neznámá

Krásný kilometry

This entry is part 1 of 6 in the series Krásný kilometry

Mám černý sedloa lesklý řídítkašpatně skončíšříkala mi maminka(Psí vojáci) Tohle je povídka o motorkách a holkách. Bez motorek by se příběh nestal a bez holek by ho nemělo smysl vyprávět. Ve čtyři hodiny odpoledne mi zazvonil mobil, na displeji se objevil Evin obličej. V ten okamžik jsem ještě netušil, co mě čeká. Před pěti měsíci odletěla […]

Krásný kilometry Přečíst vše 2 »

Pod hvězdami

Nějak jsem neměl co dělat, tak jsem se coural po městě, až jsem došel ke hvězdárně. Měli zrovna venkovní výstavu. Ze zvědavosti jsem okukoval vystavené modely. „Kdybyste měl nějaké otázky, tak stačí říct,“ ozvalo se znenadání vedle mě.„A… ano…“ vykoktal jsem ze sebe, „zatím jen koukám. Máte to pěkný.“Otočil jsem se od makety raketoplánu. Stála

Pod hvězdami Přečíst vše 2 »

Matěji, proč tě holky tak chtějí 15

This entry is part 15 of 17 in the series Matěji, proč tě holky tak chtějí

Uteklo to jako voda a Matějovi nastal čas vyrovnat se s minulostí, nebo lépe řečeno ji uzavřít. Na jednu stranu se mu do toho moc nechtělo, na stranu druhou si připomínal všechny ty chvíle radovánek, které se ženskými prožil. Musel si při těch vzpomínkách přiznat, že mu to asi bude dost chybět, byl však odhodlán všem

Matěji, proč tě holky tak chtějí 15 Přečíst vše 2 »

vyhonění v parku

Na Vítkově

Procházel jsem se po Vítkově a náhle jsem na jedné lavičce spatřil zajímavou dívku, čtoucí si knížku. Nebyla extrémně krásná, spíš tak normálně, ale něčím mě přitahovala. Přitom oblečena byla také nevyzývavě. Černé legíny, bílé tenisky, tepláková bunda s kapucí. „Dobrý den. Mohu si přisednout?“ zastavil jsem se u ní.„Hm,“ odtušila, aniž zvedla oči od

Na Vítkově Přečíst vše 2 »

montér

Zaměřění bytu

Radek stiskl zvonek se jménem Sojkovi. „Haló? Sojková,“ zachrčelo z domovního telefonu. „Dobrý den. Jsem Janeček. Na to zaměření od pana Hanáka,“ vysvětloval. „Ano. Pojďte nahoru, bydlíme v posledním,“ a bzučák mu otevřel dveře. Radek vyběhl čtyři patra a paní Sojková už stála na prahu. „Dobrý den,“ podávala mu ruku a Radek oněměl. Usmívala se

Zaměřění bytu Přečíst vše 2 »

Stopy v písku

Ležím na pláži a naslouchám šumění vln. Směsice hlasů mluvících jazykem, jemuž nerozumím, mě podivným způsobem uklidňuje. Těch pár dětí dovádějících nedaleko neubírá nic na klidu tohoto místa. Naprosto bezmyšlenkovitě a bez jakéhokoli úmyslu se mé prsty prohrabují pískem. Čechrají ta teplá zrnka jako by to byl kožíšek nějaké ženy.

Stopy v písku Přečíst vše 2 »

Protected by Security by CleanTalk