Je nedělní ráno. Již plně probuzená, si před očima promítám včerejší večer i noc. Uvědomuji si, že sen to nebyl. Incest! Vždy jsem takové jednání odsuzovala, nechápala, co k tomu lidi vede. No a teď co?
Hlavou se mi honí samé otázky a žádná odpověď. No nic, dámo! Takže vztyk a hurá do koupelny. Nahá stojím před zrcadlem, dlaněmi nadzvedávám prsa a prohlížím si svou postavu. Vysoká nejsem, masitý zadek taky moc nemám, pomalu se hlásí první náznaky vrásek. Jen na svůj útlejší pas jsem pyšná. I v práci mi mladší holky závidí souměrnost mezi pasem, boky a zadkem. Tak proč já? Co na mně vidí?
Pohledem sjedu i na neupravený, zarostlý klín. Hm, večer se teda pokusím tu čupřinu ostříhat a trochu oholit. Mohla bych si tam třeba nechat jen takový svislý pásek chloupků.
Trošku jsem se i ohákla, aby si toho hned všimnul a nenápadně budu pozorovat jeho reakce. Tanga, těsnější bílé elasťáky, končící pod koleny. Tričko s lycrou, které mírně zvýrazňuje ta pravá místa. Před pár léty jsem si koupila i sexy podprdu, která prsa jen přizvedává. Ale na expřítele to nezapůsobilo. Byl to blbec. Uvidím, co to udělá s mladým. Poslední kontrola před zrcadla a spokojeně odcházím do kuchyně.
Mladej tu ještě není, mám alespoň čas v klidu posnídat a u kávy znovu popřemýšlet o včerejším úletu. Jak se mám zachovat? Jeho ocas má slušné rozměry a je krásně tvrdý. A jak se říká, potmě je každý hřebec černý. Však za chvíli uvidím, zda jeho zájem přetrvává. Akorát ještě nevím, zda již doopravdy šoustal. To by se poddalo a vycvičila bych si ho k obrazu svému. Nechat si ho jako milence bych i chtěla, to je jasné. Mladý, lačný… a sám má zájem. Co více si můžu přát?
Jen se to proboha nesmí provalit. To by byla pěkná ostuda. Musím se pousmát při vzpomínce, jak jsem ho málem zasedla a udusila při lízání mojí mušličky. Chudáček můj. Snad ani v ten moment nevěděl, co se děje. Ach a ty jeho vysněné hračky! Asi ho každá mladá s takovým nápadem poslala do háje, tak to zkouší dál. Zase na druhou stranu, nebylo by špatné, pokud by byl hračička. Nechat se dlouze prozkoumávat, být perverzně narvaná vrnícími hračkami, docílit několika orgasmů a až pak udělat i jeho. Vyzkoušet se má všechno a být i v sexu malinko perverzní… mno! A pokud mu elán a zájem vydrží, časem se mu třeba svěřím se svými sny. Úplně jsem totiž při každodenních starostech o děti a domácnost zapomněla, že jsem si kdysi moc přála vyzkoušet třeba takové latexové kalhotky s vrnícím ocasem, které jsem viděla na netu. Sice stály dost peněz a já měla jiné starosti, ale teď už si je mohu dovolit a moc ráda bych si je vyzkoušela. Musí být velmi rajcovní si je obléct, ocas vrazit do kundy, nechat ho vrnět a třeba se věnovat domácímu úklidu. Pod oblečením by to nešlo vidět a… ách. Nebo ty s dvěma robertky? V zadku jsem již taky moc dlouho nic neměla. Anál! Asi by se Péťa složil, pokud by zjistil, co vše bych chtěla realizovat a co bych chtěla vyzkoušet! Ale co, čas ukáže, jak to vlastně s námi dopadne.
Pokud to se mnou bude myslet tak, jak se vyslovil, vyškolím si ho. Chce si hrát, tak ať si hraje a hlavně, ať si myslí, že je to ON, kdo tomu velí. A proč si vlastně dělám těžkou hlavu? Vždyť jistě ví, že i já mám své potřeby a sex je lidský. Co si vysnil, to ať se taky snaží zrealizovat.
Při těchto úvahách u kávy slyším šramot z pokojíku, pak z koupelny a syn po chvíli přichází. Táák a snění je konec. Škoda.
„Mami, ahoj, dobré ráno.“
Jen letmo jsem na ni pohlédl, protože netuším, zda jí dát pusu, pohladit po vlasech, tváři nebo zadku. Nebo dělat jakoby nic a standardně být trochu odtažitý a protivný. Přecházím k lednici a chystám si snídani, s kterou přisedám k mámě ke stolu.
„Peťo, dobré ráno a dobrou chuť,“ odpovídám a plaše se usměji. Nevím, jak začít nějaký smysluplný rozhovor, proto vstávám a jdu umýt tu trochu nádobí. Občas při práci zabrousím pohledem do skla mikrovlnky a pozoruji, zda mne vůbec mezi sousty pozoruje a třeba i hltá očima, nebo se jen věnuje své snídani a po zářezu na pažbě jsem mu již okradená.
Osobně si myslím, že se má nač dívat. Přes oděv se krásně rýsují obrysy mého těla a myslím si, že to působí dosti sexy. A dle jeho výrazu ve tváři soudím, že se nemůže nabažit pohledu a jistě ani neví, co snídá. Jsem na sebe pyšná.
Žmoulám sousto v ústech a pozoruji máti u dřezu. Je doopravdy kočka a dle jejího ohozu soudím, že oděvem láká a že jsem vyhrál a budu mít doma skvělou milenku. Jen to nepokazit! Takto oblečenou jsem ji totiž ještě neviděl. Dívám se na její rýsující se zaříznuté kalhotky mezi půlkami, na elasťáky přesně tvarující stehna, zadek, boky. Skoro žádný přebytečný tuk. Tu prdel má fakt pěknou, jen se do půlek zakousnout a pak tam narvat ocas! Však jen počkej, matinko! Tu tvou nádheru ti taky ojedu! Slibuji. Ještě by se tak mohla otočit, abych si ji prohlédl i zepředu.
„Mami a co bude k obědu? A co takhle dát si oběd někde venku? Vezmeme auto, zajdeme do marketu na nákup a pak někde poobědváme, projdeme se, když venku svítí… hm, takže?“
Otočím se, dívám se na kluka, zda to myslí vážně. Moc se mi nechce ani vařit, ani někam vyjet.
„Tak dobře, ale oběd platíš ty.“
Plaše a zároveň lehce šibalsky se usměji. Pohled jsem zaměřila na jeho obličej. Fascinovaně, a jako nenápadně, mi stále hledí na prsa, pak očima sjíždí do rozkroku. Zapomněl i žmoulat snídani. Chytil ses kluku na udičku, chytil. Jistě se mu i postavil. Ještě ho trochu potrápím, ale nesmím to přehnat.
„Dobře mami. Platím a za chvíli se můžeme jít pomalu oblíkat.“
Ano, otočila se! Tak to mi matinka jistě udělala schválně. Vždyť takovou podprdu jsem na ní ještě neviděl. Prsa jenom podpírá, bradavky z ní krásně vyčnívají a tvarují tričko. A jak jí elasťáky zvýrazňují klín! Jasně a zřetelně vidím vytvarovaný jak Venušin pahorek, tak i pysky na kundičce, které jí oddělují kalhotky. Při pohledu na její klín mi škube v již dávno postaveném ocasu.
„Peťo, přines prosím ten talířek a hrnek, ať to můžu umýt a jít se teda oblíkat.“
A máš to, mladej! Tak jen pojď, ať se maminka podívá, zda se správně oblékla a vzrušuje tě a nebyl to včera z tvé strany jen nějaký další zářez na pažbě.
Vstávám a jakoby ledabyle neseným nádobím maskuji stožár v trenkách. Vidím, jak mamka střelila pohledem do těchto míst a v jejich očích čtu, že vidí a ví, co se za hrnkem děje a že má z toho škodolibou radost. Pokládám nádobí do dřezu a jsem rozhodnut. Pokud povolí, je moje a o zahrádku mám postaráno. Bude co obdělávat. Lehce ji obejmu, hladím po vlasech, po zátylku a následně hlavu přitisknu na své rameno. Druhá ruka se sune přes prsa dolů a hledá na obepínajících elasťácích zřetelně v klínu vyznačený pahorek. Venušin pahorek.
Dlaní po něm zlehka přejíždím a následně prsty dráždím prostor, kde se ukrývá poštěváček. Její ruka zachytává mou a brzdí ji.
„Peťo, už ne, prosím, už ne, už doopravdy ne. Ten včerejšek… no, nezvládla jsem to, ale dnes již ne… Peti, prosím. Nepokoušejme osud. Viděl jsi mne nahou, snad sis i užil a již dost. Zapomeneme na to, prosím. Ano?“ ale vše je vyřčeno hlasem souhlasu. Jeho vztyčený ukazováček před mými ústy dává jasný signál. Již mlčím, ráda mlčím. Tak jo, kluku. Již jsem a budu tvá a snad i ty mi zůstaneš na delší dobu. Zavírám oči, vypínám mozek a nechávám se unášet vlnou rozkoše, která zaplavuje mé tělo.
Mám ji v objetí, opřenou o linku a cítím, že jsem vyhrál. Vůbec se necuká, jen musela říct to, co řekla. Taky si to mohla odpustit. Vždyť chlapa nemá, jen občas si to jistě udělá sama. Dlaň mám stále přiloženou na elasťácích, pod kterými cítím vypouklý pahorek. Ruku sunu výše a přes lemy elasťáků i kalhotek sjíždím zpět po ochlupení, níž a níž. Cítím, jak povolila stisknutá stehna, trochu se i rozkročila.
Nedočkavými prsty roztahuji závojíčky a… máti teče! Takže to byly jen formální kecy. Vzrušuje ji to! Bříšky prstů nabírám její ronící se šťávy, ukazovákem dráždím již nalitý poštěváček. Slastně se zachvěla, a proto v masáži hrbolku pokračuji. Po chvíli sunu prst ke zdroji šťáv. Vlhčím si prsty, jeden se již těší na mazlení s poštěváčkem a několik jich zasouvám do kundy, kde s nimi pohybuji.
Mlčíme.
Oči mám stále zavřené, hlavu opřenou o jeho rameno a užívám si rejdění v rozkroku jinou rukou než mojí. Začínám zrychlovat dech, tlak v podbřišku se zvyšuje. Jistě to cítí, protože začal zrychlovat pohyby prsty v kundě. Co chvíli palec smočí ve šťávách a opět se s ním přesune zpět. Zpět na nalitý, jak fazole veliký, poštěvák. Jedním, dvěma prsty do mne i vniká.
Jen se uč, snaž se, taky si užiješ. Již bez zábran hlasitě vzdychám, prsty se mu zarývám do ramen, nohy se mi začínají chvět, v kolenech se již občas podlomím. Rychleji synku, rychleji!! Hlavně teď nepřestávej, prosím!!
Ruku mám celou vlhkou, ulepenou od šťáv, a proto nemám problém s ní rejdit mámě v rozkroku, hladit, mnout poštěváček a vnikat do kundy. Cítím se pánem situace. Ještě před chvilkou měla máti hlavu opřenou o mé rameno a teď již s ní mele ze strany na stranu, dech se jí výrazně zrychlil, občas i hekne a začíná výrazně pohybovat pánví. Ze zlomyslnosti ustanu v dráždění a pomaličku vytahuji ulepenou ruku. V ten moment ji máti zachytává, vrací zpět a pomáhá jí v pohybech. Pousmál jsem se a již sám pokračuji v ještě rychlejším dráždění. Máti svou ruku přesouvá na mou šíji a prsty se do ní zarývá. Výrazně zrychlila dech a hlasitěji vzdychá.
„Peťo dost, prosím, už dost. Už nemůžu.“
Nepochopil to dost správně a stále pokračuje v dráždění, i když s menší intenzitou. „Peti, prosím, už stačí, prosím, už jsem hotová!! Jsem udělaná!!!“
Stydím se a červenám za svůj slovník. Nechápu, kde se to ve mně vzalo. Ustává v pohybech v lasturce, povytáhne ruku a již jen pomalými pohyby hladí pahorek a klín s ochlupením. Stojím s rukama zavěšená kolem jeho krku a odpočívám. Podívám se mu zpříma do očí. Svýma se pousměji. Takže mám vyhráno a urvala jsem pro sebe mladého, nadrženého milence. Ruce opouštějí jeho krk a na oplátku zajíždějí do boxerek. Stále se na něj dívám a vrývám si do paměti každý výraz, každou reakci a změnu v jeho obličeji. Nacházím to, co šlo i přes látku vidět. Rukami v boxerkách hladím a mnu jeho chloubu.
Za jeho škodolibost, že těsně před mým orgasmem mi přestal kundu dráždit, mu trenky nesundám a jen si s ocasem budu hrát. Pomalu, pomalinku stahuji předkožku ze žaludu a zase ji pomalinku sunu zpět.
Druhou začínám jemně zpracovávat varlata. Vychutnávám si jeho výraz obličeje a pociťuji, že opět vlhnu. Po chvilkovém honění přivírá oči a začíná si to vychutnávat. Popotahuji ho za pytel, opatrně mnu jednotlivá varlata, nebo zajíždím hlouběji do rozkroku a pochopitelně si stále pohrávám s tvrdým ocasem. Miláčku můj, jak se těším až ho do mne vrazíš!
„Mami, ještě, ještě, už to bude! Už budu!“
Však já vím, hlupáčku, že již budeš. Prvnička jsi tady pouze ty. A při pokračujícím honění ho připravuji na výron. Dech se mu zrychluje, začíná rychleji přirážet proti mé ruce. Vnímám, jak semeno opustilo domeček a řine se k východu, kde na něj nečekají má ústa, ani kapesník. Hlavní výstřik, po chvíli druhý, třetí. Vše zachytávají trenky i mé ruce, kterými výron roztírám po ocasu, jeho bocích a hýždích. Pak již ocas měkne a naše aktivita ustává.
Přečetla jsem jeho nechápavý pohled, proč jsem to takto udělala a jen se šibalsky pousměji. Při očním kontaktu pomalu vytahuji ulepené ruce a pomalu, pomalinku si s nimi přejíždím po tváři. Otevírám ústa a prsty mi v nich mizí. Po jejich částečné očistě Petra obejmu, plácnu přes zadek a se smíchem jej pobízím:
„Tak mladej, hybaj se osprchovat a pak půjdu já! Je nejvyšší čas vyrazit.“
„Teda mami, ty se vybarvuješ! Takhle mě zřídit! Ty jsi dračice! A nechceš tam jít se mnou?“
„A nepřeháníš?“ bráním se.
„Mami, prosím, pojď. Splním ti vše, co ti na očích uvidím.“
„Peťo, Peťo, ty blázínku. A taky již spěcháme. Takže mazej!“
Bylo na něm vidět velké zklamání, ale musí si uvědomit, že nic není zadarmo a že jsme na sebe sáhli teprve včera. Vnitřně taky stále koketuji s myšlenkou to vše utnout a z incestního snu se probudit. Na druhou stranu připouštím radost, že mám mladého, oddaného milence u svých nohou. Ach jo. Sama nevím, co chci.
V autě se dohodneme, že prvně půjdeme na oběd, pak se projdeme kolem řeky a nakonec nakoupíme.
Po obědě v motorestu za městem, kde si mamka s chutí dala víno, prý z Moravy, jsme sešli k řece. Mamku kotník ještě trochu pobolívá, tak jsem jí nabídl rámě, což kvitovala s povděkem. Takto přitisknuti k sobě, jsme pokračovali v pomalé chůzi po stezce. Sluníčko svítí, vše kvete, je krásně. Prostě pohodové, nedělní odpoledne.
„Mami?“
„Hm, copak?“ „Můžu se tě na něco zeptat?“
Při pomalé chůzi stále nastavuji obličej hřejivému sluníčku. Jsem sice vyrušena ze svého vnitřního rozjímání, přesto odpovím kladně.
„Mami, chtěl bych se prosím zeptat… a nerad bych se moc vnucoval, ale jestli…“ koktám a nevím, jak se vymáčknout.
„Peťo, je krásný den a jistě byl pěkný i pro nás oba. Sluníčko svítí, nikdo tu není, hlavu ti přece neutrhnu, tak se ptej! Sice nevím na co, ale za pokus nic nedáš. Viď?“
Červený jsem až na zadku, ale musí to ven.
„Mami a mohl bych prosím dnes opět k tobě a mohl bych…, hmmm…, mohli bychom… Chci se prostě zeptat, zda si mě necháš jako milence a jestli bych do tebe mohl dneska vniknout.“ Po této větě mám tlak – tep 200 na 200.
Zastavila jsem nás, protože i když jsem v to po včerejšku doufala a moc si to přála, přece jen mě jeho otázka trochu zaskočila. Postavila jsem si ho před sebe.
„Peťo, řeknu to přímo a bez kudrlinek. Pokud chceš, nebo eventuálně chceme společný vztah, tak v žádném případě nechci být jen nějaká momentální, chvilková a pak odkopnutá náhradnice. Pokud si v budoucnu nějakou najdeš a řekneš mi to včas, pochopitelně ustoupím. Jasné?!“
Taková příkrá odpověď. Že by se trošičku hněvala?
„Ne, mami. Jinou nemám a ani po nějaké nekoukám. Přál bych si mít jen tebe. Stačí? A odpovíš mi?“
Zavelím k pokračování v chůzi. Dvě dvoudecky udělaly své. Alespoň se mi bude snáz odpovídat.
„Peťulo, asi takto,“ naši pomalou chůzi jsem ještě zpomalila a více se k němu přitulila. „To, cos mi řekl včera večer, a jistě to bylo upřímné, mě dostalo. To, jak by sis přál mne rozmazlovat, ještě více mi pomáhat atd. Taky jsi mluvil různých pomůckách. K tomu bych snad časem byla i svolná. Říkám časem a snad, svolná! A taky ses vyjádřil v superlativech k mé osobě. Ráda bych v tom s tebou dnes pokračovala. Něčemu se snad se mnou i přiučíš, ale nejsem chráněna. Však víš, že nikoho nemám. Pokud bys ale doopravdy chtěl, musíš si koupit preservativy, i když jen na krátkou dobu. Na gyndu pro prášky se dostanu nejdříve koncem týdne. Stačí?“ ani nevím, jak jsem dokázala takto odpovědět. Zavrávorala jsem, když mi mladej skočil kolem krku a vlepil pusu.
„Děkuji mami.“
V marketu jsme nakoupili tovar na celý týden a u pokladny čekala na mladého zkouška, v podobě koupě gum. U pokladny byl pěkný výběr, ale při placení nenašel odvahu a já se musela pak za pokladnou smát.
„Peťo, copak? Již nechceš jít za maminkou do ložnice? Vidíš a takhle se cítím na gyndě já, když prosím o prášky. Tak si udělej druhé kolo a kup je,“ šeptám mu do ucha.
„No jo mami, ty jdeš k doktorovi, ale já se musím ztrapnit v obchodě.“
„Nechceš, nemusíš,“ snažím se ho vyprovokovat.
Hrdě opět vcházím do marketu. Červený, zpocený pokládám u pokladny krabičku. Jsem hrdina! Mrknu hrdě na mámu a ta se skoro řeže smíchy. Za pokladnou, po kontrole okolí, jsem od mámy dostal pusu. Že jsem zpocený až na zádech, jí očividně nevadí. Doma, po vybalení a uklizení nákupu, se již chystá večeře.
Pomáhám, jak se dá. Stojím u plotny, když zezadu mě máti obejme.
„Peťko, byl jsi opravdový hrdina.“
Směje se a nechává mne dál se trápit s chystáním večeře. Až když vidí, že již není co s přípravou zkazit, zajede mi rukama do trenek, uchopí úd a pohybuje s ním. Pochopitelně se mi ihned postaví a žádá o další pozornost. Ani nedutám a jen čekám. Máti mi jen tak, jakoby mimochodem, honí ocas! Nedovolí mi se k ní otočit, jen honí a honí. Těsně před výstřikem nastaví ubrousek a všechno nadělení do něj zachytí.
„Peťulo, jsi mladej a těžce nadrženej, takže v posteli by ses hned udělal. Takto vydržíš déle.“
Sice se stydím, ale uznávám, že má asi pravdu.
Po večeři se jdeme každý zvlášť osprchovat. Mamka první, zatímco já ještě umývám nádobí. V koupelně mne čeká lístek: „A nezapomeň ochranu“ a u toho smějící se smajlík.
„Ňáká chytrá,“ zabručím, ale přesto spěchám s očistou.
Klepu na dveře ložnice a po chvíli vcházím. Máti již leží přikrytá. Sundávám pyžamo, z krabičky vytahuji ochranu a pokládám ji na okraj postele. Přisedám a ve stejný okamžik se otáčí ke mně, zvedá peřinu. Je nahá. Jsem zván.
Budu připuštěn a to se, i když jdeme příští den do práce, neodmítá. Uléhám k ní.
„Peťko,“ neměj mi to prosím vůbec za zlé, ale dnes tě povedu. Ano?“
„Ano,“ souhlasím a suše polknu. Jsem sice značně nervózní, ale vím, že jsem v dobrých rukou.
Naklonila se a přikryla nás. Ruku prostrčila pod mou hlavou a přitiskla se. Krásně voní. Hlavu mi natáčí k prsu. Začínám sát, rty žmoulám bradavku. Rukou prs hladím a promačkávám. Nohu si přehazuje přes moje a na stehně cítím ochlupení, jak se lehce tře kundičkou.
Ještě, že máma měla ten skvělý nápad a před večeři mi vyhonila ocas. Ten se přesto rychle vzpamatovává, roste a mohutní. Jsem odstaven a její hlava se přibližuje k mé. Jazykem poklepává na mé rty a pokouší se vniknout.
Povoluji stisk. Takového francouzáka jsem snad ještě nikdy nedostal. A další a další. Skoro jsem nestíhal odpovídat. Rukou z prsu sklouzávám níž. Máti se sama překulila na záda. Přes břicho a pupík se dostávám na její strniště, kde chvíli popotahuji chloupky. Roztáhla nohy, rukou uchopila tu moji a tlačí si ji do rozkroku. Prozkoumávám závojíčky, dráždím a mnu poštěváček, prsty vnikám do již mokré jeskyňky.
„Peťulko, teď se otočím a budeš lízat. Ano?“ poprosila tiše.
Posadila se, nade mnou se otočila a již jsem cítil, jak se k mému obličeji přibližuje ochmýřený rozkrok. Nadržená máti a já prvnička. Z počátku mi jen tak zlehka přejížděla vlhkou kundou přes obličeji. Pak jsem vysunul jazyk a špičkou mlsal vytékající šťávy. Lízal jsem, co to dalo a co se dalo. Vsál jsem poštěváčka, rty ho žmoulal. Máti se sama po chvíli začala pohybovat. Cítím, jak mi pomalými pohyby ruky honí ocas, jak ho obejme rty, jazykem prošmejdí žalud a uzdičku a po chvíli jí celý pták mizí v ústech.
Pozoruji, že nespěchá s mým vyvrcholením a jsem tomu rád. Zato ona již razantněji dosedla na obličej a zrychlila pohyby. Brnkám jazykem do poštěváčku a za chvilku zase mlsám další a další nektar z její mušličky. I mně se výrazně zvedá tlak a začínám přirážel ocasem do jejích úst. Ihned to zarazila a přestala i kouřit. Zato intenzivněji pohybuje kundičkou.
„Lízej, lízej! Více! Nepřestávej, prosím!“
Již nemůžu, jazyk bolí, leč pokračuji. Po chvílí se mi zakousne do stehna a silně dosedne, až doopravdy nemůžu skoro dýchat a drhne si kundu o můj obličej. Vysvobozuji se našim společným přetočením na bok. Máti se třese a zrychleně dýchá.
„Chvilinku broučku. Nech mne vydýchat. A pokud dovolíš, podej mi ochranu, nasadím ti ji sama. Můžu to vyzkoušet, prosím?“
Podávám a čeká mne další nepoznané. Lehce si poradila a s gumou na ocasu jsem připraven na pokračování. Překročila mě, ležím pod ní a po čtyřech se blíží k mé hlavě. Cítím, jak se mi ňadry tře o břicho a hruď. Dostávám mateřský polibek. Uchopila ogumovaný ocas, zavádí jej na okraj ochmýřené jeskyňky a pomalinku dosedá. Snažím se spolupracovat a nadzdvihnutím pánve vnořit ocas co nejhlouběji, ale vše obstarala sama.
Dosedla až na doraz, ukazovák mi přiložila na ústa a sama začala dirigovat vniky do své lasturky. Dosedla, odsedla, dosedla. Předklonila se, opřela lokty o postel a já znovu cítil na hrudi její pohupující se prsa.
Začal jsem si s nimi, i se ztvrdlými bradavkami, hrát a užívat si pomalé protahování ocasu kundou. Vzpřímeně si užívala tuto jízdu. Po chvilce na okamžik znehybněla, ale hned to zase rozjela. S ocasem v kundě se opět předklonila a nabídla prsa s naběhlými bradavkami mým ústům.
„Peťko, ještě vydržíš?“ šeptá zastřeným hlasem.
„Nevím. Chtěl bych, aby to trvalo věčně. Je to neskutečně krásné.“
„Já vím, broučku. A čím bys chtěl maminku rozmazlovat?“
Pokouším se odvrácením pozornosti naši báječnou mrdačku trochu prodloužit.
„Teď na to nemyslím. Vnímám jenom tebe!“
„To je dobře. Jen si to užívej! Užívej si to, ty můj chlapáku,“ šeptám mu do ucha.
A je to v háji. První záškub v ocasu a po chvilce další. Blíží se konec a ona to zkušeně vypozorovala. Opět se vzpřímila a zrychlila přirážení. Při výstřiku jsem se automaticky přizvednul a tím vrazil ptáka do kundy ještě hlouběji. Zareagovala úlevným zasténáním.
Ještě pár záškubů a byl jsem grogy. Mamka se ještě domrdávala na ochabujícím kolíku, ale pak jsem ji k sobě přitáhl a ona mi zvláčněla v objetí.
„Peti, nespi! Sundej si gumu. Nebo to můžu udělat sama?“
Jsem unavený a se vším svolný.
„Pokud chceš, můžeš. Zbav mě toho, prosím.“
Zkušené ruce stahují gumu. Pak máma vzala již změklý ocas do úst a provedla jeho úplnou očistu.
„Dík a dobrou, mami,“ říkám již usínajícím hlasem.
„Ne, ne, chlapče. Přesuň se k sobě! Nechci se ráno probudit vedle svého syna. Musím si na tu představu teprve zvyknout. Pokud si chceš toto ještě někdy zopakovat, alou do svého!“
„To ho jistě probere,“ usmívám se v duchu.
Máti ví, jak mě donutit! Jsem jí hluboce vděčný, a tak sice nerad, ale přece jen vstávám a v polospánku odcházím do svého pokoje.
