Klopýtala za ním chodbou, natřásala se, aby ty správné partie nadskakovaly a i když zatím nevěděla jak se mu dostane k té černé klobáse, hnala se k němu jako velká voda. Podle zvuku podpatků se noční tulák zastavil, otočil a vycenil bílé zuby z čokoládového obličeje i když netušil, proč k němu ta bílá žena tolik pospíchá. Každopádně se zalíbením sledoval její tělo i vnady a kochal se přesvědčen, že bohužel půjde beztak jen rychlý dotaz a nebo něco, na co zapomněl ještě u vrátnice.
Hltal svůdné tělo zralé dámy, které vypadalo líp než kostra kterékoli jeho bílé kamarádky. Čím víc se přibližovala, tím víc se kakaový hoch křenil a možná i tomu, že nezvládal ani slůvko česky, takže netušil k čemu bude téhle samici dobrý. Když Zorka docválala k modelovi, zastavila se přímo u něj, založila ruky v bok a s přikousnutým rtem si ho prohlížela od oholené hlavy až k patě. Jezdila po jeho těle pohledem a vyzývavě jej nechávala domýšlet další rádoby společný program.
„Nemáte na pokoji náhodou… no… trošku cukru?“ v rychlosti zapřemýšlela Zorka a spustila vlnu vysvětlování, že potřebuje kávu, ale došel cukr, bez kterého černý zázrak nevypije a tak dál.
„Hm?“ natočil hlavu nechápavě černoušek a s větším pobavením poodstoupil, aby si Zorku alespoň znovu se zájmem prohlédl.
„Jo, aha, vy česky moc… no… cukr… káva… ach jo,“ sklesla bezradná Zora a urychleně vymýšlela jak z toho trapasu vybruslit přímo do jeho peřin.
Hřebec se dál usmíval jak měsíček na hnůj a nechal beze slova zoufalou Zorku jednat, koktat, natřásat se až po chvíli konečně nabídl rámě a ukázal ke svému pokoji s úmyslem, že si tam paní určitě vybere, protože evidentně něco potřebuje.
„No konečně tě to napadlo. Takže ne sugar, ale šukat se bude, milej zlatej,“ usmála se líbezně Zorka a nadskočila radostí, protože se konečně dotkla jeho černé kůže. Doprovozená k pokoji, naposledy vykoukla do dlouhé chodby, z jejíhož konce na ni zamával Drahoš a poslal ji vzdušný polibek.
Oplatila nenápadně stejným a zaplula do mládeneckého pokoje afrického samce.
Už za dveřmi rozpoutala boj o orgasmus a spustila českou chválu na mladé propracované tělo. Nasadila líbezný tón a posílala signály, protože jí kundí kontrolka už svítila stejně, jako černochovy zuby. Otírala nenápadně roztoužené křivky, hladila jeho paže výstřihem a nezavřela upovídanou pusu ani za nic. Když už ji nerozuměl, rozhodla se ho upovídat k smrti. Dula a dula, tlačila se na něj, občas pohladila, dál štěbetala, plazila se po něm jako břečťan.
Pobavený kakaovník si to nechal líbit. Tušil, že asi se stane to, co si přál, ale nechal bílou ženušku, aby se předvedla. Měl to tak rád a taky si chtěl být jistý tím, co sám chtěl. Nepřál si žádný skandál nebo nedorozumění a tak nastavoval vysoké vysportované tělo, dámě pod ním, která byla menší, ale krásně rajcovní. Dělal že se snaží pochopit záplavu slov a přitom se tetelil z každého dotyku té rozdílně barevné pleti. Sledoval ten kontrast bílých prstů na svém předloktí, ženské postavy u zatím schovaných svalů a jemné pleti s jeho černým odstínem. Přihlížel přítulné Zorce, která šla každou vteřinu drsněji za svým.
„No, ty jsi hřebeček, víš to? Víš co pro tebe mám? Ukážu ti to, ukážu. No to jsou svaly, tebe je kus, “ štěbetala dál nerušeně Zorina a zkusila ho zespodu políbit na bradu. Černoušek jen s dalším úsměvem vycenil zuby o trochu víc, pochvalně přivřel oči, pokýval hlavou a chytil Zorku kolem pasu. Tímto bylo oběma jasné, že se jim zaráz splní to po čem právě toužili. Už spojili hlavy, propletly jazyky a ochutnali se navzájem. Růžový silný jazyk vyjel ven z masitých čoko rtů a projel Zorčinu drzou pusinu. Umlčel její švitoření a tak nastal klid na pořádné pohlazení a přiblížení. Nabral si plné dlaně její ženskosti, malíčky vyhrnul šatky co nejvýš a přitiskl si ji na hruď, aby se cítila bezmocná.
Zafungovalo to spolehlivě. Zorina ztratila veškerou sebevědomou moc, kterou zatím v sobě měla a nechala se omámit dechem, silou i zvláštností. Vrátila mu polibky i s úroky a přinutila se probudit ze snu. Jen otevřela oči a spatřila nemizící realitu, se se zajásáním vrhla na řemen a zip jeho kalhot. Už nemluvila a jen hluboce oddychovala. Nervózně s koženým opaskem škubala až se jí trojky rozskákaly v rošněrované tkanici u dekoltu. Hřebec jen pohodlně stál a pobaveně sledoval nenasytnou samičku, jak se dobývá k jeho hadici. Ani na chvilku nepomohl a jen čekal jak si panička poradí. Zorka sice zápasila, ale chtivost spatřit černý kůl, jí napomohla a za chvíli už opasek cinkal se spuštěnými kalhotami u kolen.
Poklekla, pomohla mu vystoupit z úzkých nohavic a svlékla si šaty. Nahá se přimáčkla k dlouhým nohám a tváří pomazlila sněhově bílé slipy. Rty projela po bouli, zoubky natáhla látku spodního prádla jako šelmička a znovu se prošla jazykem po vyboulené dráze. Byla by se takhle mazlila snad do nekonečna, ale sám mrdák shodil poslední kousek oblečení a přidržel si ji za vlasy, aby už neměla tendenci lišácky ucuknout.
Podebral si povadlou hadici, která tíhou velikosti, měla dost práce tuhnout. Ohnutý lofas rozbimbal a popleskal chtivou pusinku nadržené Zorky, aby se rázem pobavil nad její chamtivostí, protože bez okolků po něm ňafla tlamičkou. Olízla jej, pak nasála co nejdál a už si jej přidržovala obouruč. Promačkala mu kládu dlaněmi, žalud prsty i jazykem a rozhonila ho s občasným pokouřením, do tvrdosti ocele. Klečela, jezdila si v puse černou hadicí, přidržovala se čokoládových stehen a občas si vymasírovala kundu, mokrou k zbláznění.
„Už to chci. Potřebuju to,“ škemrala i když věděla, že jí dotyčný nerozumí.
Nasávala dál tvrdolína, dusila se světlým žaludem a pomalu vstávala, aby si ho za ocas odvedla k posteli. Šel za ní poslušně, jako pejsek na vodítku. Vedla si ho k pelesti, kde ulehla a čekala na zápich. Černoušek se zadíval jak je krásně rozvalená a nadržená, prsty zkusil mazlavost její pičky a nedalo mu jinak než kleknout a ochutnat tu bílou dámu. Zajel jazykem bez upozornění přímo do díry až to Zorku zvedlo na lokty. Valila oči a sledovala růžový dlouhý jazyk, který plenil její pysky, cvrnkal o zduřelého poštěváka a nutil ji hekat. Přidržela mu pysky od sebe, aby se bez zdržování prolízal až k nektaru a nechala ho, aby si pochutnal. Mlaskal a cucal vějířky okolo díry, hodoval na poštěváku jemně zuby a s každým pohledem, který věnoval zorce vzhůru, bylo vidět, že se mu oči smějí štěstím.
Vylizoval si brázdu a chystal cestu pro svého utahováka. Dlaní ho udržoval v tuhosti a lízal, dokud se Zorka netřepala v orgasmu. Nevydržela čekat a musela popustit emoce. Sladký pocit jí zalil vnitřek a s rozklepanýma nohama tahala hřebce za předloktí na sebe. Už si nenaytně přála ucítit ho vevnitř. S roztaženými stehny jej uvítala a sledovala každičký pohyb. Čokomuž vstal, kolenem se opřel pod zadečkem bílé paninky, nasadil světle hnědý žalud na kraj díry, rozmazal jím šťávu okolo, aby cesta byla přistupnější a zatlačil pomocí palce jahodu do nastavené kundy. Zorka jen vyvalila oči, chytila si prsa a otevřela pusu. Pan pralinka si ji podchytil pod zadečkem, přisunul a zajel až k děloze tvrdě a bez pardónu, aby v zápětí znehybněl a pozoroval Zorku, co to s ní udělalo a jestli může dál pokračovat. Zorina jen souhlasně kývala, muchlala si trojky a s pořád otevřenou pusou čekala na africkou jízdu.
Černoch zkusil ještě dvakrát zajet celou délkou ohonu a když vysledoval, že panička je ochotná k pořádné mrdačce bez omezení, podepřel se pěstmi do matrace a zapichoval buchara až na doraz. Koule pleskaly o bílou zadnici, šťávy tekly přes Zorčin anál až do prostěradla, kde se měnily v mapu a jejich šukačku museli slyšet až u pašáka doma na rovníku. Hřebec mrdal jako o závod, nechával skapávat pot na Zorin obličej a ta jen smyslů zbavená slízávala slané kapky, aby nepřišla o nic z tohoto rajcovního zážitku.
„Ještě, přidej, přitlač! Pořádně! Zašukej si. Zabodni ho tam,“ cedila přes zuby nadrženě a vyrážela prdelí proti černé tyči.
Nechala si ji ochotně roztahovat jak do šířky, tak do délky a klapala čelistí z toho, jak jí to dělalo dobře. Házela sebou jako ryba na suchu. Nehty zabodávala do tmavých hřebcových zad, mokrých od potu a dlaně provoněné slaností utírala do prostěradla pod ní, které skoro trhala na cáry. Měla co dělat, aby to neodneslo poškozené ložní prádlo a nebo hladká pleť pana pralinky. Vyhazovala zadkem, skučela slastí, křičela sprosťárny a nechala se tvrdě obodávat a cumlat kozy. Když se jí bříško znovu stáhlo v přicházející slast, přichytila se ramen, otevřela oči, vytáhla se silou paží až k jeho obličeji a horoucně kývala hlavou na důkaz, že to brzo příjde.
„Takhle mi to dělej a nepolevuj! Nepřestávej, ano? To je ono, ještě chvilku, ješt…“ prosila ho v češtině, které momentálně ani nemusel rozumět.
Bylo mu jasné, že se dílo zadařilo a bílá žena se udělá podruhé. Nechal si drápy zatít do ramen, nechal si syčet do obličeje a dokonával dílo pravidelným šoustem. Když se Zorka chytila pod koleny a padla na znak, na krku vyjely namožené krkavice a z úst vyrážela krásné vzdechy, které ani trošku nepomohly hřebcově výdrži. Už nešlo jinak, než vytasit hadici, malinko ji pohonit nad ošoustanou paničkou a zcákat ji od hlavy k patě. Zábavně se trefoval do Zorčiné otevřené pusiny a dohoňoval v taktu spokojené, náhodné kurvičky.
Těžkopádně dosedl vedle rozvalené dámy, pochvalně ji hladil a po jeho jazyku plancal věty, kterým sice Zorka nerozuměla, ale vyrozuměla, že nejsou myšleny ve zlém. V tichosti se nechala se zavřenými víčky hladit křivky, nechala se poplácat na kundičce dlouhými černými prsty a pomalinku se zvedala k odchodu. Natáhla si odhozené šatky, věnovala svému hřebci francouzskou pusinku a se zamáváním se šourala ke dveřím podstatně pomalejším tempem než se sem dostala.
Na chodbě se unaveně opřela o zeď a snažila se nabrat dech, aby před svým mužem nevypadala, že stárne a že ji dokáže vyřídit kdejaký mlaďoch. Ovšem si nevšimla, že jí jde netrpělivý Drahoš naproti, aby zjistil jaké to bylo. Bez jediné narážky si ji vzal kolem pasu, pohladil, políbil a s chválou si ji vedl do prosklené kukaně. Tam už čekal probuzený Vojtěch, plný otázek, jestli ta hekající a řvoucí žena, která probudila půlku kolejí, byla právě ona.
