Potíže mého kamaráda 3

Toto je 2 díl z 4 v seriálu Potíže mého kamaráda

„Dáš si kafčo, Teri?“ zeptala se hned ve dveřích Magda. „A hned povídej, co se děje!“
„Jasně, ale otevřeme si k tomu tady tuhle lahvinku od Horta, když jsme byli na ochutnávce, bylo supr.“

Uvelebily jsme se u stolku, srkaly víno, ke kterému se kafe ale vůbec nehodilo, jenže už jsem si o něj řekla, tak jsem se ho snažila co nejrychleji zlikvidovat a bez okolků jsem začala.
„Magdi, zastavil se u mě tvůj Martin. Dokonce dvakrát, to ti ještě povím extra, ale byl úplně vodvařenej z toho, že jsi ho normálně odkopla. A to všechno kvůli tvýmu Milanovi. Jestli to tak je, tak jsi úplně blbá. Jestli tě měl někdo někdy rád, tak to byl on. No a samozřejmě tvůj Milánek, ale to je jiná kapitola.“
„Hele, to není pravda, on je prostě strašně pitomej. Má totiž utkvělou, že já něco s Milanem mám a furt by vo tom chtěl mluvit. Už mi to fakt lezlo na nervy. Někdy mi přijde bejt jako úplnej úchyl,“ kontrovala Magda a bylo mi hned jasné, že si povede důsledně svou. Vlastně jsem to čekala a proto jsem začala jinak.

„Víš ty co, poslouchej mně. Za tu spoustu let jsi mi toho o tobě a Milanovi napovídala, že by to stačilo na román. Tedy kdybych k tomu přihodila trochu omáčky a fantazie. A tu bych ani nemusela. To, co mi Martin povídal, je o tom, že on naprosto chápe, jak to vy dva spolu máte, jenže taky chápe, že tys něco plácla vždycky buď namazaná nejmíň po lahvi vína nebo po báječným sexu,“ Magda se nadechovala, aby mě nějak usměrnila, ale rázně jsem jí umlčela.
„Teď povídám já, Magdi a ty mě poslouchej, pak si povídej, co budeš chtít. Martin naprosto přesně rozumí tomu, že když jsi střízlivá nebo jinak naladěná, tak nemůžeš v životě připustit, že byste s Milanem byli milenci. Ne, teď mluvím já. On ví, že bys mu to byla ráda třeba i řekla, proto jsi to naznačila asi x-krát, ale pak sis to vždycky rozmyslela a radši ze sebe uděláš příšernou mrchu, která si s ním jako by jen hrála a probouzela v něm erotický fantazie, abys pak mohla říct, že on si to všechno vymyslel a že je úchyl, zvrhlík a kdo ví, co ještě jsi mu řekla.“
„Ale on přeci je úchyl, Teri, ne že ne!“ protestovala Magda.
„Nebuď blbá, Magdi. Víš kolikrát jsi mi řekla, že se spolu s Milanem milujete a to myslím doslova? A jsem snad já úchyl? No vidíš. A říkám snad, že úchylové jste vy dva s Milanem? A když to řekne on, tak on úchyl je? Hele, jemu je to jasný, nikde to nikomu neřekne a vůbec mu to nevadí. Ty máš normálně z prdele kliku, holka, takovýho chápavýho chlapa a ty si to takhle posereš. Promiň ty slova, ale kams dala rozum? Takovýho tolerantního, pěknýho chlapa a sympaťáka k tomu neseženeš a ty, jen proto, že jste si s Milanem asi někdy dávno slíbili, že nikomu nikdy ani slovo o vás a jak to mezi váma skutečně je, budeš ze sebe dělat takovou potvoru?“
„Nojo, ale co mám tedy dělat? Co on ti nakecal? Já od něj fakt nechci slyšet nic o mně a o Milanovi. A von si nedá pokoj a furt do toho bude šťourat,“ pomalu začínala Magda opouštět své zákopy.

„Víš ty co? Von mi dokonce řek, že tys ho i pozvala jednou na trojku s Milanem a pak jsi z něj udělala zvrhlýho úchyla a zapřela mu to. Ty jsi fakt pitomá! Sorry, ale někdo ti to říct musí. Když víš, že takový věci říkáš, tak to víno nepij. Jo, ale teď klidně otevři druhou láhev, tahle nějak dochází. Máš tam něco? Dyť je to mužskej! Když mu něco takovýho plácneš, už se toho nezbavíš nikdy. To snad víš, ne? Tak se mu nediv.“
„Nojo, já vím. Mám tam flašku rýňáku. Nějakej výběr z hroznů. Snad bude dobrej. A to si jako mám teď nasypat popel na hlavu, zavolat mu a říct, ale jo, Martine, měl jsi pravdu, já fakt se svým synem šukám už od jeho puberty? Ty ses zbláznila, Teri. To po mně nemůže nikdo chtít. Dej s tím pokoj.“

„Takhle to bejt nemusí, stačí, když připustíš, že v něčem jsi měla pravdu ty a v něčem zase on a že to už rozebirat nebudete a vezmu jed na to, že jemu to bude stačit. A až se spolu někdy pinknete nebo pomilujete, tak si o tom můžete popovídat a když budete dost úchylný, tak si tu trojku nakonec třeba někdy dáte. Mimochodem, je mi jasný, že von by tedy rozhodně nebyl proti. Koneckonců, sama jsi taky párkrát nahodila otázku, jaký by to asi bylo. Nebo si to snad nepamatuješ?“ zasmála jsem se, protože mi v tu chvíli už bylo jasné, že jsem jí přesvědčila a že Martina můžu nenápadně pozvat.

„Ty jsi fakt tak blbá, Terčo, ale tak jo, ale jak ho mám teď pozvat, když jsem ho poslala do háje?“
„Víš, co, já ti něco povím, ale chci napřed slyšet, že zůstaneme kamarádky. Vím totiž, jak na něj. Tak co, mám tvý slovo?“
„Nekecej, tys ho sbalila?“
„Ne tak docela, brečel mi na rameni, jak je ztracenej a jaká ty jsi potvora a normálně mě začal balit von. Že je pěknej, to ti nemusím vysvětlovat, jeho přednosti znáš nejlíp, ale když se to tak hezky rozehrálo, něco jsem mu dovolila.“
„Ty si s nim fakt šukala?“
„To úplně ne, ale dovolila jsem mu dost. Pak jsem to ale utnula, protože jsem si říkala, že jednak jsem vdaná a jednak, že třeba vás dám znovu dohromady a to by pak bylo divný. Nechtěl bych svý nejlepší kámošce jejího chlapa přebrat, i když ho právě vodkopla. Možná někdy čase, ale napřed bych ti to řekla, kdybys ho už nechtěla ani vidět. Ale kdybys chtěla, cinknu mu a do pěti minut je tady. Mám?“ bylo vidět, že Magdě začalo něco šrotovat v makovičce.
Natolik jí už znám. A nepřekvapila.
„Ty, Terčo, a co kdyby tedy přišel a že byste pokračovali tam, kde jste přestali a já bych mu tak mohla dát šanci, protože bych mu udělala milost já? Co ty na to?“
„Magdi, pozvu ho s radostí, ale tohle ne. Uvidíme, jak to dopadne. Von bude šťastnej, že sem zase vůbec může“ a aniž bych co naznačila, zmáčkla jsem připravenou předvolbu s jeho číslem a prozvonila ho.
Chvíli jsme ještě tlachaly, já jsem dost dopodrobna vylíčila svůj úterní zážitek s Martinem a vtom zazvonil zvonek. Magdu to překvapilo, protože jsem jí nenaznačila, že jsem vyslala signál.

„Běž mu vodevřít, to je von a buď na něj hodná.“
„Tedy ty jsi taková kuplířka, Terčo, ale hrozně moc dík! Uvidíš, něco mě napadlo!“ mrkla na mne Magda a vyběhla ven.
Ještě než spolu vešli dovnitř, což trvalo dost dlouho, bylo už z chodby slyšet jejich vrkání.
Martin doopravdy donesl dvě lahve skvělého sauvignonu, položil je na stůl a vrhnul se mi kolem krku.
„Ty jsi tak úžasná, Terezko! Magda mi už na schodech všechno řekla. Holky, vy jste vobě tak úžasný, co bych pro vás mohl udělat?“ a šel si odložit zpátky do předsíně.

Magda na mě mrkla a šeptem mi povídala: „Hele, chceš ho? Máš ode mě zelenou. Klidně ti ho půjčím. Klidně hned tady nebo někde jinde, ale ne že mi ho sebereš nafurt. Pořád je to ještě můj Martínek. Kdybys věděla, jak je úžasnej,“ bylo vidět, že je to v tu chvíli ta nejšťastnější ženská na celém světě.
„Magdi, nebuď blbá, já se ti do něj montovat nebudu, ale měj na mysli, co jsem ti o něm řekla, jak se snažil mě balit,“ trochu jsem dělala slušně vychovanou dámu, ale ta představa, že bych si to s Martinem zkusila, byla najednou náramně přitažlivá a tak jsem si nechala otevřená dvířka.
Koneckonců, druhá láhev se chýlila ke konci a je všeobecně známé, že po víně býváme povolnější. S tou myšlenkou jsem si od našeho setkání před dvěma dny neustále pohrávala.

„Nech to na mně, já dostala náladu něco vyvést, Teri, radši vyndej ještě jednu skleničku a já zatím votevřu první lahvinku, co dones. Bože, já bych ho chtěla hned. Ty ne?“ využívala Magda okamžik, kdy si Martin ještě odskočil opláchnout ruce.
„Ty jsi taky blbá, Magdi, ale možná by to nebylo až tak špatný, kdybych s ním něco nezkoušela za tvejma zádama, to bych ti neudělala, když jste už zase zadobře,“ mrkla jsem na ní, ale to už vešel do obýváku a halasil.
„Tedy, dámy, já byl tak nervózní, seděl jsem tady za rohem a fakt tam mají supr vínko, já mám takovou náladu, že bych vám nejradši dal oběma pusu. A kdyby jenom to!“

Bylo mi jasné, co tím myslel a Magdě evidentně také, protože na mě mrkla a vzala skleničku do ruky a bleskově připila: „Tak na tu pusu a hlavně taky na to další, co jsi nám teď neprozradil,“ zasmála se přitočila se k Martinovi. Nádherně ho políbila a hned pokračovala: „Terča mi na tebe vykecala, že jsi jí normálně chtěl vojet. Jak to bylo a jak to s ní plánuješ dál? Pořád bys chtěl?“ koketně se na něj podívala, jenže mě hned také zaskočila: „A ty bys mu dala, Teri? Jen se nedělej! Já vím, že jo.“

Tohle jsem tedy nečekala, ale vím, že Magda, když se pinkne, tak vyvádí neskutečné věci a než jsem se vzpamatovala, tak pokračovala.
„Máš zase ty samodržky, jak jsi mi teď říkala? Jestli jo, tak já si je klidně taky vemu a Martin si může porovnat, který jsou hezčí. Líbilo by se ti, Martí, dělat rozhodčí v týhle soutěži?“
„Neblázni, Magdi,“ bránil se Martin. „Já jsem přišel poděkovat a dát si dvě deci dobrýho vínka v přítomnosti tak úžasných, nádherných dam, ale nic víc. A to už jsem poctivě lahvinku vyzunknul.“

Magda se ale nedala, zjevně inspirovaná mým předchozím vyprávěním o mém zážitku s Martinem a provokovala dál.
„Máš ty samodržky nebo ne? Mám si jít oblíct ty svý? Ukaž!“ zavelela a bylo vidět, že už je docela v náladě.
Byla jsem docela v rozpacích, ale kývla jsem: „Jo, vždyť víš, že je nosím ráda a je docela teplo.“
Magda na nic nečekala a zmizela vedle.
Martin jen užasle zíral a zeptal se: „Terčo, co jí to popadlo? Co tím sleduje? Tys jí fakt řekla, co jsem u tebe v kanclu dělal?“
„Jo, Martine, pochlubila jsem se, když jsem viděla, že jsem ti to dokázala zařídit. Jsme kamarádky a já bych jí nemohla podvádět, to snad chápeš, ne?“
Jenže to už byla Magda zpátky, měla perfektní síťované samodržky a krajkové kalhotky, žádnou sukni nebo šaty, ale jen lehkou blůzku. Zapózovala náramně vyzývavě a zahlaholila: „To koukáš, Marťas, co a teď ukaž ty svý, Teri?“

Martin se vzpamatoval dřív než já a k její výzvě se přidal.
„No, jestli mám něco porovnat, tak musí jít ta tvoje sukně taky dolů, Terezko! Přeci tady nebudeš pózovat s vyhrnutou sukní, ne?“ bylo vidět, že ho to začíná bavit.
Trochu jsem se zdráhala, ale pak jsem se zvedla, rozepnula zip po straně, nechala sukni spadnout a vykročila z ní.
Krajkové jsem sice neměla, ale bylo vidět, že laciné nebyly a kalhotky jsem měla zrovna docela sexy. Věděla jsem, že je pod nimi vidět každý chloupek, že perfektně prosvítá i ta její čárečka, kterou mám zvednutou dost nahoru a že když se otočím, tak jim předvedu mou prdelku, jako kdybych snad ani nic na sobě neměla.
Postavila jsem se vedle křesla a nohu jsem vyzývavě zvedla a položila na sedák. Lehce jsem se pootočila a pak jsem se otočila úplně na druhou stranu, tak aby si mne oba mohli prohlédnout i pěkně zezadu.
Martin popošel k Magdě, objal jí kolem ramen, hvízdnul a uznale pronesl: „Tedy ten zadeček je jak malovanej! Nádhera a ty punčošky taky! A co teprve ty nožky v nich, co ty na to Magdi?“
Nenechal jí ani promluvit popošel ke mně objal pro změnu mně a začal vychvalovat krajky a síťované punčochy.
„Tedy, Magdi, to je nádhera! To jsou nožky, který by vám, dámy, záviděly i všechny dvacítky i třicítky! Jenže ty možná nemají tak úžasný punčochy a kalhotky. Není ta krajka báječně sexy? Ale jdeme si sednout, protože tady máme ještě dost vínka. Co vy na to?“

„A kdo tedy vyhrál, Martine?“ nedávala si pokoj Magda.
„Vyhlášení se odkládá až po vínku, dámy, a myslím, že ne nepodstatným kritériem by měla být i praktičnost, tedy konkrétně jak snadno jdou sundat. Ale to až pak.“
„Ty bys nám je chtěl sundat?“ cvrlikala sladce Magda. „A co my, co my budeme sundávat tobě?“
Snažila jsem se Magdu zklidnit.
„Neblázni Magdi, radši se oblečeme, ale to vínko bysme dopít mohli, co myslíš?“

Jenže teď se do toho vložil Martin, evidentně lehce vzrušený divadlem, které jsme mu předvedly.
„Když už vám to tolik sluší, holky, tak si sedneme takhle, vy sem a já naproti, vypijeme vínko a vyhodnocování soutěže odložíme. Rád se ještě chvilku budu kochat pohledem na vaše úžasný postavičky, punčošky a samozřejmě, že i kalhotky. Klidně můžete dál pózovat, je to nádhera!“
Martin se evidentně snažil využít situace. Já se nijak nezapojovala, ale začínala mě ta hra čím dál tím víc bavit a vzrušovat.

„Tak jo, Martine, vím, jak se rád díváš, tak ti uděláme s Terčou radost, ale proč bys měl bejt celej voblečenej. Pojď, sundám ti aspoň ty tvoje džíny,“ rozjížděla Magda hru dál, nijak se nerozpakovala a rovnou mu rezepnula knoflíček a zip u jeho džín.
Zbytek zvládl Martin sám.
Měl dokonale přiléhavé boxerky a bylo zřejmé, že naše kalhotky a punčošky ho příjemně vzrušily, což Magda také kvitovala.
„Hmmm, Martine, pořád je úžasnej!“ a přejela mu rukou po dlouhé vyrýsované bouli na jeho boxerkách. „Pojď si taky sáhnout, Terčo! To je úžasnej materiál, Martin je zkrátka super!“

Přišlo mi to být trochu divné, ale Magda si nedala pokoj.
„Pojď sem, zkus si, jak je úžasnej. Vždyť jsi říkala, že si to s tebou chtěl rozdat a že se ti líbí.“
Vzala mne za ruku a přitáhla k Martinovi. Přišlo mi to sice být hodně za hranou, ale nedalo se nic dělat a tak jsem ho pohladila pěkně zdola přes jeho dvě dokonale obtištěný kulky, pomalu až ke špičce toho nástroje.
Schválně jsem se mu vyzývavě dívala do očí. Jeho pohled byl snad ještě vyzývavější. Magda nekecala, jenže jí to nestačilo a provokovala dál.
„A teď je řada na tobě. Zkus si prstem ten nádhernej žlábeček, co se jí tak jemně rýsuje pod kalhotkama.“

Martin se mi podíval s dalším trochu chlípným úsměvem do oči a zeptal se: „Dovolíš, Teri?“
Po jeho dotecích mnou projelo nejméně dvě stě dvacet voltů. Bylo to něco, co jsem ještě nezažila, teda aby mne osahával někdo před někým třetím, jako někde na tržišti s otroky, ale nechtěla jsem být jen hříčkou rozmarů mé přítelkyně a tak jsem kontrovala.
„Martine, myslím, že jsi sem přišel kvůli Magdě. Já se teď obleču a nechám vás tady spolu, ale nenech se zdržovat a pěkně jí sundej tu blůzku a pak i to ostatní. Vím, že ona se nemůže dočkat, až svleče všechno zase tobě. Ale ještě si loknu toho vínka. Přinesl jsi fakt supr lahev!“
Posadila jsem se, vzala skleničku, napila se a podívala se na ty dva.
S odchodem jsem nespěchala a ještě jsem je povzbudila.
„Tak na co čekáš, tu blůzičku, přeci! A to ostatní taky a běžte vedle, já vás nebudu rušit!“

Martin vzal svou skleničku, vyprázdnil jí naráz a zdálo se, že jde plnit mé přání.
Vzal Magdu kolem pasu a chtěl jí líbat, jenže ta ho nenechala: „Počkej, kam se ženeš, Terča má recht, to vínko je supr a přinesl jsi dvě láhve. Rozepni si tu napřed svojí košili sám a tu druhou láhev otevři.“
Martin po ní loupnul pohledem, otočil se k servírovacímu stolku, otevřel láhev a začal si rozepínat knoflíčky u košile.
Magda se posadila se vedle mne na kraj trojsedačky, pohodlně se nenuceně opřela, kolena nechala mírně od sebe, začala pomalu upíjet víno a čekala, až bude Martin hotový a obrátí se.
„Udělej si stejný pohodlí, Teri,“ potichu mi poradila a já poslechla, protože mi bylo jasné, že takový výhled musí každého chlapa okamžitě dostat.

Konečně byl Martin hotový, uchopil otevřenou láhev, otočil se a udělal dva kroky směrem k nám.
Vtom si všiml nás, jak docela nestydatě sedíme naproti se skleničkami v ruce a pozorujeme ho s koleny mírně od sebe a v eroticky laděných kalhotkách k tomu.
„Tak co, vybral by sis dneska, kdybys musel?“ dráždila ho Magda.
Martin si nechtěl znepřátelit žádnou z nás a tak diplomaticky odpověděl: „Ale Magdi, vy se tak báječně doplňujete, že mi nezbývá, než výběr zrušit. Obě jste úchvatný, takže radši nechci nic,“ a uvolněně se zasmál. „Bude mi stačit, když si vás budu moct takhle prohlížet, dámy. Kam se hrabe výhled na Karlův most nebo Hradčany. Můžete ho třeba i vylepšit, když vás napadne jak.“
„No není to výzva, Teri? Pojď sundáme taky ten vršek. Přeci teď nikam nepudeš. Nebo snad jo?“

Přestalo se mi chtít. Bylo jasné, kam zábava směřuje a takovou jsem ještě nezkusila. Ten můj doma na to moc nebyl, jakkoliv na sex jsem si stěžovat nemohla a tak jsem přiložila polínko pod kotel.
„Když si Martin sundá tu košili a ponožky a když mu pomůžeš z těch boxerek, tak proč ne? To bych se na vás možná i ráda podívala. Přeci ti Martina nepřeberu, Magdi.“
Přišlo mi to najednou být náramně veselé a nahlas jsem se rozesmála.
Martin na nic nečekal. Položil lahev na stolek před námi, košile byla bleskově dole, sedl si do křesla a ponožky byly na hromádce s košilí dřív, než jsme stačily cokoliv dalšího říct. Nalil si plnou skleničku a zavelel.
„Ale teď vy dámy! Je řada na vás! Kalhotky si vezmu na starost osobně, ale vršek bych s vaším dovolením nechal na vás“ a vyloudil pobavený úsměv pro změnu zase on. „Ale pěkně pomalu, na střídačku, každá vždycky jeden kousek a pak druhá, ať z toho mám nějaký potěšení. Vždyť už obě víte, že dovedu ocenit skutečnou krásu a tý je tady opravdu hodně.“

Magda nelenila, zaujala krajně vyzývavý postoj a smyslně si stáhla jednu punčochu.
„Je řada na tobě, Teri,“ vybídla mne k akci.
Zvedla jsem se, položila jednu nohu na konferenční stolek tak, aby Martin viděl co nejvíce z mých dokonale průhledných vykrojených kalhotek a pomalu jsem si sundala jednu punčochu já, ale nestačilo mi to, tak jsem zase trochu posunula erotično dál slovy: „Martine, prosím, tu druhou punčošku nám musíš sundat sám. Teď jsi viděl, jak na to, tak šup! Magdi, jsi na řadě!“

Magda nelenila, zaujala podobný postoj, v jakém jsem byla já před chvílí a gestem vybídla Martina.
Ten se malinko předklonil, opatrně svými prsty zahákl za lem samodržky, ale nenechal si před tím ujít příležitost a palcem napřed přejel tam a zpět po Magdiných krajkových kalhotkách.
Jen jsem si takový dotyk představila a vzrušení mnou opět zalomcovalo. Doufala, jsem, že podobný dotyk zažiju také.
Na Magdě bylo vzrušení patrné a zjevně si vychutnávala, když jeho šikovné ruce pomalu rolovaly punčochu dolů.
Když byl hotov, vyklepal ji, opatrně položil ke druhé.
Vzal Magdu kolem pasu, políbil jí a zalichotil: „Jsi úžasná, Magdi,“ a docela bezostyšně jí znovu svými prsty přejel přes kalhotky shora až úplně dolů a zase zpět.
„Nezapomeň na Terezku,“ odtlačila Magda jeho ruku a už byl u mne.
Poklekl přede mnou a já mu umožnila dokonalý výhled na svou lasturku, zatím ještě zakrytou nebo spíše nezakrytou téměř úplně průsvitnou látkou.
Pochopil ten můj pohyb přesně.
„Jo, takhle úplně dokonalá, Teri. Snad ještě hezčí než předevčírem,“ a naprosto nestydatě ji začal přes kalhotky hladit dvěma prsty.

„Počkej, teď se sundává punčoška,“ musela jsem ho usměrnit, byť krajně nerada.
Bylo to neskutečně vzrušující, obzvlášť, když jsem koutkem oka vnímala, jak to všechno s neskrývaným zájmem pozoruje Magda.
Za okamžik byly obě mé punčochy složené vedle sebe a Martin navrhl.
„Tohle byla krása, dámy, takže teď občerstvení a pak snad odložíte své blůzky a podprsenky, ale máme čas a není žádný spěch.“

Dolil nám všem vínko a posadil se vyzývavě tak, abychom měly skvělý výhled na nádhernou dlouhou bouli na jeho boxerkách. Jeho výbava vypadala úchvatně.
„Miluju pohled na erotický prádlo, holčičky úžasný a připíjím na něj!“
Ještě než stačil říct něco dalšího, Magda si udělala pohodlí tak, že zasunula patu levé nohy pod sebe a koleno nechala vysunuté maximálně do strany. Udělala jsem totéž s pravou nohou a obě jsme se pohodlně opřely o široké opěradlo trojsedačky, na níž jsme seděly.
Musel mít dokonalý výhled na naše sexy prádélko, které pohledy spíše přitahovalo a vzbuzovalo ty nejerotičtější představy o tom, co je schováno pod ním, přičemž vlastně skoro všechno bylo docela pěkně zřetelné.
Já měla pěkně upravené chloupky, daly by se na dálku spočítat i přes ty kalhotky. Magdina krajka zakrývala jen čárečku, perfektně vyholenou.
Pozorovaly jsme Martina a já přemýšlela, jak tu hru posunout dál.
Nějaká nezávazná konverzace mezi tím plynula a já ne a ne na něco kloudného přijít. Magda mě předešla.

„Uděláme Martinovi radost, Teri? On už má jen ty sexy boxerky a my jsme tu docela zbytečně nabalený, nemyslíš? Ale podprsenky by nám mohl rozepnout von, ne? Umí to dobře a dělá to hrozně rád, tak mu dopřejeme trochu radosti, hmm?“
Bylo to tak jednoduché. Nebylo třeba vymýšlet žádné složitosti. Stačilo pár pohybů a seděly jsme naproti němu zase stejně jako před tím, ale jen v podprsenkách.
Naše blůzky byly úhledně uložené na punčoškách. Nutno podotknout, že si nic nezadaly s našimi kalhotkami.
Pro Martina teď rozhodně další level, co se týče vyhlídek.
V podprsenkách pořád ještě naše kozičky vypadaly moc pěkně, a to se nechci chlubit. Pěkně vypadají skoro všechny, dokud jsou nějak podepřené, ale jemný materiál ani trochu nepotlačoval trčící hroty našich ňader a tmavé dvorce kolem nich byly zdaleka patrné.
Tentokrát jsem se rozhodla posunout děj kousek dál já.
„Tak jo, ještě chvilku nikam nepudu, takže teď mi jí můžeš rozepnout, ale co dostanu za odměnu? Že bych ti stáhla ty nádherně přilejhavý boxerky já?“
„Počkej, počkej, jsme tu dvě, taky snad mu je sundáme spolu, ne, Terčo?“ trochu žárlivě na mne vyjela Magda.
„Tak ať si nic nevyčítáte, krásky moje, pěkně se otočte zády a já vám řeknu, kdy se už zase budete moct otočit zpátky,“ vstal Martin ze svého křesla, udělal krůček k nám a naznačil, abych se otočily.
Udělaly jsme to úplně bez řečí. Pocítila jsem jen letmý dotek a ramínka se mi svezla dolů. Martin ten kousíček látky vzal za jeden konec a položil k punčochám.
Jeho zručnost mne udivila.
Podívala jsem se vpravo a viděla, že u Magdy to mělo stejný průběh. Naskytnul se mi pohled na pěkně se houpající, pořád ještě neobvykle pevné trojky.

„Můžete se otočit dámy!“ zavolal nám zvesela do oušek Martin a couval ke svému křeslu.
Když jsme poslechly, s předstíraným úžasem vydechl.
„Ale to se podívejme, to je nádhera! Tedy holky, jestli vám tak můžu říkat, to je taková krása! Neuvěřitelný! Vy jste obě tak úžasný! Magdu znám, ta nepřekvapí, ale Teri, tohle je mnohem krásnější, než v těch hezkých sukýnkách, svetříkách, blůzkách a vůbec! Nejradši bych jim dal všem čtyřem pusinky hned!“
Byly to sice dost hrozné řeči, ale škodu nenadělaly.

„Nech si zajít chuť Marťo, ještě tady máme zbytek vínka, tak teď koukej dámy bavit, navíc ty boxerky jsou teď na řadě,“ usadila ho Magda.
Zase jsme chvilku klábosili, padaly všelijaké žertíky, většinou dost nestydaté, ale když se Magda zeptala: „A není náhodou na čase předvést Terče ten svůj poklad, co máš v těch boxerkách? Já ho už párkrát viděla, Terča asi ještě ne, tedy jestli nekecala,“ mrkla na mne Magda, zvedla se, vytáhla Martina z jeho křesla a pokynula mi, abych se připojila.
Poklekly jsme před něj a v okamžiku, kdy se boxerky posunuly o první centimetry níž a začaly tlačit dolů ten jeho parádní obušek, ozval se klíč v zámku a dovnitř vrazil Magdin Milan.

Navigace v seriálu<< Potíže mého kamaráda 1Potíže mého kamaráda 2 >>
4.4 38 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Denis86

Pěkné pokračování

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x