Párty

Počet zobrazení: 3746

„Co děláš v sobotu večer?“
„Nevím, asi nic, nebo spíš jako normálně.“
„Aha. A nechceš jít na párty?“
„Jakou párty?“
„Tady poblíž, nějakej maník koupil tu starou fabriku a dal se do předělávání. Z části buduje nějakej klub či co. A v sobotu by měla bejt první pařba.“
„Já nevím, víš, že na tohle moc nejsem.“
„Jasně, ale doma sedět nebudeš, a tady snad budou i nějaký holky…“
„Fajn, takže v sobotu.“

V sobotu jsme se sešli v jedné oblíbené občerstvovně, dali si něco na kuráž a vyrazili jsme do průmyslového areálu.
Hudba vyřvávala do dálky, ale každé to bylo jedno. U vchodu nás vítala cedule „Soukromá akce“ a vyhazovač. Stačilo, aby na něj kámoš mávl pozvánkou v telefonu a byli jsme vpuštěni dovnitř.
Našli jsme si místo u baru a trochu očumovali okolí. Všechno si zachovávalo industriální ráz, stoly, posezení i bar byly vyrobené z parket, holé stěny, kdysi bílé, nesly stopy dávno zapomenuté výroby.
Popíjeli jsme, drbali ženský a pozorovali svíjející se klubka lidí na improvizovaném parketu.
„Jdu s pískem,“ ozval se kámoš a já rázem u baru osiřel.

Pohledem se přejížděl po jednotlivých postavách až jsem najednou zaregistroval kámoše, jak se do rytmu klátí s nějakou blondýnou.
Ach jo, a to říkal, že jde s pískem, povzdechl jsem si pro sebe a dopil pivo, co jsem měl v ruce. Nechtělo se mi sedět samotnému, tak jsem se rozhlížel, jestli náhodou někde nebude nějaká „oběť“ i pro mě.
Zahlédl jsem lehce podnapilou slečnu, která vyrazila k baru. Chvíli jsem se jí prohlížel, na krátko sestřižené černé vlasy, na kterých jako by opalizoval modrý nádech, sukně sotva do půli stehen, zvláštní tílko černé barvy přes jedno rameno, druhé měla nahé. Výbavu měla docela solidní, vypadalo to na pěkné pevné trojky. Jak přicházela blíž, z pohupovaní bylo jasné, že podprsenku nechala doma.

„Čau, co piješ?“ zeptal jsem se, když přišla až k baru.
„Vodku s džusem,“ usmála se na mě a přejela mě zkoumavým pohledem.

Objednal jsem, zaplatil, a i s pitím jsme vyrazili na parket. Natřásali jsme se v rytmu rychlých skladeb. Obdivně jsem zíral na její poskakující hrudník. Najednou přišla změna tempa, nastala doba ploužáků. Než jsem se nadál, už se ke mně tiskla a do dlaní mi vklouzl její pěkný zadek. Pohyby boků byly víc než výmluvné a erekce na sebe nenechala dlouho čekat. Přimáčkla se na mě ještě těsněji a její jazyk se mi dobýval do úst. Nebylo pochyb o tom, co je jejím cílem, samozřejmě jsem nebyl proti.
Jakmile mě přestala líbat, popadl jsem ji za ruku a táhl pryč, někam, kde bude trochu víc klidu a míň zvědavých očí. Nakonec jsme vypadli úplně ven. V přítmí za rohem jsem ji opřel o zeď. Divoké a vášnivé líbaní přešlo v osahávání, ona rukou přes kalhoty zkoumala mou tvrdost a velikost, prováděl jsem podobný průzkum v oblasti jejího hrudníku, jen s tím rozdílem, že jsem tiskl holou kůži.

Zničehonic se ozval podivný zvuk a my jsme zavrávorali. Neopřel jsem ji totiž o zeď, ale o dveře, a ty se pod náporem našich těl samovolně otevřely.
Ve vzájemném objetí jsme se vpotáceli dovnitř. Kopnutím jsem dveře zase zavřel. Rychlým pohledem jsem zkontroloval, že jsme se ocitli v nějaké chodbě. Zvědavost na chvíli převážila nad chtíčem.
Na chodbě by několik dveří, zkusili jsme je jedny po druhých otevřít. Dvoje se zdály být zamčené. Naštěstí ve třetích byl klíč. Odemkli jsme a vlezli do nepříliš zařízené kanceláře. Spíš to vypadalo, že vybavení tady někdo zapomněl, než aby to bylo nově zařízené. Stůl pokrytý papíry a převrácená židle, kartotéka s pootvíranými a rozsypanými zásuvkami, ale rozhodně to skýtalo víc pohodlí než špinavá temná chodba. Sem alespoň pronikalo trochu světla z pouličních lamp téměř zaslepeným oknem.

„Tak dělej,“ ozvala se moje společnice, „když piju, tak jsem nadržená a už to potřebuju.“
Napůl ležela, napůl seděla na stole, nohy roztažené a rukama za zády se opírala o stůl.
Přistoupil jsem k ní, spustil kalhoty. V šeru se leskla její nadržená vlhká pička. O kalhotkách se ani mluvit nedalo, jen takový kousek krajky s několika šňůrkami s dírou v rozkroku.

„Pěkné a praktické,“ poznamenal jsem a skrz díru se vnořil do jejího těla.
Žádné jemné finesy, jen pořádný mrd. Bušil jsem do ní, až stůl vrzal, jak se sunul po podlaze. V jedné volnější chvilce jsem jí vyhrnul triko. Kochal jsem se pohledem na kozy vlnící se v rytmu přírazů.
„Joo… ooohhh… děleeej… pořááá… aaaahhh… dně…“ povzbuzovala mě.
Tření péra o její kalhotky a sevření její horké pičky vykonalo své.
„Uužžž buduuu…“ hekal jsem.
„Joo… děleeej…“

Bral jsem to jako souhlas s tím, že můžu do ní. Mohutné výstřiky nastřádané zásoby zaplavily její nitro.
„To nebylo špatný…“ zhodnotila můj výkon a posadila se na stole.
„To teda,“ souhlasil jsem, „doufám, že jsme ještě neskončili…“
„Hmm, jestli ti bude ještě stát, tak nejsem proti.“
„Když mu trochu pomůžeš, tak určitě.“
„Fajn, ale nekouřím a už vůbec nepolykám a na zadek taky zapomeň.“
„Ok,“ přikývl jsem a spíš pro sebe dodal, „já zase nevyndávám.“

Sesbíral jsem rozházené oblečení a znovu se rozhlédl po kanclu.
„Co je? Bude to slibované druhé kolo?“
„Bude, ale nerad bych, aby nám sem někdo vpadnul. Chtělo by to zapřít vnější dveře.“
„To máš asi pravdu.“

Natáhl jsem si kalhoty, sebral jsem povalenou židli, a šel na chodbu zapřít dveře. Vrátil jsem se zpátky.
„Tak co říkáš na tohle?“ zeptala se mě mezi dveřmi, zatímco se skláněla nad rozloženou pohovkou.
„Dobrý,“ prohlásil jsem a zíral na vystrčený zadek a kundičku lesknoucí se mezi stehny.
Nedalo mi to a musel jsem ji po zadku poplácat a po prsty zabořit mezi stehna. Vyhekla překvapením a vzrušením.
„Koukám, že to půjde,“ konstatovala a zaklekla na pohovku.

Rychle jsem shodil oblečení a přiklekl k ní zezadu. Předchozí výstřik zaručoval delší výdrž. Navíc jsem si to teď chtěl víc užít. Pevně jsem svíral její boky a nabodával ji na tvrdolína až to pleskalo a čvachtalo.

Právě se prohekala k dalšímu vyvrcholení, zatímco já k tomu ještě neměl ani blízko.
„Doost… dej mi chvilku…“ ozvala se, když jsem nepřestával přirážet.
„Ale já…“
„Jen potřebuju změnit pozici a nabrat dech…“
„Dobře.“

Sedl jsem si a opřel se zády o skříň stojící vedle pohovky. S pohledem upřeným na její hrudník jsem se pomalými pohyby rukou udržoval ve stavu připravenosti.

Stoupla si na pohovku, tyčila se nade mnou v matném světle lampy z ulice, které nádherně podtrhovalo její křivky. Rozkročila se nade mnou, do dlaní brala svá ňadra, pohrávala si s bradavkami, pak sjela rukou do rozkroku a rozevírala olepené lapličky, jen jsem na to představení zíral neschopný jediného slova.
Nakonec se začala spouštět dolů. Vlnila se u toho v bocích. Už jsem cítil hladový otvůrek dotýkající se žaludu. Sotva do ní na krajíček vnikl, zase se nadzvedla. Sotva jsem dýchal vzrušením. Znovu dosedala, tentokráte zajel o trochu hlouběji, a znovu se nadzvedla. A tak pořád dokola, pokaždé o něco níž. Myslel jsem, že se zblázním rozkoší, k tomu jsem měl před obličejem neustále ty její poklady. Věděla moc dobře, co jí příroda nadělila a uměla s tím mistrně zacházet. Konečně jsem v ní opět zmizel celý. Postupně rozjela svou fantastickou divokou jízdu.
Hekání přehlušilo i hudbu přicházející z druhé části budovy. Držel jsem ji za zadek a pomáhal udržet tempo, které nasadila.

Naposledy prudce dosedla. Tělem se jí rozběhla vlna rozkoše. Chvěla se mi pod rukama a její pička mě intenzívně masírovala. Opřela si hlavu o mé rameno a oddechovala. Ze setrvačnosti jen kroužila boky, a i to málo mi stačilo. Cítil jsem, že i na mě to přichází. Přitiskl jsem ji na sebe, ocas sebou zaškubal a vychrlil další bílou záplavu do jejího lůna.

Najednou bylo slyšet kvílení pneumatik, hlasité hlasy a po stěnách začala tančit modrá a červená světla. Dupání nohou a autoritativní hlasy mohli patřit jedině policii.

„A kurva!“ vykřikl jsem.
„No dovol,“ ozvala se moje milenka.
„To nebylo na tebe. Jsou tady policajti.“
„A do prdele!“
„Co teď?“ položil jsem poněkud nepatřičnou otázku.
„Co by. Rychle oblíknout a třeba nás tady nenajdou.“

Naházeli jsme na sebe jen to nejnutnější a sedli si na zem ke zdi tak, aby na nás nebylo z okna vidět.

Hlasy neutichaly, z chodby se ozývalo bouchání na dveře a dusot nohou. Naše dveře byly naštěstí zamčené a zapřené židlí. Tiskli jsme se k sobě. Riziko odhalení a blízkost polonahé ženy ve mně vyvolávaly jisté, v této situaci poněkud nepatřičné, reakce. Péro začalo znovu stoupat a ruce šmátrat po jejím těle. I přes všechno, co se dělo, mi tiše sténala pod rukama.

BUCH! BUCH! BUCH!
„Policie otevřete!“

Zrovna jsem dráždil její kundičku a leknutím do ní zarazil dva prsty. Překvapeně hlasitě vyhekla. Rychle jsem jí zakryl ústa druhou rukou. V tichu jsme čekali. Nic se nedělo, žádné vyrážení dveří, nic. Jen chrchlání vysílačky.
Po chvíli se vše opakovalo u dalších dveří, a nakonec i u těch našich. Tmu v místnosti prořízl zvenčí silný paprsek světla. Přejížděl po místnosti a kontroloval, jestli se tu někdo neukrývá. Jen těsně minul naše poházené spodní prádlo.

„Čisto, nikdo tam není,“ zaslechli jsme hlas zvenku.
Oba jsme si oddechli, jakmile jsme zaslechli vzdalující se kroky.
„Tak snad dokončíš, co jsi začal, ne?“ obrátila se ke mně.
„Fajn,“ neprotestoval jsem a přetočil ji pod sebe.
Roztáhl jsem jí nohy a doslova se vklínil. Třetí kolo bylo pro mě poslední. Přesunuli jsme se na pohovku a usnuli. Nemělo cenu snažit se dostat ven a padnout policii do ruky.

Probudil jsem se, když za okny začalo svítat. Moje noční společnice se někam vytratila. Až jsem si začínal myslet, že to byl jen sen, nebýt kalhotek povalujících se na zemi u stolu.
Opatrně jsem se vyplížil ven. O nočním zásahu policie svědčily páskou přelepené dveře.

Než jsem dorazil domů, zvládl jsem zkontrolovat zprávy na telefonu, kámoš se po mně sháněl, několik nepřijatých hovorů a nepřečtených zpráv.
V rychlosti jsem mu popsal své noční dobrodružství, to už jsem odemykal dveře od bytu.
Zamířil jsem rovnou do postele.

Počet zobrazení: 3746

Autor

4.8 34 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborná povídka. Zajímavý průběh párty a to zakončení. Škoda, že mu nenechala žádný kontakt.

Harai

V podstatě povídka Shockova stylu, jen nám autor (zdravím) dokázal, že když dva dělají totéž, nenito stejné. Chci tím říct, že je to výborné a skoro bych podle závěru čekal pokračování.

Lůca

Pěkná povídka, pokračování bych asi nepotřebovala, naopak taková nezávazná akcička s neznámou mi přijde perfektní. Poslední dobou je tu nějaká divná atmoška, nechápu. Všichni tu píšou skvělý povídky a já si zvykla teď na Velmi blízké vztahy a budou mi chybět, stejně jako tenkrát Kristýnka. Je to zas něco jiného a rozmanitost je to nejvíc, co může být. Chtěla bych ocenit práci všech pravidelně přispívajících, opravdu je to tady skvělé místo plné skvělých povídek. Bezkonkurenční 😍 fandím vám všem a díky za tyhle skvělý příběhy.

6
0
Would love your thoughts, please comment.x