Kapitola 1: Jiskření. Městečko Míchov se rozprostírá na svahu místní velehory zvané Smraďák. Bůh ví, kde předkové k tomuto názvu došli, protože dnes tam nic nesmrdí, pokud odpočítáme zápach starých Smržů. Vjedete-li do městečka ulicí rodinných domků, nebo spíše vilek, ocitnete se na čtvercovém náměstí, kde dominantou je radnice, stvořená snad ze všech stavebních slohů, co existovaly. …
Kapitola 2: Milenci. Jako obvykle měla Anděl strážný pravdu. Vobořilovi přišli domlouvat termín svatby. Zdeněk seděl v kanceláři a v hlavě si promítal poslední měsíce. Pomohl Heleně s obývákem, pravidelně ji chodil večer co večer vyjídat a hádat se, že na jídlo přispěje. Počet přečtení: 475
Kapitola 3: Před svatbou Bylo skoro deset hodin, když se do kanceláře tiše vplížila Anděl strážný s kávou. „Abys neřekl, že jsem na tebe zapomněla,“ významně upozornila. „Děkuji vám,“ překvapeně vydechl, tuše nějakou její další čertovinu. „Jo,“ spustila, „od farářů přišlo, že prodávají tu jejich pastoušku, co jí říkají fara.“ Počet přečtení: 466
Kapitola 4: Nevěra. Uplynul téměř měsíc od svatby. Tajemník seděl v kanceláři, zpracovával obvyklou agendu, když se vplížila Anděl strážný. Počet přečtení: 535
Kapitola 5: První milování „Tak, Zdeněčku, budeme mít hody,“ spustila Anděl strážný a opatrně položila šálek s kávou do nepořádku na stole. „Co je to za blbost?“ zaprotestoval, „nikdy tady hody nebyly.“ „No, my na babským sněmu jsme se rozhodly, že každý rok, poslední sobotu a neděli v tomto měsíci, budou hody,“ prohlásila rezolutně a natahovala krk …
Kapitola 6: Kalamita. Rozsáhlá tlaková níže se zvolna přesouvala od západu k východu republiky. Byl prosinec, přívaly sněhu zasypávaly silnice, silničáři už nebyli schopni udržet silnice první třídy sjízdné a na okresky nevyjeli vůbec. Míchovská pracovní četa, posílená o brigádníky z řad občanů, kteří se nedostali do práce, zápasila se sněhovou nadílkou. Tajemník Zdeněk Malý vztekle praštil sluchátkem. …
Kapitola 7. Penzion na výsluní. Zhruba kilometr před cedulí označující začátek obce Míchov odbočuje malá asfaltová silnička, která se posléze krucánky vine vzhůru k vrcholu Smraďáku. Končí u malebného penzionu Na výsluní. Nechejme Míchovské drbny chvíli na pokoji a podívejme se co se děje tady. Počet přečtení: 432
Byla neděle. Červencové sluníčko rychle prohřívalo beztak již teplý vzduch. Tajemník Zdeněk Malý seděl u snídaně a jeho žena něco krájela na kuchyňské lince. Počet přečtení: 357
Kapitola 9. Prasák. Na stanovišti autobusu do Míchova se pomalu tvořila fronta cestujících. Jirka Sadloň se poslušně zařadil na konec fronty. Zářijové sluníčko se opíralo teplými paprsky do zad a Jirka přemýšlel, co musí ještě doma dodělat. Co jezdil po montážích, barák zpustnul, máma na to sama nestačila. Počet přečtení: 367
Anička Krajčová, za svobodna Vobořilová, zrovna dávala malého Ivánka do postýlky, když se ze dvora ozval strašný řev babky Vobořilové, doprovázený tupou ranou. Položila ho do postýlky a honem vyběhla na dvorek. Počet přečtení: 316