Dostal jsem nabídku práce v jedné perspektivní společnosti jako obchodní manažer. Vzhledem k tomu, že v současné práci jsem se necítil spokojeně a ani příliš nevycházel s kolegy, neváhal jsem a nabídku přijal. Brzy jsem se dostal k možnosti uskutečnit vcelku lukrativní kontrakt, ale protože podmínky nebyly pro naši společnost stanoveny zrovna ideálně, byl jsem […]
Dokonalý job 1 – První kont(r)akt Přečíst vše 2 »
Doma jsem ze sebe shodil oblečení a s vědomím toho, že ráno nemusím do práce, jsem se ještě na chvíli rozvalil v křesle a pokračoval v občerstvování. Ani nevím, kdy jsem v tom křesle vytuhnul. V noci mě vzbudila zima a nutkání jít si ulevit. Odskočil jsem si, ale do postele se mi nějak nechtělo. Proti zimě jsem na sebe
Dešťová víla 26 Přečíst vše 2 »
Když jsme dorazili na hotel, bylo něco kolem třetí hodiny. Na recepci nám dali klíč, instrukce ke stravování a poslali nás na pokoj. Když jsem zjistil, že ho máme až nahoře v šestém patře, rovnou jsem zavrhl schodiště. S kufry se mi fakt tahat nechtělo. Došli jsme k výtahu a nastoupili dovnitř.
Kristýnka 37 – Dovolená začíná Přečíst vše 2 »
Fanynova povídka Šupkunda a Fredův komentář ve mně oživily vzpomínky na jedno z mých nesčetných vojenských cvičení. Špatné zážitky časem vyprchají z paměti a zůstávají jen ty hezké, spojené s přátelstvím, odvahou a statečností, ale častěji s příběhy vojenských lásek, které jsme prožívali o to intenzivněji, protože byly příjemným vytržením z každodenního, mnohdy jednotvárného života
Všechny moje lásky – Radka Přečíst vše 2 »
OSUDOVÝ OKAMŽIK 1/3 Je to už pár desítek let, co Antonín Kuba pracoval v pobočce jednoho strojírenského podniku jako zásobovač a tak trochu i jako skladník. Nastoupil tam hned po vojně a za pár roků si vydobyl slušnou pozici. To, když mu k běžným povinnostem přifařili i funkci vedoucího skladu.
Osudový okamžik 01 Přečíst vše 2 »
Tulili jsme se a nabírali síly, abychom se mohli alespoň zvednout. Naše ruce putovaly po těle toho druhého a prodlužovaly tak naši nádhernou chvilku. „Nemáš hlad?“ zeptal jsem se. „Víš, že i jo? Docela mi vyhládlo.“ „To se ale budeme muset zvednout a obléknout. A na co bys měla chuť?“
Dešťová víla 22 Přečíst vše 2 »
Konečně jsme dojeli do hotýlku. Ubytovali jsme se a rovnou zapadli na pokoj. Já zamířil rovnou pod sprchu, abych ze sebe smyl tu cestu a nachystal se na schůzku s ředitelkou a majitelkou hotelu v jedné osobě. Pavlína, jakmile viděla, na co se chystám, shodila ze sebe šaty a zamířila za mnou. Pod tekoucí vodou na mě
Dešťová víla 21 Přečíst vše 2 »
ŠIKULA 6/12 Šikula a Anděla Vostrá se zastavili uprostřed návsi. Předtím ovšem zaplatili vstupné 100 Kč, jak se sluší a patří, neboť sloužilo k uhrazení nákladů na Slavnost a na údržbu a opravu veškerého zařízení používaného k této příležitosti. Stáli a rozhlíželi se, pátrajíc po Šimonu Burákovi.
ŠIKULA 5/12 Oněch pět fiktivních vesnic – Alíkov, Bulíkov, Culíkov, Dudlíkov a Ejhlíkov – mělo nejenom svérázné tradice, ale i svérázné oslavy. Státní svátky je zajímaly jen coby volné dny, měli přece své, ničím nezaměnitelné. Jedním z nich byl svátek Přírody, který se však skládal ze čtyř slavností – Jarní, Letní, Podzimní a Zimní.
Následující den byl Petr jak pytlem praštěný. Unavený, utahaný, myšlenkami se stále vracel k svému prvnímu opravdovému sexu s mamkou. Celý vyšťavený, zničený, si po příchodu z práce lehnul a spal až do večeře.
Nejsem mamánek 04 Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
