Vůdce gangu 02

Toto je 2 díl z 2 v seriálu Vůdce gangu

Byl jsem v gangu už nějakej ten měsíc, ale moc se toho nedělo. Vloupačky, vybírání výpalnýho, ničení obchodů konkurence…běžná zločinecká rutina.
Vraždy a jiný hnusný věci se mi vyhýbaly a zdálo se, že ani Ramiréz se v nich nevyžívá a násilí používá jen v nejnutnějších případech.
Postupoval jsem krůček po krůčku v hierarchii gangu a brzy měl na starost městskou čtvrť Amalmo a pod sebou asi tucet chlapů, kteří tam střežili klid a pořádek.
Amalmo byla poklidná městská část a bujela zde hlavně distribuce drog. Čas od času tam protidrogová centrála udělala zátah, něco našla, někoho zatkla a zase byl dlouho klid.

***

„Příští tejden pojedete na hranice převzít dodávku,“ oznámil Ramiréz na poradě a k ruce mi přidělil Chica, kterej věděl, o co jde a jak to probíhá.
Dvě dodávky dojely k malému zapadlému hraničnímu přechodu, což byla spíše polní cesta užívaná těžaři dřeva na obou stranách hranice, ale byla tu celní budka i závora.

Od skupinky vojáků se samopaly se oddělil velitel.
„Tak jako vždycky,“ řekl a mrkl na dívku, která přijela s námi.
Na můj dotaz, proč je s námi, se Chico jen šklebil a nyní jsem to pochopil. Za pašování drog se tu neplatí jen penězi. S dívkou do domku zašel i Emilio s kufříkem peněz a za chvilku už se zpoza hranice objevil malý náklaďák.
Voják zvedl závoru aby mohl zajet až k nám.
Řidič se závozníkem byli nemluvní, rychle jsme náklad přeložili do dodávek, oni nasedli a byli pryč

Vojáci se jeden po druhém trousili do domku, kde si Ellen užívala jejich ocasů a teprve po hodné chvíli vyšla ven pajdavým krokem.
„Ti mi dali. Neměli tu ženskou už několik měsíců. Prasata nadržený. Víš kolikrát mi ho narvali do zadku?“ lamentovala a nadávala, ale nijak si nepomohla.
Byla to kurvička z Fidelova stáda a musela poslouchat, aby nedopadla hůř.

***

Tehdy jsem s Fidelem šel do jednoho jeho podniku, takzvaně na kontrolu.
Usadili jsme se a sledovali holky, jak trénují u tyče. Kroutily a vlnily se, ladily tanec s hudbou, zkrátka nacvičovaly program na večer. Úslužný číšník hned donesl objednané pití, a tak jsme popíjeli pivo a Fidel komentoval jednotlivé dívky.
„Ta černovláska, ta je dost dobrá… a tamhleta no, v těch žlutých šatech… vole, to je masíčko. A tamta vpravo, hmmm… co na ní říkáš?“
Dívka vpravo byla velmi štíhlá, což nebyl můj typ, ale v minišatech jí to slušelo. Měla hezkou tvář s výraznými rty. Tu jsem si dovedl představit v úplně jiný situaci.

„Moc tancovat neumí, třeba dobře šuká,“ ohodnotil jsem ji a Fidel jen mávl rukou a něco řekl pinglovi.
Ten k nám přivedl onu dívku a ještě tu černovlásku.
„Jak se jmenujete?“ zeptal se Fidel.
Holky věděly, s kým mají ti čest, a tak byly úslužné a usměvavé.
„Samantha a Nicol,“ zněla jejich umělecká jména.
„Tak, Sam, ty mi ukážeš, jak to zvládáš mimo pódium a Nicol se předvede tady kamarádovi. Snažte se, jinak měníte lokál,“ pronesl Fidel nesmlouvavě a holky hned poklekly, uvolnily nám ocasy a pustily se do kouření.
„Hmm… uhhh… jo, hezky to děláš,“ mručel Fidel spokojeně a pohlédl na mě.

Nicol mi svými rty pevně obemkla ptáka a rytmicky ho sjížděla, přesně jak jsem si to představoval. Tohle byla bohyně kouření.
„Je… skvělá,“ hlesl jsem Fidelovi a cinkli jsme si o sebe láhvemi piva.
Holky funěly a snaživě nás vykouřily až ke slastným výstřikům, které pochopitelně spolykaly.

Když odešly, Fidel pokýval hlavou.
„Tu tvoji šoupnem k Pepému, tam bude hulit brka až do aleluja. Viděl jsem, jak sis to užíval a Sam si vyzkouším ještě v pokoji. Jestli chceš nějakou kurvičku, řekni si. Jinak se měj,“ a odešel se svou favoritkou do patra si zaskotačit na jejím mladém těle.
Na nějakou věrnost k Reyně si ani nevzpomněl. Měl ji opravdu jenom na hraní.

Já šel domů, kde jsem měl svou Celeste.

***

Za pár dní jsem s Ramirézem a Reynou jel do nějaké vily na kraji města.
Před vchodem Fidel prohodil pár slov se strážcem a pak jsme vyšli do patra. kde v pokoji ležela svázaná žena. Věkem to byla zralá žena, ale velmi zachovalá a dle šatů byla manželkou bohatého muže.
V ústech měkla roubík, takže se nám nemohla představit.
To udělal Fidel.
„To je Raquel Savaréz. Manželka mého konkurenta Edoarda. Spory se poněkud vyostřily, takže podnikneme další kroky, abychom zabránili válce s jeho gangem.“
„Nám hrozí válka?“
Nic takového jsem netušil.
„Ne tak úplně. Edoardo jen chce ukousnout krajíc větší, než může sežrat. Už to zkusil, takže nyní mu to vrátíme i s úroky. Zmrdej tuhle číču.“
„Co?“
„Vošukej ji. To bude vzkaz Edoardovi, aby nelezl kam nemá… Copak, nelíbí se ti? Chhtěl bys radší Raquel Welch? Tahle taky dobře mrdá, uvidíš,“ pobízel mě Fidel a Reyna se jen šklebila.
„Tomu nerozumím.“

Fidel pochopil a trpělivě mě vše vysvětlil.
„Když zprzníme ženu protivníka, pošpiníme tím i jeho jméno. Je to výzva k válce. Jenže on je slabší a zničil by sám sebe. Jakmile mu opícháme ženu, pochopí, že ho máme v merku a stáhne se. Když to neudělá, nebo se pokusí o něco podobnýho, vystřílíme jeho gang do posledního muže.“
„Tak zabijte jen jeho,“ mínil jsem.
„Není tak jednoduchý se k němu dostat. Ten je zalezlej jak krysa. Na ženušku zapomněl a to nám hraje do karet. Už to chápeš?“

Vyjmul jsem ženě roubík, která se na mě vděčně pousmála.
„Slyšela jste co vás čeká, madam?“
„Jo. Tohle znám. Manžel to taky dělá a chápu to. Jen se vám při tom nechci dívat do tváře,“ řekla odevzdaně.
„Svlíkni se, klekni a vyšpul zadek,“ řekl jsem a Raquel to pochopila.
Ano, bude to zezadu.

Když byla připravena na kraji lůžka a já si vestoje chystal vytáhnout péro, předhonil mě Fidel. Náhle k ní přiskočil již s trčícím ptákem a prudkým přírazech do ní vnikl.
„Oooch… bože!“ vykřikla Raquel bolestně, ale Fidel dál přirážel jak smyslů zbavený a užíval si.
Stál jsem jako solný sloup, ze strany přišla Renya, vzala mě za ruku a několikrát stiskla. Bylo to nějaké znamení, chce se mnou mluvit, nebo co? Pohled na milence jak šuká cizí ženu, pro ni nebyl asi zábavný, ale tvářila se neutrálně.

Fidel zatím vrážel ocas hluboko do ženy, která hekala jen s velkým sebezapřením, jak nechtěla dát najevo své pocity a mnul a mačkal ji visící prsa, až na nich pak musela mít modřiny.
„Jo… jooo,“ přirazil naposled a naplnil ji dávkou semene.
Žena byla ponížena a Edoardo Savaréz zostuzen.
„Pedro tě hodí do města, drahá Raquel,“ odstoupil Fidel od ženy a uklízel si povadlé zařízení do kalhot.
„My jdeme na večeři, viď kotě?“ pohlédl na Renyu, která se poněkud křečovitě usmála a přitakala.

***

Raquel seděla v autě mlčky. Co taky říct po právě prožitém aktu. Nebylo to vykonáno s násilím, ale proti její vůli určitě. Manžel ji teď zatratí a ona skončí na ulici.
„Jak dlouho děláte pro Ramiréze?“ otázala se mě náhle.
„Docela dlouho, proč?“
„No… nic jste mi neudělal. Ramirézovi muži splní příkaz bez debat. Vy jste se ptal, proč mě máte… to… zneužít. Prostě, zdá se mi, že neznáte, jak ty věci chodí.“
„No a co?“
„Kdybych vás o něco požádala, udělal byste to? Je to jen maličkost.“
Zastavil jsem auto u krajnice.
„Tak co vlastně ode mě chcete?“
„Teď, jako zneuctěná a pošpiněná nemám pro Edoarda žádnou cenu. Jako manželka ani jako žena. Vyžene mě, nebo dá zabít, nedejbože prodá někam do nevěstince. Chci si z domu sebrat jen pár věcí a utéct, kamkoliv. Pomůžete mi?“ vyhrkly jí z očí slzy.
„Jak, madam?“
„Nic víc, než mě odvézt kam vám řeknu. Mám to promyšlené. Zajedeme domů, teď vím, že tam manžel nebude. Sbaleno mám hned. Pak pojedeme na východ, To už vám řeknu. Nebude to zadarmo,“ usmála se na mě.

***

Pomohl jsem Raquel s útěkem. Nebyla mým nepřítelem a chápal jsem, jak jí asi je. Z bohaté bezstarostné paničky by se stala bezdomovkyní, nucenou vydělávat si na živobytí vlastním tělem. Nyní to byla krásná zralá žena, ale za pár let?

Nechala se odvézt až na pobřeží, kde její rodina vlastnila domek a vlastně o něm nikdo nevěděl.
Edoardo se s Raquel seznámil v době, kdy už její rodiče nežili a o jejím bývalém životě se nikdy nezajímal. Zahrnul ji luxusem a ona za svou minulostí udělala tlustou čáru.
Domek byl ještě donedávna obýván nějakým vysloužilým mořským vlkem, ale co zemřel, byl prázdný. To se teď Raquel velmi hodilo.
„Měla jsem s ním dohodu, že nebude platit nájem, ale bude ho udržovat,“ vyprávěla, když jsem se obdivoval jeho perfektnímu stavu i novým nátěrům.

„Tak já pojedu,“ řekl jsem po prohlídce domku, ale Raquel mě zarazila.
„Počkejte do zítřka. Stejně už je večer. Můžete tu přespat. Tak, zůstanete?“
Pokrčil jsem rameny.
„Tak jo, ale tykejme si, jsem Pedro.“
„Raquel.“

Políbili jsme se, já šel zkontrolovat technické zařízení domu a žena se začala zabydlovat.

***

Najedli jsme se na pobřežní promenádě, kde si dali hamburgra a Raquel říkala, jak se opět cítí volně a svobodně.
„Doufám, že sem Edoardo nikdy nezavítá. Už o něm nechci nikdy slyšet.“
„A z čeho budeš žít?“ zajímalo mě.
„Víš, Pedro, jsou věci o kterých se nechci bavit. Setkali jsme se náhodou za podivných okolností a já budu ráda, když se rozejdeme jako přátelé, ale tím to končí. Nechci o tobě nic vědět a ty se nestarej o mě. A taky mi slib, že zapomeneš na tohle místo.“
Nečekala na odpověď a políbila mě.

V domku jsme se hned za dveřmi začali spontánně vášnivě a divoce líbat. Svlékali jsme se navzájem, pak jsem ji v náručí přenesl do ložnice a dál pokračovali v laskání a hlazení.
Ocas mi stál jak vlajkový stožár a třel se jí o stehna, že pod tím pocitem tekla jak řeka. Pak v klíně cítila šmejdící prsty, pronikající jí mezi pysky do lůna.
„Och… oooch,“ zmítala tělem naplněným rozkoší a se sílícím pocitem blížícího se vyvrcholení.
Gejzír slasti jí naplnil celé tělo a proud uvolněných šťáv jsem hned pohotově slízal a polykal. Zarostlý klín mi nevadil a líbilo se mi prodírat se chloupky mezi nalité pysky a plátky závojíčků.
Raquel nevnímala svět a jen doufala, že pocit rozkoše jí v těle vydrží co nejdéle.

Probrala se, když jsem na ní obkročmo usedl a čurákem jí šoustal mezi prsy. Sama si je co nejvíce zmáčkla a vždy, když mezery vyjela obnažený žalud, vyplázla jazyk, ale nedosáhla na něj. Tak dlouhýho ptáka jsem neměl.
Přesto se ho dočkala, když jsem jí ho později zarazil až na mandle a šukal ji do pusy, až se skoro dávila.
Semeno pak spolkla, nic jiného jí nezbývalo.

Odběhla si vypláchnout pusu, a pak jsme pokračovali v mazlení a líbání.
Poté se mi nastavila zezadu, jako když ji šoustal Fidel a zavrtěla zadkem.
„Já to tak mám ráda,“ sama řekla omluvně, jako by tušila mé rozpaky a překvapení.
Fascinovaly mě její visící balóny prsou a větší, ale pevný zadek a když jsem jí roztáhl půlky, análek mě zval dál.
Tvrdým ocasem jí tedy zamířil tam. Raquel si to uvědomila, co se chystám udělat a rezolutně to odmítla.
„Prosím, ne! Tam ne… nikdy!“

Zasunul jsem ji ho tedy o otvor níže. Strojovými přírazy jsem ji projížděl a vnímal její slastné vzdechy a sténání. Byla krásně mokrá a tření o stěny byly příjemné.
„Chci ti postříkat kozy,“ zafuněl jsem, cítíce nástup vyvrcholení.
Hned se otočila nastavila mi je.
„Stříkej… postříkej mi je,“ povzbuzovala mě a sledovala, jak mi ruka kmitá po ocase, ten sebou škube a trhavé výstřiky jí zkropily prsa a semeno stékalo v malých praméncích a skapávalo na postel.
Bylo hotovo, už jsme neměli chuť pokračovat a šli spát.

Raquel hned usnula a já, v obavě, aby všechno nehrála a v noci mě nezabila, noc strávil v polospánku. Byl jsem přece jen člen nepřátelského gangu, který je příčinou rozpadu jejího manželství… může se na mě pomstít.
Noc však proběhla v klidu a ráno jsem se s příslibem, že již ji nenavštívím, navrátil do města.

***

Doma jsem našel Celeste nějakou zamlklou a nemluvnou.
„Co ti je, miláčku?“
„Celý noci seš kdovíkde. Neozveš se. Víš jak mi tu je, samotný? Už mě to nebaví. Potřebuju čas to všechno vstřebat… a doufat, že si najdeš poctivou práci, jen ne v tom zasraným gangu!“

Šel jsem do kuchyně, kde si Pablo něco kuchtil a u toho si prozpěvoval. Když jsem vešel, zpěv ustal a Pablo se rychle vytratil ven.
„Co se tady děje?“ otočil jsem se na Juanu, která u stolu popíjela kafe.
„Nic,“ řekla tónem, který značil nějaký problém.
„No… ehm… včera se Celeste s Pablem nějak picli a… ehm… když jsem v noci přišla domů, tak jsem je přistihla, no… šukali spolu.“
Říkala to nevzrušeně. Juana byla holka nad věcí, s Pablem taky spíš kamarádili než chodili a rozhodně nespala jen s ním. Mě taky říkala, že jako švagra by mě ráda zkusila, ale já to bral jako fór.
Teď tedy s nevěrou začala Celeste a můžu si za to sám.
„Můžu ti nějak pomoct?“ ozvala se.
Pochopil jsem, co naznačuje.
„Díky, ale ne. Když budu chtít, ozvu se,“ věnoval jsem jí úsměv a odešel do práce.

***

Dnes jsem vezl Fidela a Renyu z jeho haciendy do jedné vily ve městě, kde uzavíral nějaký obchod s význačným partnerem.
Pro tyto účely měl ve městě vilu, kde návštěvy vítal se vší parádou a luxusem. Host si mohl odpočinout, využít péče hostesek a pak podepsat smlouvu, výhodnou pro obě strany.
Ovšem už nejednou se stalo, že host opouštěl dům v dřevěné truhle. To když se smlouvu uzavřít nepodařilo.

***

Ve vile nás Fidel opustil a my šli do kuchyně se občerstvit. Byli jsme tam sami, když se ke mně Renya obrátila.
„Vzpomínáš si, jak jsem ti předevčírem stiskla ruku?“
„Jo. To bylo nějaký znamení nebo co?“
„Ty seš polda, že jo?“ vypálila otázku, která mě přimrazila.
„Cože?“ snažil jsem se tvářit přirozeně.
„Tušila jsem to. U tý Savarézový, jak ses zdráhal ji vojet… Každej ví, jak to mezi gangy chodí a ty ses cukal a vyptával… Fidel si toho nevšiml, ale mně to došlo. Seš policajt. Viděla jsem tvou fotku, ale tos byl mladší. Ale neboj, já jsem totiž taky polda.“

„Ukaž průkaz,“ vyzval jsem ji a byl připraven tasit pistoli, kdyby něco zkoušela.
Vytáhla z kapsy odznak a ukázala.
Sjel jsem ho pohledem a skočil po ní. Odznak byl totiž falešnej.
Jenže Renya mou reakci čekala, hbitě útok vykryla, zkroutila mi ruku za záda, podrazila nohy a najednou se mi studená hlaveň pistole opřela o spánek.
„Nic na mě nezkoušej! Na takový grázlíky jsem cvičená,“ sykla a pak dodala. „Nelíbil se ti odznak? Já vím, to byla jen zkouška,“ pustila mě, s úšklebkem mi podala ruku a pomohla vstát.
Nato mi předložila jiný odznak. Ten byl pravý. Jen skutečný policista věděl o speciální značce, která svědčila o pravosti odznaku. Každý padělatel to považoval za výrobní chybu a odznak vyrobil bez této identifikace. Při běžném ukázání stejně nikdo nic nepoznal.
„Promiň, ale musela jsem si tě ověřit,“ řekla Renya.
„Já svůj odznak sebou nemám. Zatím ho nepotřebuju,“ odvětil jsem, zaskočen změnou situace. „Ty seš z protidrogovýho?“
„Ne. Z hlavní centrály. Páté oddělení. Jsem tu už tři roky. Za tu dobu jsem si prošla lecčím. Dělala jsem děvku lupičku a nakonec získala hlavní postavu a jsem jeho panenka na hraní. Za tu dobu už toho na něj máme hodně, ale šéf stále váhá to spustit. Co máš za úkol ty, že mi nikdo nic neřekl?“
„Tajná operace jednotky proti organizovanému zločinu. Úkolem je infiltrace do gangu, zmapování situace a možná likvidace vůdce. Taky zatím nemám žádné další pokyny.“

Renya pokývala hlavou.
„Takže ho máš zabít? My ho chceme živýho!“
„A co myslíte, že z něj budete mít? Bude gang řídit z lapáku, pokud ho do něj vůbec někdo dostane…“ nesouhlasil jsem.

Oba jsme ale byli rádi, že máme v gangu spojence a teď jen zbývalo čekat na naše nadřízené, aby spustili akci ASANACE.

***

Dny se odvíjely jeden za druhým.
Celeste se odstěhovala a nezvedala mi telefon. Ani Juana s tím nic nezmohla a i když jsem se s ní vyspal a byl to hezký zážitek, chmury z hlavy mi to nevyhnalo.
Zato jsem se více stýkal s Renyou a bavili se o práci u policie a představách o budoucnosti.

***

Byl jsem zrovna na Fidelově haciendě. Šéf byl někde pryč, byl teplý letní den a já po osvěžení v bazénu požádal jednu z krásných dívek, kterých tu byl houf, o masáž.
„Jsem Ramona, budete se mnou spokojený, pane,“ představila se.
Dívka byla vskutku výstavní kus. V plavkách na terase byla velmi přitažlivá a jak musí vypadat nahá. Cítil jsem, jak mi představou tuhne ocas.

Ulehl na břicho a tuhý ocas si chtě nechtě zalehl. Pak už jsem se plně oddal masáži a nevšiml si, že do místnosti vešla Renya, pokynem ruky dívku vyhodila a postavila se na její místo.
Já funěl blahem, jak se dívka vyznala. Když mi masírovala nohy a zadek, neopomenula zajížděl i na rýhu od zadku ke koulím a to už jsem se sám pánví nadzvedával, aby ulevil tvrdému ocasu.
„Klidně si klekni,“ řekla dívka, já v hlase poznal Renyu, ale poslechl jsem. Sevřela ptáka rukou a pomalými tahy honila. Tohle byla masáž hrozící výbuchem, vlastně výstřikem.
„Teď si lehni na záda,“ a když jsem se otočil, Renya byla nahá. Vyhoupla se na lůžko a mazlivě mě masírovala od ramen, přes hruď k ocasu. Skláněla se ke mně tak natěsno, že se mi prsy třela o tělo.
Neodolal sem a rukama jí sevřel krásně kulatá plná prsa.
Renya pohonila tvrdý ocas a pak na něj pomalu nasedla.

Proniknutí do pochvy bylo neskutečně slastné. Vlhko, teplo, pevné sevření a tření bylo slastné. Renya začala pomalu odsedat, tlumeně sténat a nechala si mnout a mačkat své poklady.
„Už… budu… hotovej,“ kroutil jsem se.
Renya sesedla, začala mi ho kouřit a celou nadílku pojmula do úst a šla vyplivnout do umyvadla.

Náhle se ode dveří ozvalo zlověstným hlasem.
„Ty hajzle… takhle mě podrazit! Tohle mi zaplatíš a ta kurva taky!“
Vyděšeně jsme hleděli na vztekem zkřivenou tvář Fidela, jak se s pistolí v ruce blíží k nám.
Dostal se mezi nás, když Renya ze strany zaútočila a snažila se mu vyrazit zbraň. Ten to nečekal a oba spadli na zem..Do maxima zlostí vytočený Fidel zbraň nepustil a vládl snad nadlidskou silou.
„Zabiju tě ty couro!“ ječel, ale to už jsem mu sevřel pažemi krk, trhl a zlomil mu vaz.
Fidel sebou škubl a zvadl.
„Musíme pryč a pak hned volat Centrálu,“ pohlédla na mě Renya.

Mrtvolu jsme ukryli do skříně a v poklidu dům opustili. Znudění strážci nic neslyšeli a u brány nám s mávnutím zvedli závoru. Renya hned volala vedení, že sledovaný cíl musel být odstraněn a ať se spustí akce ASANACE a já na plný plyn ujížděl k nám na ústředí. Gang Fidela Ramiréze přestal existovat.

***

Jak to všechno dopadlo. Při zatýkání ve vězení bohužel skončil i můj bratranec Pablo. Jako malá ryba si ale odsedí jen pár měsíců. S Celeste jsem se rozešel. Neskousla, že jsem jí neřekl nic o své pravé identitě a plánu a já vlastně mohu za to, že se v zoufalství osamění ocitla v Pablově náruči a posteli.

Nyní je mou manželkou Renya a společně se těšíme na narození prvního potomka.

Autor

Navigace v seriálu<< Vůdce gangu 01
4.3 36 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Juli

A jestli neumřeli, …😉. Čtivá oddechovka. Díky 🤗.

Gourmet

Ano, pěkně napsané, čtivé, líbí se mi.

Junior

Pěkná dvoudílná povídka o agentech v utajení pěkně proložená sexem.

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x