Okamžik jsem stál přede dveřmi pokoje, než jsem se odvážil vstoupit dovnitř. Částečně proto, aby na mě nebyly vidět následky toho, co se dělo dole, a částečně i proto, že jsem nevěděl, co mě čeká. S tím, co mi předvedla v cukrárně, to mohlo být cokoli. Zaklepal jsem na dveře pokoje. „Kdo je?“ ozvalo se zevnitř. „To jsem […]
Dešťová víla 13 Přečíst vše 2 »
6. kapitola – Diplomka. Nový den nás nepřivítal zrovna hezkým počasím, foukal ledový vítr od severu a občas drobně sprchlo. Jana se pomalu probudila v mojí náruči, přitiskla se a začala mě pomalu, ale s rozkoší líbat. Samozřejmě to vzbudilo mé chlapské pudy a já začal hledat, kde ji mám začít aktivně dráždit. Odtáhla se,
Ráno mě probudilo vzlykání. Zdeňka seděla na kraji postele zabalená v ručníku a s mokrými vlasy. „Dobré ráno,“ pozdravil jsem ji, když se mi konečně povedlo rozlepit oči. „Dobré ráno,“ odpověděla mi. „Co je? Děje se něco?“ „Já… já vlastně ani nevím…“ „Tak co se děje, ven s tím,“ zavelel jsem, jakmile jsem zjistil, že po dobrém se
Dešťová víla 12 Přečíst vše 2 »
Už jsem měl práce plné zuby a potřeboval jsem na chvíli vypnout. Na to, že bylo teprve pondělí, to byl docela výkon. Naštěstí jsem měl plán na relaxaci. Jen jsem ještě nevěděl, jestli to vyjde. Záviselo to na více faktorech a kterýkoli to mohl úplně zkazit. Mým snem vždycky bylo koupit si motorku a někam
Dešťová víla 11 Přečíst vše 2 »
Kapitola sedmá pojednávající o tom, že šmírování se nevyplácí a že to, co chtěli, dostanou. Týden dovolené ulítl jako voda. Léto se překulilo do svého závěru a i když už bylo září, stále ještě ukazovalo letní tvář. Luboš se vrátil domů až v podvečer. Hanka seděla u stolu, koukala na nějaký seriál v televizi a při ruce jí stála sklenice
Stará hájovna 07 Přečíst vše 2 »
Petr přijel na svatbu své dcery. To pozvání ho dost překvapilo, protože když od něj před dvěma lety odcházela, neřekli si moc hezké věci. Od té doby spolu nepromluvili. Ale Katka si přála, aby byl na její svatbě. Chtěla vše urovnat a zapomenout na to, co se stalo. I Petr měl stejný pocit. Bylo mu dvaačtyřicet
Kapitola 6. Opožděná svatební cesta. Květen se překulil do června. Počasí venku vypadalo jako v nejprudším létě. Luboš seděl venku před hájovnou a soustředěně něco hledal v notebooku. Z pootevřeného okna bylo slyšet Hanku, která si tiše pozpěvovala a uklízela nádobí z myčky. „Ty Lubo, kdy že to budete mít tu odstávku?“ Vzhlédl od obrazovky: „Od příštího pondělí na týden.
Stará hájovna 06 Přečíst vše 2 »
Kapitola 5 – Přísně utajená svatba. Začátek měsíce dubna nevypadal nejlépe. Sněhové přeháňky se střídaly s deštěm, severní vítr tomu také nepomáhal, spíše škodil. Jak se říká, ani psa by člověk ven nevyhnal. Ve Staré hájově seděla celá sestava kamarádů. Na kratší straně rohové lavice trůnil hajný Poděs, po jeho pravici se usadili Kulička s Šerlokem a na
Stará hájovna 05 Přečíst vše 2 »
Kapitola čtvrtá – vánoční. Přišla zima. Jak se říká „ani psa by tam člověk nevyhnal“. Teploty kolísaly kolem nuly, na zemi poprašek sněhu a od severu to nepříjemně fičelo. Hanka se točila kolem sporáku, v kuchyni to vonělo cukrovím a Luboš, místo toho aby zalezl do kamrlíku vzletně nazvaného pracovnou, seděl u stolu a trápil svůj přenosný počítač.
Stará hájovna 04 Přečíst vše 2 »
Kapitola třetí – podzimní. Listí na stromech před hájovnou již dostávalo podzimní nádech. Byla sobota. Luboš neochotně pootevřel jedno oko, na které ho šimral paprsek sluníčka prosvítající mezi zataženými závěsy na okně. Otočil se k nočnímu stolku, pohlédl na budík a zavelel: „Vstávat, bude osmá, ať nás netahá Poděs z postele.“
Stará hájovna 03 Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
