Robert rozložil na balkóně stativ a nachystal dalekohled. Na stolek položil láhev a nalil trochu jantarové tekutiny do skleniček. „Pěkná hračka,“ zhodnotila Vendy jeho dalekohled. „Díky.“ „Můžu?“ zeptala se. „Klidně,“ souhlasil Robert, usadil se na křesílko u stolku a uvolnil místo u dalekohledu. Vendulka se rozhlédla po obloze a začala zkoušet, co je všechno vidět. V předklonu a …
Je to ve hvězdách 2. Od onoho setkání jezdil Robert za hvězdami téměř každý týden. Vždycky doufal, že se Karolína znovu objeví, nebo že ji alespoň spatří, jak se koupe v rybníku. Jednou ji zahlédl mizet mezi stromy. Podruhé ji viděl, jak se sluní na břehu nahoře bez. Než se však k něčemu odhodlal, spatřil tam s ní …
Robert doběhl s dalekohledem do svého stanu zrovna ve chvíli, kdy se z nebe spustil liják. Bezpečně uložil svůj malý refraktor do sucha a v předsíňce svého dočasného obydlí rozložil malý lihový vařič, aby si udělal čaj. Už ani v nejmenším nelitoval tahání se s těžkým stanem, který byl pro jednoho možná až zbytečně velký. Jako obvykle, když měl všeho dost, …
on Nečekaná návštěva 01Občas se mi to stává... 😀
on Nečekaná návštěva 01A je to Roman nebo Radek? Někde v půlce se nám pře…
on Orbitka 10 – EpilogKeď je kritika konštruktívna a posúva autora ďalej…
on Nečekaná návštěva 01výborná povídka a skvělý začátek série. Je to sice… on Dějou se to ale věci 03Pokud se všichni vzdali práva na odvolání mohl být…