Tři příběhy z chalupy

Uvažujme o třech verzích událostí, které mohli nastat, když si chalupníkova dcera našla ženicha a představila ho svým rodičům.

PŘÍBĚH PRVNÍ – CHTIVÁ SELKA

„Otče, matko, budu se vdávat,“ oznámila Rozárka překvapeným rodičům. Otec hned zbrunátněl a matka leknutím upustila džbán s mlékem na podlahu.

„Hergotfagot, takhle se rodičů oznamuje veselka? A vůbec! Neznám nikoho, kdo by o tebe přišel prosit! Takhle neuctivě se má dcera chovat nebude!“ rozčílil se otec, dívku popadl, ohnul o stůl a přes protesty její i matky ji vykasal sukni i spodničku a na bělostné půlky sázel otevřenou dlaní ránu za ranou.
Rozárka vřeštěla, matka otce krotila a i on si uvědomoval, že dcera mu dospěla a na hezký pevný zadeček dával rány stále menší a menší. Nakonec ji už jenom hladil a nezřetelně si uvědomoval, že mu tuhne ocas! Ještě tohle k tomu! Vlastní dcera ho vzruší!
Nakonec ve výprasku ustal a plačící Rozárka prozradila, že jejím vyvoleným je Matěj Nikodým z chalupy za kostelem. Otec jen zamručel.
Nikodýmovi byli sice také chalupníci, jako oni, ale přece jen, takto by se majetek rozhojnil. Pro chudou holku by se stejně bohatší ženich nenašel.

***

V další dny se vše napravilo. Matěj přišel o dceru prosit a rodiče jim dali požehnání.
Mladý urostlý Matěj padl totiž nejen do oka Rozárce, ale i její matce Andule. Ta měla nedávno pětačtyřicítku, ale stále se udržovala takříkajíc ve formě.
Ano, práce na hospodářství jí roky ubírala rychleji, ale stále měla štíhlou postavu s pevnými prsy a když se upravila do kostela či na jarmark, zálibně na ni spočinulo oko nejednoho pantáty či mladíka.
Ona sama se také cítila ještě mladá a měla své potřeby, které jí však muž dopřával ve stále se prodlužujícím časovém období a zkracujícím se vlastním úkonu. Nakonec to skončilo na pár přírazech, kdy vytekl a ocas mu zvadl k nepotřebě. Andula z toho neměla nic a začala se uspokojovat sama, ale ani to jí nijak nenaplňovalo rozkoší. Mladý Matěj ji úplně uhranul a divoce ji rozbušil srdce.

***

Po třech prohláškách přípravy ke svatbě vrcholily a v den, kdy Rozárka byla u švadleny se stalo, že Matěj s Andulou doma osaměli.
Otec byl na poli a Andula věděla, že do večeře se nevrátí a rozhodla se vše vsadit na jednu kartu a Matěje svést.
Byla už velmi potřebná a jakmile jí dceru z chalupy odvede, ona se tu utrápí žalem, že to nezkusila.
Proto odhodila veškeré zábrany a otevřeně se mu nabídla. Přiznala svůj chtíč i potřebu pro své, ještě ne tak staré, tělo. Reakce nastávajícího zetě ji překvapila.
„Ach bože! Ano! Víte, jak já po vás toužím, panímámo… Kolik nocí sním jen o vás. Jste žena v nejlepším věku a tak krásná… chci tě!“ popadl ji do náruče a nesl k posteli.

Andula se zalykala štěstím. Nehodlala pátrat, proč touží po ní a ne po dceři, chtěla jen to jediné, aby si ji vzal, tvrdě a mužně. To také Matěj učinil.
Zprudka jí stáhl šaty a rozšněroval živůtek, aby se jí dostal na prsa. Andula sama mu pomáhala dolů s košilí a kalhotami a pak už padli na sebe. Matěj mnul a líbal její velká prsa a žena ho mazlivě vískala ve vlasech a spokojeně vzdychala. Dole cítila tlak na stehně, tak tam sáhla a sevřela tvrdý velký ocas. Bože, jak dlouho něco takového nedržela v ruce!
„Pojď… pojd!“ rozevírala nohy a popoháněla Matěje k hlavnímu bodu jejich milování.

Ten se nenechal pobízet. Zkušeně nasadil nalitý žalud na pysky a zatlačil. Vlhká pochva se mu ochotně otevřela.
„Ááááh… ááánooo,“ vyjekla Andula šťastně, jak jeho ocas cítila hluboko v sobě a vnímala jeho tvrdost a velikost.
Matěj hned začal přirážet, což v ní vyvolalo další příval slasti, která stále stoupala.
Taky on si užíval lůno své budoucí tchyně a vnímal, jak mu zkušeně přiráží a rozhodně se mu to líbilo víc, než bolestí stažený obličej Rozárky a její úzká kundička, kde jí ocasem působil spíše bolest než rozkoš.
Zkušená starší žena bylo zkrátka něco jiného a oba se provzdychali až k orgasmu, kdy Matěj svou milenku naplno vystříkal. Ta z něj stahy vysála všechno semeno do dělohy a mohla doufat, že neobtěžká.
se milovala ještě dvakrát, než po svatbě si ženich novomanželku odvedl do svého domu a Andula zbyly jen vzpomínky.

PŘÍBĚH DRUHÝ – MLADÁ MATINKA

„Otče, matko, budu se vdávat,“ oznámila Zdeňka rodičům u nedělního oběda a otci zaskočila kost v krku.
Po rychlé záchraně od manželky jen sípal a nakonec informaci víceméně v klidu vstřebal.
Matka Ludmila jen pokrčila rameny. Zdeňka nebyla její vlastní dcera, tu měl muž s první ženou a spolu ještě potomka neměli. A kdoví, budou-li někdy mít.
Muž už byl starší, nevýkonný v hospodářství i v posteli a rozhodně nebyla naděje na nějaké zlepšení.
Zdeňka macechu taky zrovna nemusela, protože věkem se od sebe příliš nevzdalovali. Ludmila byla jen o pět let starší! Inu, starý sedlák sáhl po výrazně mladším mase, než byl později schopen zpracovávat. Chudá Ludmila osobně si vdavkami polepšila, ale nakonec byla nešťastná. Muž za nic nestál a se Zdeňkou nebyla kloudná řeč. Aspoň že po svatbě vypadne z domu!

***

Dalšího dne se u nich objevil mladý sympatický muž se žádostí o Zdenčinu ruku. Byl to Mojmír Bohatý, šikovný příručí v místním koloniálu s jistým příslibem od majitele, že ho ustanoví svým zástupcem, až se bude chystat na odpočinek. To mu mělo zajistit i více peněz a starý pán souhlasil, aby se Mojmír oženil.

„Jen si přiveď nějakou krasotinku. Nahoře jsou dvě cimry. Tož si to tam zařiďte a třebas ti bude i vypomáhat v obchodě. Platit ji nebudu, ale bude tu ke stravě a obstará i ten chod mé domácnosti. Já už toho mnoho nepotřebuji,“ vykládal a těšil se, že mu dům ožije nějakou mladou holkou, svolnou určitě za pár zlaťáků nejen k výpomoci v domácnosti…

Sedlák jim též požehnání dal a během časů mezi třemi prohláškami se všude jen uklízelo, peklo, vařilo, zkrátka jako při každé svatbě.

Mojmír byl doma u nevěsty víc, než v obchodě a stále častěji spočinul jeho zrak na Ludmile. O pět let starší žena v něm budila větší žár. Žena si toho všimla a sama občas cítila mravenčení v klíně nad jeho urostlou mužnou postavou.
„Jestli je mužný i tam dole… pánbůh ochraňuj,“ zadumala se hříšnými myšlenkami, které ale rychle zaplašila.

Mojmíra zaujaly pevné prsy usazené v košilce, větší zadek u žen se mu vždycky líbil a to vše Zdeňka postrádala. Jinak byla milá, hezká, to vše ano, ale při porovnání s nevlastní matkou…. až Mojmír sám sobě vynadal, jak ke své budoucí ženě je ošklivý.

***

I stalo se, že Ludmila navštívila zmíněný obchod, učinila nákup a úslužný Mojmír ji pozval na prohlídku budoucího hnízdečka lásky.
Ludmila se ušklíbla, ale šla a bez zájmu shlédla zatím prázdné místnosti, až Mojmír ji uvedl k sobě, kde byla postel, skříň, stůl i židle, vše jak má být.
Co však nemělo být, bylo, že Mojmír zavřel dveře, otočil klíčem a jako zvíře se vrhl na zkoprnělou Ludmilu.
„Co ..děláš?“ bránila se jeho objetí.
„Chci tě… jsi nádherná… lepší než Zdeňa… moc tě chci!“ funěl Mojmír a pacifikoval její odpor.
Podařilo se mu jí povalit na lůžko a nalehnout na ni.

Ludmila zalapala po dechu a náhle si uvědomila, že to také moc chce. Vždyť kdy takto ležela pod mužem a měla z toho vlhko v klíně? Už si ani nevzpomíná.
Změnila taktiku a Mojmírovi se poddala. Ten byl potěšen a jakmile se zbavili přebytečných svršků, zarazil do ní nadržený ocas až po koule!
„Oooch… dobrý bože,“ vykřikla Ludmila rozkoší a částečně bolestí nad prudkým vnikem, na který nebyla připravená, ale pochva hned začala vlhnout a přírazy se staly volnějšími a slastnějšími.
Mojmír, vzepřený na pažích, rytmicky přirážel a přitom ji vášnivě líbal.
Ludmila zažívala dlouho nepociťovanou slast a rozevírala nohy co nejvíc, aby ji raboval kundičku co nejhlouběji. Bylo to opojné.

„Mlask..mlask,“ pleskalo o ni jeho tělo, až náhle jeho ruce jí sevřely prsa, až to zabolelo, ocas jí v těle ještě narostl a vtom ji zalil horký proud semene.
„Ánoooo… joooo,“ zavyla v nastupujícím vrcholu a nasávala ho do dělohy a téměř ihned otěhotněla.
S uspokojením, že to nebylo marné, přijímala celou dávku životodárné tekutiny až do poslední kapky.

S tímhle milencem si bude užívat, co to půjde. Pak už bude mít jiné starosti. Mojmír, uvažující stejně, zvolna obnovoval síly a těšil se, jak budoucí tchyni teď hezky protáhne zezadu.
Než se Ludmila nadála, klečela s roztaženýma nohama, zadek ji pálil od pleskavých ran, kterými ji Mojmír častoval a přitom jí tvrdého ptáka rytmicky zasouval do překrvené a stále dychtivé kundičky.
Tohle nikdy nezažila a byla z toho v skoro v transu. Směs bolesti a slasti jí přinášela opojný zážitek a ten ocas, co jí tak krásně klouzal tělem a třel se plně o poševní stěny…
„Aááách… dobrý bože… já…už… nemůžu,“ sténala a pot se jí řinul po těle.
Mojmír byl také lesklý potem, ale pevně držel ženu v pase a s nadšením mrdal tělo, které mu přinášelo taktéž nevýslovnou rozkoš.

Ludmila pocítila cukavé pohyby a vzápětí ji plnila druhá dávka spermatu.
„Jo… áááh,“ chroptěl Mojmír a trhavě se do ní vyprazdňoval ve slasti vyvrcholení.
Taktéž Ludmila se odbavila a pak se otočila na Mojmíra.
„Můžu s tebou počítat i nadále?“
„Jak si přeješ, matinko,“ odvětil Mojmír a oba se rozesmáli.

PŘÍBĚH TŘETÍ – ROZVOD V CHALUPĚ

„Otče, matko, budu se vdávat,“ prohodila Vilma jen tak u snídaně.
Matka po ni loupla očima, protože věděla o co jde, zato otec začtený do novin ztuhl.
„O tom bych snad měl něco vědět?“
„Ale, papá, ten švarný adjunkt Hynek se do mě zakoukal,“ oznámila dcera a na otce se usmála způsobem, jak uměla jen ona.
„No… a kdy dostane myslivnu?“
„Snad brzo…. Pan lesmistr mu to říkal,“ zalhala Vilma statečně, protože Hynek neměl myslivnu vůbec jistou, zato svatba se ukázala být naopak potřebná velmi rychle.
„Tak až ji dostane, vezme si tě,“ rozhodl otec, ale s tím Vilma nemohla souhlasit.
Ale… ale… on… přijde o mě… prosit… zítra. Co mu jen řeknu, búúú,“ a rozbrečela se skutečným pláčem.

Otec zjihl. Měl dceru rád, možná až přespříliš a nelíbilo se mu, že mu ji jednou někdo odvede. Ale asi nebude zbytí.
Dceři je dvacet let, je krásně rostlá, krev a mlíko. Ještě, že žili na samotě v lese, kde měl dceru skrytou, ale láska chodí i lesními pěšinami.

***

Otec Krmelík, lesní na majetku knížete Swojšického ze Svojšic, už delší dobu tušil, po kom dcera pošilhává a adjunkta Hynka zaměstnával co nejdál v revíru, aby měli jen minimální příležitost se stýkat. Jak vidno, bylo to marné. Manželka Elvíra mu také již našeptávala, že je třeba Vilmu vdát, než bude pozdě. Na co pozdě, mu neprozradila.
Když to chtěl vědět, její hlava zmizela pod peřinou a vlhké rty mu začaly sát ocas, což bylo nádherné. Místo dalších dotazů začal slastně vzdychat a jakmile byl ocas pevný a připravený, zaskotačil si na manželčině těle až do vystříkání.
Oba se odbavili a usnuli.

***

Elvíra byla zasmušilá, a to od doby, co adjunkt Hynek svedl její dceru a udělal jí dítě, což pochopila z dceřiných útržkovitých vět.
Sama měla totiž jiné plány. Adjunkt Hynek se i jí velmi líbil a vycítila, že ani ona mu není lhostejná. Elvířino tělo stále toužilo být milováno a hýčkáno. Manžel ji toto poskytoval, ale byl to již stereotyp.
Mladý urostlý sympatický muž, to bylo něco jiného. Přece jen pružný tvrdý ocas, schopný rychlé obnovy sil? Úplně cítila jak vlhne. A pak náhle zbouchne Vilmu! Ta hlupačka mu hned roztáhne nohy a ani si neumí ohlídat, aby do ní nestříkal… To ona by si to užila a přitom… ále, škoda slov.

A tak z toho všeho začala pít. Vždy, když byl muž v lese, přihnula si domácí jalovcové a jen tak se udržovala psychicky v klidu a nemyslela na hřích. Namol se opít nesměla, ale aspoň pár doušků jí stačilo.

***

„Přeji hezký den, vzácná paní,“ ozvalo se jednoho dne, kdy Elvíra zase popila sklenku a ve dveřích se objevil usmívající se adjunkt Hynek.
„Jdu za svou snoubenkou… ale vidím, že jsem… přišel… jaksi… ee… nevhod,“ zarazil se, když viděl, jak žena neobratně kryje tělem láhev a sklenku na stole.
„Vilma je v městečku… a… to… to… je… na uklidnění,“ blekotala Elvíra nervózně.

Hynek se bavil. Přichytil paní lesní při alkoholismu a to mu dodalo odvahy. Již dlouho se mu líbila, jenže jak zlákat vdanou ženu k nějakému špásování?
Vilma mu dala ochotně, ale to nebylo správné koření. Chtěl zralou ženu, znalou umění milovat a tou byla Elvíra.
„Když pomlčím o vašem… ehm… pití… co mi nabídnete?“ navrhl.
„Jak si to představujete a vůbec… jak se opovažujete?“ rozezlila se Elvíra, ale jak to dnes nějak přehnala, zavrávorala a sesula se k zemi.

Hynek jí pomohl vstát a jak už měl její tělo v náručí, pevně se jí přitiskl na rty. K jeho překvapení otevřela ústa a nabídla mu vášnivý nádherný dlouhý polibek. Jako užovka mu vjela jazykem do úst a v tomto pevném objetí jí Hynek obratně vykasal šaty, rychle si uvolnil tvrdý ocas z kalhot a už nic nebránilo pozvednout jí nohu za stehno a přirazit jí proti klínu.

Hlavice žaludu roztáhla pysky a závojíčky a za jejího hlasitému stenu do ní ocas pronikl.
Bylo to slastné. Pochva pevně obemkla pronikající ocas a hned uvolňovala šťávu, takže byl vnik bezbolestný a ocas do ní zajel v celé délce až po kořen.
Hynek ji chytl druhou rukou za zadek a začal přirážet. Elvíra poskakovala na jedné noze, pevně se ho držela a užívala si svou rozkoš. Ten ji nabodával na tvrdý ocas a užíval si úzkou pochvu a silné tření, které ovšem ho přivádělo k vrcholu.
„Otoč se,“ položil ji břichem na stůl a hned jí vyhrnul šaty nad pas.

Elvíra se rozkročila a už cítila hluboký průnik tvrdého ocasu zezadu.
„Óóóóch… jsi… hluboko,“ zavzdychala, zatímco Hynek rozjel strojové přírazy a hlasitě slastně funěl.
„Jen… drž… budeš má… konkubínka… Elvírka… a hezky… děláš… ptáčkovi… hnízdečko,“ ale žena, zalitá rozkoší, ho nevnímala.
Stoupala ke svému vrcholu a hlasitě to dávala najevo.
„Ano… ano… už… už… úúúúhááááéééh,“ vyluzovala a začala stahovat pochvu kolem přirážejícího ocasu.

Hynek z ní vyjel a cákancem semene jí potřísnil šaty a další výstřik jí skončil na zadečku.
Ručně si ho vyždímal do poslední kapky, otřel si ho do jejích šatů a upravil se.
Elvíra se ztěžka probírala do reality, ale byla uspokojená a šťastná, jako už dlouho ne.
„Tys mě… zneuctil… ale nádherně… bože… budu to dál potřebovat,“ hořekovala a Hynek ji sevřel v náručí a tiše jí šeptal, že přijde a udělá jí to zas a zas, neb ji miluje.

Jeho slova si Elvíra opakovala zas a zas i když už byl dávno pryč.

***

Lesní Krmelík chodil svědomitě revírem, až náhle u lesní tůňky, kam jen laně chodí pít, spatřil vílu. Krásná víla byla nahá a rozpustile se smála nad chladivou koupelí v čisté vodě.
Pak se otočila a lesní zjistil, že víla je jeho dcera Vilma!

Ta ho naštěstí nespatřila a dál se věnovala očistné lázni a lesní cítil, jak mu nad tou podívanou tuhne ocas. Náhle, jako by mu ďábel zastřel mozek, lesní viděl sám sebe, jak se vrhá na svou dceru, povaluje ji do mechu a dobývá se do jejího klína.
Vilma se pochopitelně bránila, ale pak jen sténala pod pronikajícím ocasem vlastního otce, který se na ní právě dopustil krvesmilstva.
Jenže, co zprvu bylo bolestné, nyní bylo slastné. Vilma cítila, že strojové pohyby tvrdého ocasu správné velikosti jí dělají dobře a taktéž otcovo laskání plných prsou bylo velmi příjemné. Bradavky jí ztvrdly, byly velmi citlivé na dotek a přinášely jí elektrizující výboje slasti do mozku, kde se násobily s pocity z klína.

„Ano… otče… ach… anooo,“ vyrážela Vilma přidušeně a otec ji snaživě mrdal do oboustranného uspokojení. Pochopitelně ji vystříkal semenem, aniž by žádal o svolení. Zde však už bylo zaseto a zahrádce to nijak neublížilo. To ale otec nevěděl.
Zato se stalo, že u té čarokrásné lesní tůňky se z otce a dcery stali milenci.

***

Čas plynul a Vilma začala tloustnout. Adjunkt Hynek se k ženitbě neměl, jen o tom stále mluvil, myslivna byla v nedohlednu, ale tohle už nešlo dlouho tajit.
Otec se ulekl, protože ho napadlo, že dceru oplodnil on. Elvíra se chovala nevšímavě, protože měla plnou hlavu i klín Hynka a dceřiny starosti ji nezajímaly.
Je Vilma husa? Je. Tak ať tu teď nefňuká. Zato Hynek… ty výkony, ta vášnivá vyznání lásky… Elvíra jím byla zcela poblázněná, že zatoužila s ním žít v pevném svazku a ne tajně.

***

JUDr. Sokolík, jediný advokát v městečku, vyhledal příslušný list a sdělil jí, že zemské zákony umožňují rozluku manželství, je-li pro to pádný důvod.
Elvíra zalapala po dechu. Pádný důvod by tu byl, ale ten nemůže vyslovit nahlas.
„A nešlo by… nějak… jaksi… bez toho důvodu?“ soukala ze sebe nešťastně.
JUDr. Sokolík povytáhl obočí.
„Ehm… no… jistě… milostivá paní. Ale musel by s tím souhlasit i váš muž, že se… rozejdete jaksi… tiše… mezi sebou. Ovšem v tomto případě to bude něco stát.“
„Chápu. Kolik?“ optala se, ale muž zavrtěl hlavou.
„Neřekl jsem penězi,“ pousmál se.

Elvíra si to chvíli přebírala v hlavě a pak sáhla na knoflíky zapínání šatů.
„Velmi správně, milostpaní. Ale nemusíte se svlékat, Můžete mi pomoci i ústně.“
Elvíra znalost uspokojení ústy moc neovládala, vlastně tak učinila jen jednou, na přání Hynka. Jemu se to ale líbilo a kdyby se jí nevystříkal do krku, asi by jí to nevadilo, ale takto?

„Já… já… ale nechci, abyste se do mě vypustil,“ zakňourala.
„Nikterak,“ usmál se JUDr. Sokolík s vytaženým sokolem mezi nohama. Honil si ho rukou, takže už byl v pevné erekci.

Elvíra poklekla a pomalu si ho vsunula do úst. Olízla naběhlý žalud, přetáhla předkožku a začala ho pomalu cucat a sát.
JUDr. Sokolík spokojeně mručel a tlačil jí hlavu na naběhlý ocas, takže ho cítila skoro už v krku. Ještě chvíli a vyvolá dávící reflex!
Naštěstí se tlak rukou uvolnil a Elvíra sevřela rty a zrychlovala rytmické pohyby hlavou. Cukavé pohyby znamenaly blízkost vyvrcholení a JUDr. Sokolík splnil slib a výstřik semene nasměroval na její obličej.
Elvíra nebyla nadšena, otřela si cákance z nosu, oka a tváře a dozvěděla se, že je to vyřízeno a rozvod bude bezproblémový, pokud si to s mužem takto dohodne.

***

Elvíra chvátala domů, aby stihla připravit večeři, když už už sahala na dveře kuchyně, zaslechla hlasitý hovor, který ji zaujal, a tak zůstala stát a poslouchala.

„Jistě, papá, jsem v požehnaném stavu,“ slyšela Vilmu.
Pak se ozval manžel.
„No, ale uvědomuješ si, že z mého sémě si dítě nechat nemůžeš? Zařídím ti andělíčkářku.“
Elvíra zkoprněla leknutím, co slyší!
„Ale, papá, to dítě je nejspíše Hynka… Porodím ho, ale zůstanu už s tebou a budu jen tvoje holčička, ano?“ odvětila Vilma a pak už bylo slyšet jen tlumené funění.

Elvíra se sklonila ke klíčové dírce.
Muž stál ke dveřím zády, zato dcera klečela před ním a… co dělala, o tom netřeba pochybovat. Přesně to, co Elvíra před chvílí JUDr. Sokolíkovi!
Polila ji hrůza. Její muž, otec a souloží s dcerou! Tohle rozvodem skončit musí!
Nabrala dech a rázně vstoupila dovnitř.

Vilma leknutím trhla hlavou ve chvíli, kdy otec pustil semeno a dávka jí tak vystříkla do obličeje.
Muž se též vyděsil, ale Elvíra s přemáháním zachovala klid.
„Zítra zajdeme do města podepsat rozvod!“ vykřikla a na odchodu práskla dveřmi, až se dům otřásl v základech.

***

Manželský svazek byl rozveden bez problémů. Lesní Krmelík požádal o přeložení do nejzapadlejšího koutu panství, kam se s Vilmou uchýlili a lesovnu opanoval adjunkt, nyní čerstvě jmenovaný lesní Hynek s paní Elvírou, kterou si o nějaký čas později vzal a měl s ní tři děti.
Vilma porodila otci dceru Květoslavu a obě odloučené rodiny žily šťastně a spokojeně.

Když po letech zemřel otec Krmelík a o dva roky později i Elvíra, dala se Vilma dohromady se svým bývalým snoubencem a dožili spolu v lesovně, obklopeni svými dětmi a vnoučaty.

4.4 33 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Shock

Jen info: Na svou povídku čekám od začátku listopadu, kdy jsem ji poslal, další se mi hromadí na skladě a tady stále jen Matěj a Rošťák. Až dojde „munice“, zase bude plno řečí, že je tu „přeshockováno.“ No a teď mě můžete zkritizovat 🙂

dedek.Jeff

Jak už jsem jednou uváděl, je pořadí publikace jednotlivých příspěvků výhradně na administrátorovi. V době, kdy bylo rozhodnuto, že bude seriál Matěj a Rošťák vycházet 2x týdně, nebyla v zásobě žádná povídka. Autoři polevili a tak se musely vzniklé mezery vyplňovat čerstvě došlými povídkami, příspěvky z archivu, nebo některými povídkami z mé produkce, které jsem narychlo upravoval. Samozřejmě, kdybychom měli k dispozici Shockovy příspěvky, určitě bychom je zařadili. Není v tom naprosto žádný úmysl diskriminovat Shockovu tvorbu. Naopak, kvalita jeho povídek je na tak vysoké úrovni, že je určitě velkým přínosem pro tento web. Takže Shocku. Neber to tak, že… Číst vice »

Shock

Jeffe, to vůbec nebyla výtka na tebe. Vím, jak jsi pro tento web nenahraditelný. Byl to jen impulz, který mě po dnešním vydání povídky napadl 🙂

Junior

Výborná povídka, vlastně 3 v jedné. A chlapi nehádejte se tu, oba odvádíte skvělou práci a na povídky od obou z Vás se vždy Těším. Chápu, že se občas musí zaplnit prostor když je „Okurková sezona“, ale najdou se tady lidi, kterým vadí moc seriálů, moc Shocka atd. Já jsem spokojen jak to je.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x