Potíže mého kamaráda 1

To, o čem tady budu psát, se mi před časem takhle nějak skutečně přihodilo. Řekla bych, že za to tak trochu může moje nejlepší kamarádka, se kterou už léta probíráme své životy, včetně těch nejintimnějších zážitků. Ona je o dost povídavější, takže si občas připadám jako její vrba. Jenže tentokrát budu vyprávět já.

Před nedávnem se u mne zastavil můj letitý kamarád. Je to vlastně přítel nebo snad přesněji milenec té mé nejlepší kamarádky, která mi o sobě za tu řadu let napovídala spoustu svých někdy až neuvěřitelných příhod a s jejím kamarádem se také známe už dobrých patnáct let. Ať se pro náš příběh jmenuje třeba Martin.

Jí budeme v tomto příběhu říkat Magda. Nemáme před sebou žádná tajemství a nad lahvinkou vína nebo spíš nad dvěma, jsme si toho o sobě a o svých trablech i těch nejintimnějších zážitcích navykládaly spoustu.
Snad bych měla ještě říct, že Magda mi byla inspirací pro některé z mých povídek, ale i pro mé představy, tužby a přání právě pro její odhodlanost, nezkrotnost a odvahu, s jakou se po hlavě pouštěla do dalších a dalších dobrodružství, která jí život přinášel.

Jejího syna znám také odmalička. Jemu říkejme třeba Milan. Je to dnes doopravdy nádherný kus chlapa, ale tak, jak mi moje kamarádka řadu let o nich dvou něco povídala, myslím, že se na něm jejich neuvěřitelně propletený vztah podepsal a že to bude mít až do smrti s jakoukoliv ženou těžké, zejména, když ta zjistí, jak to mezi ním a jeho mámou ve skutečnosti je. Pokud to vůbec zjistí. Nikdy nebude věrný žádné a jednou z jeho milenek bude už asi až do konce života Magda.
Vypadá totiž i teď v nějakých padesáti neskutečně báječně. Řekla bych, že je to něco takového, jako třeba Cher, které je přes sedmdesát a vypadá neskutečně, jenže ta je celá umělá.
Moje kamarádka je něco jako Čapkova Věc Makropulos, ale v dobrém slova smyslu. Žádná plastika, žádná umělá vylepšení. Prostě hříčka přírody. Můj partner mi jednou řekl, že by se ani chvilku nerozpakoval, kdyby sama chtěla, protože nevypadá na padesát, ba ani na čtyřicet, ale trochu vrásek kolem očí a na čele má, takže těch čtyřicet se jí hádat dá, ale fakt hodně zblízka. Prý je na tom stejně jako já, ale to mi asi lichotil. Koneckonců, obě docela sportujeme. Jsem možná až trochu hyperaktivní, obě nás baví vymýšlet zdravé vaření a obě máme rády dobré víno. Kosmetiku si můžeme dovolit, kdykoliv nás to napadne.
Možná, že tohle všechno dohromady může za to, že se nemáme za co stydět. Přiznám se, že jsem jí vztah se synem záviděla právě pro tu jeho zvláštnost. Myslím, že její báječný vzhled sehrál klíčovou roli, ale určitě bych neponechala stranou i tu neobvyklou míru vášně, citu a lásky mezi jí a jejím miláčkem. Ale to není v tomto příběhu to nejdůležitější.

Byla jsem nedávno na nákupu, když mi zazvonil telefon. Na displeji svítilo „Martin“ a já si pomyslela, co asi může, proboha, on chtít mně? Zvedla jsem ho a poslouchala: „Terezko, jsi to ty? Můžeš na chvilku? Neruším?“
„Ale vůbec ne, povídej, co pro tebe můžu udělat?“
„Teri, mám takovej problém, měla bys na mě chvíli čas? Ono se teď v tý idoitský covidový době, kdy to ti debilové všechno zavřeli, nedá nikde sednout, ale potřeboval bych si s tebou popovídat. U mě doma to nejde, to ti vysvětlím.“
„Ale to víš že jo, Martine! Hele ten můj jede zítra někam do Krušných hor na běžky, jezdí na votočku každej víkend celou zimu, když zrovna není echt hnusně. Na to mne neužije, já radši na sjezdování do Alp, ale to teď nejde, tak přijď v devět, dáme kafe a budeme mít chvíli času.“
„Jsi supr, Terezko, vemu flašku vína a přijedu metrem. Nebude to vadit? Neboj, všechno ve vší počestnosti, jen se potřebuju poradit a bude to na delší čas. Na nic se teď neptej, povím.“

Úderem deváté se ozval zvonek a Martin stál u dveří.
Posadili jsme se, chvíli jsme jen tak klábosili, ale on nedal jinak, než že tu lahev, kterou donesl, musí hned otevřít, protože to prý bude nutné. Dali jsme si po skleničce docela slušného francouzského Médocu a Martin začal.
„Hele, víš, ono mi jde o tu mojí Magdu. Ty víš, že jsem ženatej, že mám svojí ženu rád, ale s Magdou to táhnu už spoustu let. Nedávno jsem se dočetl, že se tomu moderně říká polyamorie nebo tak nějak. Zkrátka mám rád obě. Akorát že ta moje doma Magdu nějak nemůže skousnout. Jenže s Magdou se známe už od gymplu, byla to moje platonická, beznadějná láska. Já nevím, co ty všechno o ní víš, protože se taky znáte už léta, ale to, co ti povím, tě může asi docela šokovat. Ona je trochu bláznivá, ale teď už to začala přehánět a já už takhle dál nemůžu a asi končím.“
„No, tak to jsem zvědavá, nevím, čím bys mě mohl překvapit, ale povídej.“
„Hele, ty víš, jak ona je závislá na tom svým milovaným Milánkovi, že jo.“
„No jasně, je to její mazánek už od dětství. Kdybys věděl, co peněz do toho svého lenocha už nacpala! Znám ho celej život. Je to fajn kluk, opravdovej ledoborec dívčích srdcí, vůbec není blbej, ale Magda mu vždycky umetala cestičku a teď to má.
Sice jeho jsem tak často nevídala, ale občas k ní zajdu nebo jí on vyzvedává někde v nějaký vinárně, kde spolu sedíme, ale to už taky v posledních letech nebývalo tak často, potom, co se oženil. Jo, ale teď je rozvedenej, tak jsem ho vídala trochu víc. O co jde?“
„Nevím, jak bych to řekl, aby sis nemyslela, že jsem nějakej magor nebo úchyl, Téri.“
„Neboj, to dám,“ povzbudila jsem ho, podívala se mu do očí a vyloudila ten nejpřesvědčivější úsměv, co jsem dokázala.

„Tak jo, ale radši se podrž. Víš, že Magda s Milánkem už spoustu let šuká? Že jsou normální milenci a úplný závisláci jeden na druhým? A von jí nejspíš pích, kdykoliv jsou jen sami spolu a vona mu poakždý dá?“ vybalil na mne bez okolků a napjatě mne pozoroval, co se mnou ta zdrcující novina udělá.
Bylo docela zřetelně vidět, jak jeho tvář přechází do úžasu, protože napřed jsem neřekla nic, jen jsem upila trochu vínka, dívala se na něj s takovým napůl soustrastným a napůl pobaveným úsměvem a pak jsem pomalu odpověděla.
„Ale Martínku, tohle já vím už spoustu let. Magda je přeci moje nejlepší kámoška a kdybys jen tušil, co mi navykládala a co všechno mi napovídala i o tobě! Řekla mi to hned, když se jí to poprvé s jejím Milánkem přihodilo. A že už je to spousta let!“ bavila jsem se jeho neskrývaným úžasem, až skoro zděšením.
„No pocem! Co ti ta šílená ženská všechno povídala? To mě teda zajímá, povídej!“
„Ba ne, to takhle nepude. Vezmeme to pěkně popořádku. Já jí znám a vím, jak ona si dokáže vymejšlet. A naprosto přesvědčivě. Bude se ti dívat do očí, přísahat na svoje vnoučata a zároveň ti řekne takovou lež, že by ses z toho picnul. Ale nemůžeš jí říct, že lže, protože by se naštvala a utekla. Znám jí, je to moje nejlepší kámoška a nechci vo ní přijít, víš, nakonec z ní stejně vždycky aspoň kousek tý její opravdický skutečnosti dostanu. Prostě to tak máme. Akorát že jsme si svatosvatě slíbily, že nikdy nikomu ani muk. Ty to ale o nich evidentně víš, tak něco říct můžu, ale žádný podrobnosti. Takže ty mi řekneš něco, co ti navykládala a budeme porovnávat, jestli něco takovýho nenakecala taky mně. Ve víně je pravda a žasnul bys, co všechno mi po lahvince za ty roky řekla.“
„Tak přeci jen jsi to asi byla ty, Teri!“
„Co jako jsem byla já?“

„Před časem jsem brouzdal po netu a hledal něco o incestu. Dostal jsem se na všelijaký webovky s erotickejma, ale spíš porno povídkama, no co ti budu povídat, většinou hnus a hrůza, ale pak jsem na jedněch našel takovej seriál s incestní tématikou a ten příběh v sobě měl některý pasáže, který rozváděly to, co naťukla občas Magda. Tos psala ty? Magda by určitě o sobě nic takovýho nikam nedala, není přeci blázen,“ docela přímo zase zaútočil Martin a mě nezbylo, než přiznat, že některá vyprávění Magdy nebo letmé zmínky o jejím Milanovi ve mně probudily fantazii a nakonec jsem se po mnoha letech rozhodla, že na to téma zkusím něco napsat a uvidím, jestli to někdo bude číst.
Jasně, mezi tvrdé porno se to moc nehodilo, ale asi se pár čtenářů našlo.
Pak jsem přiznala, že některé erotické scény jsem si spíš představila a snažila se je napasovat na charakter Magdy a trochu i na charakter jejího milovaného Milana. Nakonec jsme se dohodli, že nemá smysl, abych já začala vykládat něco jako první, ale že Martin mi zkusí pěkně chronologicky povědět, kdy a za jakých okolností co zjistil, a já mu k tomu řeknu, co o tom zase Magda navykládala mně. Třeba najdeme shodu, ale já mu nic nového neřeknu. Akorát potvrdím nebo nepotvrdím „jeho verzi“.

„Tako jo, Téro. Ale když už, tak už. Víš, že to táhnu už léta se dvěma ženskejma, obě jsou úžasný, obě mám rád, ale to, co mi kolikrát plácla někde ve vinárně nebo třeba i po krásným milování ona o sobě, ve mně vyvolalo báječný erotický sny. To jsem nikdy s jinou nezažil.
Zřejmě za to může ten fakt, že se jedná o incest a to si myslím, je hodně neobvyklý. A ještě víc neobvyklý je, že mi o tom sama něco řekla. Jenže pak to vždycky zapřela, víš.
Povím ti tedy, něco i o těch mých snech. Ona je totiž ráda poslouchala. Podrobnosti vynechám, ale jí jsem je řekl všechny nebo spíš dokonce zapsal a dával jí je přečíst, protože říct se to z jedný vody načisto nedá. Měla bys vidět, jak jí vzrušovaly, ale pak mi stejně řekla, že jsem úchyl a některý takový, řekl bych tvrdší, způsobily, že mi řekla, že jsem zvrhlík a šílenec a jestli si myslím, že ona někdy něco s Milánkem měla, tak to tedy ne a že se klidně můžeme rozejít, jestli si to vo ní a vo Milanovi fakt myslím.“

Pochopila jsem, že Martin byl ze stejného těsta jako já, což jsem až do toho okamžiku netušila. Ta realita něčeho tak neobvyklého, co navíc přetrvávalo léta, na něj působila podobně jako na mne.
Začalo mne to ještě víc zajímat a s docela neskrývaným vzrušením jsem ho pobídla.
„Jo, to by jí bylo podobný, ale teď už je třeba začít s první situací nebo příběhem. Povídej, nebo víš ty co? Jestli máš něco napsaný, přines mi to všechno, ale tady mi řekni jenom o co šlo,“ vyzvala jsem Martina, abychom se pohnuli někam dál, protože hodina utekla a zatím jsme si jen tak povídali a já nezjistila vůbec nic z toho, kvůli čemu za mnou Martin dorazil.

„No, nevím, čím bych začal, ale asi takhle. Jednou jsme s Magdou někde seděli a ona mi vykládala, jak jezdívá kousek za Prahu ke svýmu Milanovi a za vnoučatama. A najednou plácla, že si i s malejma špuntama vlezou všichni do velikánský vířivky a tam blbnou. Všichni nahatý. To víš, přišlo mi to být trošku divný, synek s manželkou i s prťatama ze školky a nahatá i když luxusní babička k tomu, ale budiž.
Pak jsme zase spolu někde byli na vínku a já se k tomu vrátil. No, a aby to nebylo málo, Magdička to po litránku vína doplnila o další fázi: občas si vlezou s Milánkem do tý vany jen tak sami spolu. Hele, se ženatým chlapem, Teri, chápeš to? Udělají si pěnovou koupel a lebedí si tam a popíjejí vínko. Já se tenkrát docela udiveně zeptal: „Nahatý, jo? Nekecej!“

„No jasně, přece nepolezeme do vany v plavkách. Uděláme hromadu pěny, já si opřu svoje nožky o jeho ramena a jen tak si povídáme a užíváme pohodu se skleničkou vínka, úplně v klídku, jako by baštila chleba s máslem, mi tohle povídala Magda. Sice měla evidentně dost upito, ale v tom má neuvěřitelnou výdrž, no a snad mi věříš, že to teda ve mně probudilo fantazii,“ dokončil první story Martin. „Hele a jeho manželka vo tom prej věděla. Tedy že byli spolu občas ve vaně i bez dětí. Ale že by píchal vobě současně, to asi ne. Ale nezeptal jsem se jí na to.“
Po chvilkové odmlce pokračoval.

„Dovedeš si představit chlapa, kterej by vlezl do vany s fakt pěknou ženskou a že by se mu nepostavil a že by neměl snahu zasunout?“ ještě se zeptal Martin a kroutil u toho hlavou.
„No, jak vás chlapy znám, tak je mi jasný, že s jiným cílem byste do vany s nějakou dámou nevlezli a myslím, že ani dáma by nic jinýho nečekala, takže by tam s váma nelezla,“ zasmála jsem se.
„No vidíš a ona mi pak po nějaký době řekla, že jsem si to všechno vymyslel, že nikdy nic takovýho nemohla říct, jenže dočista zapomněla, že jsem jí vykládal svůj erotickej sen, kterej jsem z toho povídání měl a dokonce jsem si ho zapsal a dal jí ho přečíst.“
„A víš, že něco takovýho mi ona kdysi vykládala, že jsi měl erotický sny a že sis je zapisoval a dával jí je přečíst?“
„Hele, Terezko, já jí to tenkrát dal přečíst a ona z toho byla tak vzrušená, že mi sama nabídla, že to budeme spolu dopisovat, jenže pak z toho vycouvala, jak už jsem říkal.
Potom, asi tak o dva roky pozdějc to dokonce všechno zapřela. A to mi asi po roce od toho vyprávění o pěnových koupelích poslala smsku, kde bylo napsáno něco jako: `Mám to s Milánkem tak, že mu klidně namasíruju pindíka a on mě obráceně, vždyť je to můj miláček a já jeho bella mia, ale žádnou erotiku v tom nehledej`. No, taky bys jí tam nehledala, když si představíš, jak mu ho ona zlehka honí a on jí na oplátku současně jen tak trošičku prstí? Mně se postavil, jen jsem si to v mobilu tenkrát přečet. I tu smsku zapřela. A to jí mám furt schovanou.“

V tu chvíli jsem ho povzbudila.
„A co kdybys mi tedy zkusil ten sen přinést napsanej, jak už jsem ti říkala? Nevadilo by ti to? Nebo klidně všechny, jestlis je nevyhodil. Taky mě baví erotika, třeba se mi bude ten Tvůj sen líbit.“
Jakmile jsem to dořekla, hned mi došlo, že tohle si teda může Martin taky vyložit, jako že ho snad balím, ale už to bylo venku.
Chvíli na mne koukal, evidentně mu to šrotovalo v hlavě, ale pak se usmál a odpověděl docela překvapivě.
„Ale koneckonců, proč ne, Terčo, stejně se už pár let známe a ty víš, o co se jedná. Mám to v počítači, tak ti to radši pošlu mailem. Zaheslovaný. Heslo esemskou. Uvidíš sama, já bych se takhle asi styděl, koktal bych a ještě bych se červenal,“ rozesmál se.

Ještě ten večer jsem ten mail s několika jeho sny měla a tohle je ten první, pravda trochu převyprávěný a zkrácený, ale musím říct, že moje kamarádka mi něco podobného také ve zkratce kdysi o jeho snu povídala.

Přišlo to jako obvykle spíš k ránu a naštěstí jsem se probudil v tom nejlepším okamžiku a v pravý čas a v posledním okamžiku, aby se nestalo neštěstí. Pak jsem dlouho nemohl usnout, takže jsem si to docela dobře pamatoval. Jak to ale ve skutečnosti dál pokračovalo, to ví Magdička a ta by to mohla dopovídat. Slíbila mi totiž, že bychom to mohli dopsat spolu.

Bylo to nějak takhle. Magda si užívala pěnový lázně ve vaně, vypadala nádherně, tak možná na třicet a dlouhý, tmavý, vlnitý vlasy jí náramně slušely, takový mívala na gymplu – byla to možná nejhezčí holka na celý škole. Rozhodně v tom snu vypadala o spoustu let mladší a vtom se k ní přidal její synek Milan.
Vklouznul k ní do vany s pěkně napnutým pérem. Ten na svoje roky naopak vypadal, ale určitě vypadal o něco mladší než ona. Moc si nepamatuju nějaký podrobnosti, ale nějak se řeč stočila na to, že Magda si mu postěžovala, že já si vymejšlím všelijaký blbiny a myslím si o nich kdo ví co, protože mi jednou řekla: “Mám to s Milánkem tak, že mu klidně namasíruju pindíka a on mě obráceně. Zkrátka se máme rádi a na tom snad není nic zvláštního nebo špatnýho.“

„No, jen jestlis trochu nepřestřelila, lásko. Kdyby mi tohle nějaká holka pověděla, asi bych tomu taky moc nevěřil“, zasmál se v tom snu Milan. „Tedy nevěřil bych jí, že nejde o sex, abys mi rozuměla,“ ještě pak dodal.
„No tak schválně, malinko to zkusím“, řekla Magda a v pěně se malinko předklonila. Na Milanovi bylo vidět, že její ruka našla, co hledala a tak hned kontroval: “No to snad abych taky malinko něco zkusil“ a trošinku se v tom snu předklonil i on a jeho tlapa zmizela v pěně. Já je v tom snu pozoroval odněkud ze stropu. Divný, ale prostě jsem měl pohled filmový kamery shora. Dokonce se zoomem.

„No vidíš, nic se neděje,“ konstatovala hned na to Magda. „No, neřekl bych, pěkný napětí docela cítím a není to nepříjemný,“ zasmál se spokojeně Milánek.
„Ty jo, asi máš pravdu, jenže on už byl velikej, když jsi sem vlez, no a teď je pevnej jako kámen,“ zachichotala se pro změnu ona. „Lásko, vždyť mě trčel, už když jsem lez sem za tebou do vany, akorát že teď už je z tebe napnutej až k prasknutí, tak se nedělej. No a co když to já taky zkusím o malinko víc?“ a natáhl se ještě o kousíček víc, což mělo za následek její reakci.
„Hmmmm, ale to už není žádná masáž, tohle mi dělává úžasně můj medvídek Martin,“ malinko ztuhla Magda a napůl překvapeně a napůl potěšeně trochu mňoukla a vydechla.

„No, tenhle prstík tam vklouznul úplně celej“, ukázal Milan s úsměvem prostředníček, když se jeho ruka z té pěnové záplavy vynořila.
„Radši toho hned necháme, trocha erotiky v tom asi přeci jen bude, i když jsme to my dva, což erotiku vylučuje,“ zasmála se v tom snu Magda, ale bylo na ní vidět malinko nejistotu. Sen je sen a logiku v něm nelze hledat.

„Radši se otočím a můžeš mi pěkně houbou umejt záda, což hned provedla, klekla si v té vaně zády k němu a on vzal houbu a začal jí něžně mydlit záda a od ramen až po konečky prstů její štíhlý paže i podpaždí.
Pak si jí přitáhnul se slovy: „Bříško taky,“ a houba zmizela v pěně, „a trošku i prsíčka a zkusíme je i bez houbičky“.
Bylo vidět, jako jeho ruce hladí nádherný veliký, pevný, kulatý Magdiný prsa. Ta se teď u toho mytí posadila na svoje paty úplně vzpřímeně. „Jsou nádherně hladký, dokonale kulatý, heboučký a s tou pěnou je to náramně příjemný“, liboval si Milánek.

Jenže Magda v tom snu konstatovala: „Něco mě tlačí do zad a to už je taky zase moc erotiky. Tohle mi sice dělá masér v Jasminu, ale ty bys neměl. Posadím se jinak.“
Vstala a otočila se k němu čelem, což ho náramně potěšilo, protože hned konstatoval: “Tyýý, vážně ani stopa po chloupečkách, říkal jsem si, že je něco jinak, už když jsem tam zajížděl prstem! Nádhera, tohle ti báječně sluší! K zulíbání!“ a naznačil vzdušnej polibek tím směrem. Magdička se naoko rozzlobila: „Jsi úplně pitomej Milánku, ale miluju tě, tak se na tebe nemůžu zlobit. To mám kvůli svýmu medvídkovi. Taky se mu ta moje lasturka takhle moc líbí. Tobě taky?“, prohnula se malinko v zádech, aby líp viděl, šibalsky na Milana mrkla a po těch slovech sklouzla zpátky do vany a rovnou si svoje štíhlý nožky opřela o jeho ramena.
To už zase ta moje pomyslná kamera byla někde úplně jinde, akorát jsem v tom snu ještě slyšel Milana, jak na tu provokaci odpovídá: „Zasloužila by si zulíbat, jak je nádherná, takovou jsem jí ještě neviděl, Magdi. Myslím, že i jazýček by do ní hladce vklouznul.“
„Nemravo jeden! Takovýhle řeči! Takhle snad bude klid a umeju ti pro změnu nohy zase já, pěkně sem teď dej tuhle jednu“ zasmála se, protože ani v tom snu se nezlobila doopravdy.
Vzala houbu a začala Milánkovi něžně houbou třít nohy pěkně dlouhými, vláčnými pohyby po celé její délce, tak jak on jí poslušně zvednul a opřel o hranu vany.
Po chvilce konstatoval: „Magdi, takhle můžeš být úplně v klidu, protože to bych si ho musel zlomit, aby něco. Koukni!“ a nepatrně se nadzvedl, což stačilo, aby bylo vidět, že si nevymejšlí. Byl to poctivej chlapák a trčel nahoru úplně na druhou stranu, než Magda seděla.
„Ty jsi vážně trdlík! Takovýhle řeči! Dej sem teď tu druhou,“ zlobila se Magda, ale já v tom snu nepochopil, jestli doopravdy nebo jestli se zaškaredila jen tak na oko, protože zatím to na nějakou tvrdší erotiku asi nevypadalo.
Po chvilce dodala: „Radši lezeme z vany, pojď taky, utřu ti záda“.

A už byli oba venku, Magda mu utřela záda i nohy zezadu a zavelela: „Otoč se!“
Když poslechl, byla vidět její reakce: „No a co je tohle?“ a něžně pleskla Milánka přes ještě pořád náramně pevně trčícího ptáka.
„No tak takhle mu tedy dolů nepomůžeš, Magdi,“ zasmál se a pak ho rychle doutřela.
Jenže to už něžně utíral i on jí a kázal: „Tady se postav na ten schůdek a otoč se, ať ti můžu utřít záda.“
Něžně je utřel, i malinkej placatej zadeček i krásný štíhlý nohy, otočil si ji a něžně utíral i ta její nádherná prsa a samozřejmě nevynechal ani tu její lasturku.
Pak jí přehodil osušku přes ramena a Magdu si k sobě a dal jí něžnou pusu na čelo.
Já je v tom snu jakoby zase najednou pozoroval shora a tak bylo vidět, že jeho neskutečně ztopořelé mužství vklouznulo mezi její stehna, což ihned způsobilo, že Magda ztuhla a ostře se zeptala: „Ale co to děláš, Milánku?“ ale že by se prudce vysmekla, to ne. „Tohle přece v žádným případě nejde, kolikrát už jsem ti říkala, že to nemůžeme!“

„Neboj, jen zkouším, jak to bude s ďolíčkem, kam teď spolu vlezeme pod peřinku. Přeci nechceš, abych si ho zlomil někde o tvoje záda. Určitě se ničeho neboj. Ale je to moc příjemný, takhle se tě dotýkat! Nebo ne?“
„Milánku, jsi úplně pitomej a moc tě miluju, je to úžasně sexy, ale někdo musí mít rozum!“ přitiskla se k němu, dala mu ruce na tváře a jednu rychlou pusinku. „Jdeme sice spolu do pelíšku, ale s rozumem! Žádnej sex!“
„Jasně, taky tě miluju, akorát že rozum se nám teď oběma už zase asi posunul někam kousek nad kolena!“
Ještě jsem snad slyšel ten takovej malinko nervózní smích, jako když se směješ něčemu, co tě hrozně vzrušuje nebo zároveň i znervózňuje, ale nebyl jsem si jistej, jestli se smál on, ona nebo oba.
Zvedl jí do náručí a vyrazil i s ní ven z koupelny.

No a v tom nejlepším jsem se probudil. Všechno vypadalo tak úžasně živě a věrohodně, že bych klidně mohl vykládat, že takhle přesně to bylo, jen třeba ty slova nebyly úplně takhle přesně, ale to je fuk. Takhle nějak jsem to viděl, ale bylo to hrozně hezký, něžný, žádnej divokej sex. O to víc ale přesvědčivý, takže jsem pak nejmíň hodinu nemohl usnout, ale spíš dvě, protože venku bylo dávno světlo, mně trčel z toho snu jako sloup elektrickýho vedení a taky tak brněl, ale spíš to bylo z toho, že jsem si představoval, co spolu dělali v tom jejich pelíšku.

Martin měl napsaných těch snů asi deset, ale docela jistě to byly v naprosté většině jen jeho fantazie, protože to by mi byla Magda něco také naznačila. Na tolik jí znám.

Pozvala jsem ho do své kanceláře hned na úterý. Jeho sny byly pěkně perverzní a většinou si v nich užíval se svojí Magdičkou i s jejím nezvedeným synkem prima trojku.
Magda mi sama o něčem takovém také povídala, ale byly to spíš náznaky a úvahy, jak by bylo, kdyby bylo, takže jsem nabyla přesvědčení, že ve skutečnosti nikdy nic takového společně nezkusili, ale že by jí to zatraceně zajímalo a bavilo. Kdyby se něco takového stalo, mluvila by o tom jinak.
Martina taková možnost evidentně přitahovala a myslím, že i jí, ale že si netroufnula ani po přečtení těch jeho perverzních snů. Myslím, že ji obdivoval a miloval i kvůli tomu jejímu vztahu s Milanem.