Školní romance 01

Toto je 1 díl z 3 v seriálu Školní romance

Radka se přísně rozhlédla po ztichlé třídě. Unavovaly ji stále stejné výmluvy studentů, které poslouchala dokola už několik let. Nebyla vlastně o tolik starší než oni, ve svých pětadvaceti letech se však cítila unavená tváří tvář osmnáctiletým výrostkům, kteří na ni nyní překvapeně zírali. „Pokud někdo z jakéhokoli důvodu nenapíše čtvrtletní písemku nenapíše, nebude připuštěný k maturitě. Je vám to jasné?“

Do napjatého ticha se ozval výsměšný hlas: „A pokud budu totálně vyčerpanej po sexuálně prožitý noci? Ani to mě neomluví?“
Ihned věděla, kdo to pronesl. Dušan Novotný, věčný průšvihář a třídní šašek.
„Tak to napíšeš levou rukou,“ odsekla. „Pravou si můžeš šetřit na další osamělý večer.“
Vzápětí třídou otřásl mohutný výbuch smíchu.
„Já jsem ale levák,“ snažil se situaci zachránit zrudlý student.
„Myslím, že je mi vcelku jedno, kterou rukou co děláš,“ usadila ho. „Ale jsem ráda, že tě  vzrušují maturitní otázky.“

Dušan sjel zahanbeně do lavice. Toužil po mladé učitelce od prvního dne, kdy přišla do jejich třídy. Snil o jejích pevných, oblých ňadrech, která napínala tenkou blůzku, o zadečku, který napínal těsnou sukýnku, o vyděšeném pohledu, kterým si ho změřila, když poprvé vstoupila do třídy. Vynucoval si její pozornost neustálým vyrušováním, očekávaný úspěch se však nedostavil, spíše naopak. A teď ho zesměšnila před celou třídou.
„Měla byste mít víc pochopení pro moje potřeby, přece nejste ještě tak stará, abyste si to nepamatovala,“ dodal polohlasně.

Radka si ho změřila neproniknutelným pohledem a pokrčila rameny.
„Po vyučování přijď za mnou do kabinetu. Odmítám řešit tvé intimní problémy s onanováním před celou třídou,“ uzavřela diskuzi.
Bez dalších slov se vrátila k zadání domácího úkolu.
Třídou proběhl užaslý šum, bylo to poprvé, kdy se ubránila Dušanovým útokům. Radka bojovala s touhou otočit se a utéct pryč. Konečně se ozval monotónní zvuk ohlašující konec hodiny.
„Ta ti to ale dala,“ zaslechla při odchodu ze třídy. „S přehledem tě utřela.“

Na chodbě se zastavila se a zhluboka vydechla. Konečně to má za sebou. Teď už zbývá jenom jedna hodina, a může se vrátit domů. Náhle se nemohla dočkat návratu do svého malého, útulného bytu, který zdědila po prarodičích.

V kabinetu se natolik zabrala do práce, že málem přeslechla klepání.
„Tak pojď dál,“ pustila Dušana dovnitř. „Nechceš mi vysvětlit, co má znamenat tvoje chování?“
„Co přesně tím myslíte?“ zeptal se ostražitě.
Posadila se na kraj stolu a upřeně se na něj zadívala, jeho arogance ji rozčilovala.
„Nezdá se ti, že už to přeháníš? Tvoje poslední poznámka byla trochu přes čáru, uvědomuješ si to?“
„Copak vy jste nikdy nemasturbovala?“ ušklíbl se.

Radka se zachvěla. Před nedávnem si koupila svého prvního robertka a od té doby trávila veškerý volný čas zalezlá v posteli. „Copak něco tuší?“ napadlo ji.
„Bavíme se o tobě, pokud se nepletu,“ snažila se udržet si převahu.  
„Na tom přece není nic špatnýho. Já onanuju každej den a nestydím se za to,“ provokoval ji dál. „Chcete se podívat?“ pohladil se významně v rozkroku.
Radka cítila, jak vztekem rudne.
Co si to ten spratek dovoluje??“ problesklo jí hlavou. „Uvědomuješ si, že jsem tvoje učitelka?!“ obořila se na něj.
„Paní učitelka s pěknýma  kozama,“ upřesnil drze. „Víte, že na ně myslím pokaždý, když si ho honím?“

Uvědomovala si, že ztrácí převahu. Křečovitě polkla a naposledy se pokusila o přísný tón.
„Nepřeháníš to? Takhle přece se mnou nemůžeš mluvit,“ zakolísal jí hlas.
„Ale můžu,“ podíval se jí zpříma do očí. „Nikdo tady není. A vy máte opravdu pěkný kozy.  Minimálně půlka třídy si ho honí nad vašima fotkama v plavkách.“
„O jakých fotkách mluvíš?“ zeptala se zaskočeně.
„Na facebooku jich máte plno. Ty v bikinách by si zasloužily Nobelovku za počet vyhoněnejch pinďourů.“
„To vám teda stačí málo,“ ušklíbla se z posledních sil.
S opovržením pohlédla na studenta, který se pod jejím upřeným pohledem rozpačitě ošil.
„Jsme přece banda nadrženejch puberťáků, tak co byste chtěla?“ vyhrkl.

V rozpacích přehodila nohu přes nohu, uvědomovala si kalhotky zaříznuté do rozkroku, neodvažovala si je však před ním upravit. „Nechceš se koukat jinam?“ vyhrkla, když, když si všimla pohledu upřeného na  odhalená stehna.
Přeměřil si ji pohledem a ušklíbl se.
„Ani ne,“ prohodil drze. „Dneska vám to sluší, podívejte se, co to se mnou dělá,“ sklopil zrak ke svému rozkroku, kde se v šortkách zřetelně rýsoval ztopořený penis.
Radka zalapala po dechu.
„Nechceš se uklidnit?!“ obořila se na něj.
„Dneska jsem si ho ještě nevyhonil, tak se nemůžete divit, že se mi postavil,“ pokrčil Dušan rameny, jako by o nic nešlo.
Věděla, že ji provokuje a rozhodla se přejít do protiútoku.  
„Přece si to od něho nenechám líbit,“  přesvědčovala sama sebe. „Je to jenom puberťák, který na mě chce zapůsobit.“

„Jestli to tak nutně potřebuješ, tak můžeš klidně začít.“
„Co tím myslíte?“ znejistěl.
„Můžeš si ho vyhonit, to jsi přece chtěl.“
„To myslíte vážně?“ vytřeštil na ni oči.
„Snad s tím nemáš problém? Celou dobu o tom mluvíš, a pak nic. To jsem si myslela, že jsi větší frajer.“

Dušan najednou znejistěl. Situace ale byla příliš vyhrocená, aby se jen tak vzdal. Roztřesenými prsty rozepínal poklopec, zatímco ho Radka s hraným opovržením pozorovala.
„Jestli se stydíš, tak můžeš odejít,“ zaútočila na něho. „A příště laskavě vynechej tyhle silácké řeči.“
„Kdo říká, že se stydím?“ ohradil se a konečně osvobodil z kalhot ztopořený úd, který vystřelil vzhůru.

 Radka ucítila známé zachvění v podbřišku. 
„Jak dlouho už jsem neměla chlapa?“  zamyslela se. „Nejmíň rok, od rozchodu s Emilem. Jinak bych nebyla takhle nadržená,“ povzdechla si v duchu.
Sledovala Dušana, který se zatajeným dechem přetáhl kůžičku ke kořenu a pochlubil se zduřelým žaludem.
„Pokračuj,“ zachvěl se jí hlas.
Dušan to postřehl, nedokázal se však soustředit na nic jiného, než na svůj trčící ocas. S pohledem upřeným do jejího rozkroku začal se zatajeným dechem onanovat.

„Opravdu to dělá, to není možné,“ zatmělo se Radce před očima. „Můžu kvůli tomu přijít o práci, stačí, když sem někdo přijde a uvidí nás.“
Nevědomky si olízla vzrušením vyschlé rty, přes veškerou snahu nedokázala odtrhnout pohled od jeho krví nalitého přirození.

Dušan pochopil, že mu nehrozí žádné nebezpečí a spokojeně proháněl ocas ve zběsilém rytmu. Přes veškeré vzrušení ale nedokázal vyvrcholit.
„Tak mi jí aspoň ukažte,“ zaprosil zoufale.
Radka sebrala veškerou odvahu a na kratičkou chviličku odtáhla zvlhlé kalhotky od těla.
Při pohledu na její vyholenou kundičku Dušan s hlasitým výkřikem zoufale vyvrcholil.  Mohutný proud semene dopadal v krátkých intervalech na podlahu, kde vytvořil řídnoucí loužičku.

„Jestli je to všechno, tak můžeš jít,“ upravila si Radka kalhotky a postavila se.
„A vy?“ odvážil se zeptat  Dušan.
„Snad nemyslíš, že se před tebou vyprstím,“ objevil se jí na rtech ironický úšklebek. „A pamatuj si, že se nic nestalo. Chápeš to? NIC… SE NESTALO,“ pronesla důrazně. „Je ti to jasný?“
Sledovala, jak tiše přikývl a s úsměvem ho vystrčila z kabinetu.
„Tak už běž,“ vyprovodila ho.
Jakmile zmizel, zamkla a nedočkavě vjela dlaní do kalhotek. Stačilo, aby se dotkla podrážděných pysků a vzápětí explodovala v návalu rozkoše, přesto dál třela zduřelý poštěvák, dokud se vyčerpaně neopřela čelem o psací stůl.

Mezitím Dušan vyšel ze školy.
„Tak co, průšvih?“ vyzvídali čekající spolužáci.
„Normálka,“ pokrčil rameny, aniž by cokoli komentoval.

Teprve když se škola pomalu vylidnila a v opuštěných chodbách pobíhala uklízečka s mopem, sebrala Radka odvahu a s tváří zrudlou rozpaky utekla domů.
„Nebude se to opakovat,“ přesvědčovala se potom s tváří zabořenou v polštáři. „Nesmím dovolit, aby se cokoliv dostalo na veřejnost.“

Tenhle krátký seriál vznikl z krátké povídky, kterou jsem měl rozepsanou téměř tři roky. Odkládal jsem její dokončení, protože jsem si nebyl jistý, kam ji vlastně chci směřovat. Vzpomněl jsem si na ni až ve chvíli, kdy jsem se díky své nemoci rozhodl vyčistit archiv, pořád ale tomu ale něco chybělo. Občas ale chybí málo a vše se změní. Nyní vám tedy předkládám výsledek. Nedávno se tady objevila povídka s obdobným tématem, nic vám tedy nebrání v porovnání mého snažení s kolegovou povídkou, která se mi mimochodem hodně líbila. Aby nedošlo k podezření z plagiátorství, tak poslední úprava povídky proběhla 15.3.

Autor

Navigace v seriáluŠkolní romance 02 >>
4.9 42 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Shock

Povídka je povedená, ale nenadchla mě přílišná sebejistota Dušana a submise profesorky (byť mu nakonec nedala). Bohužel, mám v sobě zakořeněnou zkušenost, že učitelé mají autoritu a žáci poslouchají a nehoní si před hezkou profesorkou péro. Tak asi proto. 🙂

Clark

Hovoříš o časech minulých, bohužel. Dnes je to všechno jinak a to co píše Fanyn je dost obvyklé. Žáci jsou oražení ale ani učitelům/učitelkám dnes v mnoha případech nedělá problém románek se žákem či žákyní. Asi tedy ne zrovna tak, jak je to v povídce, ale morálka je fakt jinde.

Fanyn

Shocku: ta učitelská autorita je zakořeněna v nás dříve narozených. Dnešní mládež je totálně oprsklá, drzá, sprostá a sebevědomím někteří přímo čiší… Zvláště, když je tatínek podnikatel-sponzor školy, známý advokát, někdo z vedení radnice a podobně. Vím to, protože v příbuzenstvu mám jednu neteř jako učitelku. A techtle mechtle studentů s učitelkami jsou častější, nežli si myslíme.

3
0
Would love your thoughts, please comment.x