Když za sebou Veronika zabouchla dveře jejich domu, ještě byla trochu udýchaná. Z předchozího mocného orgasmu a taky z toho, jak na sebe po rozpačité chvilce ticha rychle naházela šaty a s chraplavým hlasem vyslovenou polovýtkou („Už tady neblbněte a běžte spát!“) vyklidila pole.
Až doma na chodbě se jí dodatečně znovu rozklepaly nohy z toho, co u sousedů zažila – a co tam sama předvedla, jakkoli se jí tomu zpětně ani nechtělo věřit.
Ta o generaci mladší holka si ji doslova omotala kolem prstů (kolem prstů u nohou, aby byla přesná!), musela ji vylízat, aby se sama udělala, a ona opravdu poslušně jazykem vylizovala tu její růžovou mladinkou kundičku, a prosila o to, aby mohla. A aby ji mohl – ještě o pořádný kus mladší klučík – došoustat k orgasmu.
Panebože, ten má ale ptáka, proběhlo jí znovu hlavou, a hned se s tím spojila myšlenka na manžela, který se s tímhle nářadím věru nemohl rovnat. Mirek, ten idiot, který se nechal namotat úplně stejně jako já, a ještě si ho u toho natočila, takže pokud si někde pustí pusu na špacír nebo to postne na internet, budeme mít ostudu po celém okrese!
Ba ne, ta neřekne nic, a ta malá děvka, ta mladší z těch holek, už vůbec ne, ta je na starší sestře úplně závislá a neudělá nic, co jí Zuzana nenařídí, přesvědčovala se Veronika rychle v duchu.
Kristepane, ten orgasmus. Já stříkala jako někde v pornáči, uvědomila si znovu a při té vzpomínce cítila, jak jí mezi nohama zase pulzuje rostoucí teplo. Blesklo jí hlavou, že se půjde ještě jednou udělat do ložnice vibrátorem, jak měla čas od času ve zvyku, pak jí ale došlo, že nejpozději do hodiny dorazí domů její muž. Ten, kvůli kterému se to celé semlelo, namlouvala snaživě sama sobě, i když ve skrytu duše věděla, že to není tak docela pravda.
Najednou se rozhodla, co udělá.
Svlékla ze sebe šaty hned v předsíni a jen ve spodním prádle doputovala do koupelny, tam ale shodila i to, dala si sprchu a během ní si dala do pořádku nejen nohy, ale i ochlupení na intimních místech, až si připadala trochu nepatřičně jako školačka.
Sebekriticky se zhodnotila v zrcadle, a ačkoli nemohla přehlédnout známky vyššího věku a ne vždy zcela stoprocentní životosprávy, pořád viděla dobře stavěné tělo, které už nejednou dokázalo s Mirkovým penisem a celkově sexuálním zaujetím divy.
Tak mu ukážeme, kdo je tady pánem, pomyslela si.
Když za necelou půlhodinu odemkl domnělý pán domu dveře, čekala ho v předsíni ve svém nejlepším černém krajkovém prádle s podvazky, lodičky stejné barvy podtrhovaly linii jejich svalnatých lýtek a světlé vlasy měla vyčesané do drdolu, který umí s nedbalou elegancí vytvořit právě jenom žena sama sobě.
Mirek celkem pochopitelně zůstal s pusou dokořán a klíče od auta mu vypadly z ruky.
„Líbí se ti, co vidíš,“ zeptala se ho Veronika přísně.
„Co blbneš,“ vykoktal ze sebe její manžel a vtom už mu přistála na tváři první facka.
„Na něco jsem se tě ptala!“ vyštěkla a někde na pozadí se jí přehrával film, v němž ona samotná před pár desítkami minut klečí před někým jiným.
Totálně zmatený Mirek si třel dlaní obličej a tápal, jak vlastně zněla otázka.
„Ptala jsem se, jestli se ti líbí, co vidíš,“ zopakovala Veronika.
Nechápavě si ji přeměřil od hlavy k patě a celkem logicky přikývl. I kdyby vynechal, jak Veronice podprsenka přívětivě vypínala dopředu její plná ňadra, rozhodně mu nemohlo ujít, že má bradavky ztopořené jako hroty šipek.
Vzápětí padla další facka.
„Neumíš odpovědět celou větou, když se tě na něco ptám?“
„Líbí se mi, co vidím, vypadáš krásně,“ blekotal popletený manžel a zatím si nestihl ani sundat sako, natož posbírat ze země klíče od rodinného kombíku.
Veronika mu vzápětí dala příležitost.
„Na kolena a od teď už dobře mě poslouchej, jasné?“
Mirek už nebyl nejmladší, ale před manželkou v totálně sexy módu a navíc evidentně nažhavenou do role dominy byl v pokleku ve vteřině.
„Co… co se…“ breptal nechápavě, nedostal ale prostor doříct větu.
„Když se ti líbí, co vidíš, proč si honíš čuráka nad kalhotkama té černovlasé kurvy odvedle, co?“ pérovala ho rozzuřená manželka.
Mirkovo bušící srdce padlo až do kalhot. Nemohl tušit, že ho Zuzana kdysi zahlédla, kterak se ochomýtá u šňůry na prádlo, a zbytek si domyslela, stejně jako Veronika nemohla tušit, že má sousedčiny kalhotky ještě pořád schované hluboko v jednom z šuplíků pracovního stolu. Původně byly (bohužel) vyprané, nyní už notně ulepené, jak do nich nejméně čtyřikrát po nocích tajně stříkal.
„Tys našla… tys je našla?“ ujišťoval se, a přiletěla mu facka číslo tři.
„Ptala jsem se tě, proč si honíš čuráka nad cizíma kalhotkama, když si ho můžeš honit přede mnou,“ odsekla Veronika a hned přidala pokyn: „Rozepni si kalhoty, a ukaž mi, jak sis to dělal. Teď hned!“
Mirek jako v hypnóze poslechl a předvedl jí ptáka, který mu z té přepadovky už pomalu tuhnul.
„Pohonit, ale dívat se mi budeš na boty,“ nařizovala Veronika a jí samotné se začal zrychlovat dech z toho, jak ji manžílek vzorně poslouchá.
Mirek skutečně začal pravou rukou dráždit pomalu se topořící penis a zrak měl pokorně upřený na manželčiny nohy. Černé lodičky ho rajcovaly, rychle si taky všiml, že má Veronika nohy do hlaďounka oholené, krásně na nich vystupovaly jemné žíly a elegantní obliny lýtek, které tak miloval.
„To by stačilo,“ šlehl ale chodbou další příkaz. „Na všechny čtyři a polez za mnou do obýváku!“
Potupený, ale zároveň rozrajcovaný manžel se nenechal přemlouvat, i když mu pohyb s kalhoty u kolen dělal jisté potíže. Fascinovaně ale u toho zíral na Veroničin klenutý zadek ve vykrojených kalhotkách, a ten pohled mu dodával energii.
Paní domu zaplula do obývacího pokoje a zaujala vyzývavou pozici s roztaženýma nohama přesně uprostřed gigantické kožené sedačky. Takhle už to dělali mnohokrát, on nejdřív stojící proti ní a nechávající se kouřit, pak se obyčejné sám dohonil, zatímco ho Veronika častovala pohrdavými pohledy a nakonec mu nastavila nohu.
Mirek se proto automaticky začal zvedat, zpátky ho ale srazil další rozhodný políček.
„Nedovolila jsem ti vstávat, to zaprvé,“ zasyčela Veronika. „A jestli si myslíš, že to tady bude chodit stejně jako doteď, tak se pleteš, to zadruhé. Sundej si ze sebe konečně ty hadry a fofrem!“
Manžel jen poraženecký polkl a poslechl. Ani za minutu klečel zase pěkně zpátky na všech čtyřech, ovšem už kompletně nahý.
Veronika ho chvilku nasupeně pozorovala. Čurák už mu ze tří čtvrtin ztvrdl a lehce se klimbal mezi nohama, obličej se opatrně zvedal, aby viděl své ženě do tváře a vytušil, co čekat.
„Klekni si, ruce za záda, a pěkně mi popiš, co se ti líbí na těch holkách odvedle,“ nařídila mu Veronika s jistou dávkou sebemrskačství. Jen omezenou dávkou, protože jí samotné se Jana líbila hodně, a Zuzana se svým dominantním založením taky dost. Teď to ovšem chtěla slyšet od provinilého ženáče.
„Já… já přece,“ vykrucoval se vyplašený Mirek, s rukama za zády bezbranný a napůl ztopořené přirození nyní vystavené přímo naproti sedící manželce. Ta nezaváhala, výhrůžně mu přiložila špičku pravé lodičky k varlatům, a aby nebylo pochyb, lehce do nich ťukla.
„Okamžitě spusť a nevynech žádné podrobnosti. Popiš mi, co se ti na nich líbí, nejdřív tu starší, pak tu mladší, a nakonec si nech, jak ses vycákal nad jejich kalhotkama,“ úkolovala Mirka.
„Mám jenom ty, co patří té starší,“ vypadlo z Mirka dřív, než si uvědomil, že tahle odpověď by mohla znamenat nebezpečí pro jeho chloubu. Veronika ale přikývla.
“Pokračuj.“
„Viděl jsem je… zahlídl jsem je venku, jak se opalují,“ dodával si Mirek odvahy. „Nejdřív v plavkách, vypadaly dobře, a pak si ta mladší, nevím, jak se jmenuje, zničehonic sundala vršek,“ lovil v paměti.
„Co ty na to,“ pokračovala Veronika ve výslechu.
„Musel jsem si ho vyhonit, nešlo to vydržet, kdybys viděla ty její nádrže,“ blekotal ponížený manžel, nic netušící o tom, že jeho žena viděla Janiny kozy sotva před hodinou a nechala na nich nejednu stopu bičíkem.
„Vystříkal ses?“
„Jo, prakticky hned u okna, do tepláků, co jsem měl zrovna na sobě.“
„A pak sis usmyslel, že jim začneš krást kalhotky. Proč zrovna té starší?“ zajímalo Veroniku.
„Má dlouhé nohy, stehna, nádherně opálené,“ začínal trochu sténat Mirek, na kterého měla nastalá situace jasný vliv v podobě už skoro kompletně tvrdého čuráka. „Představoval jsem si, jak jí je lížu, jak ji lížu mezi nohama… chtěl jsem mít aspoň ty kalhotky,“ líčil přerývavě, a Veronice se na kalhotkách udělal první mokrý flíček.
Kdyby ten prasák věděl, že přesně to jsem s ní dělala já…
Mirek už se zapomněl a pravou rukou už si zase honil ptáka, při té dráždivé vzpomínce a také výhledu na ženinu kundičku slibně se rýsující se pod látkou.
„Ruce za záda,“ připomněla mu ostře Veronika a znovu botou popostrčila jeho už trochu naběhlé koule.
Mirek zaúpěl, vůbec ne bolestí, kopance to byly jen symbolické, ale netoužil po ničem jiném, než si pěkně vyhonit péro a nacákat to Veronice na lodičky, jakmile mu to dovolí.
Netušil, že to bude ještě trvat poměrně dost dlouho.
„Co bys té děvce chtěl ještě dělat, kdyby ti to dovolila? Pěkně se mi svěř,“ trápila ho dál manželka.
„Lízal bych jí kundičku, pak nohy, vždyť víš, jak mě rajcujou nohy, má je tak neskutečně dlouhé, opálené. Ty je máš taky nádherné,“ dodal hned provinile a Veronika si dovolila letmý marnivý úsměv, už proto, že Mirek poslušně upíral oči dolů na její lodičky.
„Můžeš lízat nohy mě, když se ti tak líbí,“ svolila milostivě, a její muž se hned nadrženě sklonil k jejím dohladka oholeným lýtkům.
„Zatím jenom boty!“ vlepila mu Veronika symbolický pohlavek a on zase bez váhání poslechl a jazykem začal zpracovávat její pravou lodičku. Po pár vteřinách přeskočil k té levé a poctivě obě střídal, tu špičku, jindy střed a sem tam i jejich vysoký podpatek.
Majitelka bot si pomalu sáhla do kalhotek a samotnou ji překvapilo, jak zase teče. Vzpomínka na dění ve vedlejším domě a vědomí, že tady je zase paní situace ona, se jí zamlouvalo. Protáhla si prstem škvírku a zamrazilo ji v zádech.
„Můžeš si ho začít honit, ale pomalu a jenom dokud ti řeknu,“ úkolovala manžela, který vypadal, že ho nezajímá nic jiného, než její boty. „A lízat můžeš i nohy, ale jen ke kolenům,“ dodala, a při pohledu na Mirka, který jako v transu uchopil pravou rukou ptáka, na své poměry už nevídané tvrdého, a okamžitě si začal brutálně přetahovat předkožku tam a zpět přes naběhlý a sytě fialový žalud.
„Řekla jsem pomalu,“ zasyčela Veronika, sama se tím ale neřídila, protože se rychle dostávala do tempa a protahovala si mušličku, jen to mlaskalo.
Ten zvuk pochopitelně neunikl Mirkovi a toužebně se podíval ženě mezi nohy, zatímco dle jejích pokynů zvolnil tempo, ač nerad. Cítil, že dneska se vystříká jako už dlouho ne.
„Ne aby ses udělal, jinak máš nadosmrti utrum! Moje nohy už neuvidíš a kundičku teprve ne,“ četla mu zase hned myšlenky manželka. „Lízej mi nohy a můžeš si představovat, že je lížeš té kurvě odvedle, ale vystříkat tě jen tak nenechám,“ vzdychala, sama už blažená a rozhicovaná na maximum.
Mirek dole olizoval její lýtka, holeně, občas přejel i lodičky, které už nesly stopy jeho slin, a pot mu stékal po čele, zatímco si usilovně, ale s jistou opatrností honil ptáka. Nejradši by se udělal hned, ale zároveň si nesmírně přál, aby tenhle naprosto nečekaný večírek měl co nejdřív další pokračování.
Veronika už se blížila k vyvrcholení. Tentokrát to nebylo na mokrý orgasmus, ale kontrolovat se přestala tak jako tak, sténala nejdřív tlumeně a pak nahlas, což manžela u jejích nohou vybičovalo k ještě frenetičtějšímu olizování jejích nohou.
„Už budu! Jo! Kristepane! Lízej mi nohy, jsi můj otrok! Řekni to, kdo je tvoje paní?“ křičela na Mirka a ten ze sebe celý brunátný mezi jednotlivými tahy jazykem vyrážel příslušné odpovědi: „Jsem váš otrok, paní. Budu vám lízat nohy. Udělám, cokoli si řeknete. Prosím, nechte mě vylízat vám kundičku. Udělám všechno!“
Nic dalšího už ale udělat potřeba nebylo. Veronika se propnula v zádech, napjala i obě nohy, takže se vyhouply klečícímu Mirkovi skoro na ramena, a s dlouhým zvířecím zasténáním se udělala, stehna divoce se chvějící, nárty v lodičkách s vyrýsovanými žílami, ruce zaťaté do sedačky.
Její muž to sledoval s vytřeštěnýma očima. Nejen proto, že takovýhle orgasmus u manželky nepamatoval, ale hlavně proto, že jemu už se v koulích nahromadila pěkná dávka rozpálené lávy, a jen se zaťatými zuby se dokázal ovládnout, aby okamžitě nepocákal podlahu pod sebou a dolní díl kožené sedací soupravy před sebou.
Nedokázal pochopit jak, ale zvládl to vydržet.
Veronika potřebovala se zavřenýma očima ještě dvacet vteřin, než se vrátila zpátky do přítomnosti. Když je znovu otevřela, naskytl se jí pohled na Mirka fascinovaně jí zírajícího mezi nohy, brunátného v obličeji, těžce oddechujícího a s penisem viditelně tvrdým jako kus železa.
„Teď ti pěkně povím, co jsem dneska zažila u sousedů,“ ušklíbla se zlomyslně. „A ty si u toho můžeš protahovat čuráka, jak se ti zlíbí. Ale vycákat… vycákat tě jen tak nenechám,“ dodala výmluvně.
Mirkovi uniklo z vyschlého hrdla napůl zoufalé, napůl blažené zaúpění.
