Jako každý pátek, nebo spíše v sobotu ráno, se vracela Líba ze zábavy. Opět zklamaná, protože v sobě zase nenašla odvahu spustit se s někým, kdo vyslal signály a nebo si o to vyloženě říkal. Byla plná studu a obav z toho, že se ztrapní, že si to ani neužije a ze své pověsti velké slušňačky. Její hra na netykavku uspokojovala především pouze její rodiče, kteří se tím pádem o dcerušku nemuseli bát. Ovšem kamarádkám a okolním slintajícím samcům byla jen k smíchu.
V duchu si to přála radikálně změnit a netoužila po jiném, než se konečně spustit. S kýmkoliv, ale hlavně spustit. Byla mladá, studující a zaměřením naivka.
Touha po sexu v ní sílila víc a víc, ale přesto stále ještě úspěšně odolávala šmátravým rukám kamarádů a nebo mezi rty kmitajícím jazýčkům kamarádek. Panna nebyla, protože o blanku se připravila sama, při svých náruživých hrátkách. Vymýšlela si příběhy jak o ni přišla a v těchto jejích popisech se mísila naivita, stud a velmi silná chuť to konečně poznat. Nebyly to závidění hodné stavy, ale k její povaze patřila i drzost, se kterou to pokaždé květnatě líčila.
Kamarádky slintaly, když barvitě popisovala, jak jí dlouhý ocas bezbolestně drancoval škvírku, jak ji její prcíř tahal za bradavky a jak se od něho nechala ochotně lízat.
Skutečnost však byla bohužel mnohem šedivější. Jediné, co zažila, byly její soukromé orgie v dobách, kdy bývala sama doma. Kartáč na vlasy s dlouhou rukojetí jí posloužil ve chvíli, kdy se její micka zaleskla šťávou a spustila slzy chtíče. Stačilo rozhonit prsty poštěváček a potom se rozhodnout, že než by se někdy ztrapnila krví, raději se o tu prokletou blanku připraví sama.
Dodnes si pamatovala bolest, kterou vystřídal strach a nakonec zvláštní klid a natěšení jak si bude dírku cvičit pro toho „NĚKOHO“, o kterém dosud neměla ani představu, ale na kterého se moc těšila.
Pamatovala si dobře na chvíli, kdy jí rukojeť kartáče zajela mezi pysky a vyteklo pár kapek krve. V zrcátku si pak prohlédla svoji, teď už prý dospělou micku a pak odešla spokojeně do koupelny.
Teď tedy seděla v zadním voze noční tramvaje a vybavovala si všechny ty mladíky, kteří ji během večera mlsně osahali její výstavně masitou zadnici a mnozí byli i výbojnější a snažili se o víc.
Cesta ubíhala pomalu a cíl, konečná stanice, byl ještě v nedohlednu. Seděla se zavřenýma očima a znovu si projížděla některé chvíle z večera, jak se ji vryly do paměti.
Proti ní, pár sedadel dál, seděl pán v klobouku a baloňáku. Byl začtený do novin a na klíně měl aktovku, určenou zřejmě na svačinu do práce. Typicky tuctový, věrný tatík od rodiny. Cítila se bezpečně, i když s ním byla sama a bylo hodně pozdě a zároveň brzo z k ránu.
Tramvaj vynechávala zastávky, které byly v nočních hodinách jen na znamení. Cesta pomalu plynula a nic se nedělo, až do momentu, kdy se odkudsi zezadu připotácel jakýsi opilec.
S flaškou v ruce se skácel na sedadlo přímo za Líbu. Mumlal si něco pro sebe a Líba jej slyšela buď špatně, nebo naopak velice zřetelně, podle toho, jak moc se k ní nahýbal.
Cítila za zády jak vstává a vnímala jeho pohledy, jak ji mlsně čuměl do výstřihu, na bohatě nakynuté prsy. Uvědomila si, že jí to vzrušuje a pička ji začala vlhnout. V cuku byla mokrá, ale také vystrašená. Pohoda se náhle kamsi vytratila.
Tramvaj sebou trhla, opilec těžce dopadl zpátky do sedadla, naklonil se k jejímu levému uchu, aby schoval svoji hlavu co nejvíc před tatíkem a mohl bezostyšně obtěžovat.
„Šukalas dneska, co? Jedeš odněkud z mrdu, co?“ chichotal se svoji drzosti ožrala a slintal Líbě na rameno. Ta seděla jak zařezaná a dělala, že tam vlastně vůbec není. V duchu se snažila ovládnout strach.
Přesvědčovala sama sebe, že ten somrák určitě brzo vystoupí a kdyby se přece o něco pokusil, naproti přece sedí ten fotřík a snad se ji zastane. Na dotěrné otázky neodpovídala a doufala, že když je bude zcela ignorovat, dá ten otrava pokoj.Při čemž jí poštěváček ťukal na látku úplně promáčených kalhotek.
„Určitě šukalas. Kozy na to máš a pizdu určitě taky,“ funěl jí vágus do ucha a z jeho alkoholického dechu se jí dělalo špatně.
„Pojď a vystup se mnou. Taky tě ošukám. Se bojíš, co? Kurva a bojí se. Podej mi ruku a můžeš si šáhnout. Je celej venku,“ šeptal týpek a ona ucítila jak ji tahá ruku kamsi dozadu. Vytrhla se mu a prosebným pohledem se zadívala na fotříka v předu, který si ale dál nerušeně četl a vypadalo, že nevnímá okolí.
„Do prdele neboj se. Strčím ti ho tam. Krásně mi stojí, šáhni si. Dělej. Nebo tě mám obejít? Ten vepředu by se třeba rád přidal. Chceš nás oba dva, že jo? Jednoho kouřit a druhýmu podržet. Dělej ty kurvo, nahni se aspoň. Honím si ho! Otoč tu hubu aspoň,“ chrčel nestydatě pijan a honil si svůj nástroj směle a nerušeně dál u svých slizkých řečiček. Líba nevěděla co dělat. Nejradši by se otočila a nasála nabízený lofas do pusy. To, že je to cizí chlap a k tomu na veřejným místě a ještě se svědkem, ji šíleně bralo. Ale bojácnost a nedostatek zkušeností ji zarazily na tvrdo do sedadla a nemohla hnout ani krkem.
„Budu vystupovat. Pojď a vylez se mnou. Zapícháme si. Neboj se, neublížím ti. Jenom ti protáhnu bobra, že budeš nadšením řvát. Nebo ji máš vyholenou? Konečně, to je jedno. Stačí, když roztáhneš nohy. Bože…“ sípal opilec.
Líba už nevěděla kam s očima a tak je pro jistotu znovu zapíchla do fotříka naproti. Ten konečně odtrhl pohled od novin a pomalu se zvednul. Pečlivě noviny složil, vložil je do aktovky, znovu si sedl a začal se zájmem sledovat vzrušující podívanou.
Opilec už zase stál za Libuščinou hlavou. Ta měla zoufalý výraz v obličeji, ale ani se nehnula. Jen slyšela, jak si samec za ní honí ptáka a slintá u toho svoje návrhy. Jeho hekání sílilo a tak odhadovala, že konec na sebe nedá dlouho čekat. Neodvážila se ani dýchat, natož se pootočit, aby něco viděla. Seděla jako strnulá, bez života a zoufalým pohledem prosila tatíka, aby zasáhl.
Ten ovšem celé tohle divadlo pojal po svém a jen si spokojeně do mozku ukládal scénu, která se před ním odehrávala. S vyvalenýma očima sledoval, jak kousek od něho sedí krásná a macatá holka, které se za jízdy natřepávají nepřehlédnutelné balóny ve výstřihu a za ní stojí opilý týpek, který mastí brko za její hlavou. To všechno si chtěl zapamatovat do nejmenšího detailu, aby si to potom mohl v představách pouštět jako imaginární pornoklip, až si bude doma prohánět svoji, manželkou zanedbávanou tyč.
Sledoval chlápka, který stál zakloněný dozadu, držel se madla u sedadla a honil si svůj luk s fantastickým zrychlením. Viděl každý pohyb, kterým se ožralý vágus blížil k svému vyvrcholení a slyšel každé oplzlé slovo, kterým počastoval vyděšenou Libušku. I jeho ohon se začal zvedal a tak to musel maskovat aktovkou. Tlačil ho zpátky do kalhot a přemlouval bouli, aby splaskla. A protože boule neposlouchala, začal v duchu přemlouvat Libušku, aby se otočila a přijala hru svého nabíječe. V duchu ji naléhavě přemlouval, aby ho pokouřila a pohonila. Zíral střídavě na honěného ptáka a na naducané kozy tak soustředěně, že úplně přehlédl, jak vyděšené Libušce vyhrkly slzy. Opilec za ní si leštil šavli a smál na celé kolo, až se zalykal. V kritické vteřině ztichl a pak vystřelil semeno uplakané Libuši do vlasů. Zacákal ji půlku hlavy a zbytek otřel bez ostychu do ramínka od šatů. Pak zastrčil ochabujícího ptáka, odporně nahlas krknul a za nadávek na adresu neschopné Libuše se na nejbližší zastávce vypotácel z tramvaje.
Libuška seděla a hledala v kabelce kapesníček, kterým by zasychající semeno otřela. Plakala, přehrabovala kabelku a tatík si svoje představy doplnil výmyslem, že hledá prezervativ, který chce natáhnout na jeho pomenší, ale teď už pěkně tuhé brčko.
„Určitě to tak je. Určitě ano. Chce se mnou píchat, protože je nadržená a brečí, protože jí mrdáč odešel. To je jasná věc,“ lhal sám sobě fotřík, aby ukojil alespoň takhle svoje představy. Odhodlal se vstát a přejít k Líbě. Ta jen pofňukávala a dívala se na rameno, kde se rozlézala na látce mapka vystříklého semene. Když si všimla přicházejícího spolucestujícího, zrychlila hledání, aby otřela co nejdřív spermáky i slzy.
„Tady máte,“ podal jí svůj kapesník cizí strejda.
„Nechci, mám někde svůj, děkuji,“ řekla dotčeně Libuna ale vtom si uvědomila, že se ji náhle znovu otevřela šance někomu roztáhnout nohy.
„Ale no ták, přece nebudete zbrkle hledat když vám to nabízím,“ přemlouval ji uklidňujícím hlasem tatík a pustil se dál do otírání. Otřel ramínko, které pro dokonalé setření musel i stáhnout. Šlo to těžce, protože její prsa byla natolik veliká a těžká, že moc prostoru okolo nedopřávala. Zatáhl a ramínko konečně povolilo. Otřel semeno svým kapesníkem a začal stírat cákance ve vlasech.
„Je husté. Výživné pro takovou malou kurvičku. Hned bych jí kapesník dal k ocumlání. Pěkně tím kapesníkem obalit svého malého ptáčka a nechat ho ocumlat. Jen ať se ukáže, co v holce je,“ provokoval sám sebe a stíral poctivě každou kapku.
„Už je po všem, vidíte slečno. No ták. Neplačte. Kde vystupujete?“ poptal se se zájmem.
„Až na konečné,“ odvzvlykala poslušně Libka už s klidem, protože přece ten pán se o ní postaral a chlácholí jí. Tak proč by se měla bát? A ke všemu to není typ, který by něčeho mohl zneužít. Jede prostě domů z práce a tečka.
„To je náhoda. Já tam také vystupuji. Pohlídám vás,“ mrkl na Libku fotr. V duchu sám sebe uklidňoval a od jejího výstřihu nespustil oči. Chvíli se cestovalo mlčky, chvíli ten klid narušovaly jeho otázky, aby se něco málo o ní přece jen dozvěděl a bylo jasné, že oba zvědavě čekají, co bude, až vystoupí na konečné.Když tam tramvaj zastavila, fotřík pomohl Libce z vysokých schodů vozu a poptal se kudy, že se dají.
„Já musím támhle, do sídliště,“ hlesla Libka do tmy a ticha a ukázala na vysoký kopec před nimi.
„Až nahoru? To abychom nabrali síly,“ odpověděl odevzdaně její doprovod a navrhl, aby si na chvíli sedli na nedalekou lavičku.
Libka už ze sebe setřásla všechen strach i obavy a jen se těšila domů. Tam si bude moci v klidu zpětně probrat, co se vlastně přihodilo a jak se měla zachovat, když už byla tak blízko k tomu, užít si s chlapem. Její kalhotky byly tak mokré, že by se daly ždímat. Mokrá látka v mezinoží jí skoro studila a kunda i když se hanbou málem propadla, slzela a rozevírala se. Cítila vedle sebe potenciálního samce k okamžitému použití, ale to si Libuna v duchu striktně zakazovala.
„Jmenuji se Luboš, aby jste věděla. Kdyby bylo potřeba vědět,“ zmatkoval netrpělivý fotřík a už už se jen klepal, aby mohl aspoň dotknout.
„Libuška,“ přijala seznámení Líba a přisedla vedle něj na lavičku. Krátká sukně jejích šatů odhalila silná stehna a ty, jakmile se dotkly noční studené lavičky, poněkud zchladily její choutky. Ovšem jen do toho okamžiku, kdy se Luboš pochlapil a odvážil se položit ruku na bílé, mladé stehýnko. Tahle jednoduchá prkotina v ní založila znovu požár, který se ve vteřině rozhodla už nadobro uhasit reálným semenem. Náhle se rozhodla, že mu dá. Prostě už konečně někomu dá a basta! Proto své mladistvé stehýnko pohnula stranou, kde nepřekáželo to druhé stehýnko a jeho prsty měly konečně volný přístup ke světlým kalhotkám, které v té tmě bělounce svítily.
Samec Luboš bez dalších řečí sunul jemně ruku po pevném stehnu směrem vzhůru. Šlo to ztěžka, protože jeho dlaň se začala z nervozity potit a její stehýnko třepat.
„Neboj se. No ták. V tramvaji jsi to taky krásně zvládla,“ šeptal do ticha a polykal na sucho. „Mysli na to semeno a na to, jak se ti to líbilo,“ dodával s už změněným hlasem.
„Mě se to ale nelíbilo,“ šeptem lhala bojácně Libka. Nebylo slyšet nic než jejich vzrušené dýchání a šustění látky jak si Libuška dělala pohodlí, vstřícně roztahovala stehna čím dál víc a opírala se vzadu za sebou o opěradlo.
„Teď se ti to bude líbit,“ zavzdychal Luboš a prsty se silněji dotkl mokrých kalhotek. Poodhrnul látku stranou a zarejdil až pod ni. Malíček průzkumník se dostal až do brázdy mezi pysky, kde bylo náramně kluzko.
„Kdy jsi to měla naposledy? Kdy tě kdo pomiloval v poslední době?“ chrčel fotřík a prstem opatrně rozhrnoval závojíčky jejích panenských pysků.
„Já ještě nikdy… Ještě nikdy jsem… Ale panna už nejsem,“ vyrazila ze sebe jakoby vítězně Libuška.
„Ty jsi vážně v sobě ještě nikdy neměla živou nádivku?“ zeptal se udiveně Luboš. Náhle se osmělil, vytáhl ruku z jejích gatěk, vztyčil se před ní a nervozními prsty si začal bleskurychle rozepínat pásek u kalhot a trhat nervózně zipem, aby osvobodil svého, teď už pěkně ztuhlého ptáčka.
„Nikdy. Odpanila jsem se sama,“ zrudla studem a vzrušením Libunka.
„Tak to hned napravíme, neboj. Vem si ho…“ funěl už naplno Luboš a strkal ji ocas do dlaně. Líba nabídnutý ocas poctivě sevřela v dlani a omakem zkoumala po tmě každou jeho žilku. Cítila v dlani jeho tvrdost a představovala si jaké to asi bude, až jej pustí klouzat do té její, zatím jen po domácku cvičené pipiny. Sklouzla dlani dolů a nahmatala druhou rukou jeho koule. Ty byly o poznání vetší než celý ptáček, ale uklidňovala se tím, že to alespoň nebude určitě moc bolet.
„Olízni ho, rychle,“ rozkazoval Luboš a tlačil ji péro k obličeji. Libuška vystřelila jazykem k jeho žaludu a olízla jej. Schovala jazyk, polkla a poznala, že tahle chuť jí nijak nevadí. Znovu vystřelila jazykem proti žaludu a olízla ho celý. Pusou si vychutnávala jeho chuť a nosem natahovala vůni zralého pyje.
„Pořádně,“ naléhal Luboš a začal přimrdávat hlouběji do krku. A protože Libuška zahodila svůj stud a nechala se řídit jen svým chtíčem, ochotně souhlasila a nechala si zatlačit tvrdý klacík dál do pusiny. Měla ho v sobě celý a spokojeně si libovala, jak krásně se takový malinký penisek kouří. Pochutnávala si a ručkama hbitě rejdila po velkém vaku pod ním.
„Já už to nevydržím. Lehni si,“ rozkázal tatík a stáhl zvědavé Libce kalhotky jedním tahem. Rozhodil jí stehna a pustil se do jejího poštěváčku, aby trochu oddálil svoje vzrušení. Prsty ho drandil, objížděl, tahal a roztahoval dírku.
„Sem ti ho dám! Uvidíš, že se ti to bude líbit, panenko,“ sliboval a zaklepal špičkou jazyka na její úzkou dírku. Prolízl brázdu mezi pysky, spustil vibrace jazyku a rozlízával jí kundičku, aby byla co nejvíc promazaná.
„Udělej mě takhle. Prosím… Jazykem… To se mi líbí… Ještě mě lízej,“ škemrala už nahlas Libka a fotřík spustil nebeskou ližbu.
„No jo, to máte ráda každá,“ zamumlal spokojeně a dál rejdil v její pičce. Tlačil jazyk hluboko, aby z ní vyloudil co nejvíc šťávy, kterou chtěl všechnu z té ochotné kundy vypít.
Když šmejdil jazykem okolo poštěváku, Libka byla na vrcholu blaha. Cítila, jak ji dráždí hrášek a každý ten dotek jí rozléval horko až do břicha. Vnímala vlhkost své kundice a naděje, že se možná konečně dočká prvního zásunu způsobilo, že ji poštěvák naběhl do neuvěřitelných rozměrů. Snažila se zapojit svoje prsty tak jak byla zvyklá. Chtěla se už udělat a cítit se blaze jako každý den. Bylo to k nevydržení. Honila si frajtra prsty a při tom narážela klouby do tatíkova nosu.
„Přesně takhle si to dělej a já do tebe zajedu,“ vstal nedočkavě Luboš, nahnul se nad ní a nasměroval žaluda mezi závojíčky nedočkavé pizdičky. Jen hmatem rozpoznával zadnici a poštěváka, kterého si stále honila. Nasadil pod ním, sklouzl dolů na okraj dírky a znehybněl. Libka strnula radostným očekáváním, přerušila honění a dychtivě čekala, až do ni vklouzne. Byla zvědavá na ten pocit a chtěla si jej vychutnat. Žalud trčel nehybně mezi pysky a Luboš se podpíral o opěradlo lavičky, aby našel tu nejvhodnější polohu k zásunu. Nijak nespěchal, teď už si byl jistý, že mu parádní mrd s tou rozkošnou, naivní baculkou neuteče.
„Strkám ti ho tam,“ upozornil Libušku a pomalinku zasouval celý penis do její svatyně. Snažil se nevnímat jak se mu roluje předkožka a jak mu začíná být horko. Nedařilo se mu. Libuna si užívala jeho velikosti, která jí vyhovovala tak, že si znovu rozhonila poštěváček. Luboš se držel seč mohl, aby nevystříkl dřív než by se slušelo.
Jenže Libka se rozparádila tak, že sebou začala házet a přirážet tak divoce až se jí šaty samy od sebe rozepnuly a všude kolem létaly její dudy. Jakoby se chtěly taky přihlásit o své. Bohužel byla taková tma, že je vnímala jen Libka. Přidržovala si je, tahala si bradavky a současně se nenasytně narážela se na malého ptáčka. Fotřík se držel a zuby zatínal, jen aby oddálil vystříknutí. Ale bylo jasné, že oběma se blíží finále. Libuna funěla, cedila vzduch přes zuby a křečovitě se držela opěradla sedačky. Roztáhla stehna co nejvíc to šlo a spustila šukačku, jako by jí šlo o život.
„Vystříkám tě. Napumpuju do tebe všechno. Počkej, zpomal, nebo se udělám dřív,“ skučel tatík a snažil se zvolnit tempo. Leč marně. Kunda jej k zešílení ždímala, že se mu ani nechtělo z ní ven. V tu chvíli přijížděla další tramvaj a osvítila celou jejich lavičku. Když v tom světle uviděl létající cecky a Libuščin rozdychtěný samičí obličej, už se neudržel. Ač se snažil jak chtěl, neovládnul se. V příštím okamžiku ji s nevýslovnou rozkoší pustil celou dávku do dychtivě spolupracující kundy.
„Ale já ještě nejsem,“ křičela zklamaně, protože se těšila na první orgasmus s chlapem. Bohužel, nestalo se.
Luboš se náhle proměnil ve spořádaného manžílka a otce, na kterého doma čeká rodinka. Chvatně schoval vyždímané hádě, zapnul poklopec a měl se k odchodu. Rukou ukázal směrem k tramvaji, stojící kus dál, za jejími zády.
„Tenhle tě dodělá,“ ukázal posměšně na siluetu přihlížejícího řidiče, který už kráčel přímo k nim…
