Cvokař Příběh paní XA.08

Toto je 9 díl z 20 v seriálu Cvokař

Dlouhé zimní večery byly pro Viktora prokletím. Bytostně nesnášel zimu a tak jen nevrle bral na vědomí první nesmělé náznaky mírného zlepšení. Zejména se radoval z plíživého prodlužování dne. Také si navykl počítat dny, které zbývaly do příchodu jara, jako to kdysi dělali vojclové základní služby, když trhali metr. Aby se nějak zabavil, hodně svého volného času věnoval literární činnosti a také své rozsáhlé cvokařské klientele.
Paní kolegyně, jak teď nazýval svoji paní XA, se na několik dní odmlčela a tak byl pochopitelně zvědav, jak asi její family sex story pokročila.

5.leden 2011

(18:22:30) Paní XA: Zdravim Vás
(18:22:52) Viktor: Dobrý večer. Jak se máte?
(18:23:38) Paní XA: Krásně. A vy?
(18:24:14) Viktor: Od rána mě bolela hlava, ale odpoledne jsem se z toho vyspal. Tak jsem rád.
(18:24:29) Paní XA: Tak to dobře.
(18:25:05) Viktor: jj, člověk si ani neuvědomí, jaký je to hezký, když mu nic není.
(18:26:44) Paní XA: 🙂
(18:27:51) Viktor: Tak jaký to bylo ve škole? Vzpomínám, že ty první dny jsou takový šok po tom krásném relaxu
(18:28:50) Paní XA: Šlo to. 🙂
(18:29:21) Viktor: jj, to už je život.
(18:30:29) Paní XA: Čekala jsem to také horší.
(18:31:32) Viktor: Jste mladá a vydržíte. S lety se to bude zhoršovat. Já rád učil, ale poslední roky jsem školu nenáviděl. Poslední 2 roky jsem měl dojem, že jsem běžec v cílové rovince, páska v dohledu a někdo mě chytil do lasa a brání mi v doběhu.
18:33:18) Paní XA: Já to zatím takto černě nevidím.
(18:34:20) Viktor: Tak ať vám to vydrží.
(18:35:35) Paní XA: Děkuji.
(18:36:26) Viktor: To je fakt to nejlepší, co vám mohu přát, tedy kromě zdraví. Záviděl jsem ženě, že ráda chodí do práce. Dělala práci, kterou měla ráda a v příjemném kolektivu
(18:38:20) Paní XA: Já do práce chodím nesmírně ráda.
(18:38:26) Paní XA: Co dělala Vaše žena, pokud to neni tajné?
(18:40:02) Viktor: Proč by bylo? Dělala programátorku a byla opravdu špičková. Když se její podnik zhroutil, tak nemohla sehnat práci, protože byla tak dobrá, že ji nikde nemohli zaplatit. Nakonec ji vzali k soukromé firmě a drželi ji tam, že ještě 6 let přesluhovala.
(18:41:31) Paní XA: Tak to je vcelku smutné.
(18:41:42) Paní XA: Takže Vaše žena to s počítači umi dost dobře, že?
(18:43:11) XA: Práce s PC je něco jiného, než programování. Teď zrovna zápasí s novým PC co dostala k vánocům a každou chvíli volá synovi, který je specialista na PC.
(18:45:14) Paní XA: Aha. Já jsem si myslela, ze programátor musi s PC umět dobře.
(18:45:48) Viktor: Měl by, ale většinou je to práce mimo PC
(18:46:50) Paní XA: Aha.
(18:49:10) Viktor: To je detail. Já neumím ani jedno ani druhé. Jedu ve vyjetých kolejích a jak je nějakej zádrhel, tak jsem v pr…
(18:49:35) Paní XA: Já jsem na tom stejně.
(18:50:12) Viktor: To beru jako třeba telefon. Umím ho používat a taky nevím, co je vevnitř. A proč to funguje a jak.
(18:51:05) Paní XA: Přesné. 🙂 Vidím to také tak.
(19:09:06) Paní XA Jste tu?
(19:09:32) Viktor: Už zase ano. Zmeškal jsem něco? Jsem si hřál večeři.
(19:10:47) Paní XA: Nezmeškal. Jen jsem si řikala, kam jste mi asi zmizel. 🙂
(19:11:16) Viktor: Tak fajn. Tak jsem zase jedno ucho.
(19:12:01) Paní XA: Já dnes moc novinek s dětmi nemám.
(19:13:24) Viktor: No to nevadí. Co se vleče, neuteče. Taky je míň příležitostí, než ve dny volna.
(19:14:43) Paní XA: Přesně tak. 🙂
(19:18:52) Viktor: No třeba se i tak nějaká příležitost najde. To se nedá plánovat a někdy je nutná i improvizace.
(19:19:51) Paní XA: Jistě. Ale člověk musí mít odvahu a té se mi teď nějak nedostává.
(19:20:26) Viktor: Já vás chápu, ale to budete muset překonat. Třeba vás trochu popostrčím.
(19:21:05) Paní XA: Mám pocit, že teď jsem na určité hranici, kterou nemůžu překročit.
(19:21:41) Viktor: Ach jó, to jsou ty předsudky. Ono to chce pokračovat v nastoupené linii, sice pomalu, avšak bez přestávek. Aby to nezůstalo jen v rovině „vánočního“ opojení.

Paní XA se náhle uprostřed konverzace zcela odmlčela. Viktor se mohl jen domýšlet, že je asi zaměstnána něčím jiným a moc rád by věděl zda jsou to nějaké domácí práce a nebo nějaké příjemnější vyrušení. Proklikal si tedy na ovladači program TV a viděl, že není nic ke koukání. Sáhl tedy po knize, když tu náhle okno zase zablikalo.

(19:38:39) Paní XA: Pardon byl tady syn.
(19:38:46) Paní XA: No máte pravdu. Trošku předsudky v tom jsou.
(19:39:04) Viktor: Jsem si myslel, že děláte domácí práce.
(19:39:44) Paní XA: Ne to ne. Přišel syn a chtěl poradit s úkolem. Tak jsem to musela rychle zavřít a ani jsem nestačila napsat.
(19:40:13) Viktor: Nic se neděje. Ale mohlo by se dít. Třeba se něco ještě naskytne.
(19:42:13) Paní XA: Já vím, že Vám se to jistě bude zdát divné, ale nemůžu se zbavit dojmu, ze s dcerou to zašlo příliš daleko. Tak si teď říkám, jestli vůbec jsem schopná něčeho víc.
(19:45:13) Paní XA: Jste tu?
(19:45:25) Viktor: Ano.
(19:45:36) Paní XA: Nenapíšete mi na to nic? 🙁
(19:45:50) Viktor: Promýšlím to.
(19:47:10) Viktor: No já si myslím, že jste to nepřehnala. Berte to, jak to přijala dcera a vidíte, že ji to nijak nešokovalo.
(19:48:13) Viktor: Sakra, zase mi to nějak blbne. Poskočilo mi horní okýnko a neviděl jsem vaše poslední řádky a myslel jsem, že nic nepíšete.
(19:50:01) Viktor: Jen klidně pokračujte tak, jak jste začala. A to na obou stranách. Je to nadějné.
(19:52:51) Paní XA: Pokusím se, ale vážně se budu muset asi trošku nutit.
(19:53:38) Viktor: Asi ano, ale nakonec se to vyplatí.
(19:54:23) Paní XA: Snad v sobě najdu dost sily.
(19:55:06) Viktor: Nebojte se, já vás budu postrkovat.
(19:57:59) Paní XA: To budu moc ráda. Teď by se mi to moc hodilo.
(19:59:34) Viktor: Myslíte zrovna teď?
(19:59:40) Paní XA: Ano.
(20:00:06) Viktor: Kdybych věděl jak
(20:01:07) Paní XA: Já také nevím.
(20:02:30) Viktor: Kdybych nebyl tak starý a nebyl tak daleko, tak bych věděl
(20:03:11) Paní XA: Co byste v tom případě udělal?
(20:03:40) Viktor: Okouzlil bych vás svým mužným šarmem 😛
(20:04:57) Paní XA: A to by mi myslíte pomohlo? 😉
(20:05:08) Viktor: Na chvíli určitě ano.
(20:06:35) Paní XA: Asi na tom něco je. Potřebuju povzbudit a tohle by mohlo zabrat.
(20:07:04) Viktor: Ale vy máte možnost vyřešit to v dlouhé časové rovině.
(20:07:27) Paní XA: To ano.
(20:08:26) Viktor: Já znám takové případy, že vztah matka – syn vzniklé takto, vydržely dlouhá léta i když se syn oženil a odstěhoval.
(20:09:36) Paní XA: V to bych ani nedoufala.
(20:09:58) Viktor: Tak klidně doufejte.
(20:10:51) Viktor: Jsou takové i skoro legrační vztahy tchýně – zeťák. Jeden můj známý dokonce tvrdí, že tchýně šuká líp, než manželka.
(20:12:26) Paní XA: Pokud o tom manželka ví, nevidím v tom problém, ale podvádět manželku s její vlastní matkou… To je hodně tvrdé.
(20:13:23) Viktor: Neví o tom. V tom je ta pikantérie.
(20:13:48) Paní XA: Kdyby se to dověděla, myslím, že by ji to zničilo.
(20:14:06) Viktor: To asi ano. Proto to tají. Ale to je u většiny bokovek. Někomu to právě dělá dobře, pro ten adrenalin
(20:16:52) Paní XA: Já toto skutečně odsuzuji.
(20:17:17) Viktor: Při tom je to taky nemorální. Ale co dnes není.
(20:22:12) Paní XA: Kdyby o tom ta manželka věděla, proč ne. Mohli by si užívat třeba i ve trojce.
(20:22:56) Viktor I takové případy jsou. Pěkně v klídku a pohodě.
(20:24:53) Paní XA A dcera by se od mámy mohla učit, aby už manžel neříkal, ze tchýně je lepší, než manželka.
(20:25:23) Viktor: Já myslím, že to je v nátuře.
(20:25:33) Paní XA: V nátuře koho?
(20:25:51) Viktor: Té ženské. To je prostě od Boha. Buď to je, nebo není.
(20:26:23) Paní XA: Také to může být třeba zábranami. Já je teď také z ničeho nic pociťuji a trápím se jimi.
(20:27:55) Viktor: Vy to od Boha máte a moje žena to bere jenom jako nutné zlo.
(20:28:31) Paní XA: Třeba to nemám ani já.
(20:28:57) Viktor: no, no, no, jenom si to nevsugerujte. Tohle vám musím z hlavy vymést.
(20:30:46) Paní XA: Přece nemužete vědět, jak na tom jsem, ne? Nebo na čem zakládáte svůj názor?
(20:31:10) Viktor: Zatím mi připadáte jako zcela normální, jen bohužel osudem poněkud stíhaná.
(20:32:03) Viktor: No podle čeho tak soudím – podle toho, co jste mi zatím o sobě sdělila.
(20:33:42) Paní XA: Jste přiliš velký lichotník.
(20:34:50) Viktor: To není nikdy na škodu. Jednou jsem poslouchal v kavárně, jak se u vedlejšího stolu bavily dvě docela pěkné, asi čtyřicítky. Jsem se dost poučil. Obě to byly práskané mrchy a vykládaly si o chlapech. Podle čeho chlápky posuzují. Začalo to nehty a končilo to trenýrkami.
(20:37:49) Paní XA: A co jste si z toho odnesl?
(20:39:43) Viktor: A pak jedna druhé pobaveně sdělovala, jak ji baví, když se ti blbci mrduchtiví snaží a lichotí. Takové ty kecy k oblbnutí. A na konec řekla: Vím, že kecá, aby mě dostal. Ale nemůžu si pomoci, ale já to ráda slyším.
(20:40:39) Paní XA: Jen se to musi umět. Někteři muži jsou bohužel spíše trapní.
(20:40:55) Viktor: Dost jsem si z toho odposlechu odnesl. Od té doby dbám na to, abych měl upravené nehty a rajcovní trenýrky s proužkama.
(20:43:58) Paní XA: Za chvili se ozvu.
(20:44:03) Viktor: jj

Viktor osaměl a znovu sáhl po knize. Mohl si jen domýšlet, co asi paní kolegyní vyrušilo. Pokud to byl zase syn, mohlo to být na dlouho. K jeho překvapení však po pár minutách okénko znovu oživlo.

(20:50:09) Paní XA: Byl tu zase syn. Nějak sem chodí často..
(20:54:40) Viktor: To je dobře, vzal to líp, než vy. Vyhledává vaši společnost a čeká, zda se nenaskytne nějaká příznivá okolnost, abyste pokračovali. Třeba jen tak letmo, na povzbuzení a utvrzení, že se mu to nezdálo. Takže teď je míček na vaši straně.
20:58:37) Paní XA: Jenže jak to udělat, aby viděl, ze mám zájem, ale abych nezašla příliš daleko?
(20:59:22) Viktor: Sákra, o to tady přece jde!! Překonejte se a opřete se o něj svými přednostmi
(21:00:03) Paní XA: Dobrá. To nebude problém.
(21:00:47) Viktor: A když mu ruku lehce položíte na svůj bok, tak jej v tom jen utvrdíte.
(21:01:38) Paní XA: Dejte mi chvili. Postarám se o to.
(21:02:00) Viktor: Držím palce.
(21:02:11) Paní XA: Děkuji.

Při zírání na oněmnělé okénko si Viktor připadal jak loutkoherec, který svoji loutku ovládá na dálku. Znovu sáhl po knize, ale nemohl se soustředit na to co čte. Mnohem raději by šmíroval in natura. Tentokrát jeho čekání trvalo přibližně čtvrt hodiny.

21:15:03) Paní XA: Ukazuje se, že jste měl opět pravdu.
(21:15:43) Viktor: To jsem rád. Tak jak to proběhlo? Koukám, že ohníček slibně doutná. Teď je potřeba jej opatrně rozfoukat.
(21:17:02) Paní XA: Přišel a já jsem mu řekla, že bych se chtěla zase přitulit. Vstala jsem ze židle a objala ho. Položila jsem si jeho ruku na bok, ale on hned sjel dozadu na zadeček a nejen, že mi jej pohladil, ale dokonce i stiskl. Co na to říkáte?
(21:20:35) Viktor: Že to je přesně podle mých představ. Přesně to bych udělal i já. Vidíte, ani to nebolelo. Trošku jste přiložila a je to vidět.
(21:26:33) Paní XA: Na tak mladého kluka má odvahy na rozdávání.
(21:27:12) Viktor: Při dobrém vedení mu to půjde čím dál líp.
(21:27:46) Paní XA: Už se moc těším. Krásně mi hnětl levou půlku zadečku.
(21:28:45) Viktor: Vidíte, to jsem vám chtěl poradit na příště. Je fajn, že se „odvázal“ Udělal dobře i vám.
(21:29:39) Paní XA: To máte docela pravdu.
(21:30:09) Viktor: Vycházím ze svých zkušeností.
(21:31:12) Paní XA: Jsem z toho vcelku vzrušená.
(21:32:02) Viktor: To je pochopitelné a já vám to přeji. A taky doufám, že vás to popostrčí ještě dál.
(21:33:43) Paní XA: Nejradši bych po něm bývala skočila. Tohle jsem na manželovi milovala. Polibek na přivítanou při návratu z práce a už měl hned má prsa v ruce, nebo mi masíroval zadek.
(21:34:43) Viktor: Tak by to mělo být vždycky. Ale však se vám to vrátí.
(21:35:14) Paní XA: V tomto bude syn asi po něm.
(21:35:54) Viktor: No to doufám. Jenom aby po něm neměl taky hadici. To byste taky měla prozkoumat.
(21:37:49) Paní XA: Však s tím bych si už poradila.
(21:38:55) Viktor: O tom nepochybuji. A ráda 😀
(21:39:06) Paní XA: Moc rada. Popravdě, dá se s tím počítat. Věci, které se týkají stavby těla a sexuality jsou prý většinou silně dědičné.
(21:40:07) Viktor: No, uvidíte. To bych vám přál. A ten průzkum neodkládejte.
(21:41:04) Paní XA: Vy na mě vážně dost spěcháte.
(21:41:51) Viktor: A vy se zase dost couráte. Přece jsem vám slíbil, že vás budu postrkovat.
(21:42:08) Paní XA: 🙂 Moment. Něco mě napadlo. Zkusím něco nového a odvážného, ano? 🙂
(21:42:29) Viktor: To jsem zvědav.
(21:43:54) Paní XA: Řekněte mi: Vršek, nebo spodek? 😉 Ale neptejte se na detaily.
(21:44:28) Viktor: Pro začátek vršek. A neptám se. Počkám, až mi to řeknete sama. Ale zvědavej jsem, to tedy jo.

Viktor se už ani nenamáhal sahat po knize. Fantazie mu pracovala. Tím vrškem zřejmě myslela podprsenku. Asi si ji chce před synem sundat a nabídnout mu k prozkoumání své balónky.
„Měl jsem ji poradit raději spodek,“ pomyslel si a typoval, jak dlouhá bude tentokrát přestávka, než se dočká popisu nastalé situace. Náhle si nerad připustil, že jej představa rodinného petingu začíná vzrušovat. Z myšlenek jej vtrhlo znovu oživlé okénko.

(21:52:14) Paní XA: Jsem zde. Poprosila jsem syna, ať mi sundá triko. Už trvale.
(21:56:22) Viktor: To jako že budete chodit bez?
(21:57:17) Viktor: Doufám že jste byla v tom triku bez podprdy.
(21:57:18) Paní XA: ano. Rozhodla jsem se, že doma budu chodit trvale bez, abych ho dráždila. Takže pod tím trikem jsem opravdu byla bez podprdy.
(21:57:41) Viktor: aha.
(21:57:59) Paní XA: Zdá se Vám to jako špatný nápad?
(21:59:54) Viktor: Vůbec ne, akorát jsem to od vás nečekal. Zpočátku jste byla taková umravnělá.
(22:00:25) Paní XA: To jsem ráda. Chtěla jsem vás tím šokovat a to se povedlo.
(22:00:47) Viktor: A prosím vás, mohla byste mi zvětšit písmo, abych to lépe četl?
(22:01:12) Viktor: To se vám skutečně povedlo a já vám blahopřeji.
(22:01:39) Viktor: Taky jej zvětšuji.
(22:01:44) Paní XA: Já vůbec nevím, jak se to dělá.
(22:07:19) Viktor: Tak kde jsme skončili?
(22:07:57) Paní XA: U chození nahoře bez. 🙂
(22:08:13) Viktor: No a co na to dcera?
(22:08:56) Paní XA: Ještě mě neviděla.
(22:09:18) Viktor: Tak ji třeba vyhecujte, aby to udělala taky.
(22:11:39) Paní XA: Třeba. Zatím to vyzkouším na den a uvidí se.
(22:12:30) Viktor: Bude z toho asi trochu vyvalená, ale rozhodně nebude proti. Ale musíte ji povzbudit. Bude se stydět.
(22:14:51) Paní XA: Uvidime, jak to vezme. Syn byl nadšený.
(22:15:14) Viktor: No jemu se nedivím. Vidět takové skvosty.
(22:16:29) Paní XA: Sahl si. Nejdřív nesměle, ale pak mi je hezky pomasíroval, jako předtím zadeček.
(22:16:54) Viktor: To muselo být moc krásné.
(22:17:17) Paní XA: To skutečně bylo.
(22:18:16) Viktor: Pro oba.
(22:18:47) Paní XA: Mám zcela provlhlé kalhotky.
(22:19:00) Viktor: Fajn, co?
(22:19:12) Paní XA: Velmi.
(22:19:35) Viktor: To jste potřebovala. A věřte, bude líp.
(22:19:57) Paní XA: Teď bych potřebovala něco jiného.
(22:20:10) Viktor: Mám z vás radost. Jste učenlivá žačka
(22:20:17) Paní XA: 🙂
(22:20:37) Viktor: No to je mi jasné. Taky se dočkáte.
(22:20:37) Paní XA: Tohle byl moc velký krok… Sama jsem se překvapila tím, jak jsem ho zvládla.
(22:21:10) Viktor: A to jste na začátku naši konverzace dnes dělala fóry.
(22:23:15) Paní XA: Zvláštní, že? Mám teď v sobě takový podivný zmatek, kdy si na jednu stranu říkám, že to přehánim, ale na druhou stranu bych si moc ráda dopřála krásný orgasmus.
Pohaní mě chtíč. Tak je to.
(22:25:00) Viktor: To jsou ale krásný zmatky. A můžete ještě pokračovat. Jistě máte dobrý pocit, že něco děláte a bude to pro dobro všech.
(22:25:32) Paní XA: Ano to mam.
(22:25:44) Donald: No a to je podstatné. Neděláte nic zlého, nikomu neubližujete, tak si s tím nelámejte hlavu.
(22:27:29) Paní XA: Budu se tu muset na chvíli zamknout a odmlčet se.
(22:27:51) Viktor: jj, uvolněte se. Já tady budu.

„To jsem opravdu zvědav, co zase ta ženská vymyslela a jak dlouho ji to bude trvat,“ pomyslel si Viktor. Dalo se předpokládat, že nadrženka nevydržela a potřebovala si vyhonit pičku.
Shodil okénko do lišty a otevřel si rozepsanou povídku. Chvíli si pročítal poslední řádky, aby chytil nit a pak začal psát. Zabral se do toho tak, že zcela přehlédl blikání „paní kolegyně“.

(23:40:27) Paní XA: Jsem tu.
(23:47:14) Viktor: Tak jsem vás nějak propásl.
(23:49:05) Viktor: Zabral jsem se do psaní povídky.
(23:52:50) Paní XA: Jsem tu opět. Jste tady?
(23:55:21) Viktor: jj, už zase jo. Tak jak hodnotíte dnešní den?
(23:56:16) Paní XA: Krásný. I ty orgasmy byly hezké. Syn se asi díval. Nachytala jsem ho u dveří.
(23:56:45) Viktor: To je jen k dobru. To jej taky popostrčí. Uvědomí si, že to potřebujete a to mu dodá odvahy.
(00:01:13) Paní XA: Viděl toho asi docela dost. Byla jsem otočená ke dveřím.
(00:01:58) Viktor: Takže jste mu udělala „One man show.“ Asi si teď taky bude muset udělat sám dobře. Není to škoda?
(00:02:24) Paní XA: Je.
(00:02:58) Víktor: Všeho do času. A co dcera? Nějak o ni dnes nebyla řeč.
(00:03:53) Paní XA: Trochu se před ni stydím.
(00:04:16) Viktor: To postupně přejde a pak to bude pravá pohoda.
(00:05:04) Paní XA: Chtěl jste tou otázkou na syna něco naznačit? 🙂
(00:05:35) Viktor: Jak jsem se ptal zda to není škoda?
(00:05:48) Paní XA: Ano
(00:06:17) Viktor: No ano, chtěl jsem naznačit, že brzy už to nebude třeba. Si vyhovíte navzájem.
(00:06:32) Paní XA: Neměla bych za nim ješte jít?
(00:07:01) Viktor: No pokud na to máte chuť, tak rozhodně ano. Ono by to asi bylo nejlepší. Dneska máte den, kdy se Bohové na vás usmívají.
(00:08:03) Paní XA: Snad nepřekročim nějakou hranici, když napíšu, ze tak nadržená jsem nebyla celé měsíce.
(00:08:29) Viktor: Tak toho pro Boha využijte. Nebo to zase zítra začnete rozebírat a hledat důvody, proč raději ne. Bóže, tak ten přetlak vypusťte a bude vám fajn
(00:09:52) Paní XA: Jdu za nim.
(00:10:19) Viktor: Ale varuji vás, jestli k tomu dojde, tak dostanete pořádně zabrat.:-D
(00:10:40) Viktor: Tak Bůh s vámi. Držím palce.
(00:10:59) Paní XA: Myslite? Od takového mladíčka?
(00:11:39) Viktor: Se budete divit. Jedna taková máma si pak stěžovala, že měla ráno prcinu celou bolavou.
(00:12:18) Paní XA: A i kdyby… Takovou bolest si dám líbit.
(00:12:56) Viktor: Však já vám ji přeji. To je návrat do mládí. (00:13:57) Paní XA: Jdu. Necham si ICQ zapnuté a třeba se tu ještě potkáme.
(00:14:19) Viktor: No já tady bývám až tak do 02,00 Tak držím palce.
(00:15:01) Paní XA: Do té doby se jistě alespoň na chvíli zastavím.
(00:15:14) Viktor: Fajn. Tak do toho.
(00:25:47) Viktor: Jdu se psem kolem bloku.

Venku byla nevlídná zima, ale pes se musel vyvenčit. A zatímco zlatý kokršpaněl radostně pobíhal po sídlišti, Viktor si mrzutě nasadil kapuci, aby se aspoň trochu chránil před protivným větrem. Při tom si představoval situaci, která asi probíhá daleko od něho. Skutečně neznal totožnost ženy, které radil a jen přibližně tušil lokalitu. Ani se o to nesnažil, zjistit nějaké podrobnější informace. Nebyl si totiž jistý, zda jeho počínání nehraničí s trestním činem.
Když se po necelé půlhodině vrátil zpátky, hned od dveří zaregistroval na monitoru PC netrpělivé blikání

(00:43:12) Paní XA: Jsem zde.
(00:45:14) Vktor: Já už taky. Tak jak?
(00:45:25) Paní XA: Je to celý táta..
(00:45:41) Viktor: Takže spokojenost?
(00:46:22) Paní XA: On jistě.
(00:46:30) Viktor: A vy ne?
(00:46:49) Paní XA: Nakonec jsme nesouložili. Jen jsme se hladili a já mu ho laskala rukou a ústy.
(00:47:34) Viktor: Takže je po vašem. Pěkně postupně. Možná, že je to tak dobře. Velikost neodstrašuje?
(00:48:21) Paní XA: Nejradši bych se teď chovala jako nemravná děvka…Jenze stydím se a nechci jej zastrašit.
(00:49:07) Viktor: Tak doufám, že příště už se rozjedete a budete se jako taková chovat.
(00:50:38) Paní XA: Teď mám hlavu plnou nemravných představ a mám trošku obavy, že napíšu něco, co se vám bude zdát příliš nemravné.
(00:51:45) Viktor: když si o vás do teď nemyslím nic špatného, tak proč bych s tím měl zrovna teď začít? A teď si myslím, že jste dneska byla trochu ošizená. Jenom ta vaše masturbace mi připadá málo. Asi jste jej měla přimět, aby vás trochu přelízl.
00:52:30) Paní XA: Vim, že je hloupé, když si to myslím. A jsem vám vděčná, že stojíte při mně. Já ho teď chci vice, než kdy předtím.
(00:52:51) Viktor: Buďte klidná. Jsem možná máslo žluklé, ale jsem namazán na váš krajíc.
(00:53:51) Viktor: Se nedivím. To je jako vstát od stolu po předkrmu.
(00:54:29) Paní XA: Víte jak dlouho jsem neměla mužské přirození v ústech? Necítila v něm tlukot jeho srdce a neochutnala semeno?
(00:54:47) Viktor: Nemám tušení,
(00:55:02) Paní XA: Od rozvodu.
(00:55:21) Viktor: A to je jak dlouho?
(00:55:52) Paní XA: Pár let. Teď myslim na úplně jiné věci…
(00:56:43) Viktor: Mám nápad.
(00:56:58) Paní XA: Povídejte.
(00:58:14) Viktor: Vemte budíka, dejte ho na pátou a vemte ho sebou do pokoje k synovi. Bude sice už spát, ale dopřejte mu sladké probuzení.
(00:58:46) Paní XA: Tento nápad opravdu nechápu. 🙁
(01:00:06) Viktor: Co je na tom k nepochopení? Píšete, že jste nabuzená. Tak vám navrhuji toto řešení. Ten budík je proto, abyste mohla ráno včas vypadnout.
(01:00:41) Paní XA: Aha. Takže souložení a pak v pět vstávat. Já jsem to pochopila obráceně. Opravdu mi to teď nemyslí moc logicky.
(01:02:13) Viktor: jj, přesně tak. Vzbudíte ho pěkným rozkouřením, ale ne do ejakulace. Pak už to pojede samo a ráno včas vypadnete, protože bez budíku byste oba zaspali a mohli byste být přistiženi.
(01:02:52) Paní XA: Zavolám si ho k sobe do ložnice. Mám tam větší a pohodlnější postel.
(01:03:29) Viktor: No to už je na vás, ale ten budík je potřebný. Znám to z vlastní zkušenosti.
(01:04:35) Paní XA: Tak já si jdu zašoustat. Ježiš promiňte! Takové výrazy normalně nepoužívám!
(01:05:42) Viktor: Taktně jsem to přehlídl. Sám to se v tom výrazivu taky nevyžívám. Ale tady je to na místě.
(01:06:42) Paní XA: Ještě jednou se omlouvám. Budu si už dávat pozor. Nechala jsem se trochu unést.
(01:06:59) Viktor: Nejsem úzkoprsý. To už jste snad poznala.
(01:04:58) Viktor: Sákra, já tomu klukovi závidím:-D Přeji vám oběma hezké usínání na lištičku.
(01:07:08) Paní XA: Na lištičku – to je jak?
(01:08:17) Viktor: Cha chá, to neznáte? – na boku zezadu a zůstat po výstřiku vevnitř. Jako lištička, s ocáskem mezi nohama. To je můj nejlepší způsob usínání.
(01:08:57) Paní XA: Určitě je to moc příjemné. Vyzkoušíme to.
(01:09:12) Viktor: On sice ten lump po chvíli změkne a vyklouzne, ale to už stačím usnout. A horní rukou přidržovat prs
(01:10:09) Paní XA: Tak já jdu, než mi usne moc tvrdě.
(01:10:32) Viktor: Dneska MÁM dobrý pocit, že jsem spáchal dobrý skutek. Tak to nezkažte.
(01:11:02) Paní XA: Čím bych to mohla zkazit? Myslíte, že pro něj budu špatná milenka?
(01:11:42) Viktor: Nebojte se, ten bude vzhůru na to tata. Ne, Akorát se bojím, abyste na poslední chvíli necukla. A o vašich kvalitách vůbec nepochybuji.
(01:12:41) Paní XA: Necuknu. Nebojte se.
(01:13:02) Viktor: Taky jsem měl jednu ženskou, co to 2 roky neměla a málem jsme zbourali postel.
(01:13:36) Viktor: Fajn. Tak alou, neodkládejte to. Držím palce a jemu závidím.
(01:13:58) Paní XA: Tedy vy mě za nim doslova ženete.
(01:14:30) Viktor: jj, ženu, protože jste správně naladěná
(01:14:06) Viktor: Pokud budete mít zítra čas tak se ozvěte.
(01:14:32) Paní XA: Jistě. Přinejhorším nechám alespoň krátký vzkaz, jak to dopadlo.
(01:14:40) Paní XA: 🙂
(01:14:42) Viktor: To budu rád.
(01:14:55) Paní XA: Mějte se krásně.
(01:15:08) Viktor: Vy co nejkrásněji.THUM­BS UP

Okénko zmizelo a Viktor měl skutečně pocit dobře vykonané práce. Bylo to tak na 95%, že nadržená paní kolegyně si po dlouhé době používání uměláka konečně pořádně zašuká, až ji bude pička bolet. „Dneska to teda byla dlouhá šichta,“ pomyslel si pobaveně. „Aspoň, že tam byly nějaké ty přestávky. Kdybych si počítal jenom stovku za hodinu a to bych byl hodně levný, ve srovnání třeba s automechanikem v servisu, tak bych teď měl docela slušnej vejvar. A to bych si do smlouvy mohl klidně dát, že honorář poberu jen v případě úspěchu.“
Byl velmi zvědavý, zda se dočká slíbeného „hlášení“ a nebo zda zítra zjistí, že v adrese přátel jedna položka chybí.

Navigace v seriálu<< Cvokař Příběh paní XA.07Cvokař Příběh paní XA.09 >>
4 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x