Babička

Bydlet na privátě je rozhodně lepší, než na koleji. A zvlášť když je bytná přítažlivá žena v nejlepších letech. V tom případě ani nevadí, že je to vlastní babička…

S první přednáškou na vysoké škole mne čekalo další dilema. Mám denně dojíždět do Prahy, nebo v sobě najít odvahu a zastavit se u babičky a požádat jí, zda bych u ní nemohl bydlet do doby, než si najdu nějaký podnájem.
Problém byl v tom, že jsme s ní již delší dobu neudržovali kontakt. Sám ani nevím proč.
Babička žije v jedné okrajové čtvrti Prahy, sama, alespoň si to myslím.
Doma jsem o svém úmyslu raději nemluvil a doufal jsem, že mi otevře a přijme svého vnuka a na pár dnů mu poskytne azyl.

Adresa, kterou jsem si pamatoval, souhlasila, tak jako i jméno na vizitce dveří.
Poslední rozhodování a stiskl jsem zvonek.
Za dveřmi se po chvíli ozvaly kroky a ženský hlas se zeptal:
„Kdo je?“
„To jsem já babi, vnuk Pepa“.
Chvíli bylo ticho, pak jsem slyšel zvuk bezpečnostního řetízku a dveře se pomalu otevřely. Babička stála mezi nimi.
Po delší době, kdy jsme se neviděli, jsem měl jen matnou představu o tom, jak vypadá. Představoval jsem si jí všelijak, ale skutečnost mne udivila. Přede mnou stála šedesátiletá žena, a na to, že nečekala návštěvu, upravená, v elegantním župánku, mírně rozevřeném, tak že dráždivě odhaloval žlábek mezi prsy.
Zrak mi sklouzl na její ruku, kterou držela kliku a její pěstěné nehty a neopomněl jsem se podívat i na její nohy v domácích pantoflíčkách s labutěnkou. Tak takhle jsem si jí opravdu nepředstavoval. Chvíli si mne prohlížela, než mne poznala.

„Pojď přece dál,“ vytrhla mne z překvapení. „Nebo chceš stát na chodbě?“
Sedl jsem si do pohodlného křesla a pozoroval babičku v kuchyňce, kde připravovala voňavou kávu.
„Ale projíždím Prahou a tak mne napadlo, že bych se u tebe zastavil,“ zalhal jsem trochu. Káva již zavoněla na stolku a já si s babičkou začal vysvětlovat, proč jsme se tak dlouho neviděli.
„Co bylo, bylo,“ uzavřela babička nakonec hovor. „Hlavně, že jsi ty nezapomněl a přišel si se na mne podívat.“
Zrak mi klouzal po jejím těle a občas spočinul na jejích nohách, které tu a tam odhalil cíp odhrnutého županu.
„Ty jsi, babi, sama? Taková pěkná ženská?“ začal jsem jí lichotit.
„To víš, že by se našla spousta chlapů, ale já už si zvykla a asi by mi vadilo mít pořád vedle sebe nějakého cizího dědka. A mladý mne nechce,“ zažertovala.
„Co ty víš,“ byla moje odpověď. Myslel jsem to na sebe.

Babička se v mých očích začala jevit jako sexuálně přitažlivá žena a přistihl jsem se v myšlenkách na to, že bych si i dal říci. V mých představách se začalo rýsovat její tělo, ukrývané pod župánkem a v mém mužství začalo probouzet touhu. Látka kalhot se napínala a já měl co dělat, abych to skryl přehozenýma nohama.

„Pospícháš hodně, nebo zůstaneš na večeři?“ zeptala se.
„Rychle něco připravím,“ a zmizela opět v kuchyni.
Žaludek se již ozýval a tak jsem nepohrdl.
Vstal jsem a šel se podívat, co babička připravuje.

„Hezky to voní,“ nahnul jsem se za ní nad plotnu a nasál. Zároveň jsem se možná nechtěně přitiskl k jejímu tělu. Vonělo zralou ženskostí.
Díval jsem se na chloupky na jejím krku a zároveň vnímal tvrdost jejího zadku. Zůstával jsem přitisknut k jejímu tělu a jen čekal na její reakci. Opět tvrdnoucí úd se dotýkal jejích půlek a dech se mi zrychloval.
Ale i babička držela a určitě úmyslně prodlužovala chvíli kontaktu našich těl.

„Neblázni,“ nakonec zašeptala. Pomalu se ke mně obracela se slovy,“ to přece nemůžeme, vždyť jsem tvoje babička.“
Ruce jí klesly podél těla. Snad i nechtěně se dotkla boule na mých kalhotách. Jen na chvíli ucukla, ale pak se jí ruka vrátila na místo mého bouřícího mužství. Držela ruku na onom místě a očekávala, co se bude dít. I ve mně se odehrával vnitřní boj, zda pokračovat, nebo přece jen respektovat skutečnost, že se jedná o mou babičku.
Nakonec jsem uchopil pásek županu a zatáhl. Šňůrka povolila a župan se rozevřel. Vzal jsem jí za ramena a odhrnul jej úplně. Župan padl na zem a babička přede mnou stála jen v podprsence a kalhotkách.

Mé představy mne nezklamaly. Měla na svůj věk opravdu zachovalé tělo a bylo znát, že o sebe pečuje. Objal jsem jí a hledal na jejích zádech knoflíčky podprsenky. Místo nich jsem nahmatal háčky. Trochu třesoucími se prsty jsem jí uvolnil podprsenku a obnažil její prsy. Velké, trochu povadlé, ale přitažlivé, s trčícími bradavkami, snad ze zimy, snad ze vzrušení.

Babička, která přistoupila na tuto hru, mi zmáčkla mužství na důkaz toho, že souhlasí s tím, abych pokračoval.
Jen na chvíli nás z milostné hry vytrhl zápach pálící se večeře. Volnou rukou vypnula sporák a držíc mne stále za bouli na kalhotách, táhla mne k ložnici. Sedla si na kraj postele a začala mi pomalu rozepínat poklopec kalhot, až nakonec vysvobodila můj naběhlý úd z kalhot. Chvíli na něj hleděla a opatrně jej prsty uchopila a jemně zmáčkla. Držela jej bez hnutí, jako by se bála přerušit tuto chvíli. Náhle se sevření začalo uvolňovat, babička pustila můj úd, zakryla si oči, tváří se zaryla do polštáře a začala plakat.

„Ne, nemůžu,“ vzlykala.
„Jsem tvoje babička… To přece nejde… Navíc jsem stará ženská… Co na mně vidíš?
„Babi, víš přece, že to není pravda,“ utěšoval jsem jí.
„Leckterý chlap se za tebou určitě otočí, a věřím, že by tě i s chutí. Proč myslíš, že mi stojí? Protože se s tebou chci strašně moc milovat.“
„Nelžeš?“ mírně se pootočila.

Chytil jsem jí za okraj kalhotek a na důkaz svého souhlasu jsem jí je začal stahovat. Mírně nadzvedla zadek, aby mi svlékání usnadnila. Za chvíli pode mnou ležela úplně nahá. Obrátil jsem jí na znak. Můj zrak spočinul na jejím klíně. Hrbolek jejího pohlaví byl porostlý hustě tmavými chloupky, což ještě více umocňovalo mé vzrušení.
Chvatně jsem ze sebe strhal oblečení a nahý jsem si lehl vedle babičky. Hladil jsem jí prsa, prstem objížděl dvorce bradavek, po břiše pokračoval do houští jejího pohlaví a laskal se s chloupky. Ukazováčkem jsem se snažil nahmatat poštěváček a dráždit jej. Babička rozevřela nohy, aby mi usnadnila přístup.

„Už dlouho jsem s nikým nic neměla,“ přiznala se. „Slib mi, že na mne budeš hodný.“
Obrátil jsem se na ní a zůstal ležet. Celým tělem jsem vnímal kontakt naší nahé kůže, na špičce žaludu jsem cítil teplo, vycházející z jejího rozevřeného lůna. Jen ho nasadit na krajíček a vniknout do ní. Chtěl jsem tuto chvíli vychutnávat co nejdéle.
Úd si našel cestu mezi stydkými pysky a vnořil se mírně do její pochvy. Cítil jsem její vlhkost. Do cesty se mi ale postavil mírný odpor poševních stěn. Nechtěl jsem použít větší síly, abych babičce nezpůsobil bolest.

„Neboj se, přitlač,“ povzbuzovala mne. „Je to pár let, co jsem ho v sobě neměla.“
Přirazil jsem tedy znovu, tentokrát trochu silněji a prstenec sevření povolil. Babička lehce hekla a úd vjel hluboko do vagíny. Nyní jsem se v ní mohl pohybovat volněji. Dlouho nečinná vagína se mi přitiskla k údu a nutila mne ke stále hlubším zásunům. Babička zvedla nohy, aby mi umožnila co nejhlubší vniknutí.
Bylo mi jasné, že při takovémto vzrušení to dlouho nevydržím. Semeno se hlásilo k cestě ven, tlak stále narůstal.

„Babi, můžu to v tobě nechat?“ stačil jsem se ještě zeptat.
„Zůstaň ve mně,“ souhlasila. „Jsem po přechodu, snad se nic nestane.“
Poslední příraz snad až na dno její vagíny, hráz povolila a mohutné výstřiky semene končily v jejích hlubinách.
Zůstal jsem s údem vraženým do babiččiny pochvy a pomalu zklidňoval dech. Tělo se i lesklo potem a oči se mi začaly zavírat.

„Jestli nikam nepospícháš, můžeš u mne přespat,“ nabídla mi.
„Víš, babi a co bys tomu řekla, kdybych nešel na kolej a zůstal u tebe v podnájmu.“
„A nebyl to náhodou důvod, proč jsi přišel a nakonec se mnou miloval?“ napadlo babičku.
„Ne, ani náhodou,“ tvrdil jsem a snažil se jí opět dostat do chlupů.
„To by se mi zase nestavěl.“
Podívala se mi do míst topořícího se údu a já s rukou na jejím pohlaví cítil, jak opět rozevírá nohy.

Autor

4.6 18 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
jakub02

Pěkná, s citem napsaná povídka s netradičnou kombinacií učastníků. Za mně 5*

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x