Robert doběhl s dalekohledem do svého stanu zrovna ve chvíli, kdy se z nebe spustil liják. Bezpečně uložil svůj malý refraktor do sucha a v předsíňce svého dočasného obydlí rozložil malý lihový vařič, aby si udělal čaj. Už ani v nejmenším nelitoval tahání se s těžkým stanem, který byl pro jednoho možná až zbytečně velký. Jako obvykle, když měl všeho dost, …
Je to ve hvězdách 2. Od onoho setkání jezdil Robert za hvězdami téměř každý týden. Vždycky doufal, že se Karolína znovu objeví, nebo že ji alespoň spatří, jak se koupe v rybníku. Jednou ji zahlédl mizet mezi stromy. Podruhé ji viděl, jak se sluní na břehu nahoře bez. Než se však k něčemu odhodlal, spatřil tam s ní …
Léto uteklo jako voda, ze stromů opadalo listí a napadl první sníh. Pak přišly Vánoce a Nový rok, za celou tu dobu Robert nikoho nepotkal a stále myslel jen na Karolínu. Celý smutný z toho, jak se blížilo datum její svatby. Za tu doby si vyměnili jen pár zdvořilostních esemesek, nic důvěrného. Z jedné strany jí Robert …
Robert rozložil na balkóně stativ a nachystal dalekohled. Na stolek položil láhev a nalil trochu jantarové tekutiny do skleniček. „Pěkná hračka,“ zhodnotila Vendy jeho dalekohled. „Díky.“ „Můžu?“ zeptala se. „Klidně,“ souhlasil Robert, usadil se na křesílko u stolku a uvolnil místo u dalekohledu. Vendulka se rozhlédla po obloze a začala zkoušet, co je všechno vidět. V předklonu a …
on Rodinný harémVýborná povídka. Taky by se mi něco takového líbil…
on Vánoční hvězda 01A dost je 6?😉 on Vánoční hvězda 01Vypadá to na prima svěží dílko 👍, těším se na pokr… on Vánoční hvězda 06S převodem archivu je to těžké. Pokud je nových po…
on Vánoční hvězda 06V původní verzi to také nevycházelo bez prodlevy.…