Chtivá profesorka 01

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Chtivá profesorka

Blanka se procházela školní chodbou, v době přestávky na oběd. Ráda trávila čas mezi svými studenty, ráda jim vycházela vstříc a všichni ji brali jako náhradní mámu. Jako profesorka uměla naučit, doučit, pobavit a nebo jakkoliv vypomoct. Studentíci se na její přednášky těšili a i když byla staršího data, tak ne jednomu zamotala hlavu. Uměla se nosit, měla tvary zralé ženy a stejně jak byla příjemná, tak byla i atraktivní a udržovaná. Svět školy po práci, měnila za svět sportu a zábavy.

Rozvedená panička k nakousnutí, chodívala po svém aktivním relaxu na večerní drinky. Ať už sama nebo s kamarádkou, ale nikdy se nevracela domů bez sbaleného doprovodu. Užívala si mladých lidí a sosala z nich energii, kterou zase předávala s velkým nasazením dál. Svých padesát let schovávala za veselost a věčný, sebevědomý flirt.

Chodbami školy se procházela vyzývavě a nejeden absolvent se mohl pochlubit, že onu Blanku zná i zespod. Ovšem, protože o ni nikdo nechtěl přijít, z žádného důvodu, tak si každý tohle tajemství nesl s klidem v duši. Ten, koho si pozvala domů, poznal její zvrhlé choutky a nebyl jeden a dokonce ani jedna, komu by to nakonec nevyhovovalo. Mladistvou klasiku soukromě přeučovala na perverznější myšlení a učila si je k obrazu svému.

Už delší dobu pozorovala mladinkou a drobnou studentku Silvu, která byla delší dobu bledá a posmutnělá. V Blance se ozvaly mateřské pudy, měnící se pozvolna v nenápadnou bestii. Už několikátý den se snažila být Silvě na blízku a zjistit o ní víc. A protože se nedařilo, musela vyrukovat se sílou svojí osobnosti.

„Silvinko, už delší dobu vás pozoruji a příjdete mi taková bez duše. Copak je vám? Máte starosti?“ odhodlala se k sondování.
„Paní profesorko, mám. Jen se nemám komu svěřit, protože se bojím,“ pípla mladinká studentka a v duchu se modlila, aby paní profesorka nabídla svoje ramínko k vyplakání. Svoje tajemství si nesla delší dobu a nevěděla, jak s tím vším naložit.
„Na to je jednoduchá odpověď. Všechno mi povíte u mne doma, hned po škole, ano?“ nabídla svoji ochotnou službičku poplašené holčině.

„Asi ano. Asi moc ráda. Děkuji,“ oddechla si Silvie a po bližší domluvě odešla přemýšlet, jak a s čím nakonec vyrukuje. Blanka si po zvonění odučila další dvě hodiny, zašla konečně na oběd, aby pak počkala na studentku u auta před školou. Ta se přišourala pomalým krokem a nasedla do odemknutého vozu.

„Ničeho se nebojte, Silvi. Však mi povíte co vás trápí a k nějakému řešení se určitě dopracujeme,“ uklidňovala ji při pásání za volantem a natahovala se pro řemeny, aby připoutání připomněla i zamlklé dívčině. To nahnutí se k mladinkému tělu, v ní probudilo chuť na další dávku živočišné energie do žil, kterou z mladých sosala každý den, jako upírka. Nabrala nosem zhluboka její vůni a nenápadně přivřela oči, aby se Silvina mladá síla usadila do zralého těla přesně tam, kam měla.

Rozjela auto a vyrazily k bytu. Už ve výtahu se Blanka na svoji další oběť dívala jinak, než v autě. A každým krokem, co směřoval blíž k bytu, se studentka měnila v obyčejnou kořist.

Chvíli po vstupu do maminkovského domova, se s uvařenou kávou usadily do sedačky v obyváku a nastalo hrobové ticho. Když Blanka začala dorážet zvídavými otázkami, Silvie své trápení neunesla a rozplakala se. V profesorce se její vnitřní bestie probudila už naplno a s ohromnou radostí využila této chvíle, aby si mladinkou holčinu si přivinula na prsa. Zmáčkla ji na důkaz pochopení a hladila přes dlouhé vlasy až po záda. Svoji dlaň brzdila nad zadečkem, který shora jen okukovala.

Silva, schoulená do klubíčka se vyvzlykala, trochu se zklidnila a spustila svoji zpověď. Vypovídala o svém otci, který jí už dlouhou dobu ošukává na všechny způsoby, o tom jak s ní tráví veškerý možný čas a každou jejich společnou vteřinu beze svědků, věnuje hrábnutí a slintání nebo prasečinkám.
Blanka s otevřenou pusou poslouchala nářky nešťastné studentky a její překvapení se zespodu měnilo v silné vzrušení.Chlupatice jí vlévala horkost až do tváří a s velkým zájmem nutila Silvu povídat o všech detailech.

Už věděla přesně, že tuhle holku si zprzní taky a cítila, že tenhle zážitek bude patřit k nejlepším. Hltala každé slovo, sledovala mladinké rty a sušila slané kapky koulící se po tváři. Tohle vyprávění chtěla poslouchat co nejdéle a stejně dlouho si chtěla nerušeně projíždět svého nadrženého bobra. Zajímala se o každý detail, vyptávala se na polohy, na situace a byla za vrbu, ovšem s jinými úmysly, než Silva čekala. Když po chvíli vysledovala, že dívčina už vykládá bez slz a nepřetrženě, zkusila útok číslo dvě.

„Stop. Já to už nemůžu poslouchat. Pojď ke mně“ a falešně nabídla svoji náruč. Holčina se přivinula s bezpečným pocitem, zatímco Blanka si vychutnávala její špičaté dvojky, tvrdě zapíchnuté do jejího naducaného dekoltu. Mačkala ji k sobě, aby tomu vyplašenému stvoření zajistila pocit absolutního bezpečí a mohla si tak umést cestičku ke svému uspokojení.

„Dneska tu přespíš a zítra provedeme určité opatření. Jsi mým hostem. Ráno budeme moudřejší. Povíš mi vše a do detailu, abych se mohla připravit na další kroky a uvidíš, že bude všechno dobré. Jsi silná holka a nic takového tě přece nerozhází. Dej mi číslo na svého otce a já mu pak zavolám, aby neměli doma strach.“
„Dobře. Budu vám vyprávět úplně všechno,“ souhlasila už s radostí v očích Silva.

K vyčerpávající zpovědi si namíchaly pár drinků a protože toho měla Silva na srdci moc, než se vypovídala, už se setmělo. Bylo dost pozdě, když na sebe obě mžouraly přes nedopité sklenice a vážné téma už převracely dokonce ve vtip.
„Poslouchej a udělala ses u toho vůbec někdy?“ uchichtla se opile Blanka a bylo jí už malinko jasné, že tatíkovo obtěžování bylo Silvii nejednou i příjemné.
„No musím se přiznat, že i jo,“ smála se své odpovědi Silva.
„No tak co si stěžuješ?“ zasmála se drze profesorka a přisedla blíž.
„Já vím no. Někdy tak nepříjemný to zas nebylo. Mezi náma, on to fotr umí,“ uchichtávala se připitoměle dál nezbedná dceruška.
„No podívejme se na to. Tak ona má doma píchače a stěžuje si,“ rozlévala svoji sklenici všude okolo Blanka a tiskla se kýtou na mladou nožku vedle sebe. Zkusila položit ruku sebevědomě na to mladinké stehýnko a když neucuklo, věděla, že další útok může bez problému proběhnout.

Ze stehna jela nahoru až ke špidlatým kozičkám, které zmáčkla, jednu po druhé. Sledovala unavené oči naproti ní a nasávala Silvin dech, voňavý po ginu. Už měla jasno, že může odložit obě jejich sklenice a dovolit si pustit svoje choutky, bez problémů a naplno. Ovšem, už se nechtěla zdržovat něžnostmi a tak rovnou vzala Silvu za ruku, aby si ji odvedla do ložnice. Tam dívčinu posadila na široké letiště a sledovala jak se opilecky kolíbá.

„Svlíkni se. Tátu taky posloucháš, ne?“ zaútočila už naplno a sama si začala rozepínat košili. S pohledem přísné učitelky registrovala každý táhlý pohyb rukou, kdy Silva bojovala s rovnováhou a odhazovala ledabyle jeden kousek oblečení za druhým.
Blanka si divoce sundávala zbytky svých šatů a blížila se nahá k opilé Silvě.
Nechala rozhoupat svoje zvony i boky. Dovlnila se až k posteli a položila Silvu na záda. Nedočkavě stáhla poslední kousek prádla, zahodila jej za sebe a natlačila se na špičaté dvojky. Svoje tuhé bradavky nechala zabodnout do štíhloučké postavičky a bobříkem šimrala Silviinu holou cendulku. Ta se jen blaženě usmívala, s dávkou nadržené drzosti v pohledu.

„Ty mě taky chceš, že?“ uchichtla se a roztáhla nohy, aby Blanka vklouzla mezi ně. Jen co zralé tělo zapadlo do mladého mezinoží, dívčina se přidrzle rozesmála:
„Ale nemáš čím, že?“ provokovala dál. Blance bylo jasné, že má před sebou ne zrovna ublíženou mršku. Vstala a odešla ke skříňce u zdi, aby odtud vytáhla celý svůj arsenál hraček. Rozházela všechno okolo opilé Silvy a jen připínáka si začala natahovat jako důkaz, že se o její orgasmus bez problémů postará. Jen co se opásala řemeny a utáhla, co kde bylo třeba, převtělila se duší v kus pořádného chlapa. Jakoby jí narostlo sebevědomí, dlaní pevně sevřela gelový ocas a kráčela zpátky k posteli. Silvě ztuhly rysy a vytřeštěně sledovala tu souhru ženského těla a umělé hmoty v podobě žilnatého čuráka. Malinko se otřepala, aby ze sebe sklepala trému, která se objevila a sedla si na kraj postele. Sama byla zvědavá co bude dál.

„Ukaž mi, co všechno svýmu fotrovi děláš,“ přistoupila až k ní Blanka a pohupovala umělákem Silvě před očima. Ta nelenila a jakoby na rozkaz, jak byla zřejmě zvyklá z domu, si zasunula ocas do pusy. Opilecky ho olizovala líným jazykem a přivírala přitom rozmazané oči. Shora vypadala, jako malá, prodejná coura, schopná všeho. Blanka rozpohybovala své široké boky proti mladé pusině a pomáhala zasunout gumový žalud až do krku.

„Dáví tě?“ hladila Silvu po vlasech a když se snažila vysunout si lofas u pusy a odpovědět, tak jí hlavinku přidržela, aby svoje slova odmumlala s plnou pusou.
„Ahá! A tobě to asi nechutná, že?“ konstatovala dál v monologu, protože hulička se, díky jejím rukám, nedokázala od připínáka odpoutat. Jen zaregistrovala její záporné zavrtění hlavy a to ji vyburcovalo k ještě drsnějšímu zacházení. Gin udělal svoje a zábrany už ztratily obě. Paní profesorka si nechala pokouřit uměláka a cítila se u toho jako král. Když byla umělá hmota řádně oslintaná, hodila Blanka dívčinu na postel a zalehla mezi její nohy.

„Líbí se ti šoustat fotra?“ spustila jí svoje prasečinky přímo do ucha. Žaludem jezdila po holé pipině a chystala se na příraz. Hlasité odpovědi se Silva bála. Nechtěla přiznat sama sobě, že i když má zmatek v hlavě, tak i přesto na domácí šoustání myslí. A tak jen kývala horlivě hlavou a nechala se držet za zápěstí Blančiným pevným sevřením. Žalud sám našel díru a při jednom z pohybů si na krajíček zajel. Silvie sykla a vyvalila oči. Začínala střízlivět a probouzet se z alkoholového opojení, aby vnímala z čerstva to, co se jí u pipiny dělo.

„Je tam?“ usmála se jejímu výrazu Blanka.
„Ano,“ kývala holčina poplašeně.
„Hmmmm, ale ne celej, že?“ zdůraznila tu nedokonalost paní profesorka a zabodla se celým umělákem do oholené pizdičky. Zabodla a vyklouzla. Zajela a zakroutila svými dospělými boky. Roztáhla malinko nohy, aby přírazy šly snáz, opřela se do kolen a zasunula hadici opět co nejhlouběji. Sledovala u toho s pobavením Silviinu tvář a našťouchávala ji prudce, pomalu, zakroužila, povyjela, zabodla a zase vytáhla, aby viděla, jak moc dělá své studentce dobře. Ta se pod ní svíjela a dráždila si prsíčka. Kroutila si bradavky, plácala se přes ně, házela hlavu ze strany na stranu a nahlas vzdychala.

„Tati! Tati! Zpomal! Já už budu! Přestaň. Ještě ne! Ještě se nechci udělat!“ škemrala nahlas a rudý obličej jasně prozrazoval, že brzy bude konec. Jako na povel Blanka zajížděla do holého lůna ještě divočeji a přirážela jako jelen v říji. Volání tatíka ji ještě víc burcovalo a bušila do mladé pičky tak, jako by byla vzteklý a minimálně stokilový muž.

Těsně před orgasmem vytáhla celého lofasa ze šťavnaté pizdičky a v blesku svlékla popruhy. Ve stoje sledovala nateklé, mladičké pysky, zrudlé tvrdými přírazy, které teď chtěla zchladit svým jazykem. Zajela přímo mezi ně a prolizovala je pomalinku a něžně, až do chvíle, než ta malá coura začala znovu volat fotříka. Nechala ji, aby se projevila nejvíc vyrajcovaně, jak jen to šlo. Když už nahlas prosila o pořádný výliz, na jaký byla zvyklá, Blanka svůj profesorský jazyk rozmrskala do stran. Kmitala a blízala jak mladičkou dírku, tak i celé holátko z venku. Cucala malinký poštěváček a probouzela ho k životu drsným jazykem a něžně zoubky. Nasávala ho mezi rty, vytahovala z pysků a zase pouštěla, aby viděla, že to mládě umírá touhou po svém fotrovi.

Sama sobě podjela bříško rukou, až nahmatala chundelatého bobra a rozhonila si poštěváka do taktu lízání. Stačilo málo, aby obě bouchly své šťávy do prostoru ložnice. Ještě chvíli trápila obě pičulky a těsně před orgasmy všeho nechala.
Sledovala vymrdanou Silvu, držící se za kundičku a svíjející se do klubka. Bylo na ni vidět, že ještě nemá dost. Ta neukojená chuť ji přiváděla k šílenství. Se stále zavřenýma očima se svíjela na posteli a Blanka si s chutí užívala tohoto nadrženého kina. Po chvíli, když se nabažila, sáhla po oboustranném robertkovi, pokrčila neposlušné nohy té malé lesbičce, usedla proti jejímu tělu, zasunula jeden konec do sebe a druhým vklouzla do dívčiny.

„A jeď, děvko,“ rozkázala a jakoby na startu nějakého závodu se rozjela mrdačka plná ženských vzdechů. Obě těla sebou házela, skákající kozy paní profesorky sebou plácaly o sebe, mokré pičky mlaskaly při každém zásunu a dospělácký hekot byl dolaďovaný něžným vzdycháním nadržené studentky.

„Volej ho! No tak, volej ho!“ povzbuzovala protipíchačku vzteklými šťouchy Blanka, protože cítila, že se blíží konec. Chtěla ho prožít perverzně a mladinké tělo jí bylo málo. Silva pochopila a znovu spustila volání po svém otci. Chválila jeho zásuny a slibovala svoje podržení pokaždé, kdy si jen bude přát.

Jejich společný orgasmus zachvátil ložnici v jeden okamžik. Ještě naposledy hodily svými těly proti sobě a svoje přírazy skončily ve chvíli, kdy se obě roztřepaly. Svoji rozkoš nechaly odeznít v naprosté tichosti. Jedna druhou nerušila, každá se zavřenýma očima hladila své vrušivé zóny k úplné dokonalosti a obě se ladily do poklidu. Silva padla naprostým vyčerpáním, protože gin a divoká mrdačka udělaly své. Chvíli po tom, co dolehla, aby si odpočinula, tvrdě usnula.

Blanka chvíli sledovala to nadělení všude kolem a po sesbírání všech hraček šla zatelefonovat otci Silvy, přesně jak slíbila. Jen co dokončila hovor, kde si domluvila schůzku hned na další den, ještě na okamžik zapnula svoji fantazii, aby promyslela, co a jak udělá, aby tohle téma nějakým způsobem vyřešila. Ovšem, ať spekulovala jak chtěla, nic jiného, než další píchačka jí z toho nevycházela.
„Však jestli ve dvou nebo ve třech, to si rozmyslím až ráno,“ pousmála se sama nad sebou, spokojeně zavřela oči a dokonale ukojená, s klidem usnula, vedle své opíchané žačky.

Navigace v seriáluChtivá profesorka 02 >>
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x