Kristýnka 33

Zatímco my venku na sluníčku spokojeně vyspávali, dorazila návštěva. Přijely Kristýniny sestry.
„A hele kdo to tady vyspává,“ řekla Jana.
„A k tomu ještě takhle…“ přidala se Lenka.
To už jsme s Kristýnou oba otevřeli oči.
„A bude se trestat,“ odpověděla s úsměvem Kristýna, „být oblečené v Nahé zóně vás bude něco stát.“
„Ale my jsme volaly, jestli tu někdo je,“ bránila se Jana.
„No a co? To, že voláš, neznamená, že pro tebe neplatí pravidla. Ostatně dávaly jste to dohromady spolu, tak co,“ oponovala Týnka.
Lenka, která se na to evidentně těšila, šťouchla do Jany.
„Nech toho, má pravdu. Navíc bude aspoň nějaká sranda.“
„Fajn,“ souhlasila nakonec Jana.
„Tak my se jdeme ubytovat a vy si zatím vymyslete nějaký ten trest,“ řekla Lenka, zamířila do pokoje a Jana ji vzápětí následovala.

„Co ten trest?“ zeptala se mě Kristýnka, když holky odešly.
„Máš tady ten gel?“
„Mám. Proč?“
„V tom případě bych nápad měl.“
„Já asi vím. Co všechno mám přinést?“
„Ten gel, dva vibrátory a hodinky, nebo mobil. Zkrátka něco na měření času.“
Týnka jen přikývla a rozběhla se pro potřebné věci.

Jana s Lenkou se stihly vrátit dřív než Kristýnka. Jana šla trochu stydlivě, Lenka se samozřejmě předváděla a všemožně nakrucovala.
„Tak, co jste si na nás vymysleli?“ vyzvídala Lenka.
V tom přišla Kristýna a odpověděla:
„Však poznáte za chvíli.“
Lenka se při pohledu na donesené hračky mlsně olízla.
„No tak už spusť,“ nedočkavě žadonila Lenka.
„Fajn, tak už je netrap,“ vyzvala mě Týnka.
„No dobře. Tak si holky pěkně sedněte,“ začal jsem.
Jana s Lenkou poslechly a čekaly, co bude dál.
„Takže tady máte hračky. Aby to bylo snazší, natřu vám je lubrikantem. Úkol je následující: Začneme u Lenky. Ta bude tady na lehátku a Jana dostane do ruky tohohle macka,“ řekl jsem, ukázal na lehátko a zamával Lence před obličejem velkým vibrátorem.
„Janiným úkolem bude přivést Lenku k vrcholu. Časový limit je deset minut. Když se to Janě povede, potrestáme Lenku, když ne, stihne trest Janu. No a pak si to prohodíte.“
„A jaký bude trest?“ ptala se Jana.
„To se dozvíte až po ukončení,“ vložila se do toho Kristýna.
„A samozřejmě, že se nesmíte bránit dráždění rukama ani nohama. Prostě budete ležet a ochotně přijímat dráždění. Bránit se můžete jen v myšlenkách. Alespoň uvidíme, jaké máte sebeovládání.“
Ještě jsem se naklonil ke Kristýnce a pošeptal jí:
„Když na ně tak koukám, chtělo by to pořádně promazat ty jejich kundičky i zevnitř. Nespoléhat se jen na ty hračky.“
„Jak to myslíš?“ odpověděla mi tiše.
„Napadlo mě, že bych jim je prsty pěkně promazal já, teda jestli mi to dovolíš. Navíc by je to mohlo ještě víc vzrušit.“
„No dobře. Tak si sáhni. A co ten trest?“
„Trest samozřejmě bude zákaz jakýchkoli sexuálních praktik pro dnešní den.“
„Tak to je pořádný trest, zvlášť jestli to bude fungovat,“ řekla a rozesmála se.

Holky, které sledovaly náš tichý rozhovor, se na sebe podívaly.
„Tak jdeme na to?“ zeptal jsem se Lenky.
„Jasně,“ souhlasila nadržená Lenka.
Nanesl jsem gel na prsty a rozetřel ho po šidítku. Ještě jsem trochu přidal a podíval se na Lenku.
„Roztáhni nohy, ať tě můžu také namazat.“
Oči se jí rozšířily překvapením, ale s radostí roztáhla nožky. Poklekl jsem vedle ní a začal prsty nanášet gel. Nejprve kolem dírky a na poštěváček, pak jsem je zanořil i dovnitř. Lenka začal vzdychat.
„Víš, že tvým úkolem je orgasmu nedosáhnout,“ upozornil jsem ji.
„Vím, ale kdo… oohhh… to má… ahh… vydržet…“
Vytáhl jsem prsty a uvolnil místo Janě. Ta využila toho, že jsem jí trochu usnadnil práci a rovnou zasunula macka dovnitř. Bylo vidět, že to holky nedělají poprvé. Jana zručně manipulovala s vibrátorem. Měnila hloubku průniku i rychlost vibrací. Střídala dráždění uvnitř s kroužením kolem klitorisu a tlakem na něj. Lenka svírala rty a zatínala prsty do opěradel lehátka. Bylo na ní vidět, jak se snaží nepodlehnout. Podíval jsem se na mobil, zbývalo ještě pět minut. Tiše jsem upozornil Janu, že je v polovině časového limitu. Ta nelenila a změnila trochu taktiku. Kroužila šidítkem uvnitř, dráždila ji na okraji a pak prudce vnikala dovnitř. Lence uniklo táhlé zavzdychání. Jana zopakovala to, s čím měla úspěch. Lenka se roztřásla, přirazila nohy k sobě a hlasitě zasténala. Z kundičky vytekl pramínek její šťávy. Jana to zvládla a přivedla Lenku na vrchol. Zkontroloval jsem čas, šest minut dvanáct sekund.

Asi budu muset Janu rozdráždit o trochu víc, pomyslel jsem si.
„Tak a teď se prohodíte,“ řekl jsem, jakmile se Lenka trochu vydýchala.
„Jen mi dej ještě chvilku, prosím,“ žadonila Lenka.
„Fajn, já to mezitím nachystám,“ souhlasil jsem s odkladem.
Natáhl jsem se pro lahvičku gelu.
„Lehni si,“ vyzval jsem Janu, „a roznož, ať tě můžu taky namazat.“
„A nešlo by, abys mě namazal něčím jiným než prsty?“ zeptala a stočila pohled k mému trčícímu údu.
„To by teda nešlo,“ zatrhla to rázně Kristýna.
„No dobře. Tak do toho, ať to mám za sebou,“ prohlásila Jana a na znamení souhlasu roztáhla nohy.
Nanesl jsem pár kapek lubrikantu na zpřístupněnou prcinu a pomalu je roztíral. Jemné a něžné doteky způsobily, že se Jana uvolnila. Kroužil jsem kolem hrášku a snažil se přimět Janu alespoň trochu zasténat. Sjel jsem níž a do otevřené dírky vsunul opatrně nejprve jeden prstík a pak i druhý. Vytáhl jsem je, nanesl si na ně lubrikant a vrátil je zpět. Uvnitř jsem pečlivě roztíral gel a snažil se dráždit Janu. Kristýna za mnou tiše zakašlala a vrátila mě tím do reality. Opustil jsem Janinu štěrbinku, namazal druhé šidítko a vrazil ho Lence do ruky.

„Promiň,“ omlouval jsem se Kristýně za to, že jsem se nechal unést.
„V pohodě, je mi jasný, že to bylo v zájmu naší věci.“
Náš hovor přehlušilo sténání z nedalekého lehátka. Oba jsme stočili pohled na dovádějící sestřičky. Když jsem viděl, jak sebou Jana hází a cuká, zkontroloval jsem čas. Uběhly sotva dvě minuty. A to jsem se bál, aby to vyšlo. Rozhodně to spolu takhle nedělaly poprvé. Lenka zručně a zkušeně manipulovala s šidítkem a Jana se blížila k vrcholu. Sténala a hekala. Lenka naposledy zarazila uměláka do Jany a zavrtěla s ním. To stačilo, aby Jana ztratila veškeré sebeovládání a její tělo zachvátil orgasmus. Tři minuty dvacet pět sekund. Lenka zatraceně dobře věděla, co dělá.

„Takže obě jste si užily. To znamená trest pro obě dvě,“ zakončil jsem jejich představení.
„No jo. A co to teda bude?“ ptala se smířeně Lenka.
„Pro tebe to bude trest nejvyšší,“ řekl jsem Lence.
„A proč pro mě? To Jana bude potrestaná jinak?“ protestovala.
„Neboj, trest je stejný pro obě. Jen ty ho asi poneseš hůř, teda podle toho, jak tě znám.“
„Hmm…“
„Takže předchozí vyvrcholení bylo pro dnešek vaše poslední. Máte zákaz všech sexuálních praktik, žádná masturbace, žádné společné hrátky, prostě nic,“ řekl jsem vítězoslavně.
„Tak to je teda krutý,“ stěžovala si Lenka.
Jana se podívala na hodinky a sebevědomě pronesla:
„No, tak snad to těch deset hodin nějak vydržíme.“
Já se jen podíval na Kristýnku a usmál se.

S Týnkou jsme se zvedli, zamířili k bazénu a nechali holky strávit informaci o trestu. Skočili jsme do vody, trochu plavali, trochu blbli.
„Co kdybychom je trošku potrápili?“ navrhla Kristýnka.
„Klidně. Co tě napadlo?“
„No víš… co třeba…“
„Tak už se vymáčkni.“
„Co se jim takhle trochu předvádět?“
„Nevím, jak to přesně myslíš, ale zkusit to můžeme.“
„Anebo ještě líp. Mohli bychom se o ně občas otřít. Takový nevinný dotek, třeba na zadku nebo prsou… Kdyby ses občas o ně otřel penisem, nejlépe pěkně tvrdým, to by bylo něco. To by je mohlo pěkně vydráždit.“
„A máš nachystaný nějaký trest, jestli to nesplní a přeci jenom si trochu sexuálního potěšení dopřejí?“
„Jasně, i na to jsem myslela. Vrazím do ně kuličky. Ty jen dráždí a neposkytují žádné uspokojení.“
„Ty seš teda pěkná potvora…,“ rozesmál jsem se.
„Co naděláš, to mají za ten minulý víkend.“
To už ale holky vyrazily za námi, aby se trochu ochladily v bazénu. Sotva se ponořily do vody, začaly po nás cákat.
„Ááá vodní bitka…,“ zaradoval jsem se.
Okamžitě jsem se potopil a vzal Kristýnku na ramena. Jana mě napodobila a vzala si na ramena Lenku. Holky se snažily jedna druhou shodit. Kristýnka toho samozřejmě využila k nenápadným dotekům na Lenčiných prsou. Ani Lenka nelenila a snažila se třít svým rozkrokem o Janin krk. Chvíli jsem ji nechal, aby se malinko vydráždila.
Udělal jsem s Týnkou krok zpět a varoval Lenku:
„Tak dost, tohle je porušování trestu. Máš první varování. Ještě jednou a přijde další trest.“
„No jo, to bylo omylem a v zápalu hry…,“ řekla lítostivě.
Přišlo mi, že víc litovala toho, že byla přistižená, než porušení nějakých pravidel.
„Proto je to jen varování,“ nedal jsem se, „a teď zpátky do boje.“
Kristýnka využila momentu překvapení a pustila se znovu do souboje s Lenkou. Netrvalo dlouho a přemohla ji.
„Hurá… vyhráli jsme,“ radovala se.
„Šikovná, to si zaslouží odměnu,“ pochválil jsem ji.
Opatrně jsem se znovu potopil, postavil Kristýnku na dno a vynořil se těsně za ní.
„Co bude s tou odměnou?“ zeptala se a přitlačila se na mě.
„Co by?“ odpověděl jsem.
Zezadu jsem ji objal a dlaněmi přejel po vztyčených bradavkách. Odpověděla mi tichým zasténáním. Něžně jsem ji políbil na ouško. Žužlal jsem její boltec a Týnka dál tiše vzdychala. Bylo mi jasné, že trochu přehrává, aby holky trochu víc navnadila. Jednu ruku jsem přesunul do klína a prsty jí projel úžlabinku. Dával jsem přitom pozor, aby na nás bylo dobře vidět.
„Oni to snad dělají schválně,“ rozčilovala se Lenka.
„No jasně,“ usmál jsem se.
„My nesmíme a vy si tu budete před námi užívat? To teda ne,“ protestovala Lenka.
Okamžitě vystartovala, aby nás od sebe oddělila. Ani Jana se nenechala zahanbit a nabrala stejný směr jako Lenka. Jana šla po Týnce a Lenka po mě.

Udělala dvě tempa a vzepřela se mi na ramenou, ve snaze mě potopit. Udělal jsem krok zpět a vyrovnal to. Povolila ruce, aby mohla zkusit něco jiného. Využil jsem toho a přitiskl ji k sobě. Dal jsem jí pocítit tvrdolína, připraveného k akci po předchozím dovádění. Tlačil se jí na podbřišek. Stačil by jen malý pohyb a vnikl by do jejího hnízdečka. Držel jsem ji za zadek a vnímal, jak se snaží nabodnout se.

Podíval jsem se stranou a zahlédl, jak Jana doráží na Kristýnu a snaží se třít o její stehno. Nadechl jsem se, sevřel Lenku v náručí a potopil se s ní pod vodu. Sotva jsem se vynořil, začala prskat.
„Ty si blbej, proč si to udělal?“ ptala se.
„Proč asi. Nechat tě, tak mě tady snad ojedeš.“
„No když já…“
„Copak?“
„Já jsem děsně nadržená,“ stěžovala si pěkně nahlas.
„To já taky,“ vložila se do toho Jana.
„Tak z vody a pěkně daleko od sebe, ať se na sebe nevrhnete.“
„Co si to o nás myslíš?“ vykřikly svorně obě sestry.
„Co by? Jen to nejlepší. Držím se toho, co jsem viděl na videu.“

Vylezli jsme z bazénu a usadili se na lehátkách. Lenka se pořád vrtěla, poposedávala a v rukou svírala ručník. Nenápadně se do něj pořád utírala, nejčastěji stehna a ramena.
„Co se pořád tak vrtíš?“ položil jsem jí naprosto nevinnou otázku.
„Ještě se ptej tak blbě.“
„Tohle ale není odpověď na mou otázku,“ rýpl jsem si.
Kristýnka seděla vedle mě, tak jsem jí položil ruku na stehno a prstem přejel po štěrbince. Ta tiše zavzdychala.
„Nechte toho,“ ozvala se i Jana, „kdo se na to má koukat.“
„Copak vám vadí?“ ptal jsem se znovu.
„Nic,“ řekla Lenka a ten ironický tón se nedal přeslechnout.
Podíval jsem se na Týnku a oba jsme se rozesmáli.
„Čemu se sakra smějete,“ rozčilovala se Lenka, „víte vy dva jak mi je?“
„Ne. Jak ti je?“ dál jsem ji škádlil.
„Hrozně. Jsem nadržená jako nikdy předtím.“
Podíval jsem se na Janu. Ta na tom byla podobně. Nohy stisknuté k sobě, rty pevně sevřené a ruce svíraly ručník tak silně, až jí bělely klouby na rukou.
„To se nedá vydržet!!!“ vykřikla.
Roztáhla nohy a vrazila si ruku do klína. Okamžitě prsty rejdila ve své nadržence a řítila se k vrcholu. Lenka, když to viděla, ji bez meškání napodobila.

Sotva děvčata prožila své první vyvrcholení, jejich pohledy se střetly. Během chvilky byly obě na zemi na našich ručnících. Válely se po sobě a vzájemně si dělaly dobře.
„Myslel jsem, že jako první podlehne Lenka,“ poznamenal jsem směrem ke Kristýně.
„Já sázela na Janu.“
„Opravdu? A proč?“
„No však to znáš. Tichá voda břehy mele.“
„To je fakt.“
„Ale vydržely docela dlouho.“
V tom se na nás obě dvě podívaly, protože si zrovna dopřávaly přestávku mezi dvěma čísly.
„Počkej, jak to myslíte?“ vyhrkla Lenka.
„To nic, nás si nevšímej,“ uklidňoval jsem ji.
Úplně na ní bylo vidět, jak jí to v hlavě šrotuje, jak o všem přemýšlí.
„To vy za to můžete!“ obvinila nás nakonec.
„My? Jak bychom mohli?“ podivovala se Kristýnka s úsměvem.
„To ještě nevím, ale já na to přijdu…“
Jen jsem pokrčil rameny a nechal to být.
Janu ten rozhovor evidentně nebavil a začínalo ji opětovně ovládat vzrušení. Dorážela tedy na Lenku ve snaze si vzájemně pomoct od toho trápení.
„Počkej, nech mě, přemýšlím,“ odbyla ji nečekaně Lenka.
„Nech toho a pojď se mazlit,“ nenechala odehnat Jana.
„Teď ne…,“ trvala na svém Lenka.
Jana ji tedy nechala na pokoji a dala se do sebeukájení.

To, co se přede mnou odehrávalo, způsobilo, že mi ocas stál jak stožár.
„Nechceš si taky trochu užít?“ zkoušel jsem to na Týnku.
„To víš, že chci,“ odpověděla mi s prsty zabořenými ve své mušličce.
Jelikož se holky stále válely po ručnících, postavil jsem se vedle lehátka. Kristýnka se na mě podívala a pochopila. Klekla si na lehátko a vyšpulila prdelku. Zanořil jsem se dovnitř a vychutnával si báječný pocit zmáčené a rozpálené dívčí kundičky, která mě těsně obklopovala. Tentokráte jsem ji protahoval pomalu a užíval si každý zásun. Kristýnka tiše sténala a vycházela mi vstříc. Držel jsem ji za boky a pozoroval dění okolo. Lenka sice stále vypadala, že přemýšlí, ale prstíky dováděly v jejím klínu.

Během pár chvil dosáhla vrcholu a zhroutila se na bok. Když se vydýchala, podívala se směrem ke stolku, zahlédla lahvičku s lubrikantem. Snažila se na ni zaostřit svůj pohled. Pomalu se přisunula blíž. Konečně spatřila etiketu a byla schopná ji přečíst.
„Ha, už jsem na to přišla. Jano, koukni se,“ zavolal Lenka na svou sestřičku.
„Co je?“ ptala se.
„Támhle ta lahvička,“ řekla a ukázala rukou k stolku.
„Co je s ní?“
„Podívej se na ni.“
Jana se zvedla a vzala ji do ruky. Prohlédla si nálepku a pak o něčem vzrušeně debatovala s Lenkou.

Víc jsem si jich nevšímal a věnoval se Kristýnce. Ta už se pomalu blížila k vrcholu. Vrtěla zadečkem a snažila se mě povzbuzovat. Zvýšil jsem své tempo i úsilí a Týnka sténala čím dál tím hlasitěji. Už jsem cítil stahy její kundičky. Já však měl ke svému vrcholu daleko. Znovu a znovu jsem pronikal na dno její zmáčené studánky a prodlužoval její vyvrcholení.
„Už dooost…“ prosila Kristýnka.
„Opravdu?“ ujišťoval jsem se.
„Už nemůžuuu… Aahh…“
„No dobře,“ souhlasil jsem.
Zpomalil jsem a nakonec úplně zastavil. Týnka jen popadala dech a snažila se vzpamatovat. Pomaloučku jsem opouštěl její hnízdečko.
„Ooohhh…,“ zavzdychala znovu, jakmile ucítila v sobě další pohyb.
Jedním pohybem jsem z ní vyklouznul.
„Ale tys ještě nebyl,“ řekla Kristýnka.
„Mně to nevadí.“
„Opravdu. Já si to vyberu třeba večer, teda jestli nebudeš proti.“
„Tak fajn,“ souhlasila a znaveně ulehla.

„Mám docela hlad,“ prohlásil jsem.
„Tak si něco ulov v kuchyni. A nám taky něco přines,“ úkolovala mě Týnka.
Jen jsem zahlédl, jak se na sebe Jana s Lenkou podívaly. Netušil jsem, co to má znamenat, ale zamířil jsem do kuchyně nachystat nějaké občerstvení. Z lednice jsem vyndal nějakou zeleninu, ovoce a sýr. Nachystal jsem to na talíř a na druhý jsem nandal pečivo. Ještě jsem nachystal čtyři sklenky a do džbánku udělal vinný střik. Chystal jsem se, že to odnesu zpět na terasu, když jsem zaslechl zvenku Kristýnčiny výkřiky. Rychle jsem vyběhl ven a uviděl Janu, jak jí drží ruce. Lenka jí pro změnu seděla na nohách a cosi kutila v jejím klíně. Udělal jsem dva kroky blíž, ale už bylo pozdě. Lenka v tu chvíli zmáčkla lahvičku s lubrikantem a skoro polovinu ji vymáčkla do Kristýnky.
„Tak dost,“ křikl jsem a holky okamžitě od Kristýnky odskočily.
„Stejně už je pozdě,“ vysmívala se nám Lenka.
Týnka se snažila dostat toho ze sebe, co nejvíc, moc dobře věděla, jak to účinkuje.
„Nebude lepší záchod nebo koupelna?“ navrhl jsem jí.
„Asi jo,“ souhlasila.
Ihned se zvedla a vběhla dovnitř.
„Vy jste ale potvory,“ řekl jsem pěkně naštvaně.
„My?“ ohradila se Jana.
„My si s tím nezačaly,“ přidala se Lenka.
„No jo, ale na vás to bylo jen v malém množství. A rozhodně jste nevypadaly, že by vám to tolik vadilo. Navíc to byla taková malá pomsta za minulý víkend.“
„Jo takhle…, takže v tom máš prsty ty a ne Kristýna…,“ provinilým hlasem pronesla Jana.
„V tom případě s tím musíme něco udělat,“ konstatovala Lenka.
Nechal jsem to být, otočil se a zamířil za Kristýnkou.