Stávala před domem, opřená o zeď s nezbytnou cigaretou zavěšenou mezi koutky úst, dlouhými vlasy spletenými dredy a v těsném tričku zvýrazňujícím její drobná ňadra. Zásadně nenosila podprsenku a Luboš se rád kochal pohledem na bradavky napínající látku, když procházel kolem. Prohodil s ní vždy jen pár slov, stručně pozdravil a vzápětí utíkal domů, aby rychle ulevil přetlaku […]
Dívka zamířila, zaburácel výstřel, špalíček se chvíli vrtěl a pak spadl dolů. Byl konec. Soutěž skončila. Prohrál jsem. Nezískám slavné Trumfové eso.Zklamaně jsem seděl u ohrady, hlavu v dlaních, vyčítal si poslední ránu. Kdybych poslechl Mary a počkal, až zajde slunce, stačilo si něco vymyslet, pitomých pár minut. Mohlo to dopadnou jinak. Někdo ke mně přišel,
„Co děláš v sobotu večer?“ „Nevím, asi nic, nebo spíš jako normálně.“ „Aha. A nechceš jít na párty?“ „Jakou párty?“ „Tady poblíž, nějakej maník koupil tu starou fabriku a dal se do předělávání. Z části buduje nějakej klub či co. A v sobotu by měla bejt první pařba.“ „Já nevím, víš, že na tohle moc
„Do hazju!“ Daniel ztlumil rádio, kde už po tisící slyšel Janka Ledeckého tklivě zpívat, že sliby se mají plnit i o Vánocích, a vyběhl ven z auta, kde se z oblohy sypaly chomáče sněhových vloček. Neúspěšně se pokusil rozhýbat ztuhlý stěrač, veškerá snaha však byla marná. Tušil, že nemá šanci dorazit do cíle, přesto se znovu
„Projít Černý tunel milá,
není žádná snadná věc…“
řekl, když se posadila,
starý moudrý pastevec.
Po dvou dnech mi do systému přišel naprosto jednoduchý vzkaz. Opět beze stop po tom, kdo jej odeslal. Prostě jako by se zjevil odnikud. Můj byt v Zeleném sektoru, městské části plné malých moderních bytů, byl zcela evidentně nadále napíchnutý. „Čekej návštěvu. Dnes večer. Sbal si všechno, co budeš potřebovat. Odjedete nalehko, žádné zbytečnosti. Plány
Setkání dvou druhů – 3.díl Přečíst vše »
Sarah milovala auta, zejména ta terénní a jízdu po těch nejhorších cestách. I proto se vyučila automechanikem a svými znalostmi předčila kdejakého muže. Tím si trochu naběhla, protože mužům se dotýkala jejich ega a žila tak sama bez přítele, ač šlo o pěkně stavěnou blondýnku v nejlepších letech. Bylo jí čerstvě pětadvacet. Svoji samotu však
V srdci Austrálie Přečíst vše »
Dal jsem Janě vytištěnou povídku. Uvelebil jsem se na sedačce, zavřel oči a čekal na hodnocení. ASI JSEM TO MĚL NAPSANÉ VE HVĚZDÁCH Miluji červenou. Zvlášť, když je to barva plavek, které jsou oblečené na hezkém ženském těle pod průsvitnými letními šaty. Ale všechno hezky popořádku. Seděl jsem s nosem zabodnutým do knížky na autobusové
Světla majáku svítila do temné noci a Tommy se protáhl na židli po právě dojedené večeři. Byl večer jako každý jiný, už dlouhá léta, co tu sloužil. *** Maják na ostrůvku Forgotten byl skutečně poslední výspou civilizace na okraji oceánu zvaný Atlantický. Bylo to nehostinné místo a služba se zde každému zdála trestem. Tommy Horn
Do domu sira Wilkinsna dorazili přesně v dobu, kterou předpověděla Jessica. Právě se chtěli všichni rozejít, když se Hercule Boirot s Jessicou Parkerovou a s inspektorem Pappem objevili ve dveřích salonu a způsobili jisté znehybnění přítomné společnosti. „Můj ty Bože!“ vzkřikl sir Wilkins, který se jako první vzpamatoval z nenadálé návštěvy a rozběhl se příchozím vstříc.
Jednoduchý případ 02 Přečíst vše »
Protected by Security by CleanTalk