„Kampak spěcháš?“ překvapil Zorku stařík za dveřmi.„Domů,“ odňafla uraženě.„A proč tak brzo?“ zkoušel se k ní opět o kousek přiblížit, aby mladé kopýtko nenapadlo opravdu vzít nohy na ramena a utéct domů.Zorina na to neuměla odpovědět. Jen zrudla ve tváři, hledala v duchu jakoukoli výmluvu a očima ryla do spár mezi podlahovou dlažbou. Uvědomila si, […]
Obětní beránci 05 Přečíst vše »
Celý týden jsem měl co dělat. V prvé řadě jsem musel nahlásit, že na příští týden a možná déle, nepřihlašuji obědy, neboť budu na vyšetření ve špitále, což jsem si bez uzardění vymyslel. Ať mi zatím drží místo, že se ozvu, jak to bude dál. Také jsem si musel vyprat nějaké oblečení a vyžehlit ho. To
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 04 Přečíst vše »
Nemohu říct, že by týden uběhl jako voda. Měl jsem stále co dělat, avšak rozhodně se mi nezdál tak dlouhý, jako ty týdny před tím. V pátek Táňa podle slibu přijela, já si sbalil nejnutnější věci, a už jsme frčeli k ní. Vyjeli jsme výtahem do pátého patra, Táňa slavnostně otevřela dveře a já zvědavě vstoupil dovnitř.
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 03 Přečíst vše »
„Mohla bych u tebe přespat?“Víc mě překvapit nemohla.„Samozřejmě, že ano, místa je tu dost a je to tvůj byt,“ odvětil jsem ohromeně.„Ale ty tady bydlíš.“„To je fakt,“ uznal jsem její námitku. „Pojď, ukážu ti, kde budeš spát.“ Zavedl jsem ji do ložnice a ukázal na postel, kde spávala moje žena. „Tady se můžeš vyspat,“ oznámil
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 02 Přečíst vše »
Ráno jsem se probudil do tak nádherného slunečního dne, jaký jsem už dlouho, zvláště v dubnu, nepamatoval. Přímo s rozkoší jsem se protáhl a s tou nejlepší náladou se chystal vstát. Jenže v ten okamžik se mi v hlavě vybavilo, že je to na den přesně rok, co jsem za stejně slunečného počasí doprovodil svou ženu na její poslední cestě.
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 01 Přečíst vše »
Agáta se dostala na vysokou, ale neměla kolej. Zasedla rodinná rada, až se otec náhle plácl do čela a otočil se na manželku.„Vzpomínáš na strýce Aloise, jak byl Andule na svatbě?“„Jo, ten divnej….,“ zabručela matka.„Jo, ten vlivnej. Vzpomínám si, jak říkal, že rodina musí držet pohromadě a on zrovna tam někde bydlí. Seženu u Anduly
Seděl u PC a mořil se s úpravou povídky, která mu před chvílí došla do emailové schránky. Protože z vlastní zkušenosti věděl, jak nedočkavě autoři čekají na zveřejnění svých výplodů, snažil se korektury dělat operativně, aby text šel na sklo co nejdříve. . Někdy mu úpravy šly téměř samy, to když pracoval na povídce svého
Protected by Security by CleanTalk