Den šestý – 2. část
Brigita vylezla z černého Mercedesu ve stejné garáži jako její dcera. Rozdíl byl v tom, že Karel nebyl tak netrpělivý, jako jeho bratr, protože svoji partnerku již „zevnitř“ znal. Seděli způsobně na zadním sedadle a jedinou intimní věcí mezi nimi, bylo držení se za ruce.
„Máš kameru?“ zeptala se Brigita Alžběty.
„Jasně, že mám. Proč se ptáš?“
„Chci, abys mi natočila jednu věc, ale to ti řeknu až pak…“
„Ty jsi tajemná jak hrad v Karpatech… Ale proč ne?“
Vešli na zahradu s bazénem. Brigita se vyzula z pantoflí, svlékla si šaty, zbavila se podprsenky a nahá se zeptala: „Půjdeme se vykoupat?“
Po koupeli leželi vedle sebe na posteli. Brigita byla přitisknutá ke Karlovi a laskala jeho mužství.
„Mám pro vás jedno překvapení,“ sdělila jim, když oschli z nejhoršího. „Chci, aby Bětka pro mě natočila vaši sourozeneckou úchylku… Bude s tím nějaký problém…?“
„Úchylku…?“ unisono se podivil Vašek s Bětkou.
„Štafetu,“ vysvětlil jim Karel.
„Jo tohle… Nebude,“ odpověděla Alžběta a šla si vzít kameru ležící u jejích šatů.
Do Karla s Vencou jako když střelí. Než by někdo vyslovil Popocatepetl, klečeli vedle Brigitiny hlavy a nabízeli jí ptáky ke kouření, protože potřebovali své nádobíčko náležitě připravit. Na oplátku ji hladili na prsou a ten, který momentálně nebyl orálně stimulován, staral se jazykem a rty o dostatečnou vlhkost otvoru, který měl plnit úlohu štafetového kolíku.
Předehra nebyla dlouhá. Vašek si lehl doprostřed postele na záda a naznačil Brigitě, aby si na něho sedla. A protože nemusela řešit, jestli se udělá nebo ne, tak si jela svoje tempo a čekala na partnerův výstřik. Mezitím si vedle nich lehnul Karel. Udržoval svůj mírně nadprůměrný pyj v tuhém stavu a čekal, až přijde na řadu.
Bratr dal nezaměnitelně najevo, že je na konci. Brigita ani omylem. Přesunula se nad Karlova ptáka a začala ze sebe prsty vytírat sperma.
Po svém „vyprázdnění“ chytila prsty pravé ruky jeho žalud a levačkou po něm roztírala bratrovo semeno. Když bylo hotovo, strčila si penis do pusy a nabídla svou kundičku Karlovi k lízání. Upatlané ptáky čerstvě vytažené z vystříkané kundy čistila už mnohokrát, ale aby ji chlap lízal potom, co z ní vytlačila sperma, se jí ještě nestalo. Navíc cizího chlapa. No cizího…
Karel ji plácnul zlehka přes zadek. Pochopila to jako znamení, že si má lehnout na záda a připravit se na číslo s ním.
Bylo divoké. Hodně divoké. Asi bratrovo semeno na něho působilo jako afrodiziakum. Když se do ní udělal, měla za sebou dva orgasmy. Ležela s roztaženýma nohama. U pravého boku číhal Vašek na vytékající Karlovu nadílku, aby Brigitu nakrmil. I tohle pro ni nebyla žádná novinka. A protože šlo o Karlovy spermie, předváděla do objektivu, že to je ta nejlepší pochoutka na světě. Ale i ta došla…
Karel dostal do ruky kameru a tentokrát příslušný leh na zádech musela předvést Bětka. Brigita část mlsaného semene nespolkla. Podívala se do kamery a otevřela pusu, aby ukázala, co v ní má a co vpraví do ženy, která čeká na její jazyk… Alžbětě bylo jasné, že do své vagíny kromě Brigitiných slin dostane i něco málo bratrova semene. V tu chvíli ji došlo, že tím Brigita dotáhne jejich štafetu k dokonalosti.
Naštěstí se Vaškovi už nepostavil, tak dovedla orálně Bětku k orgasmu, aniž by u toho byla rušena mužským „pošťuchováním“.
Brigita „odpadla“ na záda, aby se znovu nabyla.
„Jak se ti líbila naše Rodinná štafeta…?“ opatrně vyzvídal Karel.
„Přiznám se, že jste mi ukázali nejperverznější afrodiziakum, jaký jsem měla možnost vidět. Ani ve snu by mě nenapadlo, že stačí potřít bratrovým semenem vytlačeným z kundy ptáka a pak si dát šedesát devítku… Je mi jasný, že na tohle je potřeba skupinka, takže se nebudu bránit opáčku… Klidně bysme mohli vyzkoušet i nějaký drobný obměny…“
„Obměny…?“
„Příště vypustíme polykání Karlova semene. Děvče si všechno nechá v puse a všechno z ní vpraví do mě… Tím bude naše štafeta dokonalá,“ překvapila bratry Alžběta.
„No mě zajímá, jestli to bude fungovat i obráceně. První Karel, druhej Venca…“
Tonda si všiml, že nějakých padesát metrů před nimi stojí Sibyla a vypadala, že na někoho čeká. Oba si vzpomněli na varování u snídaně a rychle se pustili, protože si všimli, že na ně nekouká.
Než k ní došli, vyšla zpoza křoví osmiletá Anička. Připojila se k hloučku dětí, který šel před Kamilou s Tondou.
„Jak daleko za vámi je Roman s Nikolou?“ zeptala se jich, když okolo ní procházeli.
„Moc ne,“ odpověděl ji Tonda a ukázal za sebe, „za chvíli vyjdou ze zatáčky.“
Sibyla naznačila Romanovi, ať s Nikolou zůstanou stát, když k ní došli. Děti se loudaly dál. „To snad přeháníte?“
„Nerozumím…“ podíval se ni nechápavě Roman.
Ukázala na jejich spojené ruce.
„Pořád nerozumím… Co tím přeháníme?“
„Vedete se za ruce, jak dvě hrdličky a děti, kvůli kterým tady jste, jsou vám jedno.“
„To si děláš pr…“ rychle si uvědomil, že tohle slovo není zrovna vhodné v tuto chvíli použít, proto je rychle změnil, „srandu… Chybí nám někdo…? Nechybí!“
Volnou rukou předvedl gesto – tak o co jde? S naštvaným výrazem se zeptal: „Nějaká další připomínka k naší práci…?“
„Nebuď drzej.“
„Dobrá. Chápu, že tě to, že se držíme za ruce, irituje, proto se pouštíme.“ ostentativně se rozpojili, „Ale neříkej mi, že jsme nedělali, co jsme měli.“
„Tohle si večer vyřídíme.“
„Sice nevím co, ale můžeme.“
Sibyla rychlými kroky mířila za Svatavou. Roman s Nikolou ušli asi deset kroků a opět se chytli za ruce.
„Zalezla bych někam do stínu. Kdyby byly deky, dala bych je támhle pod ty stromy k té síti.“
„Že bychom, Karle, udělali stejný fotky jako včera s Káťou?“
„Myslíš v síti?“
„Jo.“
„Jaký fotky?“ zbystřila Brigita.
„Karel ležel v síti a tvoje dcera byla pod ním.“
„No a…?“
„Z té sítě trčel kus masa…“
„Jo aha… Když se tak na něj dívám, mám vážný obavy, že to ještě chvilku potrvá, než bude ve stavu stojacím… Zatím bychom mohli připravit ty deky.“
„A dát si něco dobrého k pití,“ přispěchal se svým návrhem Václav. „Otázka zní, kdo se obětuje a nebude pít, aby mohl řídit zpátky.“
„Já,“ ozval se Karel.
„Díky, brácho… Bětko pojď, skočíme do chaty pro deky a pití.“
Když odešli, otočila se Brigita na Karla. „Nerozmyslel sis to od předvčerejška. Opravdu chceš ségru vojet? Pochop, že ho máš návykovýho…“
„Já to risknu.“
„Až to uvidí brácha, tak to možná bude chtít taky… A když ho Alžběta do sebe pustí, pak už bude jen krok, k vašemu číslu, na který byste už nemuseli shánět ke všemu svolná děvčata. Budete to mít doma a já už to víckrát nezažiju…“
„Neboj, zažiješ. To ti slibuju. Přece bych kvůli sestře neodmítnul, tak krásnou ženu…“
Brigita ho pohladila po tváři. „Jsi sladký… Myslíš, že bude tvoje ségra povolnější, když ji rozjaříme alkoholem?“
„Možná… Včera jsem ji hladil prsa, když ji tvoje dcera lízala.“
„Ona se nechala?“
„Nechala, protože jsem dal na tvou radu, že když se žena blíží k vrcholu, je jí všechno jedno… A bylo… Dokonce dvakrát…“
„Teda já snad začnu žárlit… A co na to Vašek?“
„Nic. Ten měl jiný starosti. Po hodně dlouhé době narazil na někoho, kde nestačilo, že si do ní vyklepal pytlík…“
Vašek nesl džbán s vodou, ve kterém plavala kolečka citrónu a mátové listy. Přes druhou ruku měl přehozené deky. V dlani držel lahev medového Jacka Danielse. Alžběta nesla na podnosu příslušné sklo.
„Tak na co?“ zeptal se Vašek a pozvedl štamprli s whisky.
„Na erotické zážitky,“ navrhla Brigita.
„Na erotické zážitky,“ souhlasil Venca.
Kopli to do sebe, jen Karel se dobrovolně spokojil s vodou.
„A teď do druhé nohy, ať nekulháme,“ nastavila frťana na dolití Alžběta.
„Tak prones přípitek, když máme díky tobě tak rychle dolito,“ vyzvala Brigita Alžbětu.
Bětka chvíli přemýšlela, protože byla tím požadavkem zaskočená: „Tak na naše orgasmy. Jen houšť a větší kapky,“ vypálila nečekaně.
Ani druhá runda nebyla odsouzena k cumlání…
„To je dobrý pití,“ konstatovala Brigita uznale. Cítila, jak se jí po těle rozlévá příjemné teplo. „Sedneme si, ne? Ve stoje se některý věci dělají hůř…“
„A co třeba?“ vyzvídal Vašek.
Tázaná zakroutila hlavou nad jeho nedovtipností. „Třeba lízat kundu.“
„To je pravda, ale když muž stojí, s kouřením ptáků není problém…“
„Ty jsi jako malovanej… Bratříček má chuť na orálek… Mám si kleknout a začít…?“
„Vlk taky vyhrožoval…“
Alžběta k němu došla a padla před ním na kolena. Když natahovala ruku k jeho prckovi, chytil ji za ni: „Hele, zklidni hormon, ty provokatérko.“
„Pusa jako pusa. Důležitý přece je, jestli to umí nebo ne…“
„Co to do tebe ségra dneska vjelo? Takovou tě neznám…“
Alžběta vstala a podívala se na Brigitu. „Slyšelas to? Tak on mě prý nezná… Skoro deset let mě vídá nahou. Pozoruje mě, když mě ty mladý štětky lížou. Ví, jak prožívám orgasmus. Nekácí se z pohledu na rozcapenou kundu svojí sestry a pak mi řekne tohle. Rozumíš tomu?“
„Ne. Já už jsem to řekla Karlovi. Kdybych byla chlap, tak bych si to s tebou chtěla rozdat.“
„Slyšíš to, Vašíčku? Kdyby byla Brigita na tvém místě, tak by mě ošukala… Za to Karel se nebojí na svoji sestřičku sáhnout…“
Vašek se udiveně podíval na bratra.
„Co se tak divíš, vždyť jsi to včera viděl. Sáhl jsem ji na prsa. To je všechno.“
„Opravdu to je všechno, co jsi chtěl svojí sestřičce udělat…? Proč jsi bratříčkovi neřekl, že jsi mi sahal i na zadek…?“
„To byla taková srandička, kterou vymyslela Káťa, tak jsem ji využil, abych tě poškádlil…“
„Co bys řekl na to, že se mi tvoje škádlení líbilo a chtěla bych, abys mě škádlil znovu…?“
Alžběta se ke Karlovi natočila bokem, aby mohl její prdelku snadno hladit. Kdyby chtěl.
Karel rozhodil rukama: „Proč bych měl něco říkat?“ Po vyřčených slovech připažila jen jedna. Druhá začala škádlit sestru.
„Vidíš to, Vašíčku? To je chlap! Uvidíme, jak si povede dál… Včera jsi mě hladil na prsou… Líbilo se ti to?“
„Ano, jinak bych to přece nedělal…“
„A to se ani trochu nestydíš říkat to nahlas před Brigitou, která se ti moc líbí, a kterou jsi klidně před námi mrdal… Mimochodem, Brigit, takhle divokého jsem ho už dlouho neviděla.“
„Nestydím, protože za to může ona.“
„Prosím…? To chci vysvětlit.“
„My jsme se v bazénu bavili…“
Alžběta Brigitu zastavila a ukázala na Karla: „On nepotřebuje mluvčího…“
„Brigita se mě zeptala, jaké ženy se mi líbí, a já řekl takové jako je ona, nebo ty. Pak jsem se dozvěděl, že o jednom víkendu skončila v posteli se svou dcerou a tak jsem byl dotázán, jestli bych si uměl představit, že bych byl v posteli s tebou…“
„A co jsi na to odpověděl?“
„Že jsem si to představoval už mnohokrát…“
„Když jsi mě viděl v těch snech, honil sis u toho pinďoura?“
„Ano.“
„Ukážeš mi jak?“
Karel se podíval na sestru. Ta mu jeho pohled opětovala.
Karel začal masturbovat, aniž by druhou ruku sundal z její půlky, kterou stále hladil.
Dostal pusu na tvář. Alžběta se dívala, jak se mu rychle zvětšuje. Nedokázala by spočítat, kolikrát se dívala, jak bratrům tuhnou jejich ptáci, ať už za přispění holčiček, nebo jich samých. Tohle ale bylo jiné. Karel si honil péro kvůli ní.
„Mně by se líbilo,“ zašeptala Brigita blízko Alžbětina ucha tak, aby to slyšeli i její bratři, „kdybys mu ho honila ty.“
„Víš, že mně taky.“
„Tak proč to neuděláš?“ zeptala se jí Brigita, když se dál jen dívala na Karlovo snažení.
„Protože, když to udělám, tak ho pak ošukám a to se přece nesmí…“
„Nesmí se to proto, aby se nerodily blbé děti, a to ve vašem případě nehrozí. A navíc… Já to nikomu neřeknu, protože chci šukat s vámi.“
„A vy si myslíte, že já se na to budu jenom koukat. Tak to ani omylem…“
„Brigito, já nevím jak ty, ale já už hodně dlouho toužím po čtyřce, kde budu pod obojí a ve které zúčastněným ženám nevadí, čí pták jim zrovna dělá dobře. Hlavně, že je tvrdý a ochotný na požádání měnit dírky. Půjdeš do toho se mnou?“
„Myslíš, že nám budou tvoji bratři stačit? Neměli bysme je vyměnit za nějaký mladší a výkonnější modely?“
„Já bych jim dala šanci, ať předvedou, co v nich je a rozhodla se až pak…“
„Máš pravdu. Pánové,“ zavelela Brigita, „lehněte si na záda. Nejprve vyzkoušíme, jak je na tom váš jazyk…“




Výborné. Není co dodat.
Konečně i fajn čitelná část seladonů a pracovnic(e) kuchyně.
Možná je to mnou, ale když jsou matka i dcera (33 a 18) v jedné lince spolu, docela to skřípe.
Tohle je fajn a uvěřitelný díl!