Planeta 97/S3X – Kapitola druhá

Toto je 4 díl z 4 v seriálu Planeta 97/S3X

Jakmile jsem rozdýchala lovcovu ukázňovací metodu, posadil si mě Vládce na koleno a jeho tříprsté dlaně prováděly průzkumnou expedici mého těla.
Jeden pár rukou si obzvlášť oblíbil vrcholky prsou a drsné, mozolovité konečky prstů zapříčinily, že bradavky přirozeně zareagovaly.
V druhém páru držel korbel s něčím, co mě zápachem štípalo v nose a občas si jedním z nich trochu pročechral chloupky v klíně.
Celou dobu jsem se psychicky snažila připravit na to, co mě jistě mělo čekat.
Ve chvíli, kdy nejen jeho srst ale i já byla celá potřísněná od tmavě žluté tekutiny připomínající pivo, mě chytil za ruku a táhl mne celým jeho zámkem až jsme skončili v jeho pokoji.
Tady již čekal na vyřezávaném mohutném stole z bílého dřeva velký škopek s vodou a hned vedle ovoce, sušené maso a džbány.
„Buch,“ okamžitě zabouchl za námi razantně dveře, zamířil k hromadě kožešin na zemi sloužící nejspíš jako lůžko a svalil se na ní.
„Chhrrrrr, chrrrr…chrrrrr,“ a usnul.
Nechal mě stát uprostřed pokoje a nevěnoval mi žádnou pozornost.

Nejprve jsem to měla za to, že vypil spoustu toho dryáku a odpadl, ale druhý, třetí i ty následující dny se vše opakovalo.
V síni hladil, dráždil a jevil zájem o mé tělo, to ale okamžitě zmizelo, jakmile jsme skončili za dveřmi ložnice. Od té chvíle mě ignoroval. Nakonec mi to asi došlo.
Nejspíš to celé bylo jen divadlo před jeho poddanými, ale hlavně mladšími samci, kteří by ho mohli zpochybnit v jeho pozici alfy.
Ve skutečnosti byl asi znuděný znásilňováním anebo ztratil se stářím zájem o milostné hrátky. Ne, že by mi to  až tak vadilo.
Měla jsem tam vodu na umytí, dost jídla a pití na malou hostinu.

Dny ubíhaly, ale nikde jsem neviděla ještěrčí otrokyni. To mě znepokojovalo, musela jsem přemýšlet nad jejím osudem. Třeba skončila jako sušené maso, které mi tak chutnalo. Vybavovala jsem si její hadí obličej postrádající mimiku, která by mi prozradila, zda to zasyčení na rozloučenou bylo nenávistné.
Byla jsem stejně tak nahraditelná, stačilo pouze, aby někdo přivedl jiný zajímavý exemplář.
Nechtěla jsem skončit jako ona.
Z města však nebylo uniku. To bylo jisté a i kdyby, kam bych utekla?
Hodlala jsem přežít a možná to přece jen byla ve skutečnosti příležitost, jak změnit osud který mi lidé předurčili. Způsob, jak žít svůj život, ne ho většinu prospat v mrazáku.

Den sedmnáctý

Rozhodla jsem se tedy přestat být pasivní, když si mě opět posadil na koleno. Rukou jsem ho objala okolo krku a vystavila mu prsa jen kousíček od tváře aby mohl sledovat, jak se s každým nádechem přibližují a zase oddalují, aby se znovu přiblížily.
V jeho obličeji, na kratičký, sotva postřehnutelný moment bylo možno spatřit údiv. Ale to už jeho ruce zaujaly obvyklé pozice. Dvě kroužily prsty okolo bradavek, další mi hladila boky a čtvrtá čekala na další korbel který si vyžádal.
Jedna Yettijka mu ho donesla. Už si ho chtěl od ní vzít, ale byla jsem rychlejší a přiložila mu jeho okraj k tlamě a dala mu opatrně napít.
Volná ruka jako by nevěděla, co si má počít, spočívala podél jeho těla a tak jsem jí nasměrovala do vnitřní strany stehen.
Všimli si toho i ostatní přítomní v sále a někteří si dokonce přisedli i blíž.

Takhle pokračovala většina dne.
Když mu donesli jídlo, krmila jsem ho, hladila jsem jeho hruď, zatím co on laskal mé tělo. Během toho se i několikrát zasmál a něco zahulákal. Stejně tak jsem postřehla že mnohem méně pil.
To všechno jako by se snad rozneslo po celém městě, protože tentokrát do síně zavítalo ke konci dne mnohem více hostů než doposud. Mohla jich tam být tak stovka, a tak jsem se rozhodla zvýšit úsilí.
Když Yettijka po delší době přinesla další korbel, který okamžitě již podávala mně, zaklonila jsem hlavu a nalila si polovinu obsahu do pusy. Pálilo to a byla v tom cítit  i jemně nasládlá ale i silná chuť alkoholu.

Přiblížila jsem ústa k jeho tlamě. Okamžitě pochopil a pootevřel jí a já začala hasit jeho žízeň kořalkou ochucenou svými slinami.
Když poslední kapka z mých rtů odkapala, začala jsem zbytek korbelu vylévat na své tělo.
Chladná tekutina tekla po prsou a podobně jako když řeka obtéká kámen, se rozdvojovala okolo vztyčené bradavky. Okamžitě se na ní přisál tlamou, olizoval jí, sál, štípal a bodal srstí. Jeho jazyk byl příjemně drsný a během chvilky tak cumlal bradavku tvrdou jako kámen.
Začala jsem pomalu pohupovat boky dopředu a dozadu a otírala svatyňku o jeho dlaň. Jeho bílá srst se leskla od šťáv vzrušení.
Dech se mi zrychloval a tváře mi rudly horkem.
„Achhhh,“ unikl mi tenký sten a hned na to další, jak se poštěváček setkával s tvrdými štětinami srsti.
To, jako by pro Vládce byl signál. Vzal mě oběma páry rukou do náruče, než jsem si uvědomila, co se děje už mě nesl do své ložnice.

„Buch,“ kopl do dveří a „buch,“ stejným způsobem je zavřel.
Opatrně mě postavil na nohy, kývl na mě hlavou a zasmál se.
„Reguk-čik Entele sib narutk,“ podíval se mi do očí.
„Nerozumím ti ani slovo,“ zavrtěla jsem nechápavě hlavou, stejně jako jsem nechápala proč mě už dávno nesvalil do kožešin.
Vládce začal gestikulovat. Nejprve ukázal na mě, potom na sebe, následně obě dlaně spojil a ukázal na dveře, potom je rozpojil a ukázal na celý pokoj.
Vyložila jsem si to jako druh hry, kde každý budeme hrát svou roli. Nejspíš jsem si jeho situaci vyložila správně a on to možná tušil.
Já ale chtěla víc, nejen být stále něčí loutkou.
Znovu jsem zavrtěla hlavou a zalhala že nerozumím. Udělala jsem krok, klekla si abych vyrovnala výšku, začala líbat jeho vrásčitou tvář a prsty šmátrala po uzlu roušky, která se musela ukrývat někde v srsti.
Ta po chvilce skončila na podlaze a množstvím oblečení jsme si byli rovni.
Vládce tam jen nehybně stál.

Odtáhla jsem se nepatrně a pohlédla mu do tváře. Jeho tmavě zelené oči vypadaly smutně. Kývl hlavou směrem dolů a já se tím směrem podívala.
Mezi svalnatými stehny visel naprosto povislý patnácticentimetrový lofas, ukrývající se v srstí porostlé předkožce. Vykukovala pouze fialové špička.
Evoluce se nejspíš ve vzdálených částech Galaxie nevyvíjela tak rozdílně, jak se někteří domnívali a muži čelí všude stejným obtížím, a to i minimálně zde.
Usmála jsem se, ne posměšně ale naopak chápavě a nasměrovala ho k masivnímu stolu, na který se posadil.
Šetrně jsem mu přetáhla předkožku a spatřila tak obnažený úd Yettie. Podobal se lidskému. Kůže byla nejprve bílá a od poloviny se měnila na fialovou a vrásčitější s tenkými žilkami, což byla nejspíš jejich obdoba žaludu, který nijak velikostně nevyčníval nad zbytkem.
Zbývalo jen doufat, že jsou i v jiných ohledech podobní. Jemně jsem ho prsty objala, začala hladit po celé délce. Tak jsem pokračovala minutu, dvě, tři, pět… Rty jsem přiblížila k jeho tlamě a jazykem do ní pronikla, podle jeho nechápavého výrazu bylo jisté, že Yettiové polibek neznají.
Trvalo značnou chvíli, než odpověděl na výzvu. Jazyky začaly se vzájemně proplétat, sliny mísit a já mu dávala dýchání z úst do tlamy a resuscitovala jeho libido.
Dařilo se mi to, pociťovala jsem, jak se začala krev hrnout do správného místa, které v mé ruce nabíralo na velikosti. Odtáhla jsem ústa, pohladila jeho tvář a klekla si před něho, tedy k jeho k životu probouzejícímu se pyji. Špička jazyka se dotkla jeho hrotu. Vládce zafuněl, jak jsem jazykem udělala pár koleček a poté ho olízla.

„Tichici, tichici,“ chtěl Vládce víc, když opět pocítil ten skoro zapomenutý, o to slastnější pocit vzrušení.  Já mu to hodlala dopřát a k tomu i něco navíc.
Rukou jsem zamířila nejprve ke kořeni a odtamtud rovnou k chlupatým varlatům. Začala jsem je masírovat a nahmatala tak čtyři koule.
Pyj začal stoupat a kamenět, žilky se měnily na silné tlusté žíly, které nabíhaly a na jeho hrotu se zaleskla kapička sekretu vzrušení. Objala jsem ho rty, pozvolna začala kouřit a jazykem se s ním mazlit.
Lehce slaná chuť mi zaplnila ústa.
„Chrrrrr, chrrrrr,“ začal vládce chrčet blahem, ruku mi položil na temeno hlavy a nutil mne, abych zrychlila tempo.
Žilňák nepřestával nabírat na velikosti a tvrdnout, vlastně během chvilky byl už tvrdý jako mramor a v tu chvíli jsem odtáhla hlavu.
„Neboj,“ uklidnila jsem ho, protože vypadal zklamaně, a přestala si hrát s jeho nalitými koulemi, jako s relaxačními. Tyhle u mě vyvolávaly mnohem příjemnější pocity.

Položila jsem ho na desku stolu a rozkročmo si klekla nad jeho tvrdý žilnatý trčící kyj, který o pár centimetrů posílil a nabral na objemu.
Bylo na čase abych si ho užila. Přiblížila jsem k němu navlhlý vchod do svatyňky a jeho hrot pod mým vedením začal přejíždět po celé její délce až po poštěváček, na který několikrát poklepal, zda může dál. Dvířka se začala pod návalem touhy odemykat. Vládce už to nemohl skoro vydržet, jedním párem rukou mě chytl za stehna.
„Jooo,“ začal pronikat do nitra. „Uhmmm…“
Když byla polovina ve mně, vzepřela jsem se a začala se nadzvedat. Jen ve chvíli, kdy hrozilo jeho vyklouznutí,  jsem ho opět nechala zasunout dovnitř. Podepřela jsem se o jeho, srstí zarostlou hruď. Jeho pánev začala vycházet vstříc té mé, tváře a nejen ony mi hořely vzrušením. Druhý pár rukou mě chytil za prsa a začal mě tlačil víc a lačněji na kyj.

„Chrrrrr, chrrrr,“ jeho chrčení začínalo nabírat na intenzitě. V vzájemném souladu jsme zvyšovali tempo. Drobné brnění v podbřišku doputovalo až k pupíku a odtud se šířilo dál do celého těla.
„Vydrrž, jen vydrž…“ prosila jsem ho a doufala, že pochopí oč ho žádám.
„Achhhh, achhhhh, jo, achhhhh,“ tlak ve mně stoupal s každým jeho proniknutím.
Připadalo mi to jako věčnost, ale nakonec musel bouchnout.
Mé svaly v těle se stáhly v křeč. Na chviličku se mi zatmělo před očima. Jeskyňka obepnula kyj, který do mě ještě Vládce rázně dvakrát zasunul, až ho nakonec zarazil co nejvíce to šlo.
„Chrrrrrr!!!!!“, dával hlasitě najevo své uspokojení a já cítila každé škubnutí, jak pumpoval do mě teplé dávky semene.

Svalila jsem se na jeho hruď, třásla se a zhluboka nabírala do plic kyslík. Svaly slastně opět povolovaly. Naslouchala jsem tlukotu jeho srdce, které se uklidňovalo stejně jako to mé.
Jeho paže mě objaly.
Nebylo to pouze prázdné gesto, cítila jsem v tom něco víc, něco ochranitelského a brzy na to mě obklopila tma. Spokojeně jsem  usnula, zatím co jsme spolu zůstali spojeni.
Z mé jeskyňky vytékal bílý pramínek spermatu společně s našimi milostnými šťávami.

Den osmnáctý

Probudila jsem se přikrytá kožešinami, ani si nepamatuji jak jsem se do nich dostala a kdy. Vládce ležel  vedle mě a jednou rukou mě objímal jako by snad měl obavy, že mu uteču.
Potěšilo mě to, nejen protože jsem byla pro něho nejspíš něco víc, než pouhá otrokyně, ale taky protože předtím nikdo neuděl to, co já.
Když jsme se dostatečně vyspali, usedli jsme společně ke stolu a nasnídali se. S pomocí posunků jsme během toho komunikovali.
Jméno Vládce bylo Kroch, mě nazývali Entele neboli bezsrstá.

Tak začala má první lekce jazyku Yettiů…

Navigace v seriálu<< Planeta 97/S3X – Kapitola třetí
5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
bigbizz

Výborné, super, bomba. Už se těším na další.

Trysky

Moc pěkné pokračování, jen tak dál. Už se moc těším na další díl.

Frank

Hodně pěkný pokračování, zajímavě popsáno a už se nemůžu dočkat dalšího dílu
Frank

Martin

Opravdu povedené pokračování . Nemůžu si pomoct , ale ten vůdce mi připadá jako z Kruanova dobrodružství 😀 líbí se mi vývoj povídky . Je to něco nového a těším se na pokračování 😀

Frank

Moc pěkný vývoj situace, nemůžu se dočkat jak se to bude vyvíjet dál.
Frank

Wolf

Neuvěřitelně povedená povídka je to zajímavé čtivé a pěkně dávkované co dotat jen piš ať už je tu třetí díl 👍🤘

childe

Velmi hezká a netradiční povídka. Každý díl je příjemné objevování nového světa.

Iris954

moc dobré pokračování ! tohle je asi zatím nejlepší díl ! jen tak dál

9
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x