Když mě můj šéf suše oznámil, že příští týden pojedu na zahraniční výjezd, zalapal jsem po dechu. Byl jsem v kolektivu přejímacích techniků nejmladší, teprve třiatřicetiletý a nikdy jsem ještě v zahraničí nebyl. „Já?“ otázal jsem se blbě, celý udivený. „Asi ty, jinak bych tě nevolal. Sedni si a poslouchej,“ řekl, „pojedeš na tu akci do Alžíru, […]
Pod žhavým sluncem Sahary Přečíst vše 2 »
Když mě ráno budík zvedl z postele, v klidu a pohodě jsem provedl ranní hygienu a pak se beze spěchu na motorce dopravil do Vzletu. Sice jsem tak trochu čekal, že při odjezdu ze svobodárny uvidím Milušku, ale nikde v okolí se nevyskytovala. Po dojezdu jsem milovanou kejvačku zaparkoval na rozsáhlém podnikovém parkovišti a zamíchal se do hustého
Když odešla, podíval jsem se na hodinky a nestačil jsem se divit, jak rychle dovede čas utíkat, když je člověk v dokonalé pohodě. Bylo málo po třetí a barák začal ožívat. Několik autobusů kyvadlové dopravy už zřejmě vyplivlo kontingent makáčů od ranní směny a bylo to znát. Výtah hučel v jednom kuse a schodištěm se
Ako tridsaťtri ročný som sa dostal s chrbticou cez môjho dobrého kamaráta – lekára, na kúpeľnú liečbu. Známe slovenské kúpeľné mestečko ma privítalo krásnym počasím. Dobrým pivom v miestnom hoteli a krásnymi babami. Ale všetko poporiadku a nepredbiehať situáciu.
Kúpeľná liečba 01 Přečíst vše 2 »
Odbočili jsme ze silničky a sjížděli k naší broučkové chaloupce. Řidič se s námi rozloučil a vracel se zpět. Já jsem odemkl, otevřel doširoka dveře, rozsvítil, Janu zvedl do své náruče a přenesl přes práh. Dal jsem jí velkou pusu a slavnostně řekl: „Tak vás vítám doma paní Karešová.“ Přitulila se, slzičky jako hrách se jí koulely
Mýtinka 12 – Svatební noc Přečíst vše 2 »
Její příchod mě patřičně nažhavil. Vyskočil jsem z křesla, vrhl jsem se k ni a chvatně ji objal. Lehce se mi vymanila a vykročila ke kuchyňské lince. „Počkej s tím, ty divochu! Nejdřív se musíš najíst.“ S plnou hlavou myšlenek na šukání jsem se snažil protestovat, ale nedala si říci. „Prázdný pytel nestojí, vždycky říkala
Venku bylo zataženo, poletovala drobná ledová krupička a hospůdka uprostřed dědiny zela téměř prázdnotou. Až na skupinu stálých hostí v rohu výčepu. Hostinský Šmalda donesl kyblík uhlí, naládoval stará hospodská kamna a po očku sledoval, jestli všichni mají nalito. V čele stolu seděl Honza Kaláb.
Povídky od hostinského stolu 06 – Sauna Přečíst vše 2 »
Venku se šeřilo, drobně poletoval sníh a hospůdka uprostřed dědiny zela téměř prázdnotou. Až na skupinu stálých hostí v rohu výčepu. Hostinský Šmalda se zaujatě věnoval roztáčení piva a jedním okem sledoval co se u stolu děje. Dirigent zábavy u stolu, Honza Kaláb si prohrábl vlasy a zeptal se: „Tak kdo je dneska na řadě s vyprávěním?“ „Já si
Povídky od hostinského stolu 04 – Na plese Přečíst vše 2 »
Venku se zatáhlo, začalo drobně pršet a hospůdka uprostřed dědiny zela téměř prázdnotou. Až na skupinu stálých hostí v rohu výčepu. Hostinský Šmalda čistil sklenice a bedlivě sledoval, jestli všichni mají nalito. V čele stolu seděl hranatý, prošedivělý Honza Kaláb. „Tak dnes je na řadě Bořek,“ spustil a ulízl si pěny ze sklenice. Bořek, v partě jeden z nejmladších,
Povídky od hostinského stolu 02 – Stopařka Přečíst vše 2 »
Povídka první – Výbuch. Venku se šeřilo a hospůdka uprostřed dědiny zela téměř prázdnotou. Až na skupinu stálých hostí v rohu výčepu. Hostinský Šmalda seděl za výčepem, dělal že čistí sklenice a bedlivě sledoval, jestli všichni mají nalito. V čele stolu seděl hranatý, prošedivělý Honza Kaláb. „Tak si myslím, že dnes má vyprávět tady Vašek,“ začal usměrňovat zábavu. „A ne
Povídky od hostinského stolu 01 – Výbuch Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
