Asi po půl hodince poklidné cesty dorazili. David z kufru vytáhl deku a ukázal směrem ke skále, která byla přes lesní porost vidět.„Je to ještě malý kousek, jen doufám, že cestička k tomu mýmu místečku není moc zarostlá.“ Petra se mezitím protáhla jako nějaká velké kočka. „Ale takhle je tady klid a i krásně!“Přišel k […]
Divoký život 16 Přečíst vše 2 »
Jana otevřela oči. Hlava ji neskutečně bolela a dělalo se jí špatně od žaludku. Cítila chlad a vítr na tváři, ale také počáteční sluneční paprsky, které dopadaly na její obličej. Uvědomila si, že slyší moře a trochu si oddechla. Byl to jen sen. Noční můra o tom, že letadlo havarovalo a všichni umřeli. Asi se
Nově upraveno. „Váš zdravotní stav se zlepšil natolik, že vás necháme převézt na oddělení,“ sdělil mi lékař při velké vizitě. Ležel jsem přes týden na oddělení ARO, kam mne přivezli po zjištění, že jsem prodělal infarkt myokardu. Napojený sondami na přístroje jsem tu přes týden ležel v pozici, ve které jsem se nemohl prakticky ani
Sestřička Marie 01 Přečíst vše 2 »
DEN DRUHÝ – KOUPÁNÍ Druhý den ráno jsem se probudil a koukl na vedle ležící dívky. Zapátral jsem v paměti a přemýšlel jsem, jestli se mi vše co se včera stalo jen nezdálo. Holky ještě spaly, tak jsem vstal a šel se na ně podívat. Martina ležela a boku a z tílka jí koukaly skoro
Prázdniny s kamarádkami 02 – Koupání Přečíst vše 2 »
Lepší je vyhořet, než se stěhovat! Obzvlášť má-li člověk velkou knihovnu… Zakládám se synem knížky a ten mezi nimi narazil na značně ošuntělý sešit A5. Došlo mi, že „objevil” básničky, který jsem smolil jako mladík. Zvědavě obrací listy a ty hodně krátký věci si hned přečte. Dělám „jako, že nic“, ale přitom čekám, co na
Před sebou měl nejtěžší úsek, dva a půl metru asi dvacet centimetrů široké římsy. Kdyby se dalo něčeho chytit, tak by to nestálo za řeč, jenže nedalo.Musel se hrudí nalepit na zeď a tři metry nad zemí se po tmě a „na špičkách“ posunovat úkroky…Římsa končila ve výklenku (asi pro sochu) odkud Bronislav pozoroval sprchující
Slavily se Jardovy narozky a naše partička zase využila chajdu u rybníka. Sešli jsme se tam v až nečekaně početné sestavě. Každý, jak je u nás dobrým zvykem, přinesl něco dobrého k jídlu nebo pití. Oslavenec, samozřejmě, nejvíc. Slavilo se, jedlo a pilo. Všichni jsme bavili a užívali si příjemnou pařbu. Padla už tma, ale
„Okamžitě mi to vrať ty debile!“ zařvala Monika na Marka. Ten jí totiž nepozorovaně vytáhl z tašky s oblečením kalhotky a začal s nimi mávat nad hlavou. K Moničinu překvapení jí je rychle hodil. Ve chvíli kdy je chytila, jí došlo proč. „Přestaňte tu hulákat jak na lesy slečno Pokorná a všichni sednout!“ ozval se ode dveří studenty nejméně
Moničino studium 03 – Matematika Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
