vážně!“
„Já taky,“ odsekla Veronika a znovu se otočila k odchodu.

„Ale ne,“ zasmála se Zuzana. „Teď to myslím trochu jinak. V míru. Já myslela to pozvání dál, že myslím vážně. Samozřejmě, že je to čistě na tobě, ale… chtěla bych se tě vážně na něco zeptat. Nebo ti spíš něco ukázat a znát tvůj názor. A jak tě znám, tak si myslím, že se ti to bude líbit,“ ušklíbla se mnohoznačně.

„Nejdřív mě vydíráš a pak mě zveš na kafe?“ ohradila se sousedka dotčeně. V hlavě se jí ale přehrával obrázek obou sester, který viděla před pár minutami. Zuzana v ní žádné zásadní pocity nevyvolávala, pokud nepočítáme přesvědčení, že je to pěkně drzá a nejspíš taky namyšlená mladá děvka. Ale když si vybavila pohled na Janu, jak tam stála v předklonu… panebože, ten její zadek, zmalovaný skoro do krvava… a ty její prsa, ona musí mít snad trojky?! V tomhle věku?!

„Nikoho nevydírám,“ namítla Zuzana smířlivě. „Chtěla jsem mít jenom jistotu, že si to necháš pro sebe, já klidně udělám totéž. Nic ve zlém.“

Veronika znovu zaváhala. Bůhví, co tady ten můj pitomec vyváděl, blesklo jí hlavou, pak se ale přidala vzdorná myšlenka: když se sem mohl tajně plížit on, proč bych nemohla já? A proč bych se vlastně nemohla podívat, co všechno si ten hajzl za mými zády dovolil?

„Kafe už jsem měla před chvilkou, dala bych si spíš něco studeného,“ prohlásila tedy povýšeně a zamířila za roh ke vchodovým dveřím. „Ale laskavě na sebe něco hoďte,“ dodala ještě důrazně přes rameno.

Zuzana se spokojeně usmála, a než došla Veronice otevřít, dala si načas – zdaleka ne jenom proto, že si mezitím navlékla svůj letní koupací župánek a totéž učinila i Jana.

Byl tu totiž ještě Marek, připoutaný k topení, Marek, který samozřejmě pochopil, že má být do té doby zticha, ačkoli trochu vyjeveně zíral, cože se to zase děje.

Veronika napochodovala do obýváku jako dáma, ale jakmile spatřila nahého svalnatce s pouty na rukou, spadla jí opět brada až k podlaze.

„Ježišmarjá holky,“ vyjekla znovu vyděšeně, jako prve v okně. „Vy jste se snad doopravdy zbláznily. To je snad trochu moc, ne…?“ dodala trochu zoufale.

„Veroniko, Marek, Marku, Veronika, naše sousedka,“ představila je trochu zlomyslně Zuzana. Bratranec, sedící na koberci tak jak ho pánbů stvořil, vypadal poněkud nešťastně, a jeho ztopoření bylo vinou téhle trochu nespolečenské situace dávno pryč. Penis mu trochu nesměle ležel na stehnu a své nezpochybnitelné kvality spíš sliboval, než prokazoval.

Sousedka zase nevěděla, kam s očima. Otočila se k Janě, její prsa ale byla k nepřehlédnutí i ve výstřihu županu, a tak radši hned přeskočila pohledem zpátky k Zuzaně.

„Na jednu stranu mě těší, že podle všeho snad nejste jenom na ženské, a ještě k tomu samy se sebou. Doufám ale, že toho… kluka… tady máte dobrovolně, a nemíníte ho pak zakopat někde na zahradě,“ našla konečně zase trochu půdu pod nohama.

Marek se jen usmál a zavrtěl hlavou, Zuzana se zasmála nahlas a ujistila Veroniku: „Je tady naprosto dobrovolně na prázdninách a můžu tě ujistit, že milerád udělá, co nám na očích vidí. Viď, pejsánku?“

Oslovený náměsíčně pokýval, jako ostatně pokaždé, když se ho na něco zeptala Zuzana, a oči mu těkaly mezi ní a novou příchozí.

Veronika nebyla žádná modelka ani zamlada, natož před čtyřicítkou, navíc si celkem pochopitelně na sebe hodila, co jí přišlo pod ruku – v tomto případě delší bílé květované letní šaty do půli lýtek, a pod ně docela obyčejné černé spodní prádlo. Na nohy pak sice značkové, ale ochozené plážovky. Postavu spíš banální, nevysokou, prsa taky žádná sláva, snad jen přiměřeně ploché břicho vybočovalo v jejím věku do nadprůměru. A samozřejmě půvabné kudrnaté, výrazně blond vlasy, momentálně stažené do nedbalého ohonu.

Když si uvědomila, jak si ji Marek prohlíží, zvedla pohoršeně obočí, a on provinile uhnul pohledem, až se musela v duchu zasmát. Pěkně si ho ty dvě mladé potvory vycvičily, uznala sama pro sebe, a pak jí zrak znovu padl do jeho klína. Kristepane, to musí být utahovák, když se mu postaví… Nebo taky nemusí, připomněla si hned skepticky. Bylo jí ale jasné, že by to tak jako tak ráda viděla.

Zatím se posadila na pohovku, přesně tam, co před chvílí Zuzana vyplácela Janu, a pokrčila rameny jako by nic: „Tak na co jste se mě vlastně chtěly zeptat?“
„To je úplně jednoduché,“ ušklíbla se Zuzana. „Co bys dělala tady s Markem, kdybys s ním byla sama a měla ho k dispozici jen a jen pro sebe?“

Tuhle roli Veronika z domu ovládala víc než dobře, pořád ale trochu váhala. Jsi přece dvakrát tak starší, než všichni ostatní, mohly by to být tvoje dcery. S Mirkem děti mít nikdy nemohli, ale stejně…

„Nezdá se vám, že jste na takové věci trošku mladí? Hlavně tady Janička,“ pokývla tedy výchovně hlavou směrem k mladší sousedovic sestře. Ta se ale poprvé ozvala sama a pořádně vzdorovitě: „Plnoleté už jsme, tak si snad můžeme dělat, co uznáme za vhodné!“

Veronika si vybavila, jak před chvilkou držela poslušně sestře, znovu před sebou viděla ty její nalejváky, které ji z nějakého nepochopitelného důvodu tak hrozně rajcovaly. Ta malá děvka si tady na ni otvírá pusu, a přitom…

Než se stačila ovládnout, vylétlo jí to úplně samo.

„Mnohem radši bych si nejdřív pohrála tadyhle s tou,“ ukázala Zuzaně na Janu, jakoby ta tam ani nebyla. „A tenhle (letmé mávnutí k Markovi) by se musel zase jenom dívat.“

Úsměv, který se starší sestře objevil na tváři, už byl zase chlípný, jak to uměla snad jen ona. Líně přikývla, vstala, a došla dráždivě pomalu pečlivě zavřít okno, přičemž se samozřejmě dlouhým do zlatova opáleným stehnem otřela Markovi sedícímu pod ním o tvář, už zase pomalu se rozpalující.

„Pokud jde o mě, máš je oba plně k dispozici,“ prohlásila Zuzana velkoryse a pohodlně se usadila, přičemž župan se jí zase rozevřel tak, že z něj vykoukl nejen dokonale plochý bod pupíku, ale i opálené kozičky a dokonale vyholená svatyňka.

Na tenhle souboj se docela těšila.