Ohnivá sestra 04

Toto je 4 díl z 4 v seriálu Ohnivá sestra

Měl jsem takovou chuť na tu kávu, že schody nahoru k sobě jsem bral po dvou. V pokoji jsem rychle vyhrabal ze šuplíku nočního stolku cigára a zapalovač a během chvilky jsem byl na verandě.
Byla plná slunce, máme ji totiž jihozápadním, no spíš západním směrem a tak na ní bývá odpoledne slunce a v létě až do noci. To má výhodu, hlavně když grilujeme.

Moni zatím co jsem letěl nahoru, nachystala stolek, popleník a dvě židle.
Na jedné už seděla, nožky překřížené kotníky a opřené o zábradlí.
Usadil jsem se naproti ní. Nabídl jí cigáro, které si s úsměvem vzala, zapálil jsem jí a pak sobě.
Pohodlně jsem se natáhl, koukal jsem do zahrady, směrem k bazénu, který byl kousek od terasy a na svou sestřičku.
Pořád na sobě měla to tričko a na prsou měla několik vlhkých zasychajících flíčků od mého semene.
„Ty sis to triko ani nepřevlíkla?“
„A proč, mně to nevadí, vlastně se mi to docela líbí, i když to teď malinko studí….vadí ti to?“ podívala se na mě nevinným výrazem přes vydechnutý kouř cigarety.
Začal jsem se smát.
„Čemu se směješ?“
„Ále….ničemu…proboha…kdo tě učil kouřit, vždyť to držíš jako prase kost!“ smál jsem se dál.
Vrhla na mně takový ten vražedný pohled.

Má to celkem výhodu, bydlet až někde na kraji města, sice je všude daleko, ale za tady ten klid to stojí.
Klidně jsme dokouřili, dopili kafe.
Pak mi sestřička oznámila, že se začne pomalu chystat na večer.
„No jo…ženská,“ pomylsel jsem si, ale co.
Zatím co ona trochu uklidila na terase a vydala se do vany, já zamířil dolů do dílny, ne do to velké, kde opravuju auta, ale do té menší. Tady mám svého „Mazlíka.“ Taky potajmu připravuju velký, malý dárek pro Moniku. Řídit už umí, a tak jsem jí sehnal její „první“ auto.
Měl jsem ještě neco přes měsíc ho doladit před „předáním“.
Jsem milovníkem jisté italské značky, můj „Mazlík“ je Alfa Romeo GT, šestiválec, 3,2 litů, samosebou malinko upravený a hlavně chipnutý motor. Sestřičce jsem chystal Alfu, 147, dvoulitr, dvou, tedy třídveřovou verzi.
By mně zajímalo, kterého chytráka napadlo počítat to zadní víko jako dveře, ale co člověk nadělá.

Auto bylo na zvedáku, tak jsem si začal hrát s výměnou klasického předního nárazníku za takový ten sportovní.
Zatímco ta moje Alfa byla klasicky rudá, tak Moni jsem koupil černou a k ní samosebou stejně barevné doplňky.
Zabalil jsem to asi po dvou hodinách, kdy jsem si vyhrál s výměnou nárazníků za ty sportovní, společně i s prahy a vydal se zpět do našeho domu a to rovnou do koupelny.
Při průchodu přes kuchyň jsem viděl Moni sedět na židli, jen v prádle. Právě si lakovala nehty, vlasy měla ještě trochu vlhké. Podívala se na mě.
„No ty vypadáš!“ začala se smát.
šel jsem kolem ní, sklonil se a políbil ji na rtíky…jen tak, krátce, pleskla mně trochu rukou po zadku, smála .
„Seš špinavej!“ a její oči po mně jezdily.
Bylo mi jasný jak asi vypadám.
Ještě malý moment jsem pozoroval její lakování nehtíků, než jsem se vydal nahoru a rovnou do koupeny. Když jsem do ní vešel, skoro jsem se lekl, jestli mi sestřička nechala vůbec nějakou teplou vodu.
Koukl jsem se na bojler, máme totiž elektrický, naštěstí tam byla. Pustil jsem si vodu a v klidu se svlékl. Do vody jsem nasypal nějakou tu sůl a lehl tam…byla příjemně horká.

Asi jsem tam na chvíli usnul. Probudil mě až šramot, kterého autorem byla ona, zrovna tam ukládala ty ženské zkrášlovací lahvičky a další blbosti.
Už neměla to prádlo co dole, ale krásné, černé, krajkové kalhotky, typ brazilky a k nim podprsenku.
Všimla si v zrcadle jak na ni koukám.
„Už jsi vzhůru? Vyspinkal jsi se?“ zašvitořila vesele.
„Jo…asi jo…,“ můj hlas zněl rozespale. „Ko…kolik je vlastně hodin?“
Rychle jsem si připustil trochu horké vody a začal se žínkou drhnout.
„No…jsi tu tak něco přes hodinu, asi tak sedm,“ naklonila se ke mně a dala mi pusu.
„Hmm…sedm…a v kolik jsi domluvená s tím tvým babincem?“
Diskotéka, jak je u nás zvykem přes léto, je u místního koupaliště, kde je vedle takový menší amfiteátr. Každou sobotu se tam pořádají diskotéky, občas i koncert nějaké kapely.
„Tak holky psaly, že tam jdou na osmou, no.“
Z hlasu jsem poznal, že tak brzo tam rozhodně nechce být, mrkla na mě do zrcadla.
„Já tam teda moc nespěchám…co ty Davi?“
„Tak já už vůbec, kdyby si mě nevytáhla, tak tam rozhodně nejdu. Hele a co se cestou stavit na piču…teda..na pizzu,“ oplatil jsem jí mrknutí přes zrcadlo.
„A jakou piču…teda…pizzu bys chtěl?“
„Tak piču tvoji…a pizzu…podle chuti,“ postavil jsem se a začal se utírat osuškou.
„Já bych si dala nějakou s klobásou.“
Přes zrcadlo jsem viděl jak mi kouká mezi nohy.
„Fakt jo? Nějakou konkrétní?“
Oba jsme se začali smát.
„To podle toho, jestli nakrájenou, nebo vcelku.“ otočila se ke mně čelem.
„Tu tvoji by byla škoda krájet, tu bych brala celou, něco z ní vysála a zbytek si nechala na příště.“
Hodil jsem po ní osušku a raději se rychle vypařil do svýho kutlochu, alias pokoje a začal se oblíkat. Jen jsem ještě zaslechl nějakou neurčitou nadávku po tom hození osušky.
Jen v trenkách a ponožkách jsem přišel k oknu a podíval se ven.
Otázka zněla, jaký by tak mohlo večer být počasí…mraky nikde, slunce pozvolna padalo k západu.

Vyhrály tříčtvrťáky a tričko, nic složitýho, poslední dny bylo celkem teplo, takže by mělo být i dneska.
Od Mončy se ozývalo takové to klasické „Co si sakra mám vzít…to ne..tohle taky…to je nevypraný sakra…“
Sbalil jsem peníze do kapsy, rezervu do ponožky, mobil a vydal se dolů do obýváku.
Cestou ke schodům jsem jen prohodil, dost nahlas: „Ségra…nezdržuj, čekám dole.“
Ani jsem nečekal na nějakou odpověď a sešel dolů, úplně bezmyšlenkovitě jsem zapnul telku a čekal.
Rozvalil jsem se do křesla a koukal na jakousi pitomost co zrovna běžela, stejně to bylo jedno.

Najednou jsem zaslechl kroky, otočil hlavu a po schodech scházela Monika. Když zjistila, že se na ní dívám, schválně se snažila o chůzi modelky. Popravdě, moc jí nešlo a já se tomu začal trochu smát.
Zastavila asi uprostřed, dívala se nechápavě na mě, na sebe.
„Copak, vypadám divně? Mám někde něco rozervanýho?“ a otáčela se a snažila se po sobě dívat.
Musel jsem uznat, že ta potvora se umí, aspoň podle mně, moc hezky upravit.
Vlasy pěkně vyčesané a stažené do ohonu, rty krásně zvýrazněné, oči namalované tak někde mezi děvkou a nevinnou holkou.
Z krátkych šortek se jí krásně táhly nohy až k zemi, pupík odhalený a nad ním krásný top, bílý, malinko průsvitný, takže bylo poznat, že je pod ním ta černá podprda.
„Moc ti to sluší lásko,“ řekl jsem mile a začal jí lehce tleskat.
„Ty seš ale pitomej,“ vyprskla smíchem. „Jsem se lekla, že to mám někde…špinavý, roztrhlý.“
„No…ja nevím…ale na prsou to tak vypadá…jakoby špinavý,“ řekl jsem naprosto vážným hlasem. Zamrkala na mě.
„To abych se líbila svému milenci.“
„Ty máš někde milence jo? Já ti nestačím,“ provokoval jsem ji.
Když se sklonila, aby se obula, pleskl jsem ji hezky po zadečku, až lehce vypískla překvapením.
„Jo…mám…doma,“ odsekla mi hraně naštavým hlasem a začala se smát.
Sbalil jsem klíče, koukl na Moniku.
„Jedny asi dneska budou stačit co?“
Jenom mi kývla v odpověď.

Vyrazili jsme. V podstatě to máme přes celé to naše městečko.
Chytli jsme se tak nějak automaticky za ruce a kráčeli jsem dolů k náměstí, kde byla zdejší nejlepší, a taky jedinná, pizzerie s neskutečně vynalézavým názvem, Pizzeria Al Capone.
Pravdou je, že za ten dementní název můžu trochu sám. Má ji spolužák ze základky, Pavel.
Když ji před pár lety chystal otevřít, tak jsme seděli v naší oblíbené hospudce Na růžku. On tehdy celej večer pořád, jak ji mám sakra pojmenovat?
Já tehdy z hecu říkal: „No po tom mafiánovi.“
Jenže já myslel Johnny Torria, ale nemohl jsem si vzpomenout a kdosi tehdy vypálil tohle jméno, a bylo to.

Cestou jsme moc o ničem nemluvili, jen Moni mi svěřila, že holkám psala, že tam s ní přijdu, kvůli jako tomu Milanovi, a že jako jsem teď já její kluk. Že zatím nechce aby to holky nějak věděly.
Trochu mě to mrzelo, ale zároveň mi to bylo i celkem jedno, co jim napsala, nebo napovídala.

Konečně jsme tam dorazili a hned jsi pro nás Pavel zabral stolek trochu bokem. Měl vždy jeden stůl rezervovaná pro známé.
Obsluhy se ujala jedna ze dvou servírek. Pravda, Pavel tam měl samé hezké holky, a každá měla hezky udělanou jmenovku. Na té její stálo Andrejka.
Ségra na ni chvíli koukala, pak na mě a najednou z ní vypadlo: „Že ty bys ji klidně ošukal, co?“
Nahodil jsem co nejmilejší a co nejvíc nevinný výraz a s klidem odvětil: „Proč ne, hezká je.“
„Seš zvrhlej!“ sykla na mě. „To mi to jako řekneš takhle klidně?“ snažila se tvářit naštvaně.
Ale to už jsme dostali každý to své, já pizzu, Moni lasagne a k tomu vínko. Oba jsme se to toho s chutí pustili, jelikož bylo pravdou, že to tam uměl Pavel a jeho personál z kuchyně moc dobře.
Zadíval jsem se na sestřičku.
„Tobě by to snad vadilo?“
Nechápavě se na mě podívala.
„A co by mi jako mělo vadit?“ koukala na mě až jsem se začal smát.
„No kdybych Andrejku šukal?“ usmál jsem se na sestřičku.
„Prevíte, tak tobě jako jedna holka nestačí jo?“
„Tak když teď s žádnou oficiálně nechodím, tak si přece můžu užívat?“

Její oči se mě v ten moment snažily nejprve probodnout, pak najednou se jí v nich zablesklo.
„Hmmm….a mohla bych se tajně koukat?“ zamrkala na mě.
Podíval jsem se jí do očí.
„Tak tobě nestačí, že pácháš incest se svým bratrem, ty by ses ještě chtěla dívat, jako nějaká voayerka, jak šuká jinou jo?“
„Tak kdyby ta jiná byla hezká…jako tahle Andreja, nebo tvá bývalka Deni….“
„Ano…a co kdyby vypadala jako Jana, nebo Martina?“
Naše oči se celou tu dobu do sebe vpíjely.
„Hmmm…ty dvě jsou taky moc hezký…ale to vlastně víš moc dobře, co?“ usmál jsem se. „Jo, vím, Jana je v posteli víc odvázaná jak Monča.“ dodal jsem.
„To asi jo, taky už šukala s víc klukama. Pokud vím, tys byl Martin třetí, tak se nediv. Ale pak zpětně o tobě spíš básnila.“

Klidně jsme dojedli, já zaplatil a vyrazili jsme na tu diskotéku.


Pokračování možná příště….

Navigace v seriálu<< Ohnivá sestra 03
4.7 14 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborné pokračování, už se těším na další díl.
Jen mi nejde do hlavu to zařazení do kategorie Incest. Toto není podle mého názoru klasický incest jsou to nevlastní sourozenci a biologicky spolu nemají nic společného. To že se jejich rodiče vzali a říkají si bratr a sestra na tom nic nemění.

věrný čtenář

Znal jsem přesně takové „sourozence,“ dokonce v rodině (babiččina vlastní sestra a nevlastní bratr), jejichž „incestní“ vztah trval téměř sedmdesát set, a vzešli z něho tři děti, pět vnoučat a jedno pravnouče.

dedek.Jeff

Otázka zařazení do kategorie incest, už tady byla jednou řešena. V této povídce se opravdu nejedná z biologického hlediska o incest. Přesto na přání čtenářů, z reakce na podobný příběh, jsme to v této kategorii nechali.

Junior

OK, já s tím problém nemám jen jsem se nad tím pozastavil. Asi kdybych si náhodou přes odkaz pod jinou povídkou nepřečetl první díl ani bych si tohoto seriálu nevšiml.
Ano je to můj problém, že mě téma incestu nebere.

Derak

Je to jenom nápad, ale jak se právo dívá na situaci, kdy by po svatbě došlo k dvojité adopci – otec dceru a matka syna?

Junior

To by mne taky zajímalo. Podle širší definice Incestu by to asi Incest byl, ale opravdu nevím.
 
Tohle je výtažek z wikipedie „V některých kulturách se blízký příbuzný definuje jen porodem, v jiných se mezi blízké příbuzné považuje i dítě adoptované nebo získané sňatkem, podle šaríe i osoba kojená stejnou ženou.

Junior

Jen doufám, že tou polemikou o Incestu jsme autora neodradili od pokračování. Byla by to škoda.

Juli

Aa a dál už jen vlastní fantazie 😜? Škoda, bylo to fajn 🙂.

Junior

Já doufám, že bude pokračovat. U autorů nikdy nevíš jak na tom jsou s časem a nápady na pokračování.

9
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x