Slečna Netykavka 02

Toto je 2 díl z 3 v seriálu Slečna Netykavka

Libuška zkoprněla, přichytila se dřeva lavičky a vyděšeně otočila hlavu po světle za jejími zády. Ve stále stejné poloze, kdy ležela na zádech, nohy měla pokrčené, vysoko zvednuté a roztažené jako ta nejnadrbanější fena, sledovala siluetu muže v uniformě, který kráčel tmou přímo k nim. Její pocity se v ní mísily. Něco jí říkalo, aby se urychleně oblékla a utíkala tmou přímo k domu, zamkla se a byla zase slušná holka a naopak něco čertovského v ní jí nabádalo k tomu, aby podržela každému, kdo projde okolo.

Vítězila chuť na další zářez na pažbě a  proto přišel na řadu kompromis. Ležela dál roztažená, semeno z Luboše jí vytékalo z pysků a kapalo na kameny pod lavičkou. Vánek jí chladil prokrvené pysky a tak se rozhodla čekat na další zápich do natěšené pizdy. Vystříkaný tatík se tvářil způsobně a netrpělivě. Čekal jen, až postava příjde blíž, aby mohl předat štafetový kolík a zmizet domů. I když, Libuščino nenápadné kňourání a občasné vydechnutí ho nenechávalo chladným. Nepůsobilo mu to sice na spodek, ale lahodilo to jeho mysli a uším.

Silueta se vyloupla ze světel tramvaje a chlapská postava rázem stála u lavičky. Řidič sledoval to nadělení. Roztaženou dívčinu s kozami, jaké mívají ženy o spoustu let starší, s vyplašeným pohledem a kundou, co voněla po vánku až k němu. Vedle ní stojícího tatíka, který si zrovna česal těch pár vlasů na hlavě, aby přišel domů spořádaně. A všude okolo hulákaly pomyslné sirény, které prosily o orgasmus té mladé rajdy.

„Je tvoje, kolego,“ opovržlivě hodil hlavou směrem k Libušce tatík. Řidič ji obešel, aby si ji prohlédl pěkně z příma, narovnal se, založil ruce a nahlas přemýšlel.
„Co je potřeba?“ zeptal se, aby danou chvíli prodloužil co nejvíc.
„Neudělala se. Tak buď jí s tím pomož a nebo si jen ulev,“ zasmál se nad Libuškou s opovržením tatík.
„To se mám spustit s kdejakou děvkou?“ prodlužoval situaci dál řidič, ale Libuška se už zvedala do sedu, aby svému dalšímu „zákazníkovi“ ulevila od tlaku v kalhotách. S lačností a chutí udělat všechno, si řidiče přitáhla za jeho půlky až k sobě, ojela mu bouli na kalhotách,  podebrala si jednu kozu a začala s ní jezdit po poklopci. Byla obrovská a dosáhla naprosto všude, kde bylo třeba.

Otírala si bradavku o hrubou látku kalhot, projížděla se po zipu nahoru a dolů a vnímala jen to ticho okolo. Někde v dálce zaštěkal pes a zašustilo listí, jinak byl nerušený klid.
„Tak si ho vytáhni,“ řekl směrem dolů povolně řidič a nechal se obsloužit. Libuška s radostí nedočkavě škrtla zipem, rozepnula knoflík a stáhla kalhoty ke kolenům. Boule na slipech se tlačila do prostoru, natrčený čurák voněl přímo Líbě pod nos a tak se dotkla rukou. Malinko jí zarazilo,že boule byla větší než miska z dlaně, kterou položila na dosud skrytý ocas. Musela se ručkou rozhladit do stran, aby věděla, co ji čeká. Hadice se probouzela zřetelně k životu a tlačila se ven. Stačil jeden pohyb rukou a žalud vykoukl z látky slipů, aby se přihlásil o své
Řidič už na nic nečekal a když už mu ocas okukovala náhodná děvka, tak s ní tak i jednal. Vzal ji pod vlasy za krkem a natlačil si její dychtivý ksicht na svůj rozkrok.

„Dej si, štětko. Jen si dej,“ tlačil se sebe její hlavu a liboval si prvního doteku na už vytaseném lofasu. Libuna se snažila posloužit jak nejlíp uměla a tak vyplazovala jazyk a dotýkala se jím všude kde se její obličej nacházel. Ten chlap nebral žádný ohled a jednal s ní, jako se šmudlou z ulice. Podržel jí za vlasy a zasouval svůj megašulin do její pusiny. Natahoval žaludem její koutky a stále si ji přidržoval pevně za vlasy.

„Chutná ti? Chutná? Jen si dej. Jen se nažer,“ cpal zuřivě svůj ocas co nejdál až to Líbu dávilo.
„Ošukej jí!“ zdůraznil postávající tatík opodál, který si svůj odchod najednou rozmyslel.
„Nebudu jí šukat. Abych něco nechytil. Jen ať mi ho pěkně pocumlá,“ funěl tramvaják a povolil stisk ruky, aby si její hubu narovnal zpříma proti ocasu.

Líba ani nestíhala protestovat. Věděla, že se jí to nelíbí, ale všechno probíhalo tak rychle. Jediný protest, který v zápalu boje zvládala, bylo její snaživé odtahování. Bohužel marně. Samcova síla byla větší. Když ale ucítila žalud na rtech, jen se mlsně olízla a s chutí pootevřela pusinu.
Chtěla se předvést v kuřbě, ale místo toho mu posloužila zase jen jako obyčejná další díra na těle. Přidržel ji za hlavou a narazil si její hubu na to tvrdé kopí. Natlačil lofasa až do krku a drsně přidržel. Slastí jen zvrátil hlavu a vnímal dávivé Libuščiny zvuky. Ani poznámky přihlížejícího fotříka ho nezajímaly. Pak na chvíli povolil a nechal Líbu odkašlat. Potom jí bez milosti opět projel krk svým velikým žaludem. Už cítil její protesty i na svých stehnech, kde jej Líba štípala a škrábala jako kočka. Jenže to ho burcovalo ještě víc a chtěl si ji podat o to tvrději.

„Potřebuješ zkrotit, co?“ vypichoval svoji otázku do taktu svým bodlem v její uslintané hubě a usmíval se. Nechal ji opět vydýchat a podíval se na hodinky. Kontroloval čas svého odjezdu a protože mu zbývala už jen nějaká minuta, tak si nakonec přeci jen nechal poradit od postávajícího a přihlížejícího fotříka Luboše. Otočil si Líbu na čtyři a chystal se konečně zasunout.

„No sláva! Už jsem myslel, že jí to nedopřeješ,“ přibližoval se pořád blíž k Líbě tatík a sledoval, co si tramvaják počne s její zadnicí. Viděl, jak na ni plive a rozmazává sliny po análu. V tom Líba začala protestovat už pěkně nahlas. Nechtěla si nechat protahovat zadek a už vůbec ne takovým obuškem.

„Opovaž se! Pusť mě! Do zadku ne!“ křičela a snažila se vymanit z jeho sevření.
„Sakra podrž mi jí! Co čumíš!“ štěkal na fotříka tramvaják s žaludem v ruce a sledoval jím  čokodírku, jako by ji měl na mušce. Tatík přiskočil a pevně chytil Libku házející se do stran.
„Co děláš? Uklidni se. Však se jen vycáká! Drž!“ uklidňoval fotřík Líbu a jeho bodátko se znovu zvedalo.
„Já to nechci do zadku! Pusťte mě!“ křičela naplno Libka, ale to už cítila tlak ve své  zadní dírce. Jako strnulá přestala křičet, protože ten úlek jí naprosto paralizoval. Velký žalud projel jejími dvěma brankami bez bolesti a ona uvolnila všechny svaly v těle. Dokonce zavrtěla zadečkem a v duchu nadávala sama sobě, jaká je hysterka, když odmítá nepoznané.
Když ale zajížděl  celým šulinem dál a dál, bolest se začala ozývat. Análek se jí bolestivě rozevíral, protože jeho tvrdá vznešenost se cpala nemilosrdně do úzkého otvoru, kde se nechala s chutí mačkat měkkými stěnami mladého a buclatého zadečku. Bolest ovládla celé Libuščino tělo a tak spustila opět nervózní řev. Házela sebou a půlky k sobě tiskla, aby se nějak vymanila z toho bolestivého projíždění.

„Zacpi jí hubu a nečum,“ syčel nervózně tramvaják na Luboše a bral si Libku zezadu ještě s větším gustem. Tatík v rychlosti vytáhl svoje malé lízátko z kalhot a nacpal ho do otevřené pusy před ním.
„Opovaž se kousat,“ křikl po Líbě a zarazil se mezi rty až po kořen. Tancoval na špičkách a Líba se bála cokoliv udělat. Vzadu bolest jak hrom a vepředu v puse čurák, který jí tak moc rozdělal. A dokonce jí i chutnal. Svojí zralostí, odhodlaností a zároveň i díky její kundí šťávě. Ta směs pocitů jí začala chutnat. Bolest sice uzemňovala jakýkoliv anální prožitek, ale celá ta scéna, kdy byla šoustaná dvěma muži a přitom měla nulové zkušenosti, jí zároveň probouzela poštěváka.
Řidič se těsnil v jejím análku a druhou rukou zajížděl mezi pysky. Prstil ji kundu do taktu svých přírazů a sledoval druhý konec, kde  lačná pusa s neskrytou chutí žmoulala malého ptáčka. Líba si to vepředu začala užívat. Těšila se až ta bolest skončí a ona si vychutná svůj první reálný orgasmus. Kozy se jí houpaly a bradavky škrtaly o drsné a osezené dřevo lavečky. Pochutnávala si na zralém ocásku a trpěla dál tu bolest v zadku.

Tramvaják se ještě párkrát zapíchl mezi tučné půlky a s hlubokým vzdycháním se vypumpoval do té slastné prdele. Ta těsnost ho dostala během pár okamžiků. Jako hřebec funěl do šera a utíral si pot z čela. Odpočíval s lofasem ve vymrdané anální díře a pak jej nechal líně vyklouznout. Při tom se zájmem sledoval kino, které mu předváděla Libka, svým žužláním malinkého ptáčka.

„Jsi čubka,“ pleskl opovržlivě Libunu po prdeli a zatahoval zip u kalhot, protože se chystal k odchodu.
„Kam jdeš?“ přestala cumlat malá děvka ocas a lehla si opět na záda, protože byla nedodělaná.
„No, jsem v práci. Tak pokračuju v šichtě,“ usmál se tramvaják a s chutí se bavil nad scénou, kdy to Líba nevydržela a spustila opět svůj nadržený ječák.
„Svrbí mě kunda a vám je to jedno? Já se ještě neudělala! Jste tu dva, tak se jeden snažte, ne?“ ječela jak na lesy. Roztahovala nohy, roztahovala si kundu a vábila jednoho z nich.
„Zacpi jí hubu,“ pobídl tramvaják fotříka a pomalu odcházel ke svému vozu, aby zacinkal na rozloučenou. Tatík bez rozmyšlení zase nacpal svého mrňouska do  protestující huby. Přál si mít ocas stejný jako řidič, protože při jeho velikosti by nemohla Líba vyvádět tak, jako zvládala vyvádět u něj. Dumlala ocas a přitom sebou škubala. Vydávala nosem svůj protest song a to tatíkovi rušilo pocit, potřebný k dalšímu vystříkání.

„Co se to tu děje? Potřebujete pomoct slečno?“ vynořil se  z keřů  stařičký pán. Jeho věk už nepotřeboval tolik spánku, jako kdysi a tak se vydal na procházku se psem po okolí.
„Nevšímej si nás a pokračuj,“ cedil přes zuby fotřík a přidržoval Libčinu hlavu co nejvíc na svém ptáčku, aby nemohla přiznat, že dělá něco, co nechce.
„Ptám se naposledy jinak zajistím pomoc,“ snažil se zdůrazňovat dědoušek, ale víc než obranář, se v něm začal probouzet slídil.
Sám už se nezmohl na nic převratného, ale sledování ho bavilo. Obzvlášť když sající žena před ním byla mladá a kyprá. Rozepnuté šaty a široce roztáhlé zvednuté nohy, o které pleskala rozhoupaná vemena, mu vzala vítr z plachet. Stál a civěl na tu krásnou podívanou, kterou rozeznával ze světel na konečné stanici za nimi.

„Nemůže se udělat. Už dva do ní bušili a neudělala se,“ zalhal fotřík a přidržoval si pořád pevně její hlavu, aby si alespoň takto navodil pocit, že má hadici stejnou jako měl ten zpropadený tramvaják.
„Aha takhle. Tak to se omlouvám,“ znervózněl stařeček a přál si, aby se mohl alespoň dotknout.
„Pomož jí,“ pokynul rukou Luboš a zkusil povolit sevření, protože další pokus o Libuščin orgasmus se o zase o kus přiblížil.
„A to můžu?“ překvapeně se prišoural k její kundě.
„Co ty na to, děvko? Může?“ zeptal se pod sebe fotřík a povolil hlavu úplně. To už staříček seděl vedle macatice a třesoucí rukou podebíral nedočkavě její melouny. Libuna, s vidinou dalšího pokusu, jen přivřela oči jako kočka a nechala se laskat dál.

„Může! Prosím!“ zakvílela už pokojněji a stáhla stařičkou ruku ke své pipině. Sama se pustila do dalšího žmoulání Lubošova penisu a nechala si dráždit pičku od starce.
„Tak v kundě se neudělala říkáš? A co poštěvák? Zkoušeli jste?“ slinil si prsty dědula a už jí začal mrskat klitoris. Libuna se začala vlnit v bocích a nechala si dělat všechno, co starého pána napadlo.
Štípal ji do poštěváku, tahal za něj, podkluzoval ho prstem, promazával štávou a Libuška za to oplácela chlapákovi nahoře ukázkovou kuřbou. Olizovala mu  ptáka, nechala si šukat pusinku a přirážela do taktu proti dědulovým prstům. Ten zřetelně cítil, jak jí hrášek ztuhnul a podle vzdychů mu bylo jasné, že se ta malá děvka brzo udělá. Jeho zásluhou! To byla pro něj krásná odměna.

„Já si musím alespoň líznout!“ přiklekl rozhodně mezi stehna dědoušek a zabořil svůj sice pomalý, ale důrazný jazyk do mladičké pičky. Stačilo pár tahů nahoru i dolů, procumlat frajtra, zajet až na zadeček a Libuna se rozjela ještě víc, než do teď. Kouřila a kouřila a hekala do stran. Sám fotřík ucítil její konec a tak se strachem, aby mu neoplatila stejným jako on jí, se hnal do zdárného konce, zároveň s ní. Akce se celkově zrychlila a během pár okamžiků sebou Libuna házela jako ryba na suchu a Luboš jí cákal semeno do vlasů, jako ten sígr v tramvaji.

Sídliště nahoře muselo slyšet jejich hekání, kdy hřebec plný síly vyhrál nad fenou s roztaženýma nohama a s prvním reálně prožitým orgasmem. Dědula ještě párkrát prolíznul mlaďoučkou cendulku a obtížně vstal ze ztuhlých kolen. Fotřík už podruhé schovával svůj nástroj do zipu kalhot a znovu  nasazoval výraz spořádaného otce od rodiny.
Libka si pomaloučku zapínala šaty, aby se zvedla a prošla se kopcem domů. Už věděla, jak na muže a doufala, že není problém tohle zažít znovu. Bez loučení a nějakých slibů se rozešli každý svojí cestou. Všichni totiž chtěl být co nejdřív doma a nerušeně znovu myslet na zážitek z dnešní noci.

Navigace v seriálu<< Slečna Netykavka 01Slečna Netykavka 03 >>

Autor

5 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x