PROSINEC 1938 „Vidíš ho?“ zašeptal vojín Lišjak a Karel, oči upřené v dalekohled se zaměrným křížem, jen hlesl. „Vidím,“ a stiskl spoušť. Třeskla rána a Němec na hraně hradby jen rozhodil ruce a padl. Karel si s uspokojením udělal další vryp do dřevěné pažby. Už jich tam měl pět. Dobývání hradu Děvičky takto probíhalo už […]
Osmatřicátý rok 05 Přečíst vše 2 »
Na tu krásnou roubenou chatu jezdili kluci už od střední školy. Stála na kraji chatové osady v borovém lese u malého rybníka. Opravdu bylo to čarokrásné klidné místo pro relaxaci i zábavu. Byla to chata jednoho jejich příbuzného, který jim půjčoval klíče a byl rád, že mu to tam vysmýčí, vyvětrají a občas i něco
ÚVODEM: Na žádost čtenáře ze Slovenska jsem převedl děj na Slovensko a pokračuji v povídkové fikci z října 1938. Děj plynule navazuje na předchozí díly. Karel Janda svíral kulomet, pálil na nepřítele a připadalo mu, jako by celý život nic jiného nedělal. Od doby, co vypukla válka, uběhlo několik týdnů, ale jemu to připadalo jako
Osmatřicátý rok 04 Přečíst vše 2 »
Na tu akci jsem se dostal úplnou náhodou. Kamarádovi mého kamaráda vypadl jeden řidič na svatbu, a tak se obrátil na mě, čerstvého majitele zánovního Audi. Za celodenní a noční rozvoz opilců jsem měl dostat nějaký peníze a balík výslužky. *** V restauraci, kde se to konalo, jsem seděl stranou, popíjel colu a sledoval dění
Poslední týden byl pro Tomáše hektický. Po návratu z reprezentačního srazu ho doma čekalo nemilé překvapení. Otce odvezla sanitka minulou noc s podezřením na infarkt. Nikdo nechtěl Nikole kazit její sportovní úspěch, a tak jim o tom nedali vědět. Od té doby se Tomáš prakticky nezastavil. Markéta k tomu všemu dostala silnou chřipku a on se tak staral
Začalo to volejbalem 08 Přečíst vše 2 »
V brdských lesích, nedaleko za obcí Lážov nachází se lesovna. Kousek od ní i hájovna a v obou usedlostech žijí dvě rodiny. V lesovně lesmistr, lidově zvaný fořt, Nývlt a v hájovně hajný Weber. Oba jsou panskými služebníky na panství knížete Wilibalda Hohensteina a jeho sličné choti, kněžny Emílie von Steinkopf. A do této doby
Příběhy z lesních samot Přečíst vše 2 »
Bylo krásné odpoledne a Mike si vzal stranou Lucy Petersenovou. “Mohu vás pozvat na koktejl?” otázal se a Lucy se usmála. “Zveš mě na rande?” “Tak něco,” podotkl Mike suše a Lucy s otazníkem v očích šla za ním. Usedli ke stolku stranou z doslechu a Mike začal. “Viděl jsem vás s Henrym ve skladišti.
Mike seděl v lavici, když mu na stůl přímo před očima přistála obálka. “Ber, nebo nech ležet,” ozval se hlas spolužáka Jamese, který si hned přisedl. “Co to je?” otázal se Mike. “Otevři a uvidíš.” Mike ji otevřel a uvnitř byla ozdobným písmem vyvedena pozvánka na plavbu jachtou ze Západního pobřeží na Havajské ostrovy a
Telefon zazvonil velmi nevhod. No, zkuste to, s někým mluvit a mít čuráka zasunutého v puse úžasné kuřačky Veroniky, která vám ho sjíždí, až máte slastí mžitky před očima a mozek dole v topořivých tělískách. Přesto jsem to zvedl. „Táta,“ svítilo na displeji. „Ahoj,“ snažil jsem se hovořit soustředěně. „Ahoj, synu. Už jsem zpátky doma,
Manželka z Koreje Přečíst vše 2 »
Ano, jsem ženatý. Ano, mám i milenku. Není to nic, čím by se člověk měl chlubit, ani si tím nezvyšuji společenskou prestiž, ale spíš je to tak nějak z nutnosti. Žena honila kariéru a já si doma z nudy tak akorát mohl honit péro. Žena stoupala na firemním žebříčku výš a výš a na rodinný
Protected by Security by CleanTalk
