Dal jsem Janě vytištěnou povídku. Uvelebil jsem se na sedačce, zavřel oči a čekal na hodnocení. ASI JSEM TO MĚL NAPSANÉ VE HVĚZDÁCH Miluji červenou. Zvlášť, když je to barva plavek, které jsou oblečené na hezkém ženském těle pod průsvitnými letními šaty. Ale všechno hezky popořádku. Seděl jsem s nosem zabodnutým do knížky na autobusové […]
Václav se probudil. Róza ještě spala. Včera večer se vymluvil na únavu, jenže teď bylo všechno jinak. Měl stání, a když se k tomu připočítala vzpomínka na včerejšek, dostavila se zákonitá chuť to služce udělat. Spali nazí. Róza ležela na levém boku a Václav jí začal zasypávat záda něžnými polibky. Čekal, až se jejich majitelka
Jednou za rok jsme vyráželi na týdenní fotbalové soustředění. Toho se účastnili nejen hráči ale i realizační tým a přítelkyně, dohromady více než třicet lidí.Trénovalo se třífázově. Jeden trénink dopoledne, druhý odpoledne a večer třetí, ten nejdůležitější, v hospodě.Někteří si přidávali individuální hospodu mezi tréninky. Ono šlo stejně více o to se pobavit a stmelit
Při převodu povídek ze starého efenixu jsem narazil na tuhle perličku. Jsem známý jako obdivovatel Alimediných povídek a jak se zdá, zřejmě jsem nebyl jediný… Autora neznám, ale pobavil mě, děkuji. Harai Myslel jsem, že Alimedu znám. Nebo přinejmenším, že o ní aspoň něco málo vím. Teď, s odstupem pár týdnů a měsíců, je mi
První dějství – věnováno Alimedě Přečíst vše »
Protected by Security by CleanTalk