Klára 03 – První skutečný zážitek

První skutečný zážitek – pondělí

O půl hodiny později dorazili do penziónu. Žarko seděl na zastřešené terase s výhledem na moře, kouřil cigaretu a míchal si podvečerní kávu.
„Jaké bylo dnešní opalování? Nespálili jste se? Byli jste zase u naháčů, jako vždycky před tím?“ zasypal je místo pozdravu otázkami a vyloudil širokánský úsměv.
„Jo, byla to paráda. Křišťálová voda, šnorchlování, akorát tam není žádný bufet, takže se těším na studené pivo a máma na tvoje víno.“
„To vám donesu hned, počkejte moment a pak se domluvíme, jak s večeří.“

Než se uvelebili u stolku, kde před tím seděl i Žarko, už před nimi byla orosená sklenice studeného červeného vína a plechovka piva s namraženou sklenicí.
„Nespálili jste se hned první den?“ zvědavě se znovu vyptával pan domácí.
„Doufám, že ne, máma vozí krémy s faktorem 30 nebo i 50. Po těch se snad ani spálit nejde.“

„Měli byste vyrazit dolů někam na diskotéku. Jedna je hned na pláži a druhý taneční klub je v centru. A je toho tam víc. Je tam pěkně živo. Určitě tam najdeš spoustu mladých a krásných holek a Kristýnko, pro tebe by se tam určitě našel i nějaký pěkný mužský. Taková nádherná dáma by neměla zůstávat sama, a ty si přeci můžeš mužské vybírat,“ plynulou němčinou je nabádal Žarko.
„Aha, takže já si do apartmánu přivedu slečnu a máma nějakého pěkného chlapa? Vždyť to bychom se tam ani nevešli,“ rozvíjel se smíchem téma David, zatímco vydatně upíjel pivo.
„Když budeš potřebovat, hned vedle je ještě jedna místnost a je volná, klidně si nějakou slečnu přiveď, Kristýnka ti v tom určitě nebude bránit. Kdyby tady nebyla moje paní, dělal bych jí s radostí doprovod,“ flirtoval Žarko a bylo jasné, že svá slova jako typický chorvatský macho myslí naprosto vážně.
Kristýně bylo jasné, že kdyby měl sebemenší příležitost, snažil by se takový doprovod dotáhnout do konce. Nebyl její typ, i když byl náramně zábavný.

Ještě chvilku se bavili na toto téma. Pivo v Davidovi zmizelo jako kouzlem a Kristýna svou velikou sklenku červeného už také pomalu dopíjela. Ještě si sjednali večeři na půl devátou s tím, že se před tím projdou na promenádě a vyrazili do svého apartmá.

„Dádo, jdu do sprchy první, pak se musím trochu nalíčit, ty se mezi tím taky můžeš osprchovat a půjdeme se ještě projít. Ať máme nějaký pohyb. Těch pár temp plavání není nic moc. Váleli jsme se celý den. Co ty na to?“
„Jo, klíďo, tak utíkej první.“

Vyklidili tašky, pověsili ručníky na balkon a David se svalil do křesla.
„Měl jsem si Žarkovi říct ještě o jedno pivo, mám pořád hroznou žízeň.“
„Možná bys mohl skočit pro lahev toho jeho vína, to červené bylo bezva,“ přitakala Kristýna, zatímco ze sebe shodila plážové šaty a rozvazovala si šňůrky od podprsenky od plavek.

David mohl na jejích ňadrech oči nechat. Doma tohle nikdy před ním neudělala.
Všimla si toho a usmála se na něj: „Tady snad nemusíme s ničím dělat tajnosti, ne? Celý den jsme se nahatí povalovali na pláži, tak co?“
Na dotvrzení svých slov k Davidovi přistoupila s nabídkou: „Jestli chceš, tak šňůrky od bikin mi můžeš rozvázat sám,“ bavila se tím, jak se jí ho zase podařilo překvapit.
Pohlédl jí s trochou rozpaků do očí, ale pak zlehka na obou bocích zatáhl za šňůrky a titěrné plavečky mu zůstaly v ruce.
„Pořád se ti ještě líbím?“ provokativně se ho zeptala, zhoupnula se v bocích, otočila se k němu zády, a aniž čekala na odpověď, odplula do koupelny.

David za ní chvilku užasle hleděl, pak se ale zvedl, sundal si tričko, kraťasy a slipy, popošel za ní a otevřel dveře koupelničky. Opřel se o futra a pozoroval ji, jak se sprchuje, myje si vlasy, aby se zbavila soli a celé tělo si otírá žínkou plnou pěny. Sledoval, jak si omývá ňadra a pomalu sjíždí žínkou až ke svému klínu. Věděl, že ona ví, že ji pozoruje a že ho nechává, aby se díval. Cítil, že jeho vzrušení začíná být nezvladatelné.

Když s oplachovala vlasy a po očku sledovala svého syna, ucítila najednou z pohledu na jeho ztopořený úd naprosto šílené vzrušení, ale ještě jí na okamžik přepadly výčitky.
„Ještě to můžeš zastavit! Jestli vleze k tobě do sprchy, tak už to nezastavíš!“
Jenže jeho nádherně připravené vybavení úplně magicky přitahovalo její oči a David si toho nemohl nevšimnout. Nechala ho, ať se ještě chvíli dívá a pak ho vyzvala.
„Když tady tak stojíš, můžeš mi umýt záda,“ podala mu žínku a otočila se čelem ke stěně.

Natlačil se k ní do sprchy a něžně jí záda mydlil pěnou a pak pěnu oplachoval sprchou. Nevydržel to a začal jí něžně líbat na šíji a ramena. Nic neříkala, ani neprotestovala. Jen cítila stupňující se vzrušení a nedočkavost, že třeba ucítí jeho pyj trochu víc. Sama přeci jen nechtěla začínat.
Sprchu namířil tak, aby jí teplá voda stékala na ňadra. Když ji líbal za ouška a znovu na šíji, všiml si, že bradavky se jí pozoruhodně zvětšily. Trochu ji zezadu objal, a zatímco na její ňadra pouštěl proud vody, prstem volné ruky kroužil kolem nádherné třešinky.
„Jsou fakt nádherná a takhle jsem žádná ještě nikdy nehladil. Líbí se ti to?“
„Kdyby ne, tak bych něco řekla,“ potichu odpověděla, trochu zaklonila hlavu a tváří se přitiskla k té jeho. „Měl by ses ale oholit, škrábeš.“

Bylo mu jasné, že musela jeho neposedného Lojzíka cítit, jak jí naráží na oblý zadeček, nic ale nedala najevo.
Trochu poodstoupil, prohnul se v kolenou a nechal trčivce vklouznout zezadu mezi její stehna. Přitiskl se k ní a opět se věnoval něžnému hlazení jejího ňadra a bradavky. Na šíji a ramena přidával další a další polibky. Svůj úd nechal pomalu prokluzovat mezi jejími stehny tak, že docela jistě musel klouzat kolem její kundičky. Nedala na sobě znát nic. Nepohnula se ani o centimetr, stékající voda napětí ještě umocňovala.
Uvnitř ji spalovala nekonečná touha, aby do ní jeho nádherně tesaný úd pomalu proniknul. Trochu ho zarazilo, že se vůbec ničemu nebránila. O to více si vychutnával nádherné mazlení. Nikdy nic podobného nezažil a tady ke svému údivu nenarazil na nejmenší odpor.

Sama ten pocit nezažila už hodně dlouho. Nechala plně na Davidovi, co bude dělat a jeho jemnost ji příjemně překvapila.
Čekala spíš, že se do ní bude chtít nešikovně a prudce dostat. Vychutnávala si plnými doušky dlouhé klouzavé doteky jeho „Lojzíka“, jak mu dnes začal říkat. Zároveň jasně vnímala hru jeho prstů kolem svých ňader i opatrné stisky jeho dlaní v příjemném proudu teplé vody. Úplně ji z jeho doteků mrazilo a přála si, aby to trvalo co nejdéle.
Nedělala nic, jen se občas svou tváří otřela o tu jeho, zvednutou rukou dozadu si přidržovala jeho hlavu u sebe a prsty mu čechrala mokré vlasy. Druhou rukou se opírala o stěnu sprchového koutu. Veškerou aktivitu ponechala ještě chvíli na něm. To něžné vzájemné poznávání trvalo několik minut. Bylo jejich první a věděla, že si ten okamžik oba budou pamatovat do konce života. Pořád ještě nechtěla převzít otěže do svých rukou.

Otočila se k němu velice pomalu, až když jí stiskl ňadro trochu silněji. Vzala mu sprchu z ruky a pověsila ji do držáku. Ovinula mu své paže kolem šíje a začala ho dlouze líbat. Teplá voda po nich stékala, ale nikdo neřekl ani slůvko.
Po chvilce se postavila na špičky, aby mohl jeho hladký krasavec opět vklouznout mezi její stehna. Nemohla se nabažit jeho pomalých klouzavých doteků. Byla by nejraději hlasitě vzdychala vzrušením a slastí, ale musela být zticha. David jen tiše vzrušeně dýchal. Oběma rukama hladil její tváře, díval se do jejích dokořán otevřených očí a pokrýval její čelo, víčka jejích očí, nos i ústa spoustou jemných polibků. Byly to jen takové letmé doteky jeho úst. Zdálo se mu, že kromě nesmírného vzrušení cítí v jejích očích nedočkavost stejně velikou, jako byla ta jeho.

Malinko se zaklonil a prohnul svá bedra nepatrně vzhůru. Věděla, že hledá cestu dovnitř a svým pohybem mu pomohla.
Ucítila, že teď nesklouznul jen po štěrbince, ale pronikl kousek dovnitř. Zmocnil se jí opojný pocit. Chtělo se jí křičet, vzdychat slastí, povzbuzovat ho, ale místo toho se jen jeden druhému upřeně dívali do očí plných vášně.
Ucítila, jak jeho ruce sjely dolů a uchopily zdola její pevný zadeček. Přitáhl ji k sobě a teprve teď ucítila jeho úd proklouznout hluboko. Nepřestávali se dívat jeden druhému do očí. Pomalu z ní vycházel a zase se vracel dovnitř. Nádherně pomalu! Ostře vnímala každý milimetr jeho údu, jak se do ní celý noří. Cítila tlak jeho podbřišku na svém. Potom z ní stejně pomalu vycházel. Věděla, že to asi skončí brzy, ale strašně moc si přála, aby ta krása neskončila už nikdy.
„Chápeš, že právě teď se miluješ se svým vlastním synem, holka? Teď by bylo krásné umřít!“ blesklo jí hlavou a vzápětí jí rozechvělá Davidova šeptaná slova potvrdila to, co jí bylo jasné od prvého okamžiku: „Lásko, tohle ještě dneska dlouho nevydržím, promiň!“

S těmi slovy nechal svůj báječný kůl vyklouznout ven a za okamžik už křečovitými pohyby vytlačoval na její již trošku opálené bříško dávky bílé smetánky.

Odpověděla stejně tiše: „To nevadí, poprvé to je asi vždycky rychlé. Aspoň to tak říkají a píšou. Netrap se kvůli tomu,“ pohladila ho po tváři a něžně ho políbila na rty.
Mrzelo ji, že v jeho očích zahlédla tolik smutku a zklamání. Nechtěla, aby měl nějaké výčitky, které by se v budoucnu mohly změnit v komplexy.

„Moc mě to mrzí. Ale nevěděl jsem, že se to stane tady a teď. Prostě jsi byla tak nádherná a já tě tolik moc chtěl. Snad to bude někdy lepší,“ šeptal, ale pak se usmál, protože se mu začala vracet jeho sebejistota: „Žádné snad! Bude to lepší a ty mi pomůžeš! Viď, že jo?“
„Bylo to hrozně moc krásné, blázínku! A máme ještě celý týden na to, aby se to zlepšovalo. Ale nemusíme to zkoušet každý den. Víš, že jsme si na pláži řekli, že rytíř nebo gentleman nikdy neudělá své dámě nic, co by si nepřála a teď si ta dáma přeje vylézt konečně z té sprchy,“ zasmála se a dodala: „Ty běž opatřit to víno a já si jdu sušit vlasy. Bude mi to nějakou chvíli trvat.“

Když se utřel a oblékl, pustil televizi, kde byl naladěný nějaký hudební kanál, nahlédl ještě do koupelny a s úplně vážnou tváří se zeptal: „Zapomněl jsem se zeptat, jestli bereš nějakou antikoncepci?“
„Teď žádnou neberu, ale máme ještě týden nebo skoro deset dnů, než to dostanu, tak snad bude všechno v pořádku. Neboj!“
„Měla by sis ji zase nechat předepsat,“ mrknul na ni do zrcadla.
„V Praze nebude třeba. Bavili jsme se jen o téhle dovolené,“ odpálila ho s přísným pohledem Kristýna.
„Chápu, že s tímhle mým výkonem nemůžeš mít o nějaké pokračování zájem, ale co když se fakt hodně zlepším? Třeba si mě vychováš tak, že už nikoho jiného nebudeš potřebovat?“
„Padej pro to víno a nech těch řečí, chlape jeden zatracenej, nenasytnej,“ zaškaredila se na něho v zrcadle a odmítavým pohybem zápěstí mu jasně naznačila, aby koupelnu opustil.

Když snad až po půl hodině vyšla k Davidovi na balkon, kde seděl na plastové židli u stolečku s lahví vína a dvěma skleničkami, z nichž jedna už byla dost prázdná, málem spadnul z židličky.
Před tím se mu hlavě dokola honila jediná myšlenka: „Poprvé jsi si trochu zapíchal, jenže to bylo s mámou a chtěl bys to už furt! Ono snad fakt bude třeba nějakou tu holku si najít, ale Kristýna byla úžasná! Je trpělivá a všechno tě naučí a chlapa nemá, takže určitě budete občas pokračovat i v Praze! Můžeš si být jistý, že když se polepšíš, bude tě taky sama chtít.“
Teď před ním stála a vypadala v letních šatech úchvatně. Jemné nalíčení zdůraznilo zářivou krásu jejích očí a zakrylo vějířky slabounkých vrásek kolem nich. Tak krásnou ji snad ještě David neviděl.

„Dáme si skleničku a můžeme jít mezi lidi,“ zvesela zahlaholila Kristýna a posadila se na druhou židličku. Věděla, že udělala skvělý dojem a že se za ní zase chlapi budou otáčet.
„Vypadáš naprosto báječně! Vždycky jsi vypadala hezky, ale dneska překonáváš všechno. Tak krásnou dámu snad ani nemůžu pouštět mezi lidi. Jsi prostě úžasná a já definitivně vím, že jsem se zamiloval a žádná jiná mě nezajímá. Tak na tvou dokonalost!“ pozdvihl sklenku a podíval se jí do očí, které se v podvečerním světle zapadajícího slunce nádherně třpytily najednou objeveným štěstím. Viděl v nich čirou radost z toho, že se mu tolik líbí.
Pozdvihla tu svou a skromně opáčila: „Na tuhle dovolenou, ať se nám vydaří a ať se nehádáme. A taky na to, že mi nebudeš lichotit, protože už jsem stará a vím, že to říkáš jen tak,“ oba upili vína a David k ní natáhl ruku, kterou nechal ležet na stole. Položila mu do ní tu svou.

Podíval se na ní a tiše odpověděl: „Chci, abys pochopila, že to není lichocení, že jsi opravdu ta nekrásnější žena široko daleko a zároveň úžasná a všechno, co jsem řekl před chvílí, je pravda. Já to tak prostě cítím, a i ta hra na rytíře a dámu mého srdce byla spíš skutečnost. A na to ještě jednou připíjím. Snad je ti jasné, že kdyby tady Žarko neměl ženu, tak by po tobě taky hned vyjel. Jasně to říkal.“

Uvolnila svou ruku, prsty pohladila jeho rozevřenou dlaň a potichu řekla: „Ty jsi to nejlepší, co mně potkalo a za tvoje slova ti moc děkuju. Budeme se oba snažit, aby se to nepokazilo a aby nám to vydrželo celou dovolenou. Co ty na to?“
„Jen tady? Já bych si přál, aby nám to vydrželo napořád,“ a se škádlivým úsměvem dodal: „Když budeš mít se mnou trpělivost, tak to dám tak, že sama budeš chtít, aby nám to vydrželo napořád.“
„To jsou řeči, to by přeci nešlo,“ trochu chabě se bránila, ale bylo jí jasné, že když budou opatrní, tak by třeba mohl mít David pravdu. „Vlastně jíimá naprosto úplně,“ došlo jí to, nad čím před zrcadlem dlouho uvažovala.

„Teď vypadáš tak nádherně, že nejvíc by se mi líbilo sedět tady, poslouchat nějakou pěknou muziku, dívat se na tebe, občas se s tebou líbat, pak sejít dolů a zjistit, jestli už náhodou není večeře a hned po ní se sem vrátit. Mohl by být čas na pokračování toho, co tak krásně začalo. Nemyslíš?“
„No, je to určitá alternativa k procházce, ale snad bychom ji mohli nechat třeba na zítra nebo raději na pozítří. Nic se nemá uspěchávat.“
„Pravda je, že když už jsi takhle nádherná, asi bych tě měl vyvést mezi lidi. Budou mi závidět. Ale vezmu si místo bavlněného trika tu hezkou košili, cos mi nedávno koupila. To abych ti nedělal ostudu.“
„Jo, to bys mohl. A ženské budou zase závidět mě, jakého jsem klofnula pěkného mladého mužského. A o tolik mladšího. Budou si myslet, že jsem na zajíčky. Ale je mi to fuk,“ obdařila ho dojemně zamilovaným úsměvem. „Půjdeme?“
„Jo, dopijeme, bleskově se oholím, abych tě večer neškrábal, a jdeme.“

Procházka jim zabrala skoro hodinu. Prošli zavěšeni do sebe pomalu celou pobřežní ulici, vychutnávali si zmrzlinu, zabočili kolem přístavu, pozorovali lidi kolem. Snažili se uhádnout, kdo je jaký podle výrazu jejich obličejů. Někdy se shodli, jindy vůbec.
Na zpáteční cestě David rozhodl, že si před večeří dají kávu se sklenkou vody hned u pláže, kde tiše šumělo moře a když tak seděli vedle sebe a nasávali atmosféru zapadajícího slunce a ožívajícího městečka, David se rozhodl pro další malou provokaci: „Šla bys se mnou zítra na takovou podvečerní procházku bez spodního prádla?“
„Proč ne? Ale jaký by to mělo smysl?“ okamžitě bez přemýšlení opáčila.
„Jen by mě vzrušovalo vědomí, že jsi vedle mne mezi spoustou lidí a že pod těmi krásnými šaty nic nemáš.“
„Jo a tobě by se postavil Lojzík, i když zítra se nejspíš bude jmenovat jinak, ale to je jedno. Ty bys klidně šel s dámou a dělal bys jí ostudu s tou boulí na kalhotách?“
„Já myslím, že by se z toho nepostavil. A ty bys tak stejně nešla.“
„Vsadíme se? Když tak půjdu a nepostaví se, vyhráls. Když se postaví, prohráls,“ bavilo ji provokovat ho.
„Prima. O co?“ zajímal se ihned David.
„Když vyhraju, půjdeš pěkně sám a já se k tobě nebudu znát,“ koketně na něho pohlédla.

Tohle nikdy s nikým nezkusila a cítila, že si připadá neskutečně mladě a chtělo se jí dělat věci, které by ji normálně nikdy ani nenapadly a nenapadly ji ani před dvaceti lety, když byla bláznivě zamilovaná. Cítila se v dokonalé euforické náladě.

„Fajn, ale když vyhraju já, tak mi doma splníš jakékoliv přání. Platí?“ Měl na mysli to, že jí oznámí požadavek, aby všechno pokračovalo i po dovolené v Praze. Těšil se na to, že ona tím pádem nebude mít žádnou obranu.
„Ale teď si musím odskočit. Pivo, víno a teď ta kávička, hrůza.“
„Zaplať to, já jdu první,“ usmála se na něho. Peníze mu dala už v penziónu.

Když o něco později vyšli na ulici mezi lidi, zavěsila se do něho a pošeptala mu: „Víš, že jsem si na zkoušku sundala kalhotky?“
Udiveně na ní pohlédl: „To jako fakt? A jak mám zjistit, že si nevymýšlíš? Ale podprsenku sis nechala, takže ta sázka není celá,“ honem se ujišťoval.
„Kam bych ji asi dala, truhlíku. Ale pojď, půjdeme támhle tou úzkou uličkou a třeba se přesvědčíš, když tam nikdo nebude.“
Věděla, že je to od ní další bláznivina, ale nemohla se tomu ubránit. Bylo jí jasné, že spadla do pěkného průšvihu, ale zároveň ji to neuvěřitelně uspokojovalo. To vědomí, že mají společné tajemství, v ní vyvolával pocity, jaké až dosud nepoznala. Vždy ji přitahovaly neobvyklosti nebo dokonce extrémy.

Za vzájemného škádlení ušli asi dvě stě metrů a zabočili do uličky, kterou se také dalo dojít k jejich apartmánu. Minuli pár chodců a když se ulička stočila doleva, ocitli se v ní na chvilku sami.
David se rozhlédl a když se přesvědčil, že nikde nikdo není, zastavil a přitáhl si Kristýnu k sobě a poprosil: „Tak schválně ukaž.“
Vzal ji do náručí, zlehka se s ní líbal a ona nechala zajet jeho ruku pod šaty. Bylo mu jasné, že nelhala již od samého počátku, ale když ho nechala přejet prsty po své hladké štěrbince, vzrušeně, zkoumavě se na něho dívala, zvědavá na jeho reakci.
Ucítil, že v okamžiku, kdy jeho ukazováček úplně hladce vklouzl do teď již tak milované úžlabinky, jemně se proti němu prohnula. Jeho Lojzík se náhle probudil k životu. Nečekal to.

Něžně ho odstrčila se slovy: „Vidíš, prohrál jsi,“ v očích se jí třpytily rozpustilé plamínky.
Měla radost, že ho dokázala zase vzrušit. Vychutnávala si návaly divokého vzrušení, které probíhaly i uvnitř ní.
„A to jsem „bez“ jen napůl! Radši běž pěkně aspoň deset metrů přede mnou,“ smála se a postrčila ho dopředu.
Takové báječné pocity nezažila, ani když jí bylo šetnáct nebo sedmnáct. Jenže teď byly úplně jiného charakteru. Dělala něco šíleného a nemohla si pomoct. Nemohla se toho pocitu nabažit. Nejraději by někam odletěla. Tak lehkou se cítila být! Ale odletěla by i s ním. Pak si stihla uvědomit, že se musí ovládat a že musí být co nejohleduplnější, aby své nečekané lásce neublížila.

„Hmmm, asi máš pravdu. Působíš na mě hrozně moc erektivně. Nezvládám to,“ poslušně vyrazil kupředu sám.
„To tvé přání mi pak můžeš aspoň říct, ale plnit ho nemusím,“ zavolala za ním.
Čekala, až bude jejich rozestup dostatečný a pak loudavě vyrazila za ním. Těšila se na večer a představovala si, jak asi proběhne jejich první skutečné milování. Cítila náramně příjemné chvění a byla si jistá, že už teď by asi byla dost vlhká. Zase ji trochu překvapilo, že se na ten večer tolik těší, ale nepřipustila si žádnou myšlenku o tom, že by snad dělala něco špatného.
Kdyby u večeře nebyl Žarko s jeho paní, a ještě jedni hosté, určitě by našla způsob, jak Davida dál škádlit a provokovat. Znovu s překvapením zjistila, jak moc ji takové polopubertální hry baví.

Večeře byla opět nadmíru příjemná. Seděli u malého stolku s Davidem sami, druhý pár hostů byl na opačné straně terasy a paní domu jim nosila báječné dobroty. Žarko naléval víno a občas se svými hosty poklábosil. Kristýně upadl na zem ubrousek a když se pro něho David sehnul, pootočila se k němu na židli tak, aby mohl zahlédnout, že pod mírně vyhrnutými šaty opravdu kalhotky nejsou. Neseděl naproti ní, ale měla ho kvůli menšímu prostoru po pravé ruce. Provokovala: „Vidíš, že jsem nelhala?“
„Jasně, takhle můžeš být pořád. Je to nádherně mrazivě nebo žhavě vzrušující,“ tiše ji pochválil a vrhl na ní zamilovaný pohled.

Upila trochu vína, oplatila mu stejným pohledem a tiše jeho směrem prohodila: „Pořád ne, to by nešlo. Ale že by občas? Hlavně na mne nesmíš tady takhle koukat, ať to Žarko nevidí. Hned by mu to došlo a oni bývají dost prudérní,“ napomenula ho.
„I občas by bylo fajn, akorát že by mi pořád něco padalo ze stolu nebo tak různě.“
„Ráda bych občas svému rytíři udělala radost,“ usmála se na něho trochu stydlivě, upejpavě, ale šibalská jiskra v jejím oku byla více než výmluvná.

Po večeři k nim přisedl Žarko a o něco později si přisunula židli i jeho paní a v příjemné zábavě plynul večer docela rychle.
Davidovi ještě dvakrát upadla vedle stolu dlouhá grišina, která se mu zlomila v ruce. Když se pro ni sehnul, Kristýna se účastně podívala pod stůl také a když Davida plísnila za jeho nešikovnost, položila si nohu na trnož jeho židle, takže se jí šaty svezly o hodný kus výš. S kolenem trochu zvednutým do strany předstírala, že po grišině pomáhá pátrat, zatímco David hledal ulomenou polovinu hluboko skloněný pod stolem. Omluvně se podívala na Žarka a jeho ženu s tím, že David je holt trochu nešika. Příjemně ji pak mrazilo, když si o malou chvilinku později David nenápadně přejel rukou po našponovaných kalhotách, ale tak aby to jen ona dobře viděla. Nejraději by to byla udělala sama.

Davida opakovaný pohled na její rozevřenou kundičku úplně dostal. Byl by nejradši příjemnou debatu ukončil a odešel i se svou máti nahoru do apartmánu, ale jeho ztopořené mužství to nedovolilo. Pořád mu před očima vyskakoval pohled na tu krásu, které vévodil na horním kraji malinký výrůstek. Toho si na pláži nevšimnul, ale teď byla trošinku pootevřená. Nemohl se dočkat okamžiku, kdy si s tou věcičkou bude moct hrát. Chápal, že je to jasný signál o jejím vzrušení. U vody nic takového k vidění nebylo.

Už bylo kolem půlnoci, když v té nejlepší náladě ukončili večerní zábavu a odešli nahoru.
Když za nimi zaklaply dveře jejich pokoje, David neztrácel čas. Objal Kristýnu a začal ji vášnivě líbat. Mezi polibky tiše šeptal: „Musíme pustit televizi, aby nás domácí neslyšeli. Já myslel, že tam umřu, jak moc jsem tě už chtěl. To hledání grišin bylo neskutečné. Nejradši bych ti na ní dal milión pusinek hned tam. Teď konečně udělám to, co jsem chtěl udělat už dole pod stolem,“ s těmi slovy odtlačil Kristýnu k široké posteli a nechal ji opatrně na ní spadnout.
Šaty se jí vyhrnuly právě tak vysoko, že se objevila její sevřená štěrbinka. Na horním okraji z ní malinko vyčníval poštěváček. Znovu, ho to ujistilo v tom, že je stejně vzrušená jako on. Na pláži vidět nebyl.

Když s uspokojením pozorovala jeho oči, jak se vpíjely pod lem jejích šatů, povzbudila ho: „Byla bych tam v tu chvíli nejradši byla sama jen s tebou, ale teď běž radši pustit tu televizi a pusť tam nějakou klidnou muziku, žádný hard rock, už je dost pozdě! A ještě mi řekni, co bys byl měl za přání, kdybys tu sázku tam dole u moře vyhrál.“

Zatímco slyšela, jak přepíná satelitní kanály, sundala si šaty a podprsenku a rozložila se na posteli.
„Tohle snad bude OK,“ zaslechla Davida, jak spokojeně odložil ovladač, když zazněl starý pomalý hit ze šedesátých či sedmdesátých let a pak ještě dodal: „Přeju si, aby tohle pokračovalo i v Praze, protože by byla škoda nepokračovat, když je to tak hezké a oběma se nám to tolik líbí.“
Jen o chvilku později se objevil ve dveřích. Také byl úplně nahý a jeho úd trčel v bojové pozici šikmo vzhůru.
Smyslně se protáhla a nechala nožky trošinku od sebe a poškádlila ho: „Jen neříkej, musíš si v Praze najít nějakou šikovnou slečnu. To tvé přání by nedělalo dobrotu.“
David okamžitě začal vášnivě líbat její kolena a rychle se posouval po stehnech nahoru. Netrvalo dlouho a vášnivými polibky pokrýval její kundičku, ale stihnul odpovědět: „K tobě by se zase hodil nějaký sportovně založený čtyřicátník, tak mi nic nevyčítej. Tenhle čudlínek byl pláži schovaný, teď je vidět. Rozumím tomu, že mě taky tak moc chceš?,“ popíchl ji na oplátku a chtěl se posouvat výš, ale zadržela jeho hlavu a vrátila jí o kousek zpátky.
„Rozumíš! Ještě tady a zkus jazýček! Ten by mohl udělat dámě tvého srdce také radost. Už u těch grišin by z něho byla měla dáma radost. A jen tak nějakého nabušeného čtyřicátníka bych nechtěla, o svalech to není,“ chichotala se tiše a s těmi slovy vysunula koleno do strany. Ten pohled způsobil zabrnění v jeho údu.

Další věc, kterou nečekal a ani neznal. Ne, že by neviděl na internetu nějaké porno, ale když nepočítal zážitek ze sprchy a několik jemných provokací, byl vlastně se ženou poprvé.
Zkusil to. Jazykem opatrně pohladil celou pootevřenou štěrbinku. Na postel dopadalo slabé světlo z venkovních luceren. Chtěl ji vidět, proto se zvedl a natáhl se po vypínači stojací lampy vedle postele. V tlumeném světle se mu zdála ještě krásnější. Uvědomil si, že pozoruje jeho stojící úd a usmál se na ní: „Lojzík toho ještě moc neumí, má paní! Předem se za něho omlouvám, ale jste nevýslovně krásná! Obzvlášť takhle vám to nesmírně sluší,“ zalichotil a rychle se vrátil se mezi její mírně roztažená kolena a znovu zkusil jazykem přejet po její růžové štěrbince.
Ucítil na jazyku zvláštní sladce slanou chuť. Zdálo se mu, že cítí i vůni, kterou neznal. Začala ho sama navádět.
„Můžeš zlehka po stranách, jó, takhle a teď tady, teď zkus trochu dovnitř, tááák, pomaličku a pojď nahoru a teď tady. Pěkně ze všech stran. Pomaličku, jemně a můžeš i jazýčkem zakmitat, táák a můžeš ten špuntík i hezky něžně vysát. Jo, to je ono! Je to úžasný! Taky můžeš horní ret tady silně přitisknout a jazýčkem si hrát tam,“ povzbuzovala ho a pěstěnými prsty s dokonale upravenými nehty mu oběma rukama rozevírala cestu a přesně ukazovala ta místa, kde chtěla, aby ji dráždil.
Byl to velice vnímavý žák a ona skvělá učitelka s báječnou názornou pomůckou, blesklo mu hlavou.

„Tedy Kristí, smím ti tak mezi námi říkat? Nikdy jsem netušil, že tohle může být tak krásné,“ horečně šeptal. „Nádherně voníš a já jsem z té zvláštní chuti a vůně úplně hotový!“
Přidržovala si jeho hlavu neustále ve svém klíně a vychutnávala si tu báječnou hru. Věděla, že až mu dovolí pokračování, nebude to mít dlouhého trvání. Uvědomovala si, že to je úplně vedlejší, protože něco tak závratně vzrušujícího snad nikdy před tím nezažila a věděla, že je to především protože zase dělala něco nečekaného a dokonce zakázaného.
„Já jsem asi zešílela, nechávám si ji tady lízat od svého vlastního syna. Asi musím být úplně pitomá. Ale právě to je na tom to nejvíc úžasné. V životě bych tomu nevěřila. Ty bláho! Od syna! Předevčírem by mě to ani nenapadlo a teď mu ještě ukazuju, kde je to nejcitlivější. A jak ráda! Bože, to je taková nádhera! Ale hřích to určitě není, to ty musíš vědět, protože jestli jsi stvořil lidi, tak ti první zažívali přesně tuhle nádheru sami mezi sebou a tenkrát úplně všichni,“ uklidňovala své svědomí, aby si mohla tu nádhernou neřestnou chvíli ještě lépe vychutnat.

Zašeptala, aby to slyšel jen on: „Chvilinku si odpočiň, to trochu pomůže neboj a pojď sem ke mně,“ natáhla k němu své štíhlé paže. Přesunul se do jejího náručí a stejně jako ve sprše začal pokrývat jemnými rychlými polibky její tváře, oči i ústa. Snažila se mu je vracet, ale po chvilce jednou rukou posunula jeho hlavu opatrně níž a druhou mu nabídla k líbání ňadro: „Prsíčka a bradavky jsou taky citlivé, zkus to, prosím.“

Soustředěně pozorovala, jak zrychleně dýchá a bere do rtů její světlounké třešinky a něžně hladí hebké polokoule jejích ňader. „Nemusíš je jen hladit, můžeš je i trochu stisknout,“ radila mu šeptem, aniž ho přestala bedlivě sledovat.
Vzrušovalo ji, že ho takhle může řídit. S manželem ani s pozdějším přítelem to nikdy nedělala. Čekávala, co provedou oni.
Manžel byl divoch a ráda se nechávala překvapit jeho někdy i pěkně zvrhlými nápady, ale s jejím přítelem to bývala většinou rutina, klasika. Misionář až na pár výjimek.
Tahle nová možnost ji najednou začala fascinovat. Došlo jí, jak moc jí dělá dobře, když může vše tak podrobně vysvětlovat, co přesně jí dělá nejlépe, nezkušenému, ale jemnému partneru, který by udělal vše proto, aby měla z každého doteku radost. Věděla, že on si bude všechno pamatovat a že se příště bude snažit dělat ještě lépe vše to, co mu teď radila.
„A bude toho o dost víc, holka! Asi bys měla přehodnotit svůj přístup k jeho přání. Vlastně už jsi to teď udělala,“ pomyslela si, když si vychutnávala, jeho něžné mazlení s jejími ňadry.

„Tedy, to bylo úžasný,“ chválila ho, aby zvedla jeho sebevědomí. „Můžeš je i malinko kousat nebo vysávat, ale jen jemně, nesmí to bolet zase až moc, jenže to třeba zase příště. Teď pomalinku zkus svými prsty, jestli je ta moje už dost hladká. To poznáš snadno. Když máš dneska Lojzíka, tak té mojí můžeme říkat pro dnešek Lízinka,“ zasmála se svému nápadu a pokračovala: „Nejlepší je, když by ty tvoje prsty po ní úplně hladce klouzaly. Vidíš, takhle,“ opatrně uchopila jeho ruku a dva jeho prsty posunula ke svému klínu a nechala je projet shora dolů až k zadečku a zase zpět.
„Úplně hladká není, tak zkus jeden prstík zatlačit hlouběji nebo až úplně dovnitř. Ták, to je ono,“ pochválila ho, když si jeho ukazováček zatlačila jen malinko do své studánky.
Těkal pohledem z její ruky na její tvář. Vzrušením ani nedýchal. Upřela na něho svůj pohled a s něžným úsměvem dodala: „Vím, že to zvládneš, neboj! A když teď ten ukazováček zakrouží tady, tak to půjde snáz a bude za chvilku fakt krásně hladká celá nejen uvnitř. Vždycky je lepší si na to počkat. Pamatuj si to. Když je suchá, může to i bolet. Milování musí být krása pro oba.“

„Já asi umřu. Jak mám teď něco dál dělat, když jsem úplně hotovej? Ty jsi taková moje bláznivka. Tohle hraní mě úplně zničilo. Teď už nic nevydržím,“ zkroušeně šeptal David.
„Neboj, zkusíme to jako v té sprše. Pěkně pomalu. Pojď,“ přesunula si Davida nad sebe mezi svá doširoka rozevřená kolena a jeho dokonale tvrdý úd si nasměrovala tam, kam patřil.
Zakroužila s ním kolem své jeskyňky. Cítila, že hladká je dost, a tak pomalu zvedla svou pánev proti němu a oběma rukama uchopila jeho boky a pomalu ho zatlačila co nejhlouběji.
„Tááák, to je ono! A teď ještě jednou a pomalu. A pak můžeš rychleji. Sám si teď určuj, co vydržíš a co ti dělá dobře. Většinou bývá lepší, aby tempo určoval muž, protože může nečekaně skončit dřív, než by si žena také přišla na své, víš? Ale ne vždycky. To časem poznáš. Jsou ale sobci, kteří myslí jen na sebe a dáma z toho nemá žádné extra potěšení. To nikdy nebuď!“

Jasně vnímala, jak do ní vniká a pociťovala neskonalé uspokojení. Opět ji překvapilo, že se nedostavily žádné výčitky nebo jakékoliv záporné pocity. Jen čirá radost z milování, podpořená tím, že objímá někoho, koho má doopravdy bezmezně ráda a pro koho by udělala cokoliv. V jeho případě i včetně incestu. A jak ráda, napadlo ji ještě.

Davidovy pocity byly hlubší. Nikdy totiž nic podobného nezažil. Neměl žádné porovnání. Vnímal jen naprostou euforii a dokonalou harmonii všeho. Vychutnával si fakt, že ten zážitek má s tou nejbáječnější a nejhezčí ženou, která s ním má navíc nezměrnou trpělivost. Tu nádheru nenarušil ani fakt, že najednou cítil, že se blíží něco, co nelze odvrátit. Ztuhnul a snažil se s tím bojovat.

Okamžitě si toho všimnula: „Neboj se, pojď! Zrychli, jak nejvíc můžeš a přidej! Pojď, můžeš! Vždyť víš! Jsi úžasný! Jo! Ještě! Teď!“ polohlasně vydechla, když v sobě ucítila jeho křečovité záškuby.
„Ještě chvilku to zkus, někdy se ti později stane, že budeš moct rovnou pokračovat,“ nechala ho ještě chvilku přirážet a pak si ho přivinula do náručí a tiše ho chválila: „Vidíš, jak jsi to zvládnul! Jsi úžasný a bude to s každým milováním lepší, neboj! Až se vrátíme do Prahy, najdeš si nějakou dívku a nebudeš se muset bát žádného faux pas,“ prohrábla mu něžným úsměvem vlasy.

Vděčně na ní pohlédl.
„Nebojím, moc dobře vím, že to nebyla žádná sláva, ale dám to příště líp. V tom máš snad pravdu. Strašně moc ti děkuju. Jsi úžasná a žádnou jinou nechci, protože tu nejlepší mám tady a teď a věřím, že dámě mého srdce se zželí svého rytíře a jeho skromnému přání docela určitě vyhoví.“

Dlouze ji políbil a pak raději zachytil svůj povadlý úd do dlaně, aby nezanechal na posteli příliš mnoho stop. Kristýna se s rukou v klíně vysmekla a zmizela v koupelně první. Pustila si sprchu, zatímco on se oplachoval v bidetu. Dívali se po sobě s trochu rozpačitými, ale šťastnými úsměvy. Neříkali nic.
O chvilku později se k sobě přitulili v posteli přikryti jen prostěradlem a vychutnávali si vzájemnou blízkost.
„Možná, že vyhoví,“ zašeptala po chvíli. Další slova nepotřebovali.