Amazonky

Dušan od malinka miloval obrovské ženy. Chrochtal si blahem, když ho tety nebo ženské návštěvy u nich doma zvedaly do výše, posazovaly si ho na klín nebo štípaly do tváří. Jako malý klučík zíral se zakloněnou hlavičkou a otevřenou pusou na všechny dámy, kolegyně z tatínkovy práce, nebo později na učitelky ve školách. Za kdejakou obryní se nenápadně otáčel jako puberťák, nabízel pomoc v kuchyni robustním kuchařkám na táborech, držel se v blízkosti přerostlých dam při studiích a nikdy ho nikdo neviděl s holkou úměrnou jeho malé a drobné postavě.

Známé nepřekvapoval, když si na domluvené oslavy, plesy nebo párty vodil ženy vyšší třeba i o dvě hlavy, což nebyla zase taková práce, při jeho prckoidní postavičce. Bohužel si nikdy dlouho žádný vztah neudržel, jelikož vyhlídnuté dámy po čase neudýchávaly právě ten výškový rozdíl. Proto si hledal ženy vypadající jako amazonky dál, ale dopředu věděl, že to bude jen na pár nocí.
Díky své výřečnosti a později i lákavému a dobře placenému zaměstnání, si vždy mohl vybírat. Smutek z toho, že je stále sám přerostl v jakousi automatiku, se kterou se naučil dýchat a tak život bral přesně tak, jak mu byl servírován. Samota doma a párkrát do týdne pracovní akce nebo oslavy, kde byl obletován robustními ženami, které se na něj lepily jako samolepky.

Když se akce nevyvedly podle jeho představ, užíval si chvilky sám se sebou, kdy v sedě na zemi onanoval a díval se směrem nahoru, kde si představoval zralou vysokou ženu, plnou síly a jasu.
Ženu, která stojí s rukama v bok, mírně rozkročená, poklapává si pantoflíkem a čeká, kam až jeho semeno dostříkne. Hobloval si houžvičku a se zavřenýma očima si vybavoval její hromburácející hlas, co zněl jako z megafonu. Chtěl se cítit jako zrnko prachu, které přitom má na kusanec pořádné ženské. V duchu hladil její velké nohy, natahoval se k vysokým bokům, sledoval poprsí, které by ho dokázalo zavalit jako mrak a nechal se pobízet přísným ženským hlasem.
Sloužil takhle na podlaze ženě svých  snů a přejížděl píst s naprostou oddaností, aby dopřál velevládkyni každou kapku. Stříkával ke stropu a snažil se semenem pocintat pomyslný páskový kožený obleček nebo zasáhnout vypouklé pysky obryně. Křičel blahem, protože už jenom tyto představy, jen  dokázaly dovést do stavu orgasmu.

Za celý život se nestalo, že by kdy měl, nebo si jen představoval, klasicky vzrostlou slečnu nebo normální ženu.
Díky svému tučnému kontu si užíval a spřádal sen, kdy si sbalí co nejvíc ochotných dam a zažije to, po čem touží celý život. Trvalo dlouhé roky než mu svitlo v naději. Musel rozdat hodně drahých a luxusních dárečků a bohatě pustit zlatou žilou, aby se pár dam z posledních večírků spojilo v klub, který sexuálně zničí jeho droboučkou postavičku.
Sezval všechny dámy do noblesní restaurace, kde u stolu sledoval krásné večerní róby, lesklé doplňky, vyčesané účesy a křivky, které jedna vedle druhé, rafinovaně odhalovaly. Nemohl se nabažit pohledu, kdy si připíjeli a všechny ty obrovské dámské dlaně se chopily pro ně malých číší, nebo když příbor v jejich rukách připomínal miniaturní dětské hračky.
Hlasitý smích přítomných dam ho posouval blíž k extázi, protože si s jednu každou živě představoval, jak mohutný orgasmus může každá z nich mít. Seděl mezi nimi jako paša, zapadlý do sedačky, utlačován velestehny a ve fantazii se mezi každým stehenním párem topil, dusil, prolízával. Ženy se předháněly a podbízely jedna přes druhou, každá doufala ve své prvenství a teprve po několikáté láhvi kvalitního vína všechny pochopily, že tento večer hrají v houfu.

Se zalíbením sledovaly jak se jejich hostitel, při placení tučného účtu, mění pozvolna v jejich hračku, Dušan si užíval při odchodu, kdy za sebou slyšel dusot podpatků, jak se jeho dámy spokojeně usazovaly do dvou taxíků, které objednal, aby to  korpulentní stádečko přesunul do své přepychové vily.
Na příjezdové cestě se za štěkotu psů přemístili po štěrkové cestě až k vchodovým dveřím, kde se rozveselená partička rozesmála hlučným smíchem.

„Počkej, přenesu ho přes práh,“ navrhla jedna s největší stabilitou po propitém večeru.
Prošla až k Dušanovi, zvedla ho do náruče a chovajíc ho jako miminko, jej dál nechala hledat správný klíč. Ostatní dámy se rozesmály a začaly jedna po druhé chovaného prcka štípat do tváří a plácat dlaněmi po prdýlce. Mrňoloid zčervenal přesně tak, jak si sám přál, naposledy prohledal koženou pánskou taštičku a zvedl svazek klíčů nad hlavu, aby se dobrý metr a půl nad zemí vítězně usmál na všechny čekající dámy.
„Odemykej, odemykej. Přece nás tu nenecháš čekat,“ věnovala mu pusinku na holou pleš jedna z obryň a nechala ostatní, aby mu vyjádřily pochvalu svými vděčnými dlaněmi.
Prckonoška se nahnula, aby dosáhl s větší lehkostí k zámku, kde otočil klíčem a už je všechny vítala, paničkám penězi voňavá, vila.
„Pomůžeme mu,“ navrhla jedna, která se už hnala zouvat malinké botičky.
„Jasný. Pomůžeme,“ rozepínala zip kalhot další, které se ruce proplétaly se třetí, jež se pustila do svlékání saka, aby čtvrtá mohla zbavovat Dušana košile, knoflík po knoflíku. Pátá se jen smála a nakláněla v náruči jejich hračku potřebným směrem.

Prcek se cítil jako na houpačce a smál se do chvíle, než na něm zbyly pouze trenýrky a černé ponožky. Jen co se dotkl patami podlahy a nosička ho propustila ze sevření, stačil jedné z nich jediný chvat, kdy stáhla s hlasitým smíchem zbylé trenýrky a s plácáním po zadečku, ho před sebou hnala dovnitř vily. Zbytek sešlosti se vydal za nimi a dámy  pokukovaly po bimbající se žížalce, která hopsala mezi drobnými stehny pana zbohatlíka.

Dušan byl v ráji. Měl dům plný krásných obryň, mladších než byl on sám a čekaly ho jasné orgie. Dámy byly ve zralém věku, kdy věděly do jedné, co si kdy vzít, jak si čím udělat dobře a čím překvapit. Doběhl do kuchyně, kde chvatně přichystal na podnos šest skleniček a do kyblíku s ledem navrtal lahev šampusu. Pak chvíli postál pod obloukem z kuchyně, aby se pokochal pohledem na své vládkyně. Ženy se pohodlně poskládaly po sedačce, křeslech i taburetech a nechaly se obsloužit drobným nahotincem. Obratně bouchl lahev šampusu, rozlil šumivé nápoj do pohárů, upozornil, že zásob je ještě dost a pak už cinknutí s přípitkem, rozjelo smluvenou akci. Ženské rty se dotkly kraje sklenic, nasály lahodnou sladkost a s dalším cinknutím sklenice do jedné odložily.

„Tak se mu malinko ukážeme, ne?“ rozpoutala tanec bez hudby první.
Vstala ze sedačky, postavila se před nahého mrňouska a houpala veleboky ze strany na stranu, aby se svádivě dostala z krásných večerních šatů. Dušan jen hltal každý centimetr její kůže. Sledoval ty obrovské nohy, silná stehna, práci amazonských paží a nahlížel na veliký zadek, než mu rozhled zapřel stín obrkoz, vyhoupnutých z podprsenky.

„Ukážeme, ukážeme. Ať si nás hezky prohlídne, když už nás tu má,“ přidala se druhá , aby podpořila již svlečenou a rozproudila sedící ženy. Prcek nestíhal klouzat očima od první k poslední a jen se zatajeným dechem a otevřenou pusou hypnotizoval pětici obryň, kdy se jedna po druhé nabízela a zbavovala večerních třpytivých rób.
„Líbíme se ti?“ švitořily jdna přes druhou.
„Moc! Strašně moc! Ukažte mi víc!“ prosil pidimuž a hltal všechno nahé i ještě zahalené okolo něj.
„Holky stáhneme si roubíky,“ zavelela první a ukázala na krajkové kalhotky, aby ostatní pochopily, co s nimi má v úmyslu.

Všechny dámy pochopily a nastavovaly se tak, aby jejich prcek uviděl vše, po čem tolik toužil. Celý zpocený se natahoval ručkou ke svádivým tělesům, když ho jedna z dam přitiskla do sedačky a nechávala si podávat  spodní prádélko, kterým ucpávala jeho vyjevenou papulku.

Ihned ucítil pod nosem ženskost a rajcovní chuť na jazyku.  Jen zahlédl deset nad ním visících velececků a pět párů rukou, které ho společně přenesly na studenou podlahu.
„Víš, co s tebou bude?“ laškovala s ním přerostlá zmalovaná blondýna a válela mu svoje obrvnady po obličeji.
„Myslíš, že to ví?“ přidala se další a tahala svoje výstavní cecky po malém chlapíkově bříšku.
„Já holky myslím, že to tuší,“ pokračovala v otírání svých bradavek další dáma.
„Určitě tuší,“ přidala své cecky k páru nad Dušanovým obličejem.
„Holky ne. On to netuší. On to ví, dívejte,“ ukazovala na vztyčeného červíčka pátá a přidala  svoje melouny k ostatním.

Prcek pod nimi naprosto zmizel. Jen občas vykoukla ruka nebo prsty na noze, ale jinak bylo vidět jen pět lísajících se šelem. Vespod se Dušan ovládal seč mohl, aby ovlivnil případnou nehodu. K vysemenění potřeboval pokaždé víc času a péče, ale tohle, konečně reálné představení, ho dostávalo za hranice normálnosti. Ležel pod nimi, nechal se hladit hebkou pokožkou každé z nich a děkoval bohu, že jeho drobnou postavičku zavalilo patero párů cecků, vemen a měchů. Nechal si je válet po obličeji, tahat je po pupíku, tlačit je na tuhý žmolek nebo bradavkami lechtat mezi prsty na nohách.

„Podržte mi ho,“ chichotala se černovláska a počkala až zbytek party se postará o ruce i nohy malého muže.
Přiblížila se mezi jeho stehna, usadila svoji prdelku na nohy a v pokleku se chopila háděte jejich hostitele. V její kolosální dlani se malý červík málem ztratil. Objala ho, druhou rukou cvrnkala o kuličky a obnažila žalud.
„Je malinký,“ usmála se roztomile další z dam.
„Malinký, ale poslouží,“ sladce odpověděla třetí a zbylé dvě se pro důkaz dotkly svými prsty.
„Půjč mi ho,“ zaprosila blondýnka.
„Taky si ho vyzkouším,“ švitořila největší prsatice, která držela Dušanovi ruce za hlavou.
„Každá chvilku,“ snažila se zmírnit boj o lofáska brunetka a nechala chvíli ztrácet žížalku ve své, sice obrovské, ale něžné dlani.
„Posadím si ho na klín,“ navrhla jedna a vytvořila ze svého tureckého sedu živé křeslo.

Dušan si v něm hověl jako Ali Paša a nechal se dál ohlazoval a honit střídavě všemi dámami. Nechal se líbat a zasouvat si sladké jazyky až do krku. Sliny mu vylizovala jedna za druhou, střídaly se u ocásku a nabízeli mu roztoužené pyskaté pičky. Sklouzl z posedu, hlavou se pohodlně opřel o zkřížená lýtka a s naprostou slepotou, kdy mu visící vemena zalehla obličej, nahmatal dvě mokré pičky.
Zasunul prsty a prohmatával šťavnatost zevnitř. Zaklouzával prsty nejhlouběji, jak mu micky dovolovaly a jazykem obšťastňoval vemena, která mu klouzala po obličeji. Občas otočil tvář do strany jako plavec při kraulu. Nechtěl se nadechnout, ale vyměnit dusivost z velekoz za trochu té kundí vůně. Topil se v ženském pižmu, prohmatával a uspokojoval zaráz dvě mokré studny a nechal si ztrácet lofáska v dlani, za kterou se nemusel stydět ani dřevorubec.

Největší rajc prožíval když ucítil na prstech u nohy něco stejně kluzkého a měkkého jako měl právě v obou rukách. Ve vteřině mu bylo jasné, že zbylé dvě samice se rozhodly napíchnout se na jeho nožky. Jeho chodidla zajela do krásného tepla a jediné v čem mohl hekajícím obryním vypomoct, byla snaha hýbat prsty uvnitř. To, že to zabralo, poznal podle rytmu přírazů a hlasitosti vzdechů.
Byl v naprostém ráji. O ocásek měl postaráno, v rukách mačkal vnitřky dámských kundiček, dusil se pod vemeny a na noze se mu ukájely další z amazonek.

„Holky, hlavně, aby nám brzo nestříkal. Vystřídáme se,“ upozornila vzrušená honička a už se napichovala na ohůnek, který do teď sama okupovala. Zasedla tělíčko, nechala si zasunout tvrdolínka zezadu od kolegyně a nemilosrdně se rozjela, jako na Velké Pardubické. Rajtovala na koníčku, ochotně nabízela prsa k pomuchlání svým spoluděvkám a krátkými přírazy se ukájela na malé larvičce.

Udělala se v okamžiku, kdy Dušan dvěma prsty v pizdičce, vyštípal orgasmus jedné z nich. Pohled na spolumrdnici, která se za slastného řevu udělala, ji dostal do extáze, pro jakou si přesně jela.  Zatřepala kolosálním tělem, až se Dušan lekl, že ho rozmázne po podlaze. Okamžitě seskočila ze sedla a už tahala za ruku druhou kolegyni, která do orgasmu neměla daleko.

„Pojď, dodělej se na něm!“ dopřávala jí prubnutý posez a pomáhala přesunout velké tělo k lesklému ocásku.
„Já už budu!“ upozorňovala na sebe další z party, která přirážela proti pánské nožce.
„Tak počkej, ještě ji pusť, chuděrku. Je celá rudá,“ brzdila už skoro napichující se brunetku, která chápavě přepustila své místo nedodělané kamarádce.

Přeskočila si z nožky ke tříslům, zasunula brčko do sebe, nalehla kozama na hrudníček a rozjela dusivou akci, při které sám Dušan vyloupl hlavu z pod koz.
Jen ten pohled na na něm nalepenou amazonku ho donutil vypomoct. Vyšíval zespodu svůj monogram do kundího polštářku a rukama šátral pod hlavu, aby prsty rozžmoulal vytrčeného poštěváka své podpěrné dámy. Nechal se rajtovat, hladit od čekající samice, franclovat uspokojenou amazonkou a povzbuzovat sprostým šeptáním  dalšími dvěma dámami. Myslel si, že už nevydrží a  praskne. Jeho červík byl na jeho poměry najednou obrovský a nalitý k prasknutí, i když pro paničky byl jen malinkaté šidítko.

Kroutil palci na nohách, bránil se výstřiku a modlil se, aby brzo přišel konec. Chtěl to prožívat do nekonečna, ale na druhou stranu už potřeboval semeno vypustit ven. Měl co dělat, když si uvědomil, že další dáma se na něm odpráskla se vší parádou. Zrychlila jízdu, dech, přitvrdila v přírazech a už se zmítala jako splašená kobyla.

„Pusť mě, honem! Teď já!“ vystrkovala bezohledně napíchnutou šoustalénu rozdělaná brunetka.
Narazila se na bodátko a při smíchání všech šťáv, od kterých byl ocásek ocintán, se prokluzovala v pekelné jízdě za svým orgasmem.

Dušan zesílil stisk frajtra mezi prsty až se záhlavní vyvolená zvedla na kolena. Jasně nad sebou uviděl temné šero, ve kterém rozeznával pysky a lesknoucí se poštěvák. Přidal prsty do díry a prošoustával ji zespod. Všude okolo to mlaskalo, hekalo, mrčelo, celé tělíčko měl ohlazené, v uších se mu velebil hekot nabodávané veleženy a lačně slízával kapající šťávy z prstěné kundičky. Znovu zatínal chodidla v pěst a zatínal zuby, protože semeno se dralo pomalu, ale jistě ven.

„Ještě to vydrž! Ještě chvilku mi vydrž!“ přihekávala mrdna a klouzala na ocásku jako na náledí.
„Já už budu!“ vykukoval z pod prstované kundy na světlo, aby varoval před ještě nechtěným koncem.
„Nesmíš, nesmíš! Vydrž to! Ještě chvilku to vydrž!“ prosil ho hnědovlasý kolos a bez milosti strouhal koženým ořezávátkem prckovu tužtičku.
„Ne, já budu!“ přeskočila mrštně do řepu klečící proprstěná, aby přidala své prsty k dílu. Svět okolo Dušana se zrychlil, zatočil a zbláznil.

Ztratil skoro vědomí, protože po něm rajzovala jedna, která hekala do obličeje druhé a zmítala se před zraky olizujících ho dalších dam. Nestíhal se soustředit na nic než na to, aby tenhle sen přežil a zvládl to, co po něm patero gulliverek žádalo.

Nesměl myslet na to, že mrdá svůj sen, že mu houstička klouže v jedné z vysněných obryň a přihlíží tomu kvarteto neméně stejně vzrostlých.
Napichovaná kříčela v orgasmu, který si snažil nepřipustit, jinak by dávku vypustil přímo do jejího lůna. Jen se proprstovával červenou tkání, tahal prsty poštěváka, zasouval je k děloze, přidával a ubíral prsty a připadal si jako automechanik pod autobusem.

Hřála ho slast ze splněnému snu i z bublajících koulí. Věděl, že jak tenhle podvozek dodělá, tak bude mít svoleno k vysemenění a tak s velkou zálibou zvedl hlavu a zabořil se jazykem přímo mezi roztažené laple.
„To…“ zas­kučela v dřepu prstaléna a jen po pár zakmitání jazykem vystříkla šťávy přímo mezi Dušanovy zuby.
Přisál se a chlemtal nektar, co mu tekl až po bradě. Byla krásně živočišně slaná a voňavá.
„Dámy, už potřebuju já,“ zaškemral zoufale zespod právě udělané kundy.
„No pojď k nám,“ vzala ho opět do náruče spokojená blondýnka, posadila si ho na klín a rozhonila trčáčka znovu velkolepou dlaní.
„Dámy, zkuste pusinky,“ nechal se chovat a s úsměvem pobízel všechny chovanky.
Nemusel dvakrát. Stačila zmínka a už mu patero jazyků mrskalo o překrveného žmolíka. Pět velkých hlav, pět jazyků vyplazujících se z lačných rtů, mu rejdilo po ocásku a jedna pusina po druhé mu ho polykala jako malinu.

Generálka, která ho měla v náruči, si jej zvedla k obličeji a on ve vzduchu a s ocáskem v lačných rtech, skvostně stříkal do zmalovaných velkých rtů. Nechal se při střiku hladit, laskat a chválit. Nechal se chovat a přidržoval se silných paží, aby vyzvednutý do výše nespadl. Byl jako na obláčku, odkud se i ty nejmohutnější ženy zdály menší a menší.

Odpočíval a hověl si ještě hodnou chvíli na urostlých ženských údech ,až ho jeho obryně společně nesly do horké koupele, kde měly v úmyslu ho osvěžit lázní a potom si ho znovu podat či slastně zničit.

Autor

5 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x