Ráj na zemi
Vzpomínky na hezké chvíle strávené s Valerií se začaly pomalu vytrácet z mé paměti. Ne, že bych nebyl rád v její blízkosti, ale vysedávat s ní ve Falku, tvářit se, jako bychom se viděli poprvé, mne nebavilo. Zrovna tak počítat dny, kdy její manžel není doma a třást se strachy, že přece jen zarachotí jeho klíče v zámku.
Pomalu jsem na Valerii zapomínal a snažil se jí vyhýbat. Méně jsem chodil na vycházky a našel si nové podniky k vypití kávy nebo skleničky vína. Někdy jsem poseděl v Havaně, nebo zůstal s kamarády na Pražačce. Jednou jsem zašel i do zoologické zahrady, ale tam jsem si připadal dost divně ve vojenské uniformě.
