Celý týden jsem měl co dělat. V prvé řadě jsem musel nahlásit, že na příští týden a možná déle, nepřihlašuji obědy, neboť budu na vyšetření ve špitále, což jsem si bez uzardění vymyslel. Ať mi zatím drží místo, že se ozvu, jak to bude dál. Také jsem si musel vyprat nějaké oblečení a vyžehlit ho. To […]
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 04 Přečíst vše 2 »
Jožin chodil po domě celej naježenej. Zase se pohádal s manželkou a pak ještě s dcerou, které v návalu vzteku řekl, že je jak nadržená stepní koza, a ať si konečně najde chlapa, kterej ji vymrdá zas do normálního stavu. Edita se rozbrečela a zamkla se v pokojíku, zatímco žena Marie Jožinovi řekla, že je
Stalo se v jednom domě Přečíst vše 2 »
Nemohu říct, že by týden uběhl jako voda. Měl jsem stále co dělat, avšak rozhodně se mi nezdál tak dlouhý, jako ty týdny před tím. V pátek Táňa podle slibu přijela, já si sbalil nejnutnější věci, a už jsme frčeli k ní. Vyjeli jsme výtahem do pátého patra, Táňa slavnostně otevřela dveře a já zvědavě vstoupil dovnitř.
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 03 Přečíst vše 2 »
„Mohla bych u tebe přespat?“Víc mě překvapit nemohla.„Samozřejmě, že ano, místa je tu dost a je to tvůj byt,“ odvětil jsem ohromeně.„Ale ty tady bydlíš.“„To je fakt,“ uznal jsem její námitku. „Pojď, ukážu ti, kde budeš spát.“ Zavedl jsem ji do ložnice a ukázal na postel, kde spávala moje žena. „Tady se můžeš vyspat,“ oznámil
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 02 Přečíst vše 2 »
Adama Zajíčka čekala za pár měsíců maturita a vytoužený odchod z domu na vysokou, kde jak doufal, bude mít příležitost změnit svůj image. Na střední byl trochu za exota, brýle a nějaké to kilo navíc ho u holek náležitě diskriminovaly. Navíc svou introvertní povahou si ani nenašel moc kamarádů a stával se tak terčem žertíků, někdy
Tento díl byl publikován již před časem, jako samostatná povídka. Upraveno. (poznámka autora) Očekávaný sex s Boženkou nakonec nenabyl reálnou podobu a mně nezbývalo nic jiného, než se chodit po zbývající dny alespoň kochat pohledem na krásná těla žen k řece. Čtrnáct dní dovolené uteklo rychleji, než proteklo vody řekou malého městečka, kde jsem trávil
Ztracená léta 07 Přečíst vše 2 »
Čtrnáct dní dovolené, daleko od kasáren a neustálého vojenského drilu, co lepšího jsem si mohl přát?První, co jsem udělal, když jsem přijel domů, bylo, že jsem svlékl vojenskou uniformu, vykoupal se a převlékl do civilního oblečení, plně přesvědčen, že po celou dobu, co budu doma, na sebe neobléknu nic zeleného. Krásné letní počasí a prostředí
Ztracená léta 06 Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
