Martina – nabité dopoledne

Co vše se dá stihnout během dopoledne, když se naskytne příležitost.

Ležela, oči zavřené. Ta slast, že nemusí vstávat, byla opojná. Vychutnávala si objetí vyhřáté peřiny. Poslouchala švitoření ptáků venku. Teplé sluneční paprsky, jež pronikaly oknem do pokoje, ji šimraly na tváři. Rodiče odešli už před hodinou. Nebylo nic, co by jí rušilo. Skoro nic.

Bytem se nesl nepříjemný, drnčivý zvuk. Pronikl až do její svatyně. Nezastavil ho ani polštář, pod který se schovala, aby mu unikla. Pokojné ráno skončilo.
Mrzutě se vykolébala z postele a vyrazila vstříc k vchodovým dveřím. V duchu proklínala toho, kdo stál za nimi a neúprosně tiskl zvonek.
Neobtěžovala se zjišťováním, koho to čerti nesou a rovnou prudce otevřela dveře. Proti ní stál Luděk, spolužák a kamarád.

„No to je doba, si ještě spala ne?“ vypálil na ní a bez čekání se  sunul do předsíně.
„Boty!“ okřikla ho, ukazujíc na ne zrovna čisté tenisky na jeho nohou. Zvědavě na něj mžourala očima plnýma ospalků.
„Ty jsi zapomněla, že jo?“ pobaveně odpovídal na její pohled. Konečně si vzpomněla.
„Tři týdny ho uháním a on si dobrák přijde bez ohlášení a ještě takhle nekřesťansky brzo ráno!“ přemýšlela nahlas.
„V devět už jsou všichni slušní lidé vzhůru“ kontroval.
Neměla na slovní přestřelku náladu. Pohybem ruky ho raději pobídla k přesunu do jejího pokoje. Pokorně ji následoval, přitom si ji prohlížel a v momentě vyprskl smíchy.
„Co zase?“, otočila se podrážděně.
„Ty Marti, ono je ti dvanáct?“ zalykal se smíchem a ukazoval na její pyžamo.
Bylo dvoudílné, dlouhé rukávy i nohavice. Nic zase tak neobvyklého, nebýt všech těch pestrobarevných motýlků a kytiček. Nemluvě o tom, že vypadalo jako by se při praní srazilo nejméně o polovinu. Což, jak znalecky usoudil, bylo jen k dobru. Obepínalo jí tak těsně, jako by to byla druhá kůže.
Zvláště kulatý zadeček byl pro jeho oči jako mucholapka. Odpovědí mu byl vražedný pohled.
Rozjařenost ho přešla a raději se usadil k počítači. Nejprve si nechal popsat příznaky, vynesl pár teorií o příčině a pustil se do práce.

Martina si sedla na postel a zvědavě mu pokukovala přes rameno. Vůbec netušila, co Luděk dělá. Natož, proč se tak vzteká, když mu na monitoru vyskočí ta malá tabulka. Byla si jen jistá, že odpoledne už bude zase vesele brouzdat po internetu.
„Taková kravina,“ napůl oznamoval a napůl se vztekal Luděk, když konečně objevil zdroj problému.
„Potřebuji cédéčko s ovladačem k síťovce,“ pronesl, prohledávaje hromádku na stole.

„To bude asi jedno z těch, které jsme dostali s počítačem co?“ zeptala se v odpověď. Jen souhlasně přikývl.
Ač nerada, klekla na všechny čtyři a začala prohledávat prostor pod postelí.
Luděk se otočil a se zájmem pozoroval, jak Martina zmizela v úzkém prostoru, nechajíc venku jen do výšky vystrčené pozadí. Obě polokoule si přímo říkaly o proplesknutí. Třešničkou na dortu byly v těsných kalhotách, umocněných o neobvyklou polohu, krásně se rýsující bochánky její buchtičky.

Mlsně si olízl rty. Ještě chvíli si vychutnával ten pohled do ráje, pak se lehce předklonil a zvedl ruku.
„Kde je vystrčeno…“ pronesl a lehce pleskl dlaní do levé polokoule.
Leknutím samovolně nadskočila a hlavou vrazila do roštu postele.
„Au, ty si debil,“ zaúpěla.
Vysoukala se ven a podala mu značně zaprášený obal od CD-ROMu.
Po chvilce už na monitoru svítila, Martině důvěrně známá, úvodní stránka Seznamu.

„Díky moc, jsem tvojí dlužnicí,“ vyháněla ho ze židle.
Teprve teď, stojíc, si uvědomil nepříjemný, ale známý tlak v rozkroku. To malé divadýlko před chvílí probudilo dravce, který se teď neodbytně tlačil proti látce trenek a tvořil nepřehlédnutelný stan na jeho šortkách.
„Takhle nemůžu ven,“ pomyslel si. „Martinko, já bych potřeboval taky s něčím pomoci,“ lísal se.
Nevěnovala mu pozornost. Její mysl byla ponořená do textu na obrazovce.

Neváhal a položil si její ruku do klína, přímo na trčící stožár. Konečně otočila hlavu, ale proti jeho očekávání se mu dívala do očí.
„Za dvacet minut je tu Patrik, včera se vrátili z Řecka,“ oznámila.
„Tak nic, no…“ pustil zklamaně její ruku.
Ta však pevně objala jeho chloubu a začala ji zkušeně mnout. Klouzala po něm dlaní. Znala ho dobře, přesto jí ta velikost opět překvapila. Chtěla si s ním hrát, ale času nebylo nazbyt.
Stáhla jedním tahem všechen překážející oděv a kochala se pohledem na žilnatý nanuk zakončený fialovou špičkou.
Opět ho uchopila a začala honit. Jezdila po celé jeho délce. Druhou rukou zatím mnula varlata. Přetáhla předkožku a odhalila tak celý, k prasknutí nalitý žalud.
Objala jej rty a přisála se na tu jahodu, jako by chtěla vysát všechnu její šťávu. Jazýčkem brnkala o uzdičku.

Už její ruční práce jej přiváděla k šílenství, ale teď, když zapojila i ústa, byl v ráji. Zavřel oči, zaklonil hlavu a jen kňučel blahem.
Lízala mu koule nepřestávajíc kmitat rukou sevřenou kolem té klády.
„Hmmm“, mručel stále hlasitěji.
Opět ho vsála do zajetí své mlsné tlamičky. Dráždila ho jazykem. Okusovala zoubky. Vychutnávala si každičký milimetr, jako by šlo o nejsladší lízátko. Začal se chvět. Nechala ho vyklouznout ven a nastavila jazyk, těšící se na příval lahodné polevy.

Uchopil cukající úd a neomylně začal dávkovat smetanu. První výstřiky skončily v její lačné pusince, nejsilnější vklouzly rovnou do krku. Poslední pak pokryly celý vystrčený jazýček.
Labužnicky tu dobrotu převalovala v ústech. Když se dostatečně nabažila její chutí, polkla. Jako hodná holka mu ukázala, že snědla vše, co jí naservíroval. Pak si šla vypláchnout ústa do koupelny.
Vyprovodila ho ze dveří a než je stačila dovřít, zaslechla Patrika.

„Nazdar vole!“ radostně zdravil Luďka. „Zas ta její piksla?“
„To je dost, že ses vrátil, jo zas ta piksla,“ smál se Luděk. „Tak co, povyrazil sis tam s…“
Zbytek rozhovoru Martina už neslyšela. Nechajíc dveře pootevřené, šla se přichystat na pořádné přivítání svého přítele, své lásky, kterou čtrnáct dlouhých dní neviděla.
Shodila ze sebe pyžamo, jež se stalo terčem Luďkova posměchu i příčinou jejich malého povyraženíčka. Ze šatníku vytáhla rajcovní rudá krajková tanga a po chvilce marného hledání podprsenky se rozhodla, že takhle je to vlastně lepší.

Právě se prohlížela v zrcadle, jak jí to sekne, když zahlédla Patrikovu tvář. Jeho oči přímo hltaly její tělo.
Rozhodla se pořádně se mu předvést. Předstírajíc, že o jeho přítomnosti neví, se začala kroutit v bocích. Představila si parket na místní diskotéce. Vlnila se nejprve do rytmu rychlé taneční hudby. Pak zpomalila k romantickému ploužáku.

Patrik, hned po návratu, jen se dozvěděl novinky a pochlubil se zážitky z dovolené, vyrazil neomylně vstříc ke své princezně.
Dveře byly pootevřené, tak vplížil se dovnitř a chtě Martinu překvapit, svlékl se donaha.
Nakoukl do jejího pokoje a spatřil, jak se jeho krasotinka producíruje před zrcadlem jen v tangách. Jako na povel se začala kroutit v bocích. Nejprve rychle, pak zvolnila a začala zkoumavě bloudit dlaněmi po svém těle.

Věděla, že tohle ho dostane do varu. Hladila si kozičky, tiskla hýždě, dokonce si plácla do své plné a pevné prdelky. Krásně to plesklo. Zabloudila až na svoji kočičku a jemně si ji třela prsty přes látku.
Očekávání budoucího, ale i předchozí kuřba jí pěkně vzrušila. Cítila, jak je mokrá.

Její ruka, zajíždějící do klína byla pro Patrika už moc. Vrhl se k Martině a přitiskl ji na zrcadlo a strčil rukou mezi její stehna.
„Bože, jak se mi po tobě stejskalo, ty moje dračice,“ zaúpěl.
Tak náhlý výpad nečekala, ale rozhodně jí nebyl nepříjemný.
Nejprve ucítila jeho prsty dobývající se k její lasturce. Teprve pak si uvědomila chladné sklo, které se jí lepilo na kůži. Zvláště na bradavkách jí bylo moc příjemné. Jako poslední si uvědomila Patrikovu nahotu a holou kůži, jíž se jí tiskl na záda a taky stojící pyj, tlačící se mezi její půlky.
„Konečně!“ pomyslela si, když odrhnul krajku a poprvé po tak dlouhé době, hladil hebkou kůži její škebličky.

Na nic dalšího nečekal a dvěma prsty vnikl do jeskyňky. Uvítalo je teplo, vlhkost a žádostivé stahy. Sama se na ně nabodávala. Palcem našel její hrášek a počal ho mnout. Slastí se mu svíjela v náruči.

Přesunuli se k posteli. Lehla si na záda, do široka roztáhla dlouhé nohy a nastavila mu kundičku v celé její kráse. Byla krásně urousaná milostnými šťávami i roztažená od předchozího dovádění.
Klekl si proti ní, sklonil hlavu a nedočkavě ponořil jazyk do čekající dírky. Náruživě chlemtat její nektar. Nosem neúmyslně drnkal do poštěváčku. Přiváděl jí k šílenství.
„Já už to nevydržím, vraž mi ho tam!“ úpěnlivě prosila.
Odtáhl se. V mžiku pevně obepínala rukou jeho chloubu. Soudíc, že tvrdší už nebude, si ho navedla na okraj mušličky.
Sám byl na pokraji extáze, ale chtěl jí ještě trochu pozlobit. Místo, aby přirazil a oběma dopřál, po čem tolik toužili, žaludem jen volně klouzal mezi nalitými bochánky. Přímo šílela a škubala sebou ve snaze se sama nabodnout na jeho kopí.

Martina už byla na pokraji příčetnosti. Místo pořádné mrdačky ji tu mučil k zbláznění.
Déle už čekat nemohla. Vstala a překvapeného Patrika povalila na záda.
„Já chci šukat, ne si hrát!“ křikla skoro v transu.
Prudce mu stiskla ptáka, až bolestivě syknul a zavedla ho na správné místo sama.
Dosedla až na doraz a znehybněla, užívající si ten báječný pocit naplnění. Nejdříve nadzvedávala své tělo pomalu a užívala si, jak ji roztahuje.
Chtíč byl však stále silnější a ona rozjela zběsilou jízdu. Poskakovala na něm jako smyslů zbavená. S každým přírazem, kdy se jejich těla těsně spojila, to zvučně mlasklo. Pot jí stékal po těle.

Byl v šoku, zatraceně příjemném šoku. Ruce měl volné a tak začal se věnovat pohupujícím se prsům. Zkoušel jejich pevnost, plnost i váhu. Prsty cvrnkal do hrotů na jejich vrcholcích, kroutil jimi a štípal do nich.
„Já… už… ááá… ááááááh,“ dosáhla vrcholu.
S úžasem pozoroval, jak se její tělo chvěje v návalu rozkoše. Její chlácholinka ho přímo ždímala.
Cítil, že to na něho taky jde. Vědom si, že se nemusí ničeho obávat, podvolil se svým pocitům a nechal žhavé semeno proudit vstříc Martininu nitru.
Cítila jeho divoce pulzující úd.
„Tak to ne!“ pomyslela si zlomyslně.
Hbitě sesedla a se škodolibým uspokojením sledovala, jak dávky hustého mlíčí dopadají na břicho překvapeného Patrika.
„To aby sis pro příště zapamatoval, že mě nemáš pokoušet,“ sípala popadajíc dech.
Nastalé ticho ukončil až jejích společný smích. Políbila ho a odvedla do koupelny.
Ve sprše si ještě dopřáli láskyplné pomazlení.

Pak spolu stáli na prahu bytu a loučili se vášnivým polibkem. Jejich jazyky spolu tančily hříšné tango.
„Nazdar mládeži,“ vyrušil je postarší hlas.
„Dobrý den,“ odpověděla Martina.
„Dobrý,“ znechuceně odsekl Patrik.
Narušitelem jejich sladké chvilky byl domovník, pan Novák.
„Zase si vybíráte nové vybavení bytu?“ vtipkovala Martina.
„To víš, já z té jejich nové plazmy nemůžu odtrhnout oči,“ smál se a zamykal dveře.

„Klídek mladý pane! Já jen Kotulkům zalévám kytky, zatímco jsou pryč“, vysvětloval Novák lehce zmatenému Patrikovi.
Ten s jistou úlevou a pochopením přikývl.
Naposledy Martinu políbil, rozloučil se a vyrazil domů.

„Doufám, že jsem Vás v něčem nevyrušil?“ mrkl na Martinu Novák.
„Ne v pohodě,“ zavrtěla hlavou.
„Rodiče by asi nebyli nadšení, kdyby věděli, že si sem vodíš nápadníky,“ škádlil jí.
Martina jen něco zamručela a dál se předkláněla přes zídku u schodiště. Čekala, až jí z přízemí Patrik zamává, jak má ve zvyku.
Měla na sobě jen tričko, sahající jí těsně pod zadek. To se jí vyhrnulo a už moc z jejího krásného pozadí neskrývalo.
Novák, stojící za ní, jen suše polkl.

„Určitě nechceš, abych o tom říkal tvým rodičům, že?“ natahoval k její prdelce ruku.
Nevěnovala jeho řečem žádnou pozornost. Dobře věděla, že rodiče o Patrikovi vědí a nevadí jim to. Tušila, ale kam tím míří.
„Něco za něco,“ sápal se po ní.
„Poslužte si,“ rozkročila se a vyzývavě na něho vyšpulila zadek.

Pan Novák na nic dál nečekal, rozepnul poklopec a vrazil trčícího ptáka rovnou do nabízené kundičky. Zbožňoval těsnost mladého masa, ale dnes byl zklamán.
„To musela být divočina,“ konstatoval zklamaně fakt, že Martina byla po předchozím dovádění pořád ještě dost roztažená.
„Tak to budeme muset udělat jinak,“ mluvil sám k sobě.
Cítila, jak jeho nedočkavec tlačí proti svěrači. Takhle bez přípravy to neměla ráda.
Útrpně držela, snažíc se mu pomoci protipohybem. Konečně byl uvnitř. Ten pocit byl jiný, než když jej měla v holčičce, ale příjemně jiný. Celým tělem jí projížděla slast, jak jí bušil do zadku.
Včas si všimla, jak se v přízemí vyklání Patrik a posílá jí vzduchem hubičku. Chytila jí a poslala mu svou.
Zamával a zmizel.

Novákovi se vrchol blížil, takže zrychlil přírazy do té těsné řiťky. Jel jako šicí stroj, jako by byl zase mladík. Koulemi pleskal o její stehna.
„Teď!“ blesklo mu hlavou v přívalu extáze.
Vyškubl úd s pevného sevření, prudce ho vrazil zpět do pičky a hned na to v ní explodoval. Její lůno zalévalo teplo, jak ji plnil svým semenem. Věděla, že miluje, když se jí může udělat do buchtičky. Nikam jinam to nechtěl.
Vyklouzl z ní.
„Perverzní prase!“ napřáhla ruku. Místo facky ho políbila na tvář. Pohladila na rozloučenou jeho povadající penis a zaběhla do bytu.
„Nabité dopoledne,“ uculila se spokojeně, vcházejíc znovu do sprchy.