Nejkrásnější řetězová reakce 02

Erich byl již ve dřepu. Nemohl přece předvádět své masové povstání. Nyní v dolíku, zčásti kryt, vehementně a energicky úplně odstranil z pohlaví Lídy proužek plavek a natíral olejíčkem doširoka rozevřené hustě obrostlé valy.
Lída vyrazila jen krátké chlípné zaúpění. Rychle zalehla těžkými, vyhrocenými prsy na své dlaně a jen je mačkala před planoucími zraky Imreho.
Ten zareagoval na návrh Janici, dát si vršek plavek dolů, jen lehkým kývnutím, ale ani na vteřinu nespustil oči z té strašně dráždivé podívané. Blesklo mu hlavou, že když ta nová ukázala zčásti své kozy a Janica je chce taky odhalit, tak ta ramlice naproti je určitě ukáže úplně odkryté.
Při té představě jen polkl na sucho. Dráždivé bičování zesílilo.

Zatím u Janici stoupal dopal na zaujetí Imricha. Lehce odsunula ruku, stále svírající mechanicky její vnitřní stranu stehen a se zrakem provokativně upřeným na oči Ericha a jeho stanující plavky, se pomalu se stehny mírně rozevřenými posadila.
Nyní sama odsunula zbylý kryjící proužek plavek ze svého silně mokvajícího pohlaví, z té malé pulsující zlatisté buchtičky. Drobné, štíhlé prsty rozevřely překrvené, růžové plátky malých stydkých pysků a odstraňovaly ona imaginární zrnka písků.
Nemohla se ovládnout, prohrábla to zakudrnacené houští. Musela přitlačit na strašně svědivý hrbolek poštěváčku. Chlípnost ji zbavila všech zábran.
Před pomalým, pečlivým zakrytím předvedla svou mušličku tomu chlapákovi, naplno v celé své kráse.

Nyní ze svého zvýšeného pohledu viděla do široka rozevřené mohutné půlky Lídy a masírující ruku.
Odhodlání Janici, sundat horní část plavek, bylo nyní neodvratné. Bělostné kopečky zazářily v ostatní části do červenohněda opálené hrudi.
To, co pečlivě zakrývala při převlékání na normální pláži, se tady zaskvělo v celé kráse půvabného, štíhlého těla.
Prsy pevně trčící, bez sebemenšího poklesnutí, přímo vybízely k polaskání dlaní.
Růžové špičaté čumáčky začaly nepozorovaně bobtnat. Janica v nich cítila mrazivé pnutí a krásné svědění.
Poprvé je takto vystavila sluníčku a vánku od moře, který lahodně hladil a jen občas lehounce šlehl větším proryvem.
Že už to neudělala dávno, blesklo jí hlavou. Bylo to příjemné. Ještě musí setřít kapičky potu mezi těmi kopečky.
Zachytila obdivný pohled Ericha. Trochu jí to zalichotilo. No, už ji viděl skoro celou.
Jeho zduřenina plavek se nezmenšila. Nesnažil se to ani zamaskovat. Pouhá představa, co tam má, brala Janice dech.

Imre vedle ní se na odhalenou Janicu se zájmem podíval a v duchu srovnával velikost a plnost jejího poprsí s těmi od toho kusance naproti. Ta naproti neměla konkurenci.

Lída pochopila odhalení té holčičky jako výzvu na souboj. Byla zkušená. Znala svého Ericha. Věděla, že moře, sluníčko a přehršle nabídky ženských těl je pro posílení sexuálních tužeb to nejúčinnější.
Dopřála mu pohledy na tu mladou číču, na její pěkné kozičky, ale současně v ní klíčil dopal nad její troufalostí. Svádět jejího Ericha přímo před ní je od takového mlíčňáka drzost.
Měla by dostat za vyučenou. S tím jejím chlapečkem by to nebyl problém. Možná ještě by to bylo potěšení.
Úmyslně si vybrala místo na pláži, kde byli právě na rozhraní oblečených v plavkách a kousek dál bez nich.

První to vlastně narušila ta mladá dvojice, co sem přišla jako poslední. Kolik té klukovské štičce vlastně může být? Asi kolem pětadvaceti?
Tělo má jako proutek. Je vidět, že se již pod sluníčkem svlékali. Kolik může být tomu hezounkému kotěti, co se začíná před Erichem předvádět. Tak asi mezi šestnácti a sedmnácti. Víc ne.
Cecíčky má tuhé, výstavní, a ještě ji jistě povyrazí. To bude hromosvod pro oči.
Jak na ně koukám, holka z toho bude mít hadovky. No, co naplat. Musím se taky předvést.
Se slovy: „Abych nebyla bílou vránou,“ sundala miniaturní podběráky, které ji pomáhaly nést tíhu plných ňader.
Na velkých hnědých dvorců se v mžiku vztyčily bradavky jako baculaté malíky a zhouply se před zraky přítomných.
Imre ucítil prudký nával žádosti ve slabinách. Rychle se musel posadit, jinak by začal vrtat studnu do písku.

Sluníčko nemilosrdně hřálo. Chladivý vánek od moře a drobounké vlnky přímo lákaly k návštěvě. Nově příchozí dvojice se úprkem řítila do moře.
Janica s pohledem na plavky Ericha si mechanicky promnula odkryté poprsí. Erich jen musel nasměrovat, pod plavkami se vztyčující, penis na stranu.
Jejich zraky se setkaly. Nemuseli si nic říkat. Bylo to naprosto srozumitelné. Oba se potřebovali okamžitě zchladit.
Zatímco Imre se s tím stanem netroufal vůbec zvednout, Lídě se taky nechtělo jít nyní do vody.

Jakmile oba osaměli, pronesla Lída s výmluvným pohledem na Imreho: „Tak kdo mi namaže záda?!“
Ten se jen zatvářil zoufale a jeho pohled sklouzl v odpovědi na své napnuté plavky.
„Nevadí. To je normál. Půjdu k vám a obrátím se zády.“

Nebylo možné odmítnout. Taky proč? Byli zde sami.
Pyšné mužství zvedající vzpurně svou hlavu nebylo najednou na závadu, ale naopak.
Lída přišla, podala mu s chápajícím úsměvem krém na mazání a zády si k němu přisedla. Po chvilkovém hledání té správně polohy zůstala sedět částečně natočená bokem k Imremu. Naskytl se mu pohled, o němž ani nesnil. Přímo před ním, na dosah ruky visely plné, velké prsy se vztyčenými bradavkami na velkých koláčích hnědých dvorců a k tomu se skoro na něj tiskl vyšpulený zadek, ty polokoule královské.
Ve svých představách se mu někdy zdálo, že něco takového rozevíral se zběsilou žádostí.
Nyní ho Lída musela lehkým zavrtěním hýždí vybídnout, aby začal mazat.

Lehce nervózníma rukama nanesl kopeček bílého krému a jemně roztíral.
„Jen se nebojte a přitlačte, zvláště na ta bílá místa, i po stranách,“ vybízela Lida.
Přitlačil. Nanášel a roztíral poctivě.
Přímo ho fascinovalo, jak se lehce pohupují oba prsy podle tlaku jeho rukou.
Bílá místa prostorných zad skoro masíroval i po stranách, kde již občas zavadil o počínající pružnou strukturu bílých homolí.

Dodala mu kuráž poznámkou: „Víte, že máte docela příjemné prsty.“
Osmělil se. Prsty sklouzly až na samou špičku elastické bradavky. Ostré svědění ji projelo až k lůnu.
„Tak tohle už opravdu nejsou záda. I když je bude potřeba taky namazat, ale na to si vystačím sama.“
V duchu si řekla, co kdyby to viděl Erich. Ostatně bůhví, co dělá s tou mladou ve vodě.

Erich se s Janicou koupal ve vší slušnosti. Představili se a bavili se běžným lehkým konverzačním způsobem. Jen jednou ji vzal za pás při vycházení z vody, kdy ji vlna málem podrazila nohy.
Janica si ovšem všimla, že při výstupu z vody jeho plavky nemají vepředu to původní pnutí.
To, co se pod nimi rýsovalo v ní stále budilo chlípné stavy, které ještě nezažila. Chvění mezi stehny a na vrcholcích prsů ji projíždělo nepřetržitě a dráždilo do nemožnosti. Byla v jednom ohni.
Moře ani závany větrů ji nedokázaly ochladit.

Jen podružně zaregistrovala jeho poznámku, nebo to byl návrh?
„Nebylo by možná lepší se koupat už bez plavek?“
Patrně to patřilo k tomu, že se spolu shodli, že je to výborné koupat se tak polosvlečeni.
Jeho pokračování: „To nahoře bez je takové polovičaté. Vidíte, jak po nás ti v plavkách čumí? Nebylo by vhodnější jít na nudapláž, dál od moře?“

Janica si ani neuvědomila, jak je možné, že on o nich mluví, jako by patřili již dohromady.
Svěřila se, že na nuda pláži nikdy nebyla a není proti tomu, proč by to jednou nezkusila. Neříkala, co ji v daný okamžik nejvíce láká.
To že on dá plavky dolů a uvidí toho jeho utahováka, ten ocas, co jí bouří celé tělo.

Návrh Erika byl spontánně přijat. Odsunuli se společně o pár metrů dál, kde bylo příhodné místečko ukryté za dunou písku, v malé proláklině kousek od moře, chráněné před zvědavci a větrem.
Se svléknutím spodních dílů plavek spadl i zbytek osobního ostychu a pak mizely plavky a zůstala jen štíhlá nebo plnoštíhlá těla volně se pohybující s nenucenou elegancí, vychutnávající osvobození od krycích tkanin, pro laskání paprsků slunce a hlazení mořským vánkem.

Několik metrů od moře stoupala pláž do vršku a malé kopečky mávaly trnitými zarostlými křovinami a ukrývaly zákoutí jak soukromá séparé. Každé svlékání u ženy ukazuje osobnost vedle tělesných partií. Ani tady to nebylo jiné.
Silně zarostlý klín tmavým vlasovým houštím Lídy zvýšil erotické podráždění Imricha v počátečním stadiu, než si zvykl pohledu na tuto zralou klisnu, tělem, prsy, boky a zaoblenou kulatou zadnicí přímo vyzývající k milostným obětem.
I Janica se před tímto sexuálním majestátem málem sklonila. Její svléknutí kalhotek u plavek byl malý obřad, který si Erich nemohl nechat ujít. I když mu před tím odhalila svoji nejintimnější část lascivním a rozkošně dráždivým způsobem i zde se při svléknutí projevila malá samička s darem tělesného svádění.
Parádně mu předvedla svůj venušin trojúhelník se světlým porostem v bělostném proužku opáleného podbřišku.

Pomalu odstraňovala tu titěrnou část plavek dráždivě s úsměvným pohledem na Ericha. Toto striptýzové číslo vrcholilo nevinným pečlivým uložením tohoto textilu, když se obrátila zády k Erichovi a s cudným gestem se sehnula v hlubokém předklonu a opatrně je položila do své plážové kabely.
Celá její malá žemlička s mírně rozevřenými zarostlými náspy, s růžovými plátky stydkých pysků mírně přečnívajícími své okolí, se mu jevila pod rozkošnými kulaťoučkými půlkami trůnícími mezi číhajícími pevnými stehny.
Erichovy oči se vpíjely do rozkošného obrázku, jako návštěvníci Louvru do Mony Lisy.
Na důkaz, že si je ta malá potvůrka toho vědoma, lehce zavrtěla vystrčenou zadničkou a vzpřímila se, když před tím lístky uprostřed její studánky se jemně pootevřely a vydaly zrakům Ericha lesklý okrouhlý vstup do svatyně.
„Potvora,“ procedila Lída.
Musela se přitom obdivovat představení Janicy. Bylo to uznání zkušené samice, ženy, která znala cenu svých předností a dovedla jich využívat. Samozřejmě, že Erich to Janice vrátil bez okázalosti a umělecké vynalézavosti.
Jeho stáhnutí plavek bylo rychlé, až skoro stydlivé, s protřením upoceného rozkroku, pozdvižením velkého zarostlého sáčku a promnutím oné hadice, aby okolí přesvědčil, že je ještě v žádoucím stavu.
Nemělo to uměleckou úroveň jako u Janicy, ale erotické působení na ni bylo stejné. Ani ona si nenechala ujít tuto první seznamovací podívanou.

Muži samozřejmě hned zalehli do polohy ležícího střelce na břicho. Bylo to nezbytné. Jemný, tvárný, teplý písek pod tenkou látkou prostěradla ukryl náhlé vyvýšeniny.
Ženy v rouše Evině upravovaly svá hnízdečka a předváděly s panenskou nevinností svá svůdná těla v rozkošných erotických intimitách.
Oba ležící nejdříve nenápadně sledovali tělo svého sexuálního zájmu, partnerku druhého, ale po chvilce odhodili ono tajení pohledů a při jednoslabičných odpovědích na otázky svých společnic (která žena při práci nepovídá) jejich oči směřovaly jednoznačně.

Po nezbytných úpravách to první zarazila Lída.
Prohlásila rezolutně: „Jdu do vody, nebo zajdu horkem.“
Janica se k ní přidala.
Oba muži v závěsu běželi horkým pískem k teplému, větrem rozkomíhanému moři. Azurově modrá slaná mořská voda vytvořila spršky pod prudkým dopadem rozpálených těl.

Erich za chvilku dostihl Lídu a začal s ní obyčejně klukovsky laškovat, jako za mlada. Lída jen výskala a uhýbala jeho dravým, chtivým rukám, které se ji pod vodou odvážně bez zábran zmocňovaly. V té mírné hloubce už nestačila.
Mohla se jen nadechnout, aby se příliš nenapila hořkoslané vody, když jí zajel rukou zezadu mezi půlky a roztažené nohy k udržení rovnováhy. Objal celou dlaní s roztaženými prsty její chlupatici, do níž zavrtal prostředník a nadzvedl ji, spíše vlastně vymrštil z vody.
Tohle nečekala. Nápor překvapení a chlípnosti ji zaskočil.
No tohle! Sápala se na něj, aby ho potrestala!
Postříkala, potopila, dala mu napít! Neměla proti Erichovi šanci.
Byl ve vodě, zvláště pod vodou ve svém živlu.
Za chvilku ucítila jeho hlavu mezi svými stehny, jak je rozráží a zvedá, zatímco ona sedí rozkročmo na jeho ramenou, stěží udržující balanc, s prsy komíhajícími se nad jeho zmáčenými vlasy.
Erich slyšel jen její bojácný smích a výzvu Imrovi, aby jí pomohl nebo ji ten blázen utopí!?

Oba, Janica i Imre přihlíželi s obdivem a trochou závisti těmto hrátkám, škádlení starších, které by se spíš hodily k jejich věku.